Velmi rozmanitě působí severozápad republiky. Skloubí v sobě průmyslová centra ovlivněná těžbou uhlí, romantickou krajinu vodních a větrných mlýnů, vinařské stezky táhnoucí se Polabím i pomyslný chrám chmele. Možnost vydat se hledat stopy po předcích nabízejí všechny čtyři turistické regiony, které si Ústecko mezi sebou rozdělily. České Švýcarsko a Šluknovsko, Krušnohoří, České středohoří a Podřipsko i čtvrtý region Poohří, který představuje území Žatecka.
Magie míst s dávnou historií
Naprosto mytologicky působí obě památky národního významu, o kterých vypráví Staré pověsti české. Jen 200 metrů vysoká je památná hora Říp s rotundou svatého Jiří u Roudnice nad Labem a přesto má v sobě magii, kterou horolezci hledají na vrcholcích světových velikánů. Na Říp turisty zavedou stezky z Vražkova, Ctiněvsi a Krabčic.
Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích připomíná klíčový okamžik českých dějin
|
I Královské pole ve Stadicích v Krušnohoří, odkud povolala podle legendy kněžna Libuše Přemysla Oráče na královský trůn, má v sobě energii. Národní kulturní památka vypadá na první pohled sice jako obyčejné pole, na kterém zemědělci hospodaří jako jinde, ale památník připomíná pro naši historii důležitý okamžik v mozaice událostí. „Pomník, kterému dominuje symbolický pluh ze železné slitiny, nechal v roce 1841 zbudovat hrabě Nostic podle návrhu architekta Staumanna," popisuje kamenný podstavec s reliéfem Josef Macháček, starosta Řehlovic, kam místní část Stadice patří. „Pomník zdobí alej z lip a prostranství kolem něho pravidelně ožívá hlavně šestnáctého května na svátek Přemysla," dodal starosta. Národní kulturní památka je dostupná autem, zajíždí sem i jedna z linek městské hromadné dopravy z Ústí nad Labem.
Skanzen v živé vesnici
Svou historii počítá na staletí vesnička Zubrnice nedaleko Ústí nad Labem. Lidé tu žili už v 11. století. Nyní v ní turisté najdou nejmladší skanzen v Čechách. Nikoliv ve volné přírodě, jak bývá zvykem, ale uvnitř živé vesnice, což je sice velmi ojedinělé, ale na druhou stranu velmi atraktivní. Původní zástavbu tu doplnily drobné objekty, přenášené z jiných míst regionu. „První stavbou přenesenou do Zubrnic byla barokní studna ze Střížovic z roku 1695, která stojí na návsi," připomíná počátky skanzenu Jitka Ledvinková, která pečuje o zemědělské expozice a připravuje akce pro veřejnost.
 Zubrnický skanzen se nachází uvnitř živé vesnice |
Ve skanzenu, který spravují pracovníci Národního památkového ústavu, se vnímavý turista jistě zdrží dlouho. Může si prohlédnout například unikátní sušárnu ovoce. „Zrekonstruovali jsme ji doslova z trosek a její podoba odpovídá vývojovému typu vesnických sušáren z konce devatenáctého století. Zůstala poslední funkční sušárnou v Českém středohoří," popisuje technickou zajímavost Ledvinková.
Návštěvníci mohou zavítat do učebny, která svým vybavením odpovídá standardu vesnických škol po druhé světové válce, nebo do vesnického obchodu, který byl v provozu od konce 19. století. Za obcí se dochovalo pět historických vodních mlýnů. „Celé území takzvaného Mlýnského údolí upravujeme do podoby z poloviny devatenáctého století s malými políčky, obnovenými polními cestami lemovanými ovocným stromořadím i sady s tradičními odrůdami ovoce a malými selskými zahradami u jednotlivých mlýnů," láká k návštěvě Jitka Ledvinková. Příležitostí je více, než jen při známém Zubrnickém jarmarku. A o víkendech v sezoně lze využít atraktivní dopravu malým motoráčkem z Ústí nad Labem. Provoz zajišťují nadšenci z občanského sdružení Zubrnická muzejní železnice.
 Příležitostí k návštěvě Zubrnic je i květnový jarmark |
Podstávkové domy severu
Zatímco v Zubrnici mohou turisté v souboru zástavby lidové architektury obdivovat vedle sebe roubená, hrázděná i zděná stavení, při výletu do nejsevernějšího města v republice, do Šluknova, neuniknou pozorným návštěvníkům takzvané podstávkové domy. „U nás ve městě se dochovala celá řada staveb typických pro zdejší oblast – nejsevernější Čechy a Horní Lužice v Sasku. Jedná se o podstávkové tkalcovské domky," vysvětluje pozůstatek originálních projektů zdejších lidových stavitelů Jitka Soukupová z Regionálního informačního centra ve Šluknově. Jde o skloubení roubeného domu většinou s hrázděnou stavbou. Domy mají podpůrnou konstrukci, podstávku. Ta je složená z vodorovného trámu, svislých sloupů a pásku. Sloupová konstrukce obepíná stavbu minimálně z jedné štítové strany. U celodřevěných staveb je pak dokola celého domu.
V regionu se pravidelně každou poslední květnovou neděli koná Den podstávkových domů. Na rozhraní Čech, Německa a Polska lze v Horní Lužici na Děčínsku, ve Šluknovském výběžku a v Lužických horách navštívit desítky těchto domů typických pro zdejší region.
Hornický skanzen v hlubinné šachtě
K Mostu neodmyslitelně patří hnědé uhlí. S historií i současností jeho těžby seznámí zájemce v Podkrušnohorském technickém muzeu. Sídlí přímo v areálu bývalého hlubinného dolu Julius III v Kopistech nedaleko Mostu. Expozice v autentickém důlním prostředí přibližuje historii dobývání a zpracování uhlí v centrální části severočeské hnědouhelné pánve.
 V hornickém skanzenu v Kopistech čeká návštěvníky autentické prostředí bývalé hlubinné šachty |
 V bývalém dolu Julius III v Kopistech vzniklo Podkrušnohorské technické muzeum |
„Poznáte nelehké havířské řemeslo, hornické předměty, stroje, zařízení, řadu technických památek a vstoupíte do simulované hlubinné štoly. Nečekejte však sterilní muzejní prostředí, ale autentické prostředí bývalé hlubinné šachty se vším všudy, co k ní patří," upozorňuje ředitel Podkrušnohorského technického muzea Zbyněk Jakš. Hornický skanzen začal svou sezonu 1. března.
Chrám plný chmele
V Ústeckém kraji pokračuje tradice vinohradnictví i pivovarnictví. Vínu se daří nejen v Žernosekách a Roudnici nad Labem, ale i v okolí Mostu a Kadaně, které patří do litoměřické vinařské podoblasti. Ochutnat lze zajímavá vína v těchto vinařských lokalitách při vinobraní.
 V Chrámu chmele a piva se zlatý mok také vaří – v minipivovaru U Orloje |
 Pohled do interiéru jedné z expozic Chrámu chmele a piva v Žatci |
Město Žatec v turistické destinaci Dolní Poohří těží z dlouholeté tradice pěstování chmele, výroby sladu a vaření piva. Poslední tři roky ji přibližuje interaktivní a multimediální expozicí v turistickém areálu Chrám chmele a piva. Své sídlo našel v bývalých pivovarských budovách, kde se zpracovával a skladoval chmel. „V tomto turistickém produktu si své najdou všechny cílové skupiny. Program je vhodný pro všechny věkové kategorie," přibližuje programovou nabídku vedoucí turistického informačního centra Veronika Hudek.
Prohlídku chrámu odstartuje Chmelový maják. Do útrob vyhlídkové věže návštěvníky dopraví výtah. Uvnitř čeká první překvapení ve formě 3D animace. Na vrcholu věže pak zážitek další – rozhled do žateckého regionu z vyhlídkové plošiny.
Chmelařské muzeum se může pochlubit největší expozicí svého druhu na světě. „Na ploše čtyř tisíc metrů čtverečních názorně představuje vývoj chmelařství od raného středověku až do současnosti. Návštěvníci se dozvědí, proč se nejlepší chmel na světě sklízí právě na Žatecku a proč se musel už od středověku chránit před nekvalitními napodobeninami," popisuje působivé expozice Veronika Hudek. „Chrám chmele a piva je opravdu unikátem a jedinečným komplexem v oblasti Dolního Poohří. Kloubí v sobě poznání české historie, historie pěstování chmele a vaření piva spolu s gastronomickým zážitkem," popisuje koncept moderního muzea, kde na návštěvníky čekají další atraktivní zážitky.
Text: Stanislava Neradová
Foto: Chrám chmele a piva Žatec, Podkrušnohorské technické muzeum,
Soubor lidové architektury Zubrnice, Karel Jakubec / Wikimedia Commons