Nejmenší kraj České republiky na samém jejím severu není žádnou chudou Popelkou. I tam jsou hrdi na kulturní dědictví svých předků, o které se pečlivě starají. Tradice ožívají zásluhou nadšenců, zájmových sdružení i oficiálních institucí.
Krajinu Liberecka protkávají stará roubená stavení, ve kterých se zastavil čas. Doba dávno minulá se zrcadlí i ve skle a bižuterii, které se v regionu po dlouhá léta zabydlely v takové míře jako nikde jinde.
 Národopisnou expozici Muzea Českého ráje najdete v Dlaskově statku v Dolánkách u Turnova |
Český sever voní regionálními produkty, které je možno ochutnat na Slavnostech sýra na Frýdlantsku, na Smržovském jarmarku nebo na Turnovských staročeských trzích.
Při mezinárodním folklorním festivalu Tolštejnského panství přijíždějí do Krásné Lípy soubory z Čech, Moravy, Slovenska i Německa. Po tři dny jen zpívají, hrají a tančí.
Za slavným rodákem
Památník Ferdinanda Porsche
v Multifunkčním centru 101010
|
„Kromě muzeí a skanzenů bych doporučila určitě návštěvu muzea výroby hraček nebo se rozjet do Vratislavic do Památníku Ferdinanda Porsche věnované tamnímu slavnému rodákovi," vybrala Andrea Vošterová z libereckého infocentra z široké nabídky dva výletní cíle, kam se rozhodně v regionu vydat za tradicemi.
Právě ve Vratislavicích, v této městské části Liberce, se v roce 1875 uznávaný automobilový konstruktér Ferdinand Porsche narodil. Příjmení je sice velkým lákadlem hlavně pro motorové fandy, ale návštěva památníku poučí i děti a milovníky kvalitní architektury.
Památník funguje druhým rokem v Multifunkčním centru 101010 a spravuje ho importér vozů Porsche ve spolupráci s továrním muzeem Porsche ve Stuttgartu, které zapůjčilo tři vozy. O osobnosti slavného konstruktéra vypovídají ve vzpomínkové expozici interaktivní informační panely. Za prohlídku stojí i samotná budova multifunkčního kulturního centra od architekta Petra Stolína, které se stalo stavbou roku 2011 Libereckého kraje.
Zapůjčená auta ze stuttgartského muzea jsou sice unikátní závodní vozy nejnovější výroby, kdo však hledá tradici, z Vratislavic odjíždět nemusí. Stačí zajít do nedalekého pivovaru Konrad, kde našlo prostory Automuzeum. V expozici veteránů nechybějí ani vozy této oblíbené sportovní značky.
Hračku si vyrobí sami
V druhém doporučeném výletním cíli v malebné krajině Jizerských hor, v Jiřetíně pod Bukovou, začala v roce 1908 výroba tradičních dřevěných hraček. Výroba bez přerušení funguje dodnes a zájemci mají možnost si prohlédnout nejen provoz společnosti Detoa, kde hračky vznikají, ale i muzeum tamní výroby.
Návštěva továrny Detoa je interaktivní, děti si mohou zkusit samy vyrobit hračky
|
Stoletou výrobu přiblíží interaktivní expozice. „U nás uvidíte dobové hračky, staré stroje, vybavení historických kanceláří, ale i turbínu, která sloužila k výrobě," láká k návštěvě průvodkyně Irena Némethová. Zájemce zasvětí do specifických výrobních technologií na strojích z období 1920–1960. Seznámí je i se současnou výrobou od přípravy materiálu přes sušení, soustružení, vrtání, barvení až po samotnou kompletaci výrobků. Mohou si vybrat, zda si provoz projdou v pracovní den nebo o víkendu, kdy dílny utichnou. Muzeum a dílny mají otevřeno od pondělí do soboty, od června do září i v neděli.
„Návštěvníci si u nás mohou hračku i sami vyrobit," popisuje možnost vlastní tvorby v kreativní dílně. Hračku si složí z komponentů podle vlastní fantazie.
Tradice schovaná ve vitrínách
Sklářské řemeslo patřilo k regionu jako k žádnému jinému kraji. Na českém severu se vzhledem k zeměpisným polohám zemědělství příliš nevedlo. Dařilo se ale různým řemeslům. Liberecký kraj je proto historicky spjatý se sklářstvím, šperkařstvím, bižuterií a textilní výrobou. Sklářskou slávu uchovávají zdejší muzea, mnohé se na sbírky skla specializují. Nové stálé expozice v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou potěší už svými názvy. Kouzelný svět bižuterie a Čarovná zahrada – české sklo sedmi století.
 Sklářská expozice v Městském muzeu v Železném Brodě |
Příběh skla zaplňuje tři sály na celkové ploše 380 metrů čtverečních. Autoři je rozčlenili do čtyř výstavních celků, které na sebe chronologicky navazují. Pohled od antiky přes středověk do současnosti nabízí konfrontaci tvarů, technologie i odlišných možností.
Celkový pohled dává i zajímavě koncipovaná expozice věnovaná bižuterii. Přináší informace o technologii, nabízí zhlédnutí filmů nejen o městě, ale i o výrobě skleněných perliček, mačkaných perlí nebo knoflíků. K vidění jsou i práce studentů z uměleckoprůmyslových škol v Jablonci nad Nisou, Železném Brodě a Turnově. Nechybějí ani ukázky medailí a mincí ze zdejší mincovny. Podrobnější informace o osobnostech a firmách spojených se sklářskou a bižuterní tradicí poskytnou návštěvníkům dotykové obrazovky.Také Městské muzeum v Železném Brodě nechává nahlédnout do historie zdejší výroby skla. „Expozice v budově spořitelny na náměstí mapuje vývoj železnobrodského sklářství od šedesátých let devatenáctého století, kdy nastalo nejmohutnější pronikání sklářské výroby z Jablonecka k nám, na Železnobrodsko," říká ředitelka muzea Petra Hejralová. „V galerii osobností sklářské školy ukazujeme nejtypičtější díla umělců, kteří se coby pedagogové zasloužili o vzdělání a řemeslnou dovednost mladé generace. Máme tu i výstavní síň světově proslulé sklářské dvojice Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové s průřezem jejich společné tvorby," dodala ředitelka muzea.
Skanzeny plné paměti
V obci Pertoltice u Frýdlantu se dochovaly původní stavby z konce 18. století, které jsou jádrem nově budovaného skanzenu. „První práce začaly v květnu před dvěma lety, skanzen jsme zpřístupnili letos v květnu," vzpomíná Stanislav Nykrýn, předseda sdružení Lidové stavby, které areál vlastní a provozuje. „Návštěvníci u nás uvidí historické stavby zachované na původním místě. Především památkově chráněný patrový hrázděný, původně podstávkový dům. Podle dendrochronologie dřevěné konstrukce byl tento Haslerův dům postaven koncem osmnáctého století. K němu pak přísluší novodobá stodola z režného cihlového zdiva."
 Skanzen v Pertolticích chrání památky na jejich původním místě |
Zatímco část expozice v domě přibližuje dobu od 2 poloviny 19. do poloviny 20. století, interiér druhé stavby, postavené roku 1893, ukazuje vesnickou kovárnu z roku 1911. Členové sdružení Lidové stavby plánují také zprostředkovat ukázky tradičních zvyků a řemesel. „Připravujeme vaření v černé kuchyni a pečení chleba. Zaměříme se i na kovářské práce, a na další běžnou činnost spojenou s životem na vesnici. Představíme i méně známá řemesla," poukazuje Nykrýn na zdejší více než stoletou tradici výroby a oprav žesťových nástrojů.
Život předků přibližují expozice v muzeích i zpřístupněná původní roubená stavení
|
Zájemcům nadšenci provozující skanzen mohou zprostředkovat prohlídku i některých dalších zajímavých objektů v Pertolticích, i když slouží k bydlení. Ukážou například vesnickou usedlost s krovem a částmi patra z poloviny 17. století nebo polopatrové stavení s původním krovem a stavebními detaily z druhé poloviny 18. století.
Členové sdružení se snaží o takzvanou památkářskou koncepci skanzenu. Chtějí zachovat a chránit památky lidové architektury na jejich původním místě a vytvářet expozice, které souvisejí s původní stavbou, jejími majiteli a nejbližším regionem.
„Při ochraně staveb klademe důraz na odborný přístup a minimalizaci zásahů do staveb. Opravy staveb provádíme po podrobné dokumentaci. Chceme zachovat autenticitu a věrohodnost. Snažíme se také mapovat další vesnické stavby v Pertolticích a blízkém okolí," upřesnil činnost sdružení jeho předseda Stanislav Nykrýn.
Dějepis na vlastní kůži
Zatímco v Pertolticích zachraňují původní stavby, občanské zájmové sdružení pro živou historii Curia Vítkov se před časem rozhodlo zbudovat volnou repliku venkovského velmožského sídla, neboli kurie, z 12. století z dob Přemyslovců. Pro zbudování velmožského dvorce a řemeslnické osady si vybrali kopec nad vsí Horní Vítkov, vzdálené pět kilometrů od Chrastavy a zhruba 15 kilometrů od Liberce. Budují tam areál, který se v Čechách nedochoval. Podobná panská sídla byla v historii předchůdci mladších gotických hradů a tvrzí.
Nedaleko Chrastavy tak skupina milovníků historie vytváří na pomezí Jizerských a Lužických hor muzeum v přírodě, které několikrát do roka návštěvníkům nabízí stylové kulturně historické akce. Členové sdružení pořádají ukázky dobývání tvrze i výcviku římských legionářů a v řemeslnické osadě předvádějí různá řemesla. Ve dvorci kromě jiných objektů například věže, už postavili i dva domy řemeslníků – tesaře a kováře. Návštěvníkům v opevněném hradišti přibližují poutavou formou dobu raného středověku. Ukazují, jak lidé tehdy žili, jaká obydlí si stavěli. Starobylá řemesla a dovednosti si zájemci mohou sami vyzkoušet.
Unikátní roubenky ožívají
Expozici lidové bydlení severních Čech ukrývá interiér bývalé rychty v Kravařích. V roce 1797 si ji nechal postavit místní rychtář Václav Kern. Většina prostor sloužila k sušení chmele. Vísecká rychta patří mezi největší obytná roubená stavení u nás. Je detašovaným pracovištěm Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Po válce používalo unikátní prostory ke svým účelům zdejší JZD. Po rozsáhlé rekonstrukci zpřístupnili muzejníci v roce 1986 prohlídkovou expozici, kterou zaměřili na vývoj lidové architektury a bydlení v severočeském regionu. Návštěvníci v rychtě uvidí především malovaný nábytek od konce 18. do poloviny 19. století. Lákadlem je unikátní soubor výpravného selského nábytku movitějších vesnických vrstev.
Na rychtě nechybí ani tradiční potřeby venkovského hospodářství – různé zemědělské nářadí, pro zdejší oblast charakteristické především nástroje na pěstování chmele.
Muzeum Českého ráje v Turnově umístilo svou národopisnou expozici na Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova. Roubený statek s typickou pojizerskou skládanou lomenicí a pavlačí má od roku 2010 status národní kulturní památky. Objekt někdejší rodiny sedláků Dlasků je ukázkou tradiční lidové architektury turnovského typu z konce 18. století. „Návštěvníci u nás uvidí stálou expozice lidového interiéru a podomácké výroby v oblasti Pojizeří, kterou doplňujeme o krátkodobé tematické výstavy. Dvůr obehnaný unikátní trámcovou hradbou ožívá několikrát do roka, zvláště o Velikonocích, posvícení nebo masopustu, tradičními lidovými slavnostmi," upřesnila Marcela Beranová, která má na starosti propagaci Muzea Českého ráje.
Do konce roku, kromě listopadu, potrvá na Dlaskově statku výstava Už mou milou do kostela vedou. Přibližuje návštěvníkům dnes už zapomenuté tradiční obyčeje a obřady, které se konaly při přípravě a samotném průběhu tradiční venkovské svatby na přelomu 19. a 20. století.
Text: Stanislava Neradová
Foto: Jiří Jiroutek, archiv Muzea Českého ráje v Turnově, archiv sdružení Lidové stavby, Kulturní centrum Vratislavice 101010, Petr Manuel Ulrych