Jako by dva protipóly charakterizovaly oblast severní Moravy a české části Slezska. Jsou to dvě podoby zdejšího regionu, které stojí proti sobě jen zdánlivě. Černé Ostravsko a malebný venkov Beskyd a Jeseníků ale společně utvářely zdejší tradice.
Spoustu zážitků nabízí všech sedm zdejších turistických regionů: Jeseníky, Opavské Slezsko, Poodří – Moravské Kravařsko, Beskydy, Těšínské Slezsko a samozřejmě také Ostravsko.
Doly s historií
„U nás, v Ostravě a okolí, bych turisty zavedl mezi technické památky s hornickou a hutnickou tematikou," říká pracovník Ostravského informačního systému Jakub Otto. „Určitě by litovali, kdyby nenavštívili Landek park s rozsáhlou hornickou expozicí v areálu bývalého dolu Anselm." Tam najdou největší hornické muzeum v České republice. Bylo otevřeno v roce 1993 na vrchu Landek. Zájemci sfárají v těžké původní kleci dolů, kde si prohlédnou staré štoly z poloviny 19. století. Uvidí některé stroje v chodu a atmosféru namáhavé práce v podzemí umocní i figuríny horníků.
Jakub Otto doporučuje i prohlídku Dolní oblasti Vítkovice, která před deseti lety získala status národní kulturní památky. Industriální areál z první poloviny 19. století se dostal i na seznam evropského kulturního dědictví.
 Landek park láká na největší hornické muzeum v Česku |
Technický unikát, který tvoří areál dolu Hlubina, koksovny a vysoké pece železáren, přivítal první návštěvníky v roce 2007. „Turisté na prohlídkové trase uvidí černouhelný důl, provozy koksovny a tři pece. Otevřeno je od května do října každý víkend, ve všední dny pouze pro skupiny na objednávku," upřesňuje Otto. O každodenní práci horníků vypoví i návštěva další národní kulturní památky – dolu Michal.
Za vůní motorů
Za auty radí Jakub Otto se vypravit do Kopřivnice, do muzea slavné automobilky Tatra. V expozici si návštěvníci prohlédnou šedesát historických nákladních i osobních aut ze všech etap vývoje a seznámí se se stopadesátiletou historií výroby. Ta se začala psát od sestrojení prvního osobního automobilu v tehdejším Rakousko-Uhersku, nazvaného Präsident. A zdejší síň slávy věnovali v Technickém muzeu Tatra Kopřivnice svému rodákovi – olympioniku Emilu Zátopkovi a jeho ženě Daně.
 Městská památková rezervace ve Štramberku je plná křivolakých uliček |
 Historii značky Tatra přibližuje technické muzeum v Kopřivnici |
Výlet do Kopřivnice je podle Otty nejlépe spojit s návštěvou nedalekého Štramberka.Městečko proslavila nejen sladká pochoutka Štramberské uši, ale i pozůstatek někdejšího hradu – věž Trúba a nedaleká jeskyně Šipka. V ulicích Na kopci a v Zauličí stojí unikátní městské studny z počátku 19.století. Drobné hrázděné a roubené stavby zakrývá šindelová střecha.
Městská památková rezervace je plná křivolakých dlážděných uliček, které vedou okolo měšťanských domů i roubenek. Některé půvabné dřevěné domky fungují jako penziony, a tak lze nocovat například v dřevěnce U čertovského úlu na Medové stezce pod štramberským náměstím, plné atmosféry života našich předků.
Škola, která děti baví
Tradice ožívají i v nedalekých Kozlovicích, v dědině někdejších valašských vojvodů, správců salaší a veškerého dobytka na hukvaldském panství. Hned vedle kostela stojí areál fojtství, ve kterém vojvodové až do roku 1844 sídlili. V jedné z budov našlo po rekonstrukci své místo muzeum věnované tematice obecné školy.
„V tomto domě se neučilo. I když psaní, počítání a náboženství se v těchto místech vyučovalo. Už v roce 1785 v původní dřevěné chalupě fungovala tak zvaná triviální škola," připomíná počátky školství v Kozlovicích průvodkyně Jiřina Kociánová.
„Turistům ukážeme plně vybavenou malotřídku z přelomu 19. a 20. století, dobový kabinet a byt pana řídícího. Chodí k nám hodně rodin s dětmi. Děti sem přijedou na školní výlet a natolik se jim líbí atmosféra třídy, že se třeba o prázdninách vrátí i se svými rodiči," dodala průvodkyně.
Turisté se mohou občerstvit v protějším Valašském pivovaru, kde ochutnají i zdejší pivo. V interiéru s prvorepublikovou pohodou mohou tradiční jídla české a moravské kuchyně zapít domácím kvasnicovým nefiltrovaným pivem, světlým Valašským vojvodou nebo tmavým Kozlovickým fojtem. Poobědvat lze i v areálu Na mlýně. Tam si mohou prohlédnout raritní zrekonstruovaný mlýn s náhonem a plně funkčním mlýnským kolem. V mlýně najdou hostinec a malé muzeum s mlynářskou tematikou. Součástí areálu je Kozlovický skanzen, soubor napodobenin historických dřevěnic.
Za medobraním do Domu včelařů
Někdejší fojtství ožilo i v Chlebovicích u Frýdku Místku. Včelařské muzeum a skanzen tu provozuje zdejší organizace Českého svazu včelařů. „Návštěvníci se projdou tak zvaným včelím metrem. Virtuálně projedou několika stanicemi s názvy Včelná, Brtnická až do našeho Domu včelařů," přibližuje koncepci Marie Knödlová, předsedkyně tohoto občanského sdružení.
„Ve skanzenu uvidí staré úly. Vysvětlíme jim, jak se dříve včelařilo. Nyní se včely chovají v novodobých nástavkových úlech, ve skanzenu máme staré dvouprostorové úly. Ukážeme jim naučnou zahradu s rostlinkami, které jsou důležité pro sběr nektaru, pylu, medovice. Návštěvníci mají možnost nahlédnout i do naučného včelínku, jak včely žijí. A navštíví i včelařský obchůdek," dodává.
Otevřeno je od dubna do října. Kolektivy si ale prohlídku mohou objednat kdykoliv. „Promítneme jim různé filmy, ve kterých jsou záběry, které neuvidí ani včelař. Mohou dostat medové občerstvení, ochutnat medoviny. Na prosinec chystáme i adventní koncerty s vůní medu, při kterých nebudou chybět medové perníčky," popisuje četné aktivity včelařů Knödlová.
„Zájemcům ukážeme, jak se vyrábí svíčky z včelího vosku. Na příští rok chystáme také naučné programy. Ukazujeme i vytáčení medu a medobraní. Na webových stránkách si ti, kteří ještě u nás nebyli, mohou náš areál virtuálně prohlédnout," dodává za včelaře jejich předsedkyně.
I když o lidových tradicích nejvíce vypovídá patrně Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (to ovšem, byť těsně, stojí již v sousedním Zlínském kraji), k putování za tradicemi zvou v regionu i jiná menší místa. Národopisný areál Dolní Lomná vybudovala v této horalské vsi na Těšínsku v letech 1969 až 1973 Matice slezská. Ve zdejším amfiteátru se pravidelně koná folklorní festival Slezské dny a Festival na pomezí.
Na zachovalý soubor lidových staveb láká vesnická památková rezervace Heřmanovice v Jeseníkách. V někdejší hornické osadě založené ve 14. století jsou k vidění domy jesenického typu. Přízemní roubené stavby se šindelovou nebo břidlicovou střechou si zachovaly stále svůj půvab.
Unikátní zachovalý soubor zděných domů východosudetského typu ukrývá vesnická památková rezervace Lipina. Nevelká vesnička, součást obce Štáblovice, tak ochraňuje slezskou lidovou architekturu.
Kostely ze dřeva
Žádný region jako Moravskoslezský kraj se nemůže pochlubit unikátním souborem dřevěných kostelů. Postavili je zdejší řemeslníci, řezbáři a stavitelé z nejdostupnějšího materiálu v Beskydech. Soubor lidových sakrálních staveb se svým rozmístěním, různorodostí stylů a zachovalostípovažuje ve střední Evropě za unikátní. Ten z nejvýchodněji položených kostelů stojí na Trojmezí v Hrčavě.
Mnohé lokality regionu dýchají starými časy, i nejmladší město v České republice může ukázat jednu raritu, kterou před staletími vytvořili předci. V padesát let starém Havířově se v zástavbě na okraji sídliště v Bludovicích dochovalo roubené stavení postavené v roce 1781.
Kotulova dřevěnka je dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova. Patří k nejstarším roubeným stavením na Těšínsku.
 Kotulova dřevěnka patří k nejstarším roubeným stavením na Těšínsku |
 Osoblažská úzkokolejka je nejstarší ve střední Evropě |
„Až do roku 1975 v dřevěnce bydleli Kotulovi, již několikátá generace tohoto rodu, kterému stavení patřilo. O čtyři roky později se interiér změnil v expozici lidového bydlení z přelomu devatenáctého a dvacátého století," přibližuje historii Soňa Kavanová z Muzea Těšínska, které Kotulovu dřevěnku dnes provozuje jako jednu ze svých poboček.
Interiér přibližuje způsob života středně zámožného chalupníka ve střední části Těšínského Slezska. V hospodářském stavení je k vidění různé zemědělské nářadí a zařízení a také chlév, ve kterém obyvatelé dřevěnky chovali krávu a prase.
„V zahrádce u domu pěstujeme přes rok různé plodiny jako tenkrát. Tehdy tam lidé měli zeleninu a luštěniny ke své obživě. Máme tu ještě rybízy, které zasadili Kotulovi. U stavení rostou i původní vysokokmenné jabloně," popisuje zahradu Kavanová. „Pěstujeme tu i bylinky. Ty pak využíváme při některých národopisných akcích, které tu pro návštěvníky pořádáme."
Součástí hospodářství je větrný mlýnek, v této oblasti nazývaný viatrak. Lidé při návštěvě dřevěnky uvidí, jak se dříve šrotovalo obilí. „Mlýnek byl původně poháněný větrem, Kotulovi si pak různé pomůcky modernizovali. Do násypky nasypeme obilí a lidé mohou sledovat, co dříve museli hospodáři udělat, než se zadělalo třeba na chleba. Mlecí zařízení je unikátem. Zkoumali ho tu i kolegové z Technického muzea v Brně," vzpomíná Kavanová. Vývojem prošlo i zařízení interiéru. „Některé původní věci se nedochovaly, expozici jsme doplnili ze sbírek našeho muzea. Všechen nábytek a zařízení světnice ale pochází ze zdejšího kraje," upozorňuje vedoucí této pobočky muzea.
Muzeum Těšínska provozuje i archeopark v archeologické lokalitě Chotěbuz-Podobora. Přibližuje historii osidlování území starého Těšína. Rozlehlý archeopark se rozprostírá na místě starodávného slovanského hradiště. Je koncipován jako rekonstrukce slovanského sídla z období od poloviny 8. století až do 11. století. Otevřen byl v roce 2006. Archeopark je přístupný pouze s průvodcem, v lokalitě stále pokračuje archeologický průzkum. Prohlídka trvá zhruba hodinu a návštěvníky seznámí se životem Slovanů. Nahlédnou i do jejich obydlí.
Moravskoslezský kraj nabízí také spoustu cykloturistických výletních cílů za tradicemi. Cyklisté se mohou vydat v okolí Hranic na Moravě na regionální trasu Po stopách využívání vodní a větrné energie. Podle informací pracovníků ze zdejšího městského informačního centra uvidí cyklisté na trase tři zachovalé a přístupné větrné mlýny – Maršálkův mlýn v Partutovicích, Červekův mlýn ve Skaličce a mlýn Poruba. Další technickou památkou je vodní Humplíkův mlýn ve Stříteži nad Ludinou.
A kdo se rád sveze vlakem, může zavítat na trať nejstarší úzkokolejky ve střední Evropě. Unikátní dráha na Osoblažsku v Jeseníkách se stavěla v dobách rakousko-uherského mocnářství. První cestující se po kolejích s rozchodem 760 milimetrů svezli v roce 1898. Příznivci nostalgických jízd se mohou vydat na romantickou projížďku Osoblažskem parním historickým vlakem na dvacetikilometrovou trasu o prázdninových víkendech.
Text: Stanislava Neradová
Foto: Stanislava Neradová, CzechTourism, Harold / Wikimedia Commons
a Petr Manuel Ulrych