Pracovní trh v oblasti turismu: to nejhorší teprve přijde

Současná bezprecedentní krize v oblasti cestovního ruchu se pochopitelně projevuje na zaměstnanosti. Informace publikované společností KROKEM na podzim letošního roku pak hovoří o tom, že v loňském roce bylo v cestovním ruchu v České republice 238 495 pracovních míst a že 49,3 % (tedy víc než 117 000!) z těchto míst může v důsledku koronavirové krize zaniknout.

Zároveň je třeba konstatovat, že do uzávěrky tohoto vydání (v první listopadové dekádě) nebyly dopady v porovnání s citovanými predikcemi tak drsné. „Před vypuknutím pandemie covid-19 pracovalo v našem segmentu cestovních kanceláří a cestovních agentur přes 14 000 pracovníků a nyní je zřejmé, že dopady pandemie na zaměstnanost budou fatální. Kvalifikovaný předpoklad je, že do dnešního dne bylo nuceno opustit své zaměstnání přibližně 20–30 % zaměstnanců cestovních kanceláří a agentur,“ uvádí například předseda Asociace cestovních kancelář ČR Vladimír Dolejš. O stejně velkém propadu hovoří i prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Roman Škrabánek, který připomíná, že jen díky podpůrnému programu Antivirus nedochází k ještě masivnějšímu propouštění. „Bez existence tohoto programu a dalších návazných nástrojů odhadujeme výraznější pokles zaměstnanosti, odhadem o 60 až 80 %. Z tohoto pohledu považujeme program Antivirus za důležitou pomoc, která je dosud přínosem,“ doplňuje.

Představitelé profesních sdružení z oblasti cestovního ruchu se shodují, že program Antivirus byl z jejich pohledu nejúčinnější formou státní pomoci. Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR, ale připomíná, že Antivirus de facto pomáhá udržet umělou zaměstnanost v oboru: „Mnoho podnikatelů čeká, jak se situace bude vyvíjet dále. Během druhé vlny pandemie začalo docházet k propouštění dalších zaměstnanců, hlavní vlna krize nás ale pravděpodobně teprve čeká. Podle našich odhadů to může být až polovina zaměstnanců v oboru, kteří přijdou o práci.“

Otázka, je zda ovšem budou mít lidé opouštějící cestovní ruch naději na uplatnění v jiných oborech. Vladimír Dolejš to zpochybňuje: „Lidé z cestovního ruchu logicky nemají v současnosti žádnou šanci na novou práci v oboru ani v oborech příbuzných, které jsou na cestovní ruch navázány. Dopravci, pracovníci letišť, ubytovatelé, pekaři, řezníci, pivovary, pořadatelé divadelních a koncertních vystoupení a mnoho dalších – i tyto obory musí propouštět své dlouholeté pracovníky.“ Mnohým uchazečům o práci nezbude než vzít zavděk prací méně kvalifikovanou a tím pádem i hůře placenou. K tomu už ostatně podle představitelů některých personálních agentur dochází – kupříkladu hoteloví manažeři, kteří před půlrokem s pohrdáním odmítali nabídky práce za 45 000 korun hrubého (neb byli zvyklí na prakticky dvojnásobné platy), se k podobným podmínkám sami vracejí a personalisty prosí, aby se za ně u potenciálních zaměstnavatelů přimluvili. A že bývalí zaměstnanci cestovek nyní rozvážejí jídlo, sedí za kasou v supermarketu nebo uvažují o nástupu do některé z automobilek? To je bohužel smutná realita…

Na druhou stranu je pravda, že velká řada podniků se snaží své zaměstnance (nebo alespoň ty klíčové a zkušené) udržet stůj co stůj. To připomíná i Vladimír Dolejš: „I přes velmi těžkou situaci se mnoho cestovních kanceláří i cestovních agentur snaží udržet své pracovníky, protože se jedná o velmi kvalifikované síly, které by jim po ukončení pandemické krize chyběly. Značná část majitelů a managementu cestovních kanceláří a především cestovních agentur pracuje od března 2020 v podstatě bez příjmů, mnoho majitelů provoz dotuje ze soukromých zdrojů.“

Je rovněž pravda, že ne všechny segmenty cestovního ruchu byly postiženy stejně. Zatímco cestovní kanceláře a agentury už musela opustit minimálně pětina zaměstnanců, například turistickým informačním centrům se zatím vlna propouštění prakticky vyhnula. „V oblasti turistických informačních center, alespoň těch, které jsou členy A.T.I.C. ČR nebo těch ostatních, kde provádíme certifikaci, jsme zatím nezazname­nali žádné rušení provozoven či propouštění pracovníků,“ uvádí Jitka Lučanová, toho času viceprezidentka A.T.I.C. ČR. To je pochopitelně dáno tím, že 90 % TIC je infocenter je součástí veřejného sektoru. Provozovatelé zbylé desetiny pak zřejmě s úspěchem využívají různých forem státní podpory.

Antivirus pomohl, ale…

Jak už bylo naznačeno v úvodu článku, nejvíce k udržení zaměstnanosti v cestovním ruchu zatím přispěl program Antivirus. Ten například v segmentu horeca využilo asi 85 % zaměstnavatelů. Alespoň tedy podle prezidenta AHR ČR Václava Stárka. „Problém nastává s nově vyhlášeným programem Antivirus Plus, který sice pokrývá 100 % nákladů mezd, ale zároveň se odečítá z dočasného rámce EK, který stanovuje maximální částku 800 000 eur pro jeden podnik. Tuto částku již některé velké firmy vyčerpaly, tudíž nebudou moci na podporu v druhé vlně dosáhnout,“ uvádí Stárek a dodává, že proto se asociace spolu s ostatními organizacemi, zapojenými v konfederaci HOTREC, a ve spolupráci s dalšími evropskými organizacemi snaží tento limit zvýšit. „To je však poměrně složitá situace, vyžadující podporu všech vlád členských zemí EU a vyjednávání s Evropskou komisí,“ uzavírá prezident AHR ČR. A Miroslav Kubec, prezident „sesterské“ Asociace kuchařů a cukrářů ČR, pak dodává, že důležitá je jakákoliv podpora, která vede k co největší možnosti si zaměstnance udržet. Zároveň ale připomíná, že žádná pomoc ze strany státu nemůže nahradit tržby, které jediné mohou vést k tomu, že si každý udrží své zaměstnance. „Zaměstnavatelé potřebují cítit od státu zájem a dostat v této těžké době od státu pro své zaměstnance co nejvíc,“ podotýká Kubec. Jak ale mohou podnikatelé v gastronomii očekávat výrazný zájem ze strany státních orgánů, když například i šéf odborů se vyjadřuje v tom smyslu, že restaurací je příliš mnoho a že mohou klidně zkrachovat?

Graf – Zaměstnanost v charakteristických odvětvích cestovního ruchu v roce 2018

Zdroj: Modul zaměstnanosti cestovního ruchu, ČSÚ

Pokud jde o cestovní kanceláře a agentury, z průzkumu ACK ČR vyplývá, že nejvíce byl čerpán z dosavadních programů Antivirus, dále pak „Pětadvacítka“, Kompenzační bonus pro malé s. r. o. a COVID-nájemné. Záleželo samozřejmě na právní formě daného podnikatelského subjektu. A u většiny programů naráželi potenciální žadatelé na větší či menší překážky. „Dlouho bylo pro subjekty cestovního ruchu problematické využívat portfolio nabídky pomoci proto, že nebyly de iure uzavřeny a na některé formy pomoci proto nedosáhly,“ uvádí Vladimír Dolejš. Na „Pětadvacítku“ podle jeho slov dosáhla řada seniorů, ale ne ti, kteří měli ke svému živnostenskému oprávnění uzavřenou ještě dohodu o pracovní činnosti nebo provedení práce, protože v době první vlny pandemie si mnohé OSVČ musely najít brigádu, aby vůbec pokryly své náklady. „COVID-nájemné mnohdy majitele nemovitostí odradilo svou administrativní složitostí a také bylo nemálo majitelů, kteří nemohli nebo nechtěli na snížení nájmu o žádaných 30 % přistoupit,“ přidává praktické zkušenosti s fungováním podpůrných programů předseda ACK ČR. „Výše uvedené nepochopitelné restrikce byly již v současné době odstraněny, což kvitujeme,“ uzavírá.

Poskytovatelům služeb ve venkovské turistice a agroturistice nejvíce pomohl kom­penzační bonus pro OSVČ a také odpuštění placení záloh na sociální a zdravotní pojištění. „Tuto možnost by poskytovatelé služeb uvítali i do budoucnosti. Velmi nás mrzí, že do podpory COVID-ubytování nebylo zahranuto ubytování v soukromí, i když ubytovací služby byly pozastaveny na jaře a teď na podzim i v těchto zařízeních,“ říká k situa­ci v oboru Zdenka Nosková, předsedkyně Svazu venkovské turistiky a agroturistiky.

Provozovatelům horských středisek pomohlo zejména snížení sazby DPH z 15 na 10 % na jízdné na lyžařských vlecích, na ubytování a některé další služby v cestovním ruchu. „Provozovatelům tak zůstává více peněz, a to nejen například na investice, ale i na udržení zaměstnanosti,“ uvádí Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek ČR. Pozitivní roli podle něj sehrál také již zmiňovaný program Antivirus, i když na některé segmenty zaměstnanců vůbec nedosáhl. Knot pro ilustraci dodává, že horská střediska v Česku zaměstnávají okolo 45 000 osob, navíc v regionech, kde je často velmi obtížné najít jiné zaměstnání mimo cestovní ruch.

Zaměstnanci přebývají, kvalitní budou chybět

Koronakrize má na cestovní ruch a zaměstnanost v něm jednoznačně devastující vliv. A nejde zdaleka jen o absolutní čísla, dopad je především na strukturu zaměstnanosti. Jak výstižně poznamenává prezident AHR ČR Václav Stárek, projeví se současná situace v tom, že část těch zaměstnanců, kteří přijdou o práci, budou náš obor minimálně v krátkodobém horizontu vnímat jako rizikový a svou další pracovní kariéru se budou snažit spojit s jiným oborem. „To povede k dalšímu paradoxu, a sice k dalšímu prohlubování nedostatku kvalifikovaných pracovníků na trhu,“ avizuje Stárek. Zdá se, že ze začarovaného kruhu se jen tak nevymaníme. Pakliže jsme v minulých letech často psali o nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců, v budoucnu bude situace ještě o poznání horší. Rozhodně tedy neztratí na významu vzdělávání v cestovním ruchu. A to nejen toho školního, ale také všech těch kurzů, seminářů, webinářů a školení pořádaných asociacemi i dalšími subjekty včetně těch komerčních. O tom všem si můžete přečíst v dalších článcích této rubriky. My v redakci jsem v tomto směru přinejmenším mírní optimisté a věříme, že dojde i na avizovaný a zatím nerealizovaný projekt Vzdělávání v cestovním ruchu, jehož garantem bude agentura CzechTourism. Bude opravdu zapotřebí!