Více výsledků...
Asi není nutné připomínat, s jakými problémy se Náchod v dopravě potýká. Automobilové zácpy na tranzitní komunikaci do Polska jsou na denním pořádku. Nejsou způsobeny jen auty projíždějícími městem, ale také místními motorovými vozidly, jejichž počet radikálně vzrostl v posledních třech letech. Kdo si nechce ničit nervy, ztrácet čas čekáním a chce přejet napříč městem bez větších problémů, má dnes jedinou alternativu – kolo.
Město samo dnes možnosti k odstranění negativních důsledků rostoucího automobilismu v úzkém sevřeném údolí a husté zástavbě nemá, proto se naplno vrhlo do budování cyklistické infrastruktury. Co se v Náchodě pro rozvoj cyklodopravy v minulém období podařilo uskutečnit a kam by mělo město zaměřit v příštím období svou pozornost? V turistickém regionu Kladské pomezí (Náchod leží v jeho středu) měla města a obce při startu investic do cyklistické infrastruktury již od roku 1997 výhodu v tom, že obdržely od tehdejšího okresního úřadu studii rozvoje cyklistických tras a stezek. Podle ní se řídí výstavba nových úseků komunikací určených pro cyklisty dodnes. Nové stavby jsou umísťovány do základní sítě cyklotras nadregionálního a regionálního významu. Vznikají postupně na trasách č. 22 (spojuje Kladské pomezí s Orlickými horami a Krkonošemi), č. 4095 (mezi Náchodem a Rtyní v Podkrkonoší), č. 4034 (Náchod – Staré Město nad Metují – Jaroměř) a ve spojení s Polskou republikou na trasách č. 4000, 4020 a 4306. Za uplynulých osm let se podařilo v Náchodě a jeho nejbližším okolí postavit celkem 13 kilometrů nových cyklostezek celkovým nákladem téměř 29 milionů korun. Výstavba byla kryta z rozpočtu města 10 miliony korun a dotacemi z krajských, státních a evropských fondů v celkové výši 19 milionů korun.
Všechny investiční stavby, které se dotýkají cyklistické dopravy, jsou v Náchodě realizovány při splnění podmínky získání krajské, státní či evropské dotace. Tak tomu bylo u všech dosavadních investic na cyklotrasách č. 22 a 4095 a je tomu tak i u nových staveb připravených pro letošní a příští rok. Zde je jejich přehled:
Týká se to také dalších staveb projekčně připravovaných v tomto roce do třetího (listopad 2009), resp. čtvrtého kola (2010) přeshraničního investičního grantu na cyklostezky:
Přestože se v minulých pěti letech postupně podařilo zprůjezdnit pro cyklisty (ale i in-line bruslaře) dvě cyklotrasy procházející městem podél řeky Metuje (č. 22) a z Bělovsi (bývalé lázně) po Kladské ulici do centra města a dále na státní zámek a Kramolnu (č. 4095), zavést jasná pravidla pro užívání městských komunikací všemi účastníky silničního provozu nekonfliktním dopravním značením a vytvořit dobré podmínky pro každodenní cyklistickou dopravu v ostatních částech města se zatím nepovedlo. Většímu využití kola jako každodenního dopravního prostředku tak stále brání ne příliš přívětivá a bezpečná nabídka cyklistické infrastruktury. Toto konstatování se týká především centra města a ulic Pražské, Běloveské, Plhovské a Kostelecké, kterými je vedena tranzitní automobilová doprava. Každá samospráva zpravidla začíná generelem cyklistické dopravy. Studii cyklistické dopravy pro centrální část Náchoda město pořídilo ve spolupráci s Dopravní fakultou ČVUT v Praze. Diplomová práce Ing. Pavla Tesaře získala v květnu tohoto roku zvláštní ocenění děkana fakulty. Ing. Tesař navrhuje nenáročné stavební úpravy chodníků a silnic a změny v dopravním značení. Po projednání v radě města a zastupitelstvu by měla být navrhovaná řešení v příštích letech postupně prováděna. Není bez zajímavosti, že úspěšná realizace cykloprojektů na Náchodsku byla letos oceněna prvním místem v soutěži zaměřené na podporu cyklistiky Unilever Sprinter roku 2009 (více o soutěži se dočtete v zářijovém vydání COT business na straně 48 – pozn. red.).
 Roštová lávka na cyklostezce č. 22 ve Velkém Poříčí |
Náchod a jeho bezprostřední okolí je vstupní branou do krajinářsky a turisticky atraktivních území Chráněné krajinné oblasti Broumovsko v Broumovském výběžku a Národního parku Stolové hory s lázeňskými městy Chudoba, Dušníky a Polanice v Polské republice. Cykloturistika je i v tomto koutu severovýchodních Čech významným segmentem cestovního ruchu. Síť značených cyklotras propojuje již dnes česko-polské příhraničí. Rozvoji cykloturistiky pomáhají nové turistické mapy a řada propagačních materiálů, které město vydává ve spolupráci se společností Branka (o. p. s. založená obcemi Kladského pomezí pro rozvoj cestovního ruchu) a partnerským městem Chudoba. Jedním z nich jsou i dvě skládačky vydané v roce 2005 při otevření Masarykova okruhu, česko-polské cyklotrasy, jejímž výchozím i cílovým místem je Náchod.
Text: Ing. Jaroslav Rohulán
Foto: archiv města Náchod a Jan Pomykal
EuroVelo 13 po Česku: 800 km podél bývalé hranice. Šumava, jižní Morava, značení i tipy na etapy pro cykloturisty.
Kam v Brdech na kole, kde parkovat a co je zakázané. Praktický přehled cyklotras, okruhů a pravidel v CHKO Brdy pro rok 2026.
Jak se dostat vlakem k moři do Chorvatska v roce 2026: noční Nightjet Vídeň–Split, Adriatic Express z Ostravy a ceny lůžek.
