Do Polska a zase zpátky

I v Polsku se můžeme skoro celý den zdržet, aniž bychom museli při návratu do Česka vyplňovat příjezdový formulář a podstupovat test. Přísnější režim ale platí při vstupu k našim severním sousedům. Ti vyžadují očkování nebo negativní test. Pokud podmínky vstupu do Polska splňujete, můžete si vybrat z našich tipů na krátký přeshraniční výšlap po naučných stezkách.

Do Kudowy-Zdróje na ryby

Přibližně tříhodinová pěší procházka vás čeká, pokud se rozhodnete projít naučnou stezku „Evropským městem Náchod – Kudowa-Zdrój“. Titul „evropské město“ si přisvojují města, která se zasloužila o porozumění v rámci Evropy. Náchod a Kudowa-Zdrój spolu bezprostředně sousedí a přechod státní hranice za normálních okolností skoro ani nepostřehnete. Naučná stezka začíná v centru Náchoda, kde vás informační tabule upozorní na renesanční zámek s francouzskou zahradou, gotický kostel sv. Vavřince, secesní budovu městského divadla a novorenesanční budovu radnice.

Stezka pak pokračuje do náchodské čtvrti Běloves, kde se dozvíte zajímavosti o místním lázeňství, a kdo bude chtít, může navštívit i tamní pěchotní srub. Tisková mluvčí náchodského městského úřadu Nina Adlof sem zve i na právě probíhající kulturní program: „V letošním roce probíhá v Malých lázních Běloves bohaté kulturní léto, které zve návštěvníky na program v podobě hudebních vystoupení, výstav a dětských dnů plných her a zábavy. Pro milovníky výstav jsou v celém areálu Malých lázní Běloves ke zhlédnutí dvě expozice fotografií členů Fotoklubu Náchod, které jsou přístupné zdarma a zajímavým způsobem propojují venkovní a vnitřní prostory Vily Komenský.“

Pak už překročíte státní hranici, za kterou vás uvítá město Kudowa-Zdrój, a zastavíte se ve čtvrti Słone. Zastavení naučné stezky vám tu dá tipy na výlety, které tu můžete podniknout.

Jezírko v lázeňském parku v Kudowě-Zdróji Foto: Shutterstock.com

Pokračovat budete do městské části Czermna, kde vás k návštěvě pozve místní kostnice. A nakonec dojdete do lázeňského parku v Kudowě-Zdróji, která je jedním z nejstarších lázeňských měst v Evropě. Můžete ochutnat vodu ze zdejších osmi léčivých pramenů, případně navštívit Muzeum žab a Muzeum hraček a občerstvit se můžete v některé z hospůdek s jezírkem. Informační tabule naučné stezky slibuje, že si v něm můžete sami chytit rybu a kuchař vám ji připraví podle vaší chuti.

Celá trasa naučné stezky „Evropským městem Náchod – Kudowa-Zdrój“ měří deset kilometrů. Vznikla v roce 2017 s cílem přilákat více turistů. Podle Niny Adlof se to prý podařilo: „O naučnou stezku je z hlediska cestovního ruchu zájem. Je určená pro pěší i cykloturistiku a využívají ji nejen turisté, ale i obyvatelé města Náchod a Kudowy-Zdrój.“ Kvůli pandemii teď ale počet turistů poklesl, a to hlavně zahraničních.

Kam pro více informací?

www.naucne-stezky.cz/naucna-stezka-evropskym-mestem-nachod-kudowa-zdroj

S dobrou paní za horníky

Koho zajímají historické lomy a doly, ocení naučnou stezku „Po stopách Mariany Oranžské“, která vede z Bílé Vody na Jesenicku do Zlotého Stoku na polské straně hranice. Obce jsou od sebe vzdálené asi čtyři kilometry a okružní naučná stezka měří deset kilometrů. Během jednotlivých zastavení se seznámíte s pohnutým osudem nizozemské princezny Mariany Oranžské, která žila v letech 1810–1883. O rozvoj zdejší oblasti se zasloužila tak významně, že si od místních obyvatel vysloužila přízvisko „dobrá paní“.

Mariana byla manželkou prince Albrechta Pruského. Manželství ale nebylo šťastné, a tak se ho rozhodla opustit. Když se provalilo, že čeká dítě se svým milencem, její tchán, pruský král Fridrich Vilém III., jí zakázal pobývat v Prusku déle než jeden den. Právě kvůli tomu koupila zámek v Bílé Vodě na rakouské straně hranic s Pruskem. Díky tomu mohla dojíždět do svého zámku v Kamienci Zabkowickém, který je z Bílé Vody asi deset kilometrů daleko.

Bývalý zlatý důl, dnes muzeum těžby zlata ve Zlotém Stoku Foto: Jan Mehlich / Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Až k němu ale zdejší naučná stezka nevede. Po ní se od autobusové zastávky před zámkem vydáte do nedalekého lomu Kukačka. V něm Mariana nechala těžit krystalický vápenec. Dnes už jen dokresluje krajinu, a pokud budete chtít, můžete využít zdejší ohniště a opéct buřty. Pak už překročíte státní hranici a dojdete k nedávno zrekonstruované vápence. I tu nechala Mariana postavit. A už jste ve Zlotém Stoku.

Tady můžete odbočit ke Zlatému dolu, který slibuje množství atrakcí a zábavy pro děti i dospělé. Dozvíte se, jak se tu kdysi těžilo zlato, zjistíte, co to byla „chodba smrti“, a nahlédnete i do středověké hornické osady.

Až si Zlotý Stok prohlédnete, napojíte se znovu na naučnou stezku a dojdete zpátky do Bílé Vody.

Kam pro více informací?

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/naucna-stezka-po-stopach-mariany-oranzske

https://www.bilavoda.cz/obec-7/pametihodnosti-obce-a-blizke-okoli

https://kopalniazlota.pl/cs/domecek/

Ve třech státech najednou

Hodně neobvyklý pocit přítomnosti hned ve třech státech zároveň můžete zažít v Hrčavském Trojmezí. Společný hraniční bod tam mají Česko, Polsko a Slovensko. Ten je sice ve špatně přístupném místě v korytě potoka, ale kolem něj jsou vztyčené tři symbolické hraniční kameny – v každém státě jeden. A ke každému z nich se dá pohodlně dostat klidně i s kočárkem.

„Samozřejmě užít si pocit přítomnosti ‚najednou‘ ve třech státech je aktuálně  pro návštěvníka z České republiky formálně složitější a měl by dodržovat aktuální koronavirové opatření,“ upozorňuje Petr Kolčárek z Gorolského turistického informačního centra. Zvláště slovenské hranice může překročit jen ten, kdo má ukončené očkování a vyplnil registrační formulář. Kdo očkování nemá, musí nastoupit do karantény. „Nicméně z České strany se dostane na Trojmezí z Hrčavy bez komplikací,“ pokračuje Kolčárek s tím, že nedaleko Trojmezí se v poslední době rozšířily možnosti občerstvení. Například Sýrárna Hrčavský Grunt, která je od Trojmezí asi 150 metrů, nebo Hospoda u MĚ, která stojí asi 80 metrů od trojmezního bodu.

Nejlépe se na Trojmezí dostanete z obce Hrčava. Na jejích oficiálních stránkách se dočteme: „Obec Hrčava spadá svou polohou do oblasti Těšínských Beskyd, která se řadí k rájům pro nádherná místa na dovolenou. Svébytný gorolský folklor prozrazuje mnoho o někdejším životě horalů, o jejich sepětí s přírodou, o srdečné povaze a pohostinnosti. Díky poloze na Trojmezí tady silně zakořenily regionální tradice Česka, Polska a Slovenska. Všechny národní komunity si zachovaly svůj dialekt, pestré folklorní zvyky i nádherné svátky,“ čteme s dovětkem, že právě zde vychází slunce z celé republiky nejdříve. 

Hrčavské Trojmezí Foto: Shutterstock.com

Blízkost hned dvou sousedních států je pro turismus ve zdejší oblasti důležitá. Což podle Kolčárka v koronavirové době způsobuje komplikace: „V průběhu těch nejtvrdších koronavirových opatření byl zřetelně vidět výrazný úbytek hostů ze sousedních zemí, kteří u nás tvoří poměrně vysoké procento návštěvníků.“ V současné době se ale situace podle Kolčárka dost zlepšuje.

Kam pro více informací?

https://www.gotic.cz/cs/turistika/toulky-kolem-trojmezi

Zítra se zaměříme na Slovensko, které v současnosti je ze všech sousedních zemí přístupné nejobtížněji.

Podmínky vstupu do Polska

Do Polska můžeme vstoupit pouze s negativním PCR nebo antigenním testem, který není starší než 48 hodin. Ten mít nemusíme, pokud jsme plně očkovaní a od poslední dávky uplynulo alespoň 14 dní, případně pokud jsme covid-19 prodělali ne více než před 180 dny. Pokud nic z toho nemáme, musíme v Polsku nastoupit do 10denní karantény. Veškerá potvrzení musí být v polském nebo anglickém jazyce a potřebují ho všichni starší 12 let.

Kontroly na hranicích neprobíhají, a z toho důvodu jsou zpravidla velmi dobře průchozí. Policisté ale platnost dokumentů můžou zkontrolovat kdykoliv a kdekoliv během našeho pobytu v Polsku.

V celém Polsku pak platí povinnost zakrývání dýchacích cest v uzavřených objektech. To se netýká dětí do pěti let věku včetně a osob, od nichž nelze povinnost vynutit s ohledem na jejich zdravotní stav.