Na globalizovaném pivním trhu naštěstí stále ještě existují menší výrobci, kteří svojí unikátní produkcí zásobují zejména hospůdky ve svém okolí, případně vybrané podniky ve vzdálenějších regionech. A místní štamgasti na svoje lokální značky nedají dopustit. Zavítáte-li na Benešovsko, můžete v tamních lokálech okusit piva se sympatickými názvy Ferdinand, Rytíř či Sedm kulí. Pocházejí z Pivovaru Benešov. S jeho výrobním ředitelem, Milanem Bílkem, jsme hovořili o tom, jak se pivovaru žije v konkurenci nadnárodních gigantů, jak reaguje na nové trendy v poptávce a zda se nebojí konkurence vinařů. Nejprve jsme ovšem požádali o stručné představení produkce pivovaru.
Pivovar Benešov v současné době vyrábí šest druhů lahvového a kegového piva – pivo značky Rytíř, pivo Ferdinand 10%, 12% světlé, 11% tmavé, speciální polotmavé pivo Sedm kulí a nealkoholické pivo. Ve struktuře výroby a prodeje se jedná z 80 % o produkci lahvového piva a zbylých 20 % produkce piva v keg sudech. Snahou nových majitelů a vedení pivovaru je, aby se tento poměr postupně zvyšoval ve prospěch sudového piva.
Čím je benešovské pivo specifické?
Historie benešovského piva jako takového sahá hluboko do středověku. Budeme-li ovšem hovořit o pivu z našeho pivovaru, musíme se odrazit od roku 1897, kdy byl pivovar založen. Námi produkované pivo je specifické tím, že způsob jeho výroby se po dobu jeho existence v zásadě neměnil. Stále se jedná o stejnou klasickou výrobu, ať již se jedná o sladovnu, varnu, spilku nebo ležácký sklep. Pivo se vyznačuje vysokým stupněm prokvašení, vyrovnanou světlejší barvou, jemnou hořkostí a plnou chutí.
Říkáte, že se nezměnil způsob výroby. Předpokládám ale, že probíhá v poněkud modernějších prostorech než na konci 19. století…
Bez průběžné modernizace provozu by to samozřejmě nešlo. Jen v posledních 3 letech realizoval pivovar Benešov některé technické a technologické změny, které vedly k větší efektivitě a kvalitě vyráběného piva. V současné době je náš pivovar před realizací rekonstrukce lahvárenské linky, jejímž cílem je zlepšení všech parametrů úrovně stáčení, adjustáže a ambaláže námi vyráběných piv.
Celkově bude s realizací této přestavby za poslední 3 roky proinvestováno v pivovaru Benešov v rámci úprav technologie přibližně 20 milionů korun. Doufáme, že nám tyto investice pomohou k dalšímu kvalitativnímu i kvantitativnímu vzestupu produkce našeho piva. Kvalitní piva ovšem vyrábíme už dnes, což dokládá několik ocenění, která naše produkty získaly. Například v roce 2001 se dostalo ocenění Sdružení přátel piva pivu Ferdinand – Desítka světlá, o rok později ocenilo totéž sdružení speciál Sedm kulí. Prestižní ocenění jsme získali i na Pivních slavnostech v Táboře – v roce 1999 tam získal Zlatou pečeť náš tmavý 11% ležák, letos pak Stříbrnou pečeť pivo Ferdinand – Světlý ležák 12%.
Jak se vyvíjí poptávka po vašich produktech? Dají se v ní rozpoznat nějaké trendy?
Základem produkce jsou pochopitelně výčepní světlá piva i světlé a tmavé ležáky, po kterých je standardní poptávka. Na rostoucí poptávku po speciálních pivech jsme zhruba před 2 lety reagovali zahájením výroby 13 % piva speciál, které prodáváme pod obchodním názvem Sedm kulí. Celý sortiment těchto značek je přitom nabízen v lahvích i v sudech.
S nabídkou speciálních piv přichází v posledních letech mnoho pivovarů. Mladou generaci a zákazníky, kterým klasické pivo z různých důvodů nic neříká, se snaží zaujmout anglickými stouty, či naopak pivy lehčími, objevila se dokonce i piva ovocná. Půjdete i vy touto cestou?
Je třeba vědět, že výroba speciálních piv je obvykle technologicky náročnější a efektivita jejich výroby tedy nižší než u klasických světlých piv. Z tohoto pohledu si myslím, že pro regionální pivovary bude i v budoucnu základem výrobasvětlých piv. Nemyslím, že bychom po již zmiňovaných Sedmi kulích měli přijít na trh s nějakým dalším speciálem.
V kolika restauracích si mohou lidé v současné době pochutnávat na vašem pivu?
Náš pivovar v současné době dodává veškerý sortiment piv do zhruba dvou stovek restaurací a hostinců převážně v regionu Benešovska a Posázaví, ale naši konzumenti se mohou s naším pivem setkat i v Praze a v dalších oblastech středních Čech. V rámci exportu se v současné době mohou s naším pivem setkat spotřebitelé ve Švédsku, Německu, Rusku a Slovensku.
Předpokládáme, že se naše obchodní aktivity na českém a zahraničním trhu budou dále rozšiřovat a spokojených zákazníků bude přibývat.
Dejme tomu, že se rozhodnu otevřít restauraci a budu zvažovat, které pivo budu točit. Proč bych se měl rozhodnout právě pro vaše pivo? Co mi jako odběrateli nabídnete?
V rámci získávání nových zákazníků náš obchodní a marketingový útvar nabízí a zabezpečuje širokou škálu sortimentu a servisu vybavení pro naše zákazníky. Naše restaurace jsou standardně zabezpečovány vším, co je běžné v nabídce ostatních pivovarů, troufám si ale říci, že máme přednosti v oblasti systému komunikace a distribuce našeho piva. Ty nám umožňují efektivně reagovat i na komplikované sortimentní požadavky našich zákazníků.
Můžu se třeba přijít podívat, jak se vaše pivo vyrábí? Nebo budu muset „kupovat Ferdinanda v pytli“?
Naopak, budeme rádi, když se přijdete s naší výrobou seznámit. Ostatně v rámci své marketingové činnosti nabízíme a v praxi realizujeme exkurze i pro své zákazníky a hosty. V našich provozech si mohou prohlédnout tu skutečnou klasickou výrobu piva, s kterou se dnes setkají už jen málokde. Musím konstatovat, že o tyto exkurze a návštěvy v našem pivovaru je velký zájem, což nás velmi těší. Jsme rádi, že se můžeme prezentovat dodržováním tradic výroby piva našich předků.
Trh piva v ČR je ovládán silnými skupinami, váš pivovar ale patří k těm menším. Jak se vám žije v takové konkurenci? Mají podle vás malé a nezávislé pivovary šanci na přežití?
Působení malých českých regionálních pivovarů na našem pivním trhu se samozřejmě kvůli stále pokračující koncentraci velkých pivovarnických skupin komplikuje. Život v této tvrdé konkurenci sice není jednoduchý, ale malé pivovary mají přesto možnost prokázat svoji flexibilitu a kvalitu svého podnikání nejen v České republice, ale dnes již bez zásadních omezení ve velké části Evropy. Z tohoto pohledu se domnívám, že šance na fungování malých pivovarů v našich podmínkách existuje, pro každého z nás to bude znamenat velké úsilí.
A k tomu je tu ještě konkurence ze strany vinařů. Podle některých průzkumů začínají dávat spotřebitelé přednost zdravějšímu vínu před tradičním pivem…
Konzumenti mají pochopitelně možnost výběru ze široké škály alkoholických nápojů, mezi které patří i víno. Jeho výrobce ovšem spíš než jako konkurenty chápu jako kolegy. Mnoho spotřebitelů možná ani neví, že symbióza mezi pivovary a našimi vinaři byla v minulých letech velmi inspirativní. Zaměstnanci našich pivovarů si jistě rádi vzpomínají na doby, kdy si kolegové vinaři uskladňovali své „přebytky“ produkce vína v našich ležáckých sklepích. Našim vinařům přeji v jejich nelehké situaci hodně úspěchů a nemyslím si, že by vzrůstající obliba vína mohla ohrozit náš dobrý vztah.
Petr Manuel Ulrych