Pivo s velmi nízkým obsahem alkoholu, jak by se spíše mělo tomuto nápoji říkat, si velmi rychle získává oblibu mezi českými spotřebiteli. Měnící se životní styl i zlepšující se kvalita „nealko piva“ jsou předpokladem pro další růst. A netřeba dodávat, že zajímavým produktem je nealkoholické pivo především pro gastronomická zařízení.
Werichův vodník Čochtan v roce 1948 ve hře Divotvorný hrnec říkal cosi o obchodním domě Ber si a dej si, kde měli mít „česnek bez zápachu, zápach bez česneku, tajtrlíka, kterej kejchne, když se zmáčkne…“ a spoustu dalších věcí, kterým se tehdejší obecenstvo smálo. A kdyby tehdy Werich vložil Čochtanovi do úst větu o nealkoholickém pivu, tekly by mnohým divákům při představě takové absurdity od smíchu slzy jak hrachy. Jen málokdo totiž tušil, že nealkoholické pivo se právě tou dobou začínalo vařit v Německu a ve Švýcarsku. Ale o třicet let později už by se replice smál jen málokdo – první nealkoholické pivo u nás bylo uvařeno v roce 1975 v Budějovickém měšťanském pivovaru. Neslo název PITO, který vznikl kombinací slov „pivo“ a „auto“. Naznačoval tedy, pro jakou cílovou skupinu byl nápoj určen. Pod stejnou značkou bylo nealko pivo později vyráběno i v jiných pivovarech, přílišné obliby se však nedočkalo. Nejspíše proto, že od normálního piva se lišilo nejen obsahem alkoholu, ale také senzorickými vlastnostmi. PITO bylo zkrátka pro většinu lidí spíše terčem posměchu – například legendární spojení názvu piva a jednoho z jeho výrobců: PITO – Most…
Co je nealkoholické pivo a jak se vyrábí Předně je třeba konstatovat, že označení „nealkoholické pivo“ není úplně přesné. Pohledem na naprostou většinu etiket takto označených piv na českém trhu každý rychle zjistí, že určité množství alkoholu v nápoji je. Český zákon udává jako maximální přípustné množství 0,5 % alkoholu. O klamání spotřebitele v tomto případě nejde, půl procenta je opravdu mizivá hodnota. Jakýkoli lehce kvasící ovocný nápoj by na měřicích přístrojích vykázal vyšší. Nealko pivo je proto bez obav možno pít před řízením, nebo dokonce i při něm. To už by řidič musel mít opravdu žízeň, aby neprošel případnou dechovou zkouškou. Selský rozum říká, že obsahuje-li běžné desetistupňové pivo kolem 4,5 % alkoholu, musel by člověk za stejnou dobu vypít devět piv nealkoholických, aby dosáhl stejného efektu. Ale zkuste vypít devět nealko piv během deseti minut… Navíc praxe selskému rozumu tak docela neodpovídá. Nedávné testy ukázaly, že tělo stačí ony zbytky alkoholu v nealkoholickém pivu odbourávat již během konzumace. Testovaní řidiči, kteří vypili několik nealkoholických piv, nenadýchali zkrátka vůbec nic. Nealkoholického piva lze dosáhnout dvěma hlavními cestami. Buď je upravena technologie výroby tak, aby se během ní omezila produkce alkoholu, nebo se alkohol odstraňuje až na konci procesu z již hotového piva, kupříkladu destilací nebo speciálními filtracemi. V České republice jsou používány oba zmíněné postupy. |
Leč doba se mění a my s ní. Velký kvalitativní krok dopředu ale udělaly v posledních letech také pivovary, což se projevilo na vlastnostech jejich produktů, u těch nealkoholických možná ještě výrazněji. Suma sumárum – v posledních letech se vztah české veřejnosti k nealkoholickému pivu změnil. Co bylo dříve vysmíváno, je dnes velebeno. Za vzestupem popularity nealko piva je podle odborníků třeba hledat změny v životním stylu, propagaci zdravé životosprávy, rozvoj automobilismu a v posledních dvou letech také přísnější postihy řidičů v rámci bodového systému. „Nealkoholickému pivu pomáhá i to, že řada zaměstnání se bez auta dělat nedá,“ připomněl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.
Boom v oblasti výroby a spotřeby nealkoholického piva je nepřehlédnutelný. Mezi lety 2007 a 2006 se spotřeba tohoto nápoje zvýšila o 50 %, pivovary jej na trh loni dodaly 497 tisíc hektolitrů. Alespoň takový údaj vykázala statistika zpracovaná Českým svazem pivovarů a sladoven. Poptávka po nealkoholickém pivu podle ní rostla mnohem dramatičtěji než po pivu běžném – celková produkce piva u nás se meziročně zvýšila o pouhého půl procenta na celkových 19,9 milionu hektolitrů.
Současný trend růstu popularity zlatého pěnivého moku se zanedbatelným množstvím alkoholu potvrzují i jednotliví výrobci. „Během posledních čtyř až pěti let se segment nealko piva zdvojnásobil. Naše značka Radegast Birell dělá zhruba sedmdesát procent českého trhu nealkoholických piv,“ říká například Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.
Oblibu si nealkoholické pivo získává nejen mezi motorizovanými řidiči, ale i v řadách cyklistů. Využil toho například Radegast, který podporuje rozvoj cyklostezek. |
Takový Rodinný pivovar Bernard v Humpolci zvýšil celkovou výrobu ze 138 tisíc hektolitrů v roce 2006 na 156 tisíc loni, z toho nealko piv vyrobil deset tisíc hektolitrů. Spolumajitel Stanislav Bernard odhaduje, že letos už to bude 17 tisíc. „Z nealko piva se stává fenomén, který nemá jinde obdoby,“ řekl Bernard. Za pravdu mu jistě dává i růst počtu značek nealkoholických piv na tuzemském trhu. Zatímco před deseti lety jich mohli zákazníci okusit 9, v letošním roce už 23. Ročně se na pultech obchodů objeví jedna až dvě nové značky.
Nealko pivo: náhražka, nebo svébytný nápoj?
Loňský výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění se mimo jiné zabýval otázkou, zda čeští konzumenti vnímají nealkoholické pivo jako náhražku piva klasického, či zda jej chápou jako zcela samostatnou kategorii. Výzkum se tázal, zda by si respondent objednal raději nealkoholické pivo, nebo jiný nealkoholický nápoj ve chvíli, ve které by si za normálních okolností pivo dal, tentokráte však nemůže například proto, že řídí. Ukázalo se, že nealkoholické pivo není pro Čechy zcela přirozenou náhradou piva běžného a dále pak, že pro muže je takovou náhradou podstatně častěji než pro ženy. Jen polovina mužů v situaci, kdy si normální pivo dát nemohou, automaticky zvolí pivo nealkoholické, z žen tak učiní dokonce jen cca 15 %. Ostatní si namísto nealko piva dají raději jiný nealkoholický nápoj, tento podíl je přitom obecně nejvyšší u spotřebitelů mezi 18 a 29 lety a mezi svátečními „pijáky“.
Jak již bylo napsáno, nealkoholické pivo se u nás rozmáhá stále více. Čím dál zajímavějším produktem je i pro provozovatele gastronomických zařízení, kteří mohou vybírat z čím dál širší škály značek či balení. Dokonce, a to je nejspíš jeden z faktorů, které stojí za rozmachem spotřeby nealkoholického piva v gastronomii, se dočkali i „točené“ varianty. Zatím tedy pouze od dvou výrobců (Plzeňský Prazdroj a Litovel), ale i tak jde o významný krok. Přece jenom točené je točené… Podle mluvčího Prazdroje Alexeje Bechtina nabízí čepovaný Birell již několik stovek restaurací. Pivovar tento trend podporuje i běžnými marketingovými prostředky – Birell má vlastní tácky, sklenice apod.
Fakt, že si nealkoholické pivo razí vítězně cestu do českých hospod, potvrzuje také Petr Kovařík, obchodní ředitel pro nezávislý trh pivovarů Staropramen. Z jeho přednášky na veletrhu Salima vyplynulo, že již zhruba 70 % gastronomických provozoven v Čechách a na Moravě nealko pivo nabízí. Zajímavé je také zjištění, že nealkoholické pivo představuje asi 15 % z celkového prodeje nealkoholických nápojů. Dá se navíc očekávat, že tento podíl ještě poroste, i když už asi ne tak dramaticky jako v uplynulých dvou letech. Podíl nealko piva na celkové produkci představoval v roce 2006 jen necelá dvě procenta, ale podle Jana Veselého z Českého svazu pivovarů a sladoven bude dále růst, dokud se Česká republika nepřiblíží k světově obvyklému pětiprocentnímu podílu. Časem by se tak v Česku mohlo vyrábět tři čtvrtě až jeden milion hektolitrů nealkoholického piva ročně. Ovšem situace, kdy by běžně v nekuřáckém výčepu seděli štamgasti nad metrem nealkoholických piv a znechuceně sledovali výrostka, který by si objednal nějakou tu lihovinu, se asi jen tak nedočkáme…
České speciality
I v oblasti nealkoholického piva uvádějí tuzemské pivovary na trh unikátní produkty. Jedním z nich je například pivo Jantar Free z humpoleckého pivovaru Bernard, ve své kategorii jediné polotmavé. Další zvláštností pak je pivo zcela bez alkoholu, které pod názvem Forman vaří Pivovar Černá Hora. Při jeho výrobě vsadili černohorští na v České republice unikátní technologii membránové vakuové destilace. Ve vakuovém prostředí při sníženém tlaku se alkohol odpařuje při teplotě 40-45 %. Tím vzniká pivo s maximálním objemem do 0,04% obj. alkoholu. Tato technologie je podle zástupců pivovaru nejlepší pro zachování chuťových vlastností piva. Chuťově by se mělo pivo více podobat pivu tradičnímu alkoholickému. Navíc jako vedlejší produkt je získán destilát, který má 40 % alkoholu. Tento destilát s chuťovými vjemy sladu a chmelu je využíván k přípravě výrobku pod názvem Pivní režná. Za tento projekt výroby nealko piva byl loni pivovar Černá Hora Českým svazem pivovarů a sladoven oceněn výroční cenou F. O. Poupěte za významný počin roku v českém pivovarnictví a sladařství.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Radegast