Více výsledků...
Celkové výsledky návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v letní sezoně vyznívají negativně. Prázdniny přinesly oživení poptávky po ubytování, ale pouze z řad domácích hostů, cizinci stále chyběli. Ve třetím čtvrtletí se celkový počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních meziročně snížil o 20,7 % a počet přenocování poklesl o 16,8 %. Zatímco domácích hostů se meziročně ubytovalo o 17,3 % více, zahraničních ubylo o 68,5 %.
Do hromadných ubytovacích zařízení přijelo ve 3. čtvrtletí letošního roku celkem 6 milionů hostů, což meziročně představovalo snížení o 20,7 %. Oproti stejnému období loňského roku to znamenalo pokles o 1,6 milionu hostů. Především cizinci chyběli českým ubytovatelům, neuskutečnilo se 2,3 milionu zahraničních návštěv. Tento propad se nepodařilo vykompenzovat zvýšenou domácí návštěvností. Rezidenti ve 3. čtvrtletí zvýšili meziročně počty příjezdů i přenocování o 17 %. Především v červenci a srpnu byl výsledek domácí návštěvnosti velmi pozitivní, v červenci se počty ubytovaných zvýšily o 18,8 % a v srpnu byl nárůst o 23,1 %. S příchodem září se intenzita domácích cest za ubytováním mírně snížila a dosáhla +5,8 % příjezdů a +10,1 % přenocování. Různé cenové akce, vouchery a výhodné balíčky ubytování nalákaly Čechy ve větší míře do hotelů vyšších kategorií.
Graf – Celkový počet hostů podle čtvrtletí, meziroční srovnání (v %)
Zdroj: Český statistický úřad, 2020
V pětihvězdičkových hotelích se příjezdy rezidentů za celé čtvrtletí meziročně zvýšily dvojnásobně a ve čtyřhvězdičkovém ubytování o 38 %. Také ubytování v klasickém segmentu penzionů (+31,1 %) nebo kempů (+20,0 %) se v létě dařilo.
Návštěvnost některých krajů byla lepší než loni
Regionálně se návštěvnost zvýšila přibližně u poloviny krajů, avšak domácích hostů přibylo ve všech krajích České republiky. Nejúspěšnějšími z pohledu domácího cestovního ruchu byly Karlovarský kraj (+62,1 % příjezdů), Liberecký kraj (+26,3 %) a Jihočeský kraj (+21,9 %). Také počty přenocování rezidentů se meziročně zvýšily ve všech regionech, v průměru o 17,2 %. Zde za povšimnutí stojí zvýšení počtu přenocování domácích hostů v Karlovarském kraji o 42,4 %, Libereckém o 24,8 % a Jihomoravském o 23,1 %.
Tab.: Počet hostů podle zemí (absolutně, indexy), top 10
| 3. čtvrtletí 2020 | Index 3. Q 2020 / 3. Q 2019 |
Od počátku roku | Index od počátku roku |
||
| Počet nerezidentů | 1 049 149 | 31,5 | 2 658 433 | 32,1 | |
| z toho | |||||
| 1. | Německo | 418 809 | 72,1 | 803 614 | 51,8 |
| 2. | Polsko | 158 343 | 66,7 | 280 451 | 50,4 |
| 3. | Slovensko | 123 119 | 53,4 | 261 424 | 45,9 |
| 4. | Rakousko | 44 300 | 53,0 | 85 205 | 40,8 |
| 5. | Nizozemsko | 42 985 | 41,9 | 76 352 | 37,7 |
| 6. | Francie | 25 868 | 32,5 | 73 592 | 31,6 |
| 7. | Itálie | 23 462 | 21,1 | 82 097 | 26,8 |
| 8. | Velká Británie | 23 270 | 17,9 | 118 718 | 32,8 |
| 9. | Maďarsko | 15 374 | 31,3 | 36 749 | 28,3 |
| 10. | Ukrajina | 15 271 | 20,7 | 66 208 | 34,6 |
Zdroj: Český statistický úřad, 2020
Praha ale nadále zůstala v záporných číslech, citelně zde chyběli a stále chybí zahraniční hosté. Meziročně se počet ubytovaných hostů v Praze snížil o 67,5 % a počet přenocování o 69,9 %. Domácí návštěvníci přijeli obdivovat krásy hlavního města ve větší míře než loni (+5,2 % příjezdů a +13,1 % nocí), ale téměř 80% propad zahraniční návštěvnosti nezachránili.
Nelichotivá situace nadále pokračovala v příjezdovém cestovním ruchu. Uvolnění omezení mezinárodního pohybu osob z jarních měsíců přineslo jen částečný návrat zahraničních turistů do Česka. Všechny klíčové zdrojové zahraniční trhy zůstaly pod loňskými čísly. Z těch důležitých se pouze Německo a pouze v srpnu dostalo na 90 % loňských příjezdů. Pokles návštěvnosti z dalších okolních zemí byl stále v řádech několika desítek procent. Turisté z jiných kontinentů (Asie, Amerika) prakticky nedorazili vůbec nebo jich bylo velice málo. Ve srovnání s předchozím rokem se v létě neuskutečnilo 2,3 milionu zahraničních návštěv a ubytovatelům chybělo více než 5,5 milionu přenocování cizinců. Meziročně zahraniční návštěvnost klesla o 68,5 % v příjezdech i přenocováních.
 |
Sociální cestovní ruch je jednou z priorit rozvoje cestovního ruchu v Evropské unii. Navíc je po mnoho desetiletí budován a rozvíjen v mnoha turisticky vyspělých státech Evropy (např. Švýcarsko, Francie). V těchto zemích existují funkční systémy podpory sociálního cestovního ruchu...
Kutná Hora láká na vícedenní pobyty. Přehled památek UNESCO, vstupné, otevírací doba a tipy, jak si město užít bez spěchu.
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
