Moderní rozvoj vinařství a právo

S turismem je nepochybně svázána i gastronomie, kde tradiční roli hraje vinařství. Právní úprava gastronomie a vinařství je ovšem velmi odlišná. Legislativa k vinařství – k tomuto tradičnímu jasně vyhraněnému oboru – je velmi rozsáhlá, podrobná a řešící až překvapivé detaily, zatímco gastronomie je nevyhraněná a po právní stránce upravená spíše nepřímo – například hygienickými předpisy.

Právní předpisy k vinohradnictví a vinařství mají nejen v tradičním Středomoří, ale i v českých zemích (ležících na hranicích možného pěstování vína) až pozoruhodnou a pradávnou historii. Vinařství včetně práva věnoval mimořádnou péči zejména ­Karel IV., oprávněně označovaný jako Otec vlasti, ale podle legend ho dokonce kníže Václav, patron země, sám pěstoval. Tyto tradice jsou samozřejmě využitelné pro kulturní cestovní ruch a vinohrady jsou také např. ozdobou mnoha historických památek.

Přes zmíněné pradávné tradice vázané i na další vinařské regiony ve světě ale nelze přehlížet, že vinařství – a tedy i jeho právní úprava – prochází řadou modernizací. Značnou roli zde hrají požadavky EU, vinařství spadá do společné zemědělské politiky, která je proslulá výraznou ingerencí Bruselu. I čeští vinaři se však snaží reagovat na moderní či módní trendy. Ještě před přibližně dvěma desetiletími byla výroba dnes tak oblíbeného růžového vína v českých podmínkách spíše neobvyklá, oranžové víno se prodává dokonce jen několik let.

Vyvíjí se i právní úprava, kdy základem je v Česku zákon z 29. dubna 2004 č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, nahrazující starší stejnojmenný zákon z roku 1995. O problematice již autor psal v předchozích pěti letech obvykle v letních číslech COT, proto jen stručně. Zákon, na který navíc navazuje řada nařízení a vyhlášek, je se svými téměř pěti desítkami často podrobných paragrafů značně rozsáhlý a styl právní úpravy je místy až překvapivě detailní.
 

I biovíno má svoji právní úpravu, kde klíčovou roli hrají požadavky EU. Hlavní je nařízení Rady č. 834/2007, o ekologické produkci a označování ekologických produktů, a na ně navazující prováděcí nařízení Komise č. 889/2008.

Největší novelizace vinařského zákona byla z roku 2017 zákonem č. 26/2017 Sb. a na ni navázala nová prováděcí vyhláška č. 88/2017 Sb. Tyto změny si vynutily požadavky EU (např. povolování výsadby révy), ale hlavním cílem byl boj proti černému trhu hlavně se sudovým vínem. Zavedené technické prostředky kontroly prodeje jsou poměrně náročné, ale bohužel se nezdá, že by účinkovaly. Velmi se zkomplikovala administrativa a hlavně se zavedly jednorázové obaly, které ale zvyšují cenu a vzniká kvanta zbytečného odpadu. Koncem května tedy nyní některé organizace zemědělců a vinařů začínají požadovat změnu zákona a zrušení řady opatření z roku 2017. I statistiky dle nich ukazují, že podíl černého trhu a kvalita vína se nezlepšily. Novelizace vinařského zákona z roku 2017 tedy zřejmě jako celek žádným pokrokem není.

Moderním i módním prvkem v gastronomii i vinařství jsou bioprodukty. V posledních letech jsou velmi přitažlivé pro nemalou část spotřebitelů, ale na druhé straně je také pro turisty i místní obyvatele příjemné nižší chemické zatížení přírody, kde se pohybují. Náklady na výrobu biovína přitom nejsou příliš vyšší a při možnosti navýšení ceny jsou přijatelné pro vinaře i spotřebitele. I biovíno má svoji právní úpravu, kde klíčovou roli hrají požadavky EU. Hlavní je nařízení Rady č. 834/2007, o ekologické produkci a označování ekologických produktů, a na ně navazující prováděcí nařízení Komise č. 889/2008. Nařízení z roku 2008 bylo výrazně změněno nařízením Komise č. 203/2012, pokud jde o pravidla pro ekologickou produkci vína. Technologie použitelné pro biovinařství procházejí složitým vývojem a tento právní předpis se dokonce výslovně odvolává na výsledky vědeckého projektu ORWINE.

Biozemědělství včetně vinařství se v EU úspěšně rozvíjí, na ještě vyšší úroveň směřuje dosud výjimečné biodynamické zemědělství – v Česku ho mezi vinaři aplikují Vinné sklepy Kutná Hora. Efektivita bioprodukce a biodynamických prvků zvlášť vyvolává diskuse, ale pro spotřebitele je bio poměrně účinným lákadlem a i mnozí milovníci vína dávají chemií méně zatížené produkci přednost.

JUDr. PhDr. René Petráš Ph.D.pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity Jana Amose Komenského
petras@prf.cuni.cz