Městské památkové rezervace a cestovní ruch

V České republice existuje vyšší forma památkové ochrany souboru nemovitých kulturních památek, když podle zákona může vláda České republiky nejlepší zachovalé soubory architektury v historických centrech měst prohlásit městskou památkovou rezervací (MPR). Je-li počet památkově chráněných objektů v centru města menší, může ministerstvo kultury prohlásit toto centrum města nebo jeho část za městskou památkovou zónu (MPZ). Výhodou plošné památkové ochrany je zachování celkového rázu centra města a jeho okolí, neboť památkové úřady se vyjadřují i k úpravám a rekonstrukcím ostatních staveb, které nejsou památkově chráněné, stejně tak jako ke zcela novým stavbám. Tím je zachován celkový ráz historických měst a stávají se důležitým faktorem kulturního cestovního ruchu. Několik historických center měst (MPR) bylo zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit, do jaké míry ovlivňuje památková ochrana rozvoj těchto měst.

Práce zahrnuje postoje občanů vybraných měst k přínosu prohlášení jejich obce za MPR pro rozvoj obce a pro cestovní ruch. V České republice bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací celkem čtyřicet center historických měst. Z tohoto počtu jsou tři MPR na seznamu památek UNESCO: historické centrum Prahy, Českého Krumlova a Telče. Předmětem výzkumu byl Český Krumlov. Vedle toho je předmětem výzkumu město Kroměříž, jehož zahrady a zámek jsou také na seznamu památek UNESCO, když tato území v podstatě zasahují do historického centra. Výzkum proběhl celkem v osmi městech, na jejichž území se nachází MPR. Charakteristika těchto měst je uvedena v tabulce 1. V každém městě bylo osloveno 200 až 250 obyvatel s tím, že asi jedna třetina bydlela v historickém centru a zbytek v ostatních částech města. Lze tedy konstatovat, že provedený a dokončený výzkum měst je dostatečně reprezentativní, aby charakterizoval postoje občanů památkově chráněných městských území v České republice.

Občan a ochrana památek

První otázka se týkala vztahu respondenta k městu a formě bydlení ve městě. Struktura odpovědí je v grafu 1. Města jsou seřazena podle podílu respondentů, kteří bydlí ve vlastním domě nebo vlastním bytě. V menších městech převládají rodinné domky a města se také liší počtem privatizovaných bytů. Největší podíl domů využívaných jako druhé bydlení pro rekreaci je v Jindřichově Hradci, Táboře a Českých Budějovicích.

Graf 1: Forma bydlení ve městě

Druhá otázka zněla „Jak dlouho již v této obci pobýváte?“ Odpovědi jsou shrnuty v tabulce 2. Ve výzkumu si volili respondenti ze sedmi kategorií, když poslední byla nad 30 let. Pro jednoduchost uvádíme jen průměrnou dobu pobytu ve městě. Je patrné, že nejmenší pohyb obyvatelstva je v Jihlavě a Jindřichově Hradci, kde podíl respondentů, kteří bydlí ve městě déle, než 30 let tvořil 50 a 45 %.

Další otázka zjišťovala, zda obyvatelé obcí vědí o tom, že historické centrum jejich města bylo prohlášeno MPR. Čtyři varianty odpovědí byly označeny známkou 1 až 4 a v grafu je průměrná známka. Nejvíce se o tuto problematiku zajímají obyvatelé měst, která byla zařazena do seznamu památek UNESCO (Český Krumlov a Kroměříž). Nejmenší povědomí mají o této problematice obyvatelé velkých krajských měst, kde je větší anonymita prostředí.

Další dvě otázky se týkaly konkrétních znalostí obyvatel měst v otázce výhod a nevýhod prohlášení historického centra městskou památkovou rezervací, které to městu přináší. Respondenti měli tři možnosti odpovědi: vím a uvedu konkrétní příklad (ohodnoceno známkou 1), tuším (2) a nevím (3). Výsledky jsou uvedeny v grafu 3. Nejlepší znalosti projevili občané těch měst, která jsou současně památkami UNESCO. Překvapivě třetí největší znalosti projevili obyvatelé Brna, kteří především znali nevýhody plynoucí z památkové ochrany centra města. Nejmenší znalosti projevili obyvatelé větších krajských měst.

Graf 2: Zájem o ochranu památek

„Setkali jste se s problematikou ochrany památek při jednání s úřady?“ Týká se především jednání se stavebním nebo živnostenským úřadem či úřadem památkové péče. Podíl respondentů v jednotlivých městech, kteří již měli zkušenost v této oblasti, se výrazně liší (tabulka 3). Nejvíce zkušeností s jednáním na úřadech ve věci památkové ochrany mají obyvatelé Českého Krumlova (poměrně velký podíl respondentů bydlí v historickém centru a jde o malé město). Překvapující je malá zkušenost obyvatel Prachatic, které je nejmenším ze studovaných měst. Je to zřejmě otázka vlastnických vztahů na území městské památkové rezervace.

Graf 3: Znalosti obyvatel o výhodách a nevýhodách památkové
ochrany historického centra

Další otázky se týkaly výhod a přínosů prohlášení historického centra MPR. Mezi výhodami byla nejčastěji uváděna možnost získat dotace a zvýšit atraktivitu obce pro turisty. Jako nevýhoda byly nejčastěji uváděny problémy při stavbách a rekonstrukcích domů. Za velmi výhodné pro město to považují občané Kroměříže. Za nejméně výhodné to opět považují obyvatelé krajských měst. Prováděli jsme v minulosti podobný průzkum v malých obcích, které byly prohlášeny za vesnické památkové rezervace a zóny. Zde to za výhodné považovalo jen 38 % obyvatel, za nevýhodné 34 %, když 28 % nedokázalo tuto otázku posoudit. Obyvatelé vesnických památkových rezervací vidí hlavní nevýhodu v tom, že se zvyšují náklady na rekonstrukce a opravy jejich domů, a to příliš zatěžuje jejich rodinný rozpočet.

Graf 4: Je ochrana památek v historickém centru výhoda pro město?

V další otázce jsme zjišťovali, jak se podle názoru občanů o obnovu historického centra města stará samospráva města. Odpovědi jsou zhodnoceny v grafu 5. Nejvíce jsou spokojeni s činností samosprávy obyvatelé Českého Krumlova a pak dalších okresních měst. Překvapivě malá spokojenost s prací samosprávy je v druhém městě, kde historické centrum bylo také prohlášeno za památku UNESCO, v Kroměříži. Tradičně nespokojeni jsou obyvatelé velkých krajských měst (České Budějovice a Brno).

Graf 5: Pečuje samospráva dostatečně o památky ve městě?

Další otázka směřovala ke zjištění identifikace obyvatel se svým městem a jejich emocionální vztah k městu: „Můžete charakterizovat váš vztah k tomuto městu?“ Struktura odpovědí v jednotlivých městech je v grafu 6. V této otázce se již projevují i jiné faktory než existence historického centra města. Největší podíl respondentů, kteří jsou hrdí na to, že bydlí právě v tomto městě, jsou obyvatelé Brna, druhého největšího města v České republice. Teprve pak jsou další okresní historická města a na konci je krajské město České Budějovice.

Graf 6: Můžete charakterizovat váš vztah k tomuto městu?

Občan a cestovní ruch

Výzkum jsme zaměřili i na postoje občanů k cestovnímu ruchu. V této oblasti jsme položili respondentům dvě otázky. Odpovědi jsou na následujících grafech. Graf 7 znázorňuje subjektivní vnímání počtu turistů ve městě. Respondent si mohl vybrat jednu ze čtyř odpovědí: často, občas, zřídka, nikdy. U Českého Krumlova odpovědělo 98 % respondentů, že často. U druhého města s památkou UNESCO je to 89 %. Nejméně vnímají četnost turistů ve městě obyvatelé krajských měst.

Graf 7: Jak často jste se setkal s turisty v historickém centru vašeho města?

Spolu s průzkumem názorů obyvatel měst byl také zkoumán profil návštěvníka (turista + výletník). Pokusili jsme porovnat subjektivní vnímání počtu návštěvníků obyvatelem města a odhadnutým počtem návštěvníků stanovených z dotazníkového šetření mezi návštěvníky. V grafu 8 je uvedena závislost mezi počtem návštěvníků, kteří připadají na jednoho obyvatele města za rok a podílem obyvatel města, kteří subjektivně vnímají, že potkávají návštěvníky města velmi často. Vidíme, že závislost lze proložit logaritmickou funkcí. Jestliže na jednoho obyvatele Brna připadá 1,8 návštěvníka, pak v České Krumlově je to 89,3 návštěvníků za rok.

Graf 8: Vztah mezi objektivním počtem návštěvníků
a subjektivním vnímáním obyvateli města

Další otázka zněla: „Co by měla vaše obec udělat pro to, aby k vám lidé jezdili na výlety a jako turisté?“ Každý respondent mohl uvést maximálně tři odpovědi (Graf 9).

Graf 9: Co udělat pro zvýšení návštěvnosti turisty?

Odpovědi byly sloučeny do třech kategorií: a) budovat infrastrukturu a zlepšit pořádek a vzhled města, b) zlepšit propagaci města, jako destinace cestovního ruchu, případně vybudovat další informační centrum ve městě, c) zavést dotace z rozpočtu města na opravy domů v historickém centru města. Graf je doplněn o průměrné hodnoty. Z hodnocení byli vyjmuti respondenti, kteří odpověděli, že nemají zájem, aby se počet návštěvníků ve městě zvyšoval. Zatímco tento podíl se pohyboval u jednotlivých měst kolem 5 %, pak v Českém Krumlově to bylo 38 % respondentů! Z těchto výsledků je patrné, že množství turistů v tomto městě je již pro významnou část populace příliš veliké a že přítomnost turistů ve městě je obtěžuje. To souvisí i s poměrně vysokým počtem respondentů, kteří by byli ochotni se z města odstěhovat. Vidíme, že v tomto městě byl již zřejmě překročen limit udržitelného cestovního ruchu.

Souhrn a závěry

Předmětem výzkumu prováděného v osmi městech České republiky, na jejichž území se nachází městská památková rezervace (MPR), byl jednak výzkum vztahu obyvatel k památkové ochraně a jejich názorů na výhody a nevýhody, které to městu přináší. Dále byl zkoumán jejich názor, jak památková rezervace ovlivňuje cestovní ruch ve městě. Současně byl v daném městě studován profil návštěvníka města. Do výzkumu byla zařazena města různé velikosti, když některá jsou správním střediskem okresu a tři jsou krajskými městy. Navíc ve dvou případech byla MPR anebo její část zařazena na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Z provedeného výzkumu plynou tyto hlavní závěry:

• Struktura bytového fondu ve městech se liší z hlediska vlastnických vztahů.
• Průměrná doba bydlení respondentů se lišila v rozmezí 16 až 26 let.
• Největší zájem o problematiku ochrany památek mají obyvatelé měst, která jsou na seznamu památek UNESCO.
• Podobně je tomu se znalostmi výhod a nevýhod, které městu přináší památková ochrana historického centra města. Nejmenší znalosti mají obyvatelé velkých krajských měst.
• Ve všech městech převládá názor, že prohlášení historického centra za MPR je pro město přínosem.
• Byl zkoumán vztah obyvatel k jejich městu. Největší podíl odpovědí „Jsem hrdý na to, že bydlím v tomto městě anebo alespoň spokojený s životem v tomto městě“, byl u obyvatel Brna, které je druhým největším městem České republiky a důležitým kulturním a společenským centrem. Na druhém místě je Tábor a třetí Jihlava. Je patrné, že identifikace s městem, ve kterém občan bydlí, je závislá na mnoha faktorech a existence MPR není hlavním motivem.
• Subjektivní vnímání počtu návštěvníků obyvateli města se výrazně liší v jednotlivých městech. Nejvíce si přítomnost turistů uvědomují obyvatelé měst, která mají v historickém centru památku UNESCO. Nejméně si uvědomují přítomnost turistů obyvatelé krajských měst.
• Obyvatelé zkoumaných měst si nejčastěji myslí, že ke zvýšení počtu turistů ve městě je třeba zlepšit infrastrukturu města, jeho vzhled a pořádek ve městě. Mnohem méně sází na propagaci města.
• V rámci výzkumu profilu návštěvníka zkoumaných měst byl proveden kvalifikovaný odhad počtu návštěvníků. Pokud zkoumáme vztah mezi subjektivním vnímáním počtu návštěvníků obyvateli města a přepočteným počtem návštěvníků (turisté+výletníci) na jednoho obyvatele města za rok, pak tento vztah lze korelovat logaritmickou křivkou.
• Relativní rozdíl počtu návštěvníků na jednoho obyvatele města ve zkoumaných městech je enormní. Zatím co u Brna jsou to asi dva návštěvníci na obyvatele za rok, v Českém Krumlově je to téměř 90 návštěvníků. To je také důvod, proč v tomto městě na otázku „Co by město mělo dělat, aby k vám jezdilo více turistů?“ odpovědělo 38 % obyvatel, že si nepřejí, aby se počet turistů dále zvyšoval. U ostatních měst byl počet takových odpovědí kolem pěti procent. U Českého Krumlova je i relativně vyšší podíl těch, kteří by se raději odstěhovali jinam. Dalo by se říci, že v tomto městě již počet turistů překročil hranici trvale udržitelného cestovního ruchu.

Text: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.
Foto: CzechTourism

Literatura

1. Bláhová, M., Blažková, M., Henzelínová, M., Horáková, M., Chalupská, L., Jedličková, P., Jilmová, B., Kočerová, I., Krušoftová, P., Markočiová, D., Nováková, M., Novotná, M., Součková, B., Zavadilová, P.: Městská památková rezervace a cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava 2010
2. Vaníček, J.: Folk architecture and tourism in the Czech Republic. Annual Conference Proceedings of Research and Academic Papers – Volume XXII : Education Across the Waters: Expanding the Boundaries of Tourism and Hospitality, 2010, volume 22, is. 22, s. 315–322. ISSN 10919120.
3. Vaníček, J.: Marketingový výzkum a kulturní cestovní ruch. Marketing&komunikace : Marketingový výzkum, 2009, s. 20–24. ISSN 12115622.

Kontaktní adresa:

doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc., Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, 586 01 Jihlava, tel.: 567 141 130, email: vanicek@vspj.cz