České lázeňství v číslech

Lázeňství a wellness představují jeden z významných zdrojů devizových příjmů ze zahraničního cestovního ruchu. Do českých lázní míří každoročně řada turistů z Ruska, Německa a dalších zemí. Podle odhadů Mag Consulting se však i zde růst příjezdů zahraničních turistů v roce 2008 přinejmenším zpomalil.

V roce 2008 přijaly podle předběžných odhadů české léčebné lázně přes 350 tisíc pacientů, z toho přibližně třetinu představovali pacienti na náklad zdravotního pojištění. Zatímco v roce 2004 částečně či úplně hradily zdravotní pojišťovny pobyt necelé polovině pacientů (47 %), během posledních pěti let se podíl těchto pacientů výrazně snížil. Lázním tak dlouhodobě roste počet samoplátců, kteří svůj pobyt hradí sami, a podle toho si také příslušné lázně vybírají.

Graf 1: Počet přijatých pacientů v lázeňských zařízeních

  Graf 1: Počet přijatých pacientů v lázeňských zařízeních

KLP – komplexní lázeňská péče; PLP – příspěvková lázeňská péče; E – odhad
Zdroj: ÚZIS a Mag Consulting

Jakkoliv je velmi rozšířená představa, že do českých lázní jezdí na vlastní útraty především cizinci, v poslední době se zdá být tato představa spíše přežitkem. Zatímco v roce 2004 představovali hosté z České republiky, kteří si pobyt platili sami, jen 14,6 % všech lázeňských hostů a 27,8 % samoplátecké klientely, v roce 2008 dosáhli podle předběžných odhadů podílu 30 % na všech přijatých pacientech. Z pacientů, kteří si pobyt platí sami, pak tvořili necelou polovinu (45 %). Rostoucí podíl tuzemských hostů v minulých letech souvisel s rostoucí životní úrovní v České republice a také s dlouhodobým posilováním koruny, která brzdila růst počtu zahraničních hostů. Na druhou stranu je třeba říci, že poptávka zahraničních hostů po českém lázeňství je poměrně málo cenově elastická, takže ani posilování koruny v minulých letech nezpůsobilo v tomto segmentu výraznější pokles.

Kapacita lázeňských zařízení rostla v letech 2004 – 2008 o něco rychleji než počty hostů. V roce 2008 bylo podle odhadů Mag Consulting v českých lázních k dispozici na 25 800 lázeňských lůžek pro dospělé pacienty, což proti roku 2004 představuje nárůst o 19 %, zatímco počet přijatých hostů vzrostl o 15 %. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně malý rozdíl v tempu růstu v průběhu pěti let, neměl zatím na trh lázeňských služeb žádný dramatický dopad – pokud by však tento trend zesílil, mohlo by to vést k rostoucímu konkurenčnímu napětí a boji o zákazníka. Takový scénář je však v době probíhající hospodářské krize velmi nepravděpodobný. Bude-li se boj o zákazníka na lázeňském trhu přiostřovat, pak spíše proto, že bude pacientů ubývat, než proto, že na trh budou vstupovat noví investoři s novými kapacitami.

Většina poskytovaných léčebných úkonů vykazuje dlouhodobě poměrně stabilní hodnoty. Výraznější pokles byl ve sledovaném období zaznamenán pouze u rehabilitace, což souvisí s dlohoudobým poklesem počtu pacientů přijímaných na náklad zdravotního pojištění v indikační skupině „Nemoci pohybového ústrojí“.

Graf 2: Kapacita lázeňských zařízení v ČR – počty lůžek pro dospělé

  Graf 2: Kapacita lázeňských zařízení v ČR – počty lůžek pro dospělé

Zdroj: ÚZIS a Mag Consulting

Pacienti s nemocemi pohybového aparátu představují necelou polovinu pacientů přijímaných v českých lázeňských zařízeních na náklad zdravotního pojištění (46 % v roce 2008) a 14 % všech přijímaných pacientů. Představují tak s ohledem na celkový rozsah mimořádně atraktivní segment pro poskytovatele lázeňských služeb. Vytváření komplexních produktů (včetně zážitkových) pro tuto cílovou skupinu tak může pro řadu lázní představovat zajímavou tržní příležitost.

Průměrná ošetřovací doba v průběhu posledních pěti let vykazovala jisté odlišnosti v závislosti na věkové skupině pacientů. Zatímco průměrná ošetřovací doba dorostu se dlouhodobě stabilně drží na hodnotě okolo 35 dnů, u dospělých pacientů během sledovaného období zaznamenala výrazný pokles. Zatímco v roce 2004 byl dospělý pacient v lázních ošetřován v průměru 18,4 dne, v roce 2008 to bylo podle předběžných odhadů již jen 14,8 dne. Zajímavý byl vývoj u dětských pacientů, u kterých průměrná hodnota zprvu zvolna klesala z 36,7 v roce 2004 na 35,6 v roce 2006 (tedy o 1,1 dne), v následujících letech se však pokles zrychlil a v roce 2008 dosahuje průměrná ošetřovací doba u dětských pacientů podle současných odhadů přibližně 32,5 dne.

Rostoucí význam Ruska

Turisté a lázeňští hosté z Ruska představují pro české lázeňství, především pro oblast západočeského lázeňského trojúhelníku, stále významnější cílovou skupinu. Dynamika růstu příjezdů z Ruska během posledních pěti je naprosto bezkonkuren–ční. Jak vyplývá z dat ČSÚ, přijelo do hromadných ubytovacích zařízení Karlovarského kraje v roce 2008 na 78 tisíc turistů z Ruska. Přitom v roce 2003 dosáhly příjezdy ruských turistů necelých 28 tisíc – v uvedeném období se tak počet příjezdů ruských turistů téměř ztrojnásobil (+182 %). Pro srovnání: turistů z Německa, které je tradičně nejsilnější zdrojovou zemí Karlovarského kraje, přijelo v roce 2008 na 270 tisíc, růst proti roku 2003 však dosáhl jen 18,5 %. Je tedy zřejmé, že trh ruských turistů představuje pro karlovarské lázeňské domy velice atraktivní segment se silným růstovým potenciálem. Navíc ruská klientela může být poměrně silným stabilizátorem dopadů hospodářské krize. Z Ruska do Karlových Varů totiž přijíždějí spíše movitější turisté, kteří zde chtějí utrácet, zatímco řada německých turistů přijíždí do českých lázní spíše ušetřit. Z toho logicky vyplývají i odlišné socioekonomické profily obou segmentů. Lze tedy očekávat, že na příjezdech německých lázeňských hostů se krize projeví více než na příjezdech z Ruska.

Tabulka 1: Počet přijatých pacientů v lázeňských zařízeních

    2004 2005 2006 2007
na náklad zdravotního pojištění KLP 127 598 119 695 106 869 104 927
  PLP 19 163 18 267 18 650 15 714
plně na vlastní náklady rezidenti 45 301 55 862 66 756 91 953
  nerezidenti 117 196 120 474 134 803 133 960
celkem   309 258 314 298 327 078 346 554

KLP – komplexní lázeňská péče; PLP – příspěvková lázeňská péče
Zdroj: ÚZIS

Přímo v lázeňském městě Karlovy Vary už ruští turisté předstihli i Němce. Podle údajů místního informačního centra přijelo do vybraných karlovarských hotelů v roce 2008 dvakrát více ruských turistů než turistů německých. Z tohoto pohledu zahrnuje tedy segment ruských turistů vzácnou kombinaci dynamického růstu i vysokého tržního podílu, což je pro podnikatele v cestovním ruchu ideální kombinace. Tempo růstu se v Karlových Varech samozřejmě časem zpomalí, protože narazí na limity dané turistickou a lázeňskou kapacitou města, nicméně i nadále bude představovat na trhu dominantní a velmi výnosný segment.

Připravila společnost Mag Consulting