Lázeňství v České republice v návaznosti na vstup ČR do Evropské unie

Zdraví tvoří kapitál každého jednotlivce. Tělesný stav a kondice může značně ovlivňovat psychiku a pracovní výkon. Současný životní styl, který je typický nedostatkem pohybu, sedavým způsobem zaměstnání, přebýváním ve zhoršeném životním prostředí a pracovními stresy, má neblahé účinky na zdraví. Ve společnosti jsou častější výskyty alergií a civilizačních chorob, jejichž projevy nedokáže odstranit ani moderní medicína. Některé potíže nebo zranění si způsobují lidé přímo svou nepozorností a přeceňováním sil. Nastane-li kritický stav, snaží se pak hledat co nejrychlejší způsob nápravy a uzdravení. Kombinace přírodních léčivých zdrojů, klima a lázeňský režim přinášejí při rehabilitaci nebo rekonvalescenci ohromné výsledky. Nesmí se podceňovat ani význam prevence. Lze těžko souhlasit s tvrzením, že týden v Karibiku je lepší než měsíc v lázních.

Lázeňství je oborem, který zasahuje jak do zdravotnictví, tak do cestovníhoruchu. Lázeňství vystupuje jako soubor ekonomických činností různých odvětvía oborů, které vytvářejí podmínky pro lázeňskou léčbu a zabezpečují uspokojovánípotřeb lázeňských hostů. Oprávněně lze tedy lázeňství chápat jako významnouekonomickou aktivitu, která vedle přínosů pro zdraví má i nesporné ekonomickévýsledky. Lázeňství se kromě ekonomicky neměřitelných přínosů pro veřejnézdraví podílí na:

• tvorbě hrubého domácího produktu pomocí multiplikačního efektu,
• tvorbě devizových příjmů na rozpočtu státu, krajů a obcí, ovlivňuje investičníčinnost, zaměstnanost a významně přispívá k rozvoji regionů.

Lázeňství jako součást sféry služeb má vysoký růstový potenciál s ohledemna trvalý přesun tvorby HDP právě do terciárního sektoru. Lze předpokládat,že v souvislosti se stupňujícím se důrazem na zdraví jednotlivce, a tími celé populace bude tento obor vykazovat nadprůměrně hodnoty ekonomickéhorůstu (viz Tab. 1).
 

Návštěvnost
Hosté přijíždějí do lázní v převážné míře za účelem léčení, prevenceči rehabilitace. Významným faktem, který odlišuje lázeňské hosty od běžnýchnávštěvníků, je délka pobytu. Průměrná délka pobytu hostů v lázeňskýchzařízeních v České republice v roce 2000 byla 15,5 dne, zatímco průměrnádélka pobytu ve všech ubytovacích zařízeních v ČR byla 5,2 dne. Tato skutečnostmá vliv na podobu produktu, který lázeňská místa nabízejí. Klienti vzhledemk dlouhodobějším pobytům upřednostňují kvalitní ubytovací a stravovacíslužby, pestrou nabídku programů a doprovodných akcí. Z motivu léčby vyplývádalší typický znak, kterým je sezonnost. V lázeňských zařízeních je sezonapodstatně delší než v hotelech a léčebné pobyty se mohou realizovat pocelý rok. Uvedený aspekt léčení, délka pobytu a sezonnost je determinujícípři vymezení sféry lázeňství v odvětví zdravotního cestovního ruchu.
Od roku 1995 počet všech pacientů výrazně stoupal, a to i přes nepříznivoufinanční situaci zdravotních pojišťoven, které omezovaly finanční prostředkypro poskytování lázeňské péče. Souvislost lze hledat ve zlepšující se kvalitěa pestrosti nabídky služeb a ve zvýšeném zájmu o zdravotní dovolené.
Co se týče struktury pacientů, dochází od roku 1995 k výrazné změněpodílu v neprospěch pacientů na náklad zdravotního pojištění. Podíl pacientůs komplexní lázeňskou péčí se od roku 1995 permanentně zmenšoval z 56,6%podílu na 41,9% podíl v roce 2000. Podobný vývoj nastal u pacientů s příspěvkovoulázeňskou péčí, jejichž podíl klesl z 17,7 % v roce 1994 na 9,7 % v roce2000. Ačkoliv docházelo k úbytku pacientů na náklad zdravotního pojištění,celkový počet pacientů stoupal zásluhou rostoucího podílu pacientů, kteřísi léčbu hradili na vlastní náklady. Mimořádně se zvětšil podíl zahraničníchpacientů s léčbou na vlastní náklady (viz Tab. 2 a Graf 1).
 

Graf 1 – Struktura pacientů v % – dospělí

Příjezdy zahraničních lázeňských hostů vykázaly velkou dynamiku. Přesvýrazný pokles v roce 1991 (cca 60 % stavu z roku 1990) vzrostl jejichpočet v letech 1991 – 2000 téměř na šestinásobek (z 16 tis. v roce 1991na 93 tis. v roce 2000). K rapidnímu růstu došlo v roce 2000, kdy přijeloo 30 % zahraničních pacientů více v porovnání s rokem 1999 (viz Graf 2).

Graf 2 – Vývoj počtu pacientů – cizinci

Kromě konjunktury ve zdrojových zemích podmiňuje návštěvnost řada faktorů,mezi nimiž jsou nejdůležitější:

• propagace lázeňství
• společenské trendy
• trendy v medicíně

Lidé cítí potřebu prevence a údržby dobrého fyzického a duševního stavu,zároveň se nehodlají zříkat rozmanité zábavy a aktivit. Stále více se začínáuplatňovat preventivní funkce lázní. Za perspektivní segment se považujímanažeři, kteří při své pracovní vytíženosti potřebují relaxaci. Tato cílováskupina je náročná na komfortní ubytování a patřičné služby. Jejich nárokyse týkají vybavení pokojů telefonem a internetem. Z demografického hlediskapopulace v Evropě stárne a do lázní jezdí zatím hlavně senioři. Mají časa většinou i přiměřené finanční prostředky. Pro účely lázeňství lze dálevydělit významnou skupinu seniorů, jejichž počet bude pravděpodobně vzrůstat.
Při propagaci lázní je nutno pochopit podstatu lázeňské péče, aby sepak marketingová opatření neobrátila proti samotnému lázeňskému zařízení.Podstatné je pochopit, že má-li být léčba účinná, musí se dodržovat dostatečnádélka léčebného pobytu. Větší počet procedur nelze absolvovat během zkrácenéhočasového úseku. Rovněž hosté ze vzdálených zemí se musí nejprve aklimatizovat.K dosažení změny reaktivity a regulace organismu na kvalitativně vyššíúroveň je zapotřebí minimálně tří týdnů. Celkové zlepšení přichází převážněve druhém nebo třetím týdnu, přitom úprava potíží může nastat až doma iza několik týdnů po skončení léčby. Jestliže například host přijede nakratší pobyt a po návratu domů nedojde k očekávanému zlepšení zdravotníhostavu, usoudí, že lázně nejsou tím, za co se vydávají. Nejzasvěcenějšímipropagátory lázeňské péče se jeví lékaři, kteří mohou patřičně doporučitto, co pacient potřebuje. Ostatní způsoby propagace jsou samozřejmě vítané.

Indikace
Nejčastější indikací u pacientů na náklad zdravotního pojištění bylynemoci pohybového ústrojí (45,3 %), dále nemoci oběhového ústrojí (12,5%) a nemoci nervové (12,1 %) (viz Graf 3).

Graf 3 – Struktura všech pacientů v ČR na náklad zdravotního pojištěnípodle indikačních skupin v % – rok 2000

Počet lázeňských zařízení
Většina lázeňských zařízení (v rezortu zdravotnictví, mimo rezort ministerstvavnitra a obrany) přešla do soukromého sektoru. V roce 1992 vznikly ze státníchlázeňských společností soukromé obchodní společnosti. V roce 1990 u násbylo celkem 87 lázeňských zařízení, v současné době u nás existuje 46 nestátnícha 17 státních lázeňských zařízení. Ve vlastnictví státu zůstalo pouze několikdětských léčeben a lázeňských rehabilitačních zařízení (např. SLL KarlovaStudánka, SLL Darkov nebo SLL Bludov) (viz Graf 4).

Graf 4 – Počet lázeňských zařízení

Lázně v Česku disponují celkem cca 20 000 lůžky. Koncentrace lůžek vlázeňských místech je proměnlivá – od cca 8,5 tis. lůžek v Karlových Varechnebo 5 tis. lůžek v Mariánských Lázních po nejmenší lázně s kapacitou okolo200 lůžek jako např. Bechyně, Dubí, Toušeň, Osečná atd.

Průměrná ošetřovací doba
Průměrná ošetřovací doba byla nejkratší u dospělých pacientů. Téměřdvojnásobná byla u dorostu a ještě o něco delší u dětí. Přičemž u dospělýchpacientů a u dětí průměrná ošetřovací doba od roku 1994 klesá (viz Graf5).

Graf 5 – Průměrná ošetřovací doba ve dnech

K velkým výkyvům v průměrné ošetřovací době v letech 1994 – 2000 nedocházelou pacientů s komplexní a příspěvkovou lázeňskou péčí. Naopak u dospělýchcizinců – samoplátců klesla průměrná ošetřovací doba ze 17,9 dnů v roce1996 na 14,3 dnů v roce 2000. Stejně tak u zahraničních pacientů – samoplátcůve věkové kategorii dorost a děti od roku 1994 rapidně poklesla průměrnáošetřovací doba. U domácích pacientů, kteří si léčebný pobyt hradili navlastní náklady, byl vývoj obdobný. Průměrná ošetřovací doba klesla z 13,5dne v roce 1994 na 9,5 dne v roce 2000.

Pracovníci v lázních
Lázeňství je obor náročný na pracovní sílu. Je nutné počítat s obsluhujícímpersonálem a také se zdravotním úsekem. O této skutečnosti svědčí grafys podílovým vyjádřením jednotlivých zón, kdy je podíl zóny lázeňského cestovníhoruchu podle počtu zaměstnanců více jak trojnásobný v porovnání s podílempodle počtu ubytovacích zařízení (viz Graf 6).

Graf 6
Počet ubytovacích zařízení v roce 2000 – zóny cestovního ruchu

Počet osob pracujících v ubytovacích zařízeních v roce 2000 – zónyunytovacího ruchu
V lázeňských zařízeních se kladou personální požadavky na vedoucíholékaře, zdravotní sestry, dietní sestry, rehabilitační pracovníky a maséry.Přitom je třeba vzít v úvahu i nerovnoměrné vytížení lázní. Dalším nárokemjsou jazykové znalosti v lázních, které navštěvuje zahraniční klientela.

Shrnutí a doporučení
České lázeňství má díky geologickým podmínkám mimořádnou nabídku minerálnícha termálních pramenů, léčivých vod a peloidů, jakož i klimatických podmínek,které umožňují široké možnosti lázeňské léčby. Připočtou-li se k tomu ještětradice a zkušenosti balneologů, má tento obor u nás obrovskou výhodu vporovnání s ostatními evropskými zeměmi. Tuto přednost zesiluje navíc relativnícenová výhoda pro zahraniční návštěvníky.
Je škoda, že silné stránky českého lázeňství nejsou zatím plně využitytak, aby docházelo k vyššímu vytížení ubytovacích kapacit lázeňských zařízení,což ovlivňuje hlavně nedostačující marketing prováděný na mezinárodní acelostátní úrovni. Právě lékaři jsou ti, kteří mají nezastupitelnou rolipři propagaci lázeňské léčby. Dalším nedostatkem jsou neuspokojující smluvnípodmínky s pojišťovnami a neexistující spolupráce s pojišťovnami v zahraničí.Otázka financování závisí ve značné míře na vymezení oblasti lázeňstvív národním hospodářství, tzn. zařazení do odpovědnosti ministerstva.
Stát se snaží vyjít vstříc přijímáním legislativy, která zabezpečujeochranu přírodních léčivých zdrojů a poskytování zdravotnických informací.Při tvorbě právních norem by neměli chybět zástupci lázeňských míst. Velkýmpřínosem je vyhlášený program na podporu lázeňství a cestovního ruchu.Z hlediska důležitosti výzkumu a vzdělávání by část prostředků měla směřovatna obnovu vědecké balneologické činnosti, kdy by se měly hledat modelyspojení výzkumu se vzděláním. Na Vysoké škole hotelové v Praze byl siceotevřen obor lázeňství, ale chybí propojení s medicínou a praxí přímo vlázeňských místech.
Kooperace adekvátních institucí a samostatných provozovatelů lázeňskýcha ostatních služeb cestovního ruchu je též východiskem při tvorbě regionálníchproduktů, které musí být vyvážené a lákavé pro potenciální klienty. Podpojem kooperace spadají příhraniční projekty, domácí a mezinárodní sdružení,zkrátka kompletní management lázeňských destinací. Kromě významu ekonomickéhoa léčebného se lázeňství vyznačuje specifikem, které lze označit jako sociální.Jde o soužití občanů lázeňského místa s trvalým bydlištěm a lázeňskýchhostů. Lázeňství výrazně ovlivňuje život obyvatel lázeňských míst. Příjezdylázeňských hostů znamenají zátěž pro infrastrukturu nad běžnou potřebupro místní obyvatele. Aby nedocházelo k nežádoucím efektům přetížení, jenutné uvědoměle provádět řízení a marketing lázeňské destinace či celéhoregionu.
Je jasné, že produkt primárně vytvářejí samotná lázeňská zařízení,a tak by měli vrcholoví manažeři dbát na školení personálu formou jazykovýcha dalších kurzů. Kvalita pracovních procesů je náplní ISO norem, kteréby se měly stát vodítkem při zlepšování organizačních struktur a jednotlivýchfunkcí. Dále by manažeři neměli opomínat význam informačních technologiív dnešní době. Vytváření vhodných rezervačních systémů musí stát ve středuzájmu provozovatelů služeb lázeňství a cestovního ruchu.
Typickou charakteristikou lázeňských hostů jsou opakované pobyty. Jestližebudou hosté spokojeni hned napoprvé s pobytem, jistě se rádi příště vrátí.Klienti jsou stále náročnější a jejich požadavky mohou zjistit výzkumychování lázeňských hostů, díky kterým se nacházejí slabá místa v nabídcedoplňkových služeb a komerčních programů, v chování personálu a dalšíchčástech konečného produktu. Je potřebné provádět opakované průzkumy, aproto by měla být lázeňská zařízení vstřícnější při poskytování dat.
Příležitostí pro české lázně je chystaný vstup ČR do Evropské unie,čímž se získá přístup na nové trhy. České lázeňství by si mělo udržet dosavadníimage kvality lázeňských zdravotnických zařízení a znamenitých léčebnýchpostupů. Mimo jiné lze očekávat větší konkurenci, která se již nyní prosazujena trhu lázní ve střední Evropě. Konkurence lázeňských subjektů by se mělaměnit na partnerství a vzájemné doplňování poskytovaných služeb. Hrozbouje orientace pouze na jeden nebo dva trhy, protože politické události mohouvýrazně ovlivnit příjezdy zahraničních hostů (viz zavedení vízové povinnostise SNS, problematika Temelína, teroristické útoky v USA apod.). I kdyžkupní síla domácích spotřebitelů je nízká v porovnání se západoevropskýmistáty, marketingová strategie by se neměla omezovat jen na zahraniční hosty.Tuzemci se s rostoucím fondem volného času a změnou zvyklostí stávají perspektivnímsegmentem.

Na závěr je možné stručně shrnout doporučení pro další rozvoj lázeňstvív České republice:

• lázeňství považovat s ohledem na jeho zdravotní a ekonomické přínosy zajednu z hlavních priorit rozvoje v příslušném místě, regionu i v širšímúzemním rozsahu,
• dořešit systém financování lázeňské péče,
• věnovat se otázce výzkumu a vzdělávání v oblasti balneologie,
• usilovat o větší spolupráci a propojení zájmových lázeňských organizací,lázeňských společností a orgánů místní správy v otázkách koncepce a rozvojelázeňství,
• provádět intenzivně marketing s cílem dosáhnout optimálních výsledků, pokudjde o vytíženost lázeňských kapacit a ekonomiku lázeňství,
• vést důsledně statistiky a snažit se zavádět jednotné metodiky v rámciEvropské unie,
• vytvářet společné informační a rezervační systémy,
• spolupráce se zdravotními pojišťovnami,
• nabízet žádoucí produkty cestovního ruchu a lázeňství,
• podílet se na tvorbě stabilního ekonomického a politického prostředí.

MagConsulting
Táboritská 23, 130 87 Praha 3
Tel./fax: 02/6709 2285
e-mail: magcon@mbox.vol.cz
www.magconsulting.cz