Jiná země, jiný mrav: Kypr

Kypr je největším ostrovem ve Středozemním moři. Leží necelých 100 km jižně od břehů Turecka a je rozdělen od roku 1974 na větší řeckou a menší tureckou část při severním pobřeží. Žijí zde kyperské komunity – Řekové a Turci. Vzhledem k tomu, že s výjimkou Turecka nikdo neuznává severokyperský režim (neexistuje letecké spojení, neuznávají se doklady, potvrzení, celní orgány atd.) nelze se severním Kyprem obchodovat přímo, ale pouze prostřednictvím Turecka. V této stati se tedy zaměříme na řecko–kyperskou část ostrova. Podnebí je subtropické, zima je obdobím dešťů, léto je horké a suché. Je ostrovem bohyně Afrodity, ostrovem lásky a cypřišů.

Téměř 4/5 Kypřanů jsou řeckého původu. Turecká menšina vznikla až po roce 1573. Mnoho Kypřanů emigrovalo po roce 1974 do Velké Británie, USA, Kanady, Austrálie i do zemí Blízkého východu. Téměř všichni kyperští Řekové přísluší k řecké pravoslavné církvi, zatímco tureckou komunitu tvoří sunnitští muslimové. Kyperská republika se stále hlásí k ústavě z roku 1960. Články týkající se turecké menšiny byly zrušeny, včetně funkce viceprezidenta a křesel původně rezervovaných pro turecké zástupce ve Sněmovně reprezentantů. Odtržený turecký stát v roce 1985 zavedl svoji ústavu a volí si vlastní vládu.

Kyperská společnost je velmi nábožensky založena

Ekonomika řeckého sektoru je orientovaná na zemědělství, především na produkci vína, citrusů, rané zeleniny. Pěstují se také brambory, pšenice, tabák, olivy, ovoce. Kypr je bohatý na pyrit, měď, těží se zde i chrom a azbest. K rozvinutějším průmyslům patří oděvní průmysl, výroba obuvi, zvyšuje se i produkce cementu. Velké příjmy pocházejí i ze stále více se rozvíjejícího cestovního ruchu. Pod kyperskou vlajkou pluje obrovské námořní loďstvo.

Kypr byl křižovatkou kultur a obchodu mezi Evropou, Blízkým východem a Asií. Britská koloniální nadvláda zde zanechala mnoho zvyků, které se promísily se středomořskou povahou, typickou i jiným vztahem k času. Čas zde rozhodně nejsou peníze. Nic zde nespěchá, na vše je dost času, žádný spěch či stres, žádné velké rozčilování. Každé jednání s sebou nese nejistotu, zda se partner zachová dle britských či jižních standardů.

Úředním jazykem je řečtina. Mnoho obyvatel mluví turecky. Druhým jazykem je angličtina. Angličtina je dnes již na Kypru tak rozšířená, že je často používána i v písemném styku mezi samotnými kyperskými firmami. Hovoří-li obchodník pouze řecky, pak je to obvykle signál, že půjde o osobu vlastnící malý obchod se zájmem dovézt minimální objem výrobků s cílem rozšířit sortiment zboží ve svém obchůdku. V mnoha firmách, jež obchodují s Českou republikou, působí absolventi českých vysokých škol s velmi dobrými znalostmi českého jazyka.

Protože většina řídících pracovníků kyperských firem často pobývá, či dokonce studovala v Evropě, je způsob představování na Kypru stejný jako kdekoliv jinde v Evropě. Samozřejmostí je i výměna vizitek. Nezbytné jsou vizitky v angličtině (dle britských zvyklostí). Je samozřejmostí uvádět e-mailové adresy, internetové stránky, faxové číslo. Akademické tituly na vizitkách se uvádějí zvláště u právníků a absolventů (především prestižních) britských a amerických škol. Akademické tituly se při oslovování nepoužívají. Jak uvádí Ing. Svítil ve svém článku, velmi oblíbeným titulem je na Kypru honorární konzul. Lze říci, že všichni významní kyperští podnikatelé a právníci si pořídili titul honorárního konzula, který je signálem, že jsou tak bohatí, že si mohou dovolit i čestnou funkci – na Kypru je přes sto honorárních konzulů.

Oslovujeme funkcí, a to především vyšší funkcionáře. Znají-li se obchodní partneři déle, je dosti rozšířené oslovování křestním jménem a tykání. K tykání se také často přechází téměř automaticky po podepsání dohody. Jednání samo není již výsadou pouze mužů. Většina žen je zaměstnaných a setkáme se s nimi i v podnikatelské či obchodní oblasti. Především ve větších firmách se dodržuje hierarchie, což je vidět i na společenských akcích. U slavnostní večeře u stejného stolu nesedí nejvyšší management se středním.

K dobrému jídlu neodmyslitelně patří dobré kyperské víno

Kyperská kultura patří mezi kontaktní kultury, udržuje se bližší fyzická vzdálenost mezi lidmi, a to i s cizinci. Při přivítání a loučení je mezi již známými osobami a členy rodiny běžné líbání na tváře. Ruka se podává často a všem přítomným.

Obchodní schůzky se obvykle konají dopoledne (kolem 10. nebo 11. hodiny). Mezi 14. a 16. hodinou se na Kypru dodržuje odpolední siesta, a to především v létě (od června do září). V tomto letním období je často zkrácená pracovní doba a mnohé firmy či úřady pracují pouze dopoledne. Pokud mají kyperští obchodníci o obchod zájem, není problém se dohodnout na termínu schůzky. Celoročně se nepracuje ve středu odpoledne. Také pátek odpoledne není vhodnou dobou pro pracovní schůzky.

Na schůzky se běžně přichází se zpožděním 10 – 20 minut a v žádném případě nejde o nezdvořilost. Nejde o nic zvláštního, pojem času je zde jiný než u nás. Na večeře a společenské večírky se hosté scházejí i více než hodinu po oficiálním zahájení. Velké firmy, které udržují pravidelné kontakty s cizinci, a obchodníci, kteří často cestují, přicházejí na jednání více méně přesně. Samotné schůzky jsou delší, s čímž je nutno počítat při přípravě programu. Každý spěch bývá podezřelý. Před i po skončení jednání rádi vedou společenskou konverzaci. V porovnání s námi jsou více temperamentní a temperament se projevuje i ve stylu řeči. Kyperský obchodník má obvykle pravomoce rozhodnout a obchod uzavřít a totéž očekává od svého partnera. Při prvním setkání nelze očekávat podepsání kontraktu.

Na obchodní jednání se doporučuje konzervativní, střízlivé oblečení. Je nepřípustné přijít v sandálech, nebo dokonce bez ponožek či v krátkých kalhotách. Nepřípustné jsou i dekolty a minisukně. V letním období jsou běžným oblečením kalhoty, košile s krátkým rukávem a kravata. Někdy je však těžké odhadnout, nakolik formální, či neformální oblek bude pro danou akci vhodný – zda na setkání bude vhodnější oblek či pouze košile bez saka. Při oficiálních a seznamovacích příležitostech se nosí také sako. Na společenské akce večer v tavernách je obvyklé neformální oblečení. U žen je samozřejmostí depilace.

Kypřané jsou vynikající obchodníci. Jsou velmi podnikaví, neustále hledají nové obchodní příležitosti. Cílem je dosáhnout vyšší marže, než je běžná v ČR, což vyplývá jak z malého trhu (asi 700 000 obyvatel), tak i z vyšších životních nákladů. Dostatečně vysoký zisk musí dosáhnout z menšího prodeje objemu zboží. Ceny na Kypru jsou vyšší než u nás.

Následkem malé rozlohy ostrova a relativně nízkého počtu obyvatel je na Kypru poměrně velká konkurence. Úspěch obchodního jednání je podmíněn nejen kvalitní přípravou, ale i opravdu dobrou nabídkou. Je nezbytné znát dokonale svůj výrobek a být schopen obhájit jeho kvalitu i cenu před konkurencí zejména ze západních zemí. Častou argumentací při dohadování ceny je, že konkurence nabízí stejné zboží, ve stejné kvalitě a za mnohem nižší cenu, což tak úplně nemusí být pravda. Je nutné přesvědčit partnera, že má nakupovat právě naše zboží. Zboží nutno velmi vychválit, stejně jako firmu.

Na Kypru je velká úcta ke stáří. Staří lidé si svůj vliv ve firmě zachovávají, i když již aktivně nepracují a firmu převzali např. synové.

Naprostou samozřejmostí je vybavenost katalogy, prospekty, vzorky apod. v anglickém jazyce, znalost forem a cen dopravy zboží z ČR na Kypr. Kyperští obchodníci si rádi usnadní situaci a požadují pro ně nejméně komplikované dodací podmínky, tj. zboží musí prodávající dopravit až na Kypr. Situaci českých exportérů zhoršují právě vyšší náklady na dopravu oproti konkurenci a často pak nejsou české výrobky na tomto trhu cenově konkurenceschopné. Další nevýhodou pro naše exportéry v porovnání s konkurencí je fakt, že výrobky z EU jsou na Kypr dováženy bez cla.

Kypřané jsou spíše představiteli individualistické kultury, raději jednají s jednotlivci nebo pár s párem. Nikdy nepřijmou první nabídku, jsou zvyklí smlouvat. Od svého partnera také očekávají smlouvání. Patří mezi velmi zkušené obchodníky s dlouholetými tradicemi. Snaží se za každou cenu získat pro sebe co nejlepší podmínky, největší prospěch. Základem dobré dohody je co nejnižší cena. Zvláště v případech jednorázových nákupů je cena rozhodujícím faktorem pro uzavření obchodu. Cena je rozhodující také u veřejných zakázek po splnění ostatních podmínek zadavatele. Obchodníci se nedívají příliš do budoucna, mají zájem na momentálním zisku, momentální co největší výhodě. Kyperský obchodník očekává, že dojedná cenu minimálně o 10 % nižší proti původní nabídce. Kypřané spoléhají na svou intuici a sami také často improvizují.

Vždy trvejte na písemné podobě dohody i jakýchkoliv změn, např. ve formě dodatků ke smlouvě, nepřistupte pouze na ústní sliby. Kyperské právo ve své podstatě vychází především z práva Velké Británie, ale může se lišit, což nám může způsobit problém a nepředvídané komplikace. Podat žalobu k soudu je normální, avšak většinou se strany dohodnou již před samotným soudním jednáním.

Kyperští obchodníci patří ke kulturám, pro které je velmi nezdvořilé přímé odmítnutí. Neříkají přímo „ne“, spíše se snaží odmítnutí naznačit. „Uvidíme, prostudujeme, možná, asi apod.“ jsou typické příklady zdvořilého odmítnutí. Také nereagování a neodpovídání na dopisy či nabídky je signálem k odmítnutí a nezájmu.

Na Kypru je velká úcta ke stáří. Staří lidé si svůj vliv ve firmě zachovávají, i když již aktivně nepracují a firmu převzali např. synové. Synové se i pak pravidelně radí se svým otcem, který má často rozhodující slovo ve firmě až do své smrti.

Ostrov je velmi malý a všichni obchodníci se znají. Vše roste a padá na vzájemných kontaktech a osobních stycích. Velmi důležitou hodnotou kyperské společnosti je široká rodina. Široká rodina se pravidelně stýká, běžné jsou rodinné firmy, kde je zaměstnáno široké příbuzenstvo. 99 % všech firem na Kypru jsou malé a střední, často rodinné podniky, které mají do 50 zaměstnanců. Zaměstnanci, kteří nemají příbuzenský vztah k firmě, změní místo, pokud jim někdo nabídne vyšší plat. Loajalita je až na druhém místě a fluktuace celkem vysoká. Vyskytují se i případy, kdy majitel propustí zaměstnance, kterému je za rozvoj firmy hodně vděčný (např. postavil celou distribuční síť) proto, aby na jeho místo přijal levnější pracovní sílu. Státní zaměstnanci mají zajištěny vysoké mzdy, pravidelný pracovní postup, není téměř možné je propustit, tj. mají výhody, které v soukromém sektoru neexistují. Přesto řada z nich má ještě druhé zaměstnání, většinou ve firmách svých příbuzných.

Kyperští obchodníci se mezi sebou dobře znají, obchod je založen na známostech, vlivných přátelích a osobních kontaktech. Vždy raději obchodují s lidmi, které znají, velkou roli hrají i dobré reference. Dává se přednost osobnímu jednání, důležité je poznat partnera (nejlépe i jeho rodinu), získat důvěru, případně navázat přátelství. První orientační fáze obchodního jednání trvá asi 30 minut. Rozebírají se různá témata týkající se rodiny, turistiky, „krásy Kypru“ apod. Nedoporučuje se rozebírat či vyjadřovat se k politické situaci na ostrově a k problémům spojeným s rozdělením ostrova. Kypr často také otevírá dveře pro expanzi do sousedních zemí (Libanon, Sýrie, Izrael, Jordánsko, Egypt apod.). Na Kypru žije např. mnoho libanonských obchodníků, kteří se sem přistěhovali někdy v 70. letech.

Během obchodního jednání se podávají pouze nealkoholické nápoje, alkohol nikdy. Jednání může být ukončeno obědem nebo večeří především dojde-li k podpisu kontraktu. Každé pozvání se však oplácí, a to již v průběhu pobytu, tj. okamžitě. Partner to ocení a nutno říci, že i očekává. Nejčastěji se nabízejí ryby nebo místní speciality, oblíbené jsou restaurace se švédskými stoly. Bylo by neodpustitelné neochutnat aspoň trošku z každého předkládaného chodu a ještě k tomu odejít dříve, než vychladne zbytek kávy v šálku. Prostě spěchá se zde pomalu. K dobrému jídlu neodmyslitelně patří dobré kyperské víno. Kyperští obchodníci bývají velmi střídmí v konzumaci alkoholu. Znamenité je i místní brandy nebo Ouzo (anýzový nápoj). Ochutnejte i místní pivo nebo dezertní víno Comandaria. Při pití vína je zvykem naplnit skleničku pouze do poloviny. Je nezdvořilé vypít skleničku až do dna. Víno se průběžně dolévá. Je možnost si objednat i znamenitý džus z čerstvého ovoce. Pokud vám bude ke kávě nabídnuta sklenice vody, nejdříve vypijete vodu a pak si pochutnáte na kávě. Ve většině restaurací i hotelů je požadováno, aby ženy i muži chodili přiměřeně oblečeni – nejsou dovoleny např. krátké kalhoty či šortky. Kvalita jídla je sledovaná Ministerstvem zdravotnictví a obecními úřady a je na vysoké úrovni. Nehrozí zde ani žádná vážná onemocnění způsobená vodou. Kouření je obvyklé i v restauracích.

Pozvání do rodiny je časté, většinou je spojeno s večeří. Z klimatických důvodů pozvání na oběd domů nepadá prakticky v úvahu. Ještě před návštěvou se hosté obvykle telefonicky ujistí, zda je vše v pořádku a zda mohou přijet. Samotné setkání probíhá v přátelské atmosféře, velmi neformálně. Obyvatelé Kypru jsou nesmírně milými společníky, s nimiž můžeme strávit opravdu velmi příjemný večer. Nafoukanost, povyšování či okázalost nejsou vítány. Normy společenského chování jsou podobné našim. Kromě květin je vhodné přinést drobný dárek pro hostitelku např. bonboniéru, keramiku, sklo, případně hračku pro malé dítě a dárek pro hostitele. Vhodný dárek pro hostitele představuje dárkově balená becherovka. Může jít i o pozvání do rodiny u příležitosti oslavy narozenin i malých dětí, kam obvykle bývá pozváno až 30 – 50 rodičů s dětmi. Jde o velmi vhodnou formu a možnost seznámit se či blíže poznat mnoho lidí.

Image obchodníka (a nejen jeho) stále více dotváří i nákup značkového zboží (kosmetika, auta, oblečení, mobilní telefon, kvalitní zahraniční auto) i výstavba luxusních rezidencí. Pro bohatší rodiny je samozřejmostí pomocnice v domácnosti. Žena však dodnes nechodí sama do restaurace či do kavárny, byť jen na kávu. Vdaná žena nemůže jet sama s cizím mužem v autě. Jakékoliv flirtování, v pracovní i po pracovní době, je zcela nevhodné a neprospívá obchodním vztahům.

Na Kypru neexistují žádná tabu. Je možné se zeptat na vše (např. i na výši platu, jestliže to považuji za rozumné). Příjemně zapůsobí znalost několika řeckých slov, jako je např. pozdrav či přípitek. Vhodnými náměty hovoru může být např. kultura, historie, rodina a děti, turistika, moře.

Text: Ing. Soňa Gullová, VŠE Praha
Foto: Kyperská organizace cestovního ruchu

Několik dalších rad a informací :

Jednotkou měny na Kypru je 1 kyperská libra (CYP). 1 CYP = 49 Kč. Platit lze běžně platebními kartami. Kyperská měna není volně směnitelná, v obchodech i v restauracích lze platit jen kyperskými librami, zahraniční valuty nejsou přijímány. Při dovozu je nutno deklarovat částku nad 1000 CYP, exportovat lze jen hotovost deklarovanou při příjezdu.

Pro vstup je nutno mít cestovní pas platný ještě nejméně 6 měsíců po návratu. Imigrační úřad může při vstupu na území republiky vyžadovat předložení zpáteční letenky, potvrzení o ubytování a prokázání finanční hotovosti ve výši 150 USD na osobu a den.

Průměrná zimní teplota se pohybuje kolem 11 °C, letní kolem 28 °C. V létě se doporučuje nezapomenout na pokrývku hlavy a sluneční brýle. Při návštěvě mešit a památek musí mít ženy na hlavě šátek a zahalená ramena a kolena.

Kyperská společnost je velmi nábožensky založena, všechny svátky jsou svěceny a návštěva kostela je více než společenskou záležitostí. V těchto dnech je nemožné řešit většinu záležitostí s úřady či podnikatelskými subjekty. Všechny veřejné služby, banky, podniky a obchody jsou uzavřeny. Pouze v sezoně v letoviscích a na pobřežích jsou některé služby v provozu a část obchodů otevřena. Obchodní jednání se také většinou nekonají v létě – v období dovolených. Nejvhodnější dobou pro jednání na Kypru je jaro.

Turecká komunita muslimů zakazuje ukazovat si na někoho prstem, ukazovat patu nebo chodidla, smrkat a používat párátka.

Při návštěvě mešit a kostelů se vhodně oblékněte, nerušte modlitební obřady, mluvte velmi potichu a nefotografujte.

Pokud chcete fotografovat místní obyvatele, je vhodné pořádat o povolení.

Při návštěvě Kypru je možné si pronajmout auto. Jezdí se vlevo, vozidla vjíždějí do křižovatky již na červenou, odbočují bez zapnutí směrovek, řidiči zastavují dopravu mávnutím ruky z okénka – často si tak vynucují přednost atd. Vyšší pozornost je třeba věnovat především řízení v noci.