Etiketa jiných kultur: Španělsko

Foto: Shutterstock.com Flamenco je výrazným pilířem španělské kultury Foto: Shutterstock.com

Pokud se rozhodnete navštívit Španělsko, nejspíš se jako řadový Čech těšíte především na moře, slunce, víno a ryby. Byla by velká škoda nepokusit se alespoň trochu poznat španělskou kulturu. Na dalších řádcích upozorním na její dva pilíře – flamenco a koridu.

Flamenco jakožto forma písně a tance s instrumentálním kytarovým doprovodem je spojeno s andaluskými „Gitanos“, jak se na jihu Španělska říká Romům. Kořeny flamenca, i když poněkud tajemné, je třeba hledat někde v 9. – 14. století, kdy probíhala migrace Romů z Rádžasthánu v severozápadní Indii do Španělska. Tito migranti s sebou přinesli hudební nástroje, jako jsou tamburíny, zvony a dřevěné kastaněty, a rozsáhlý repertoár písní a tanců. Ve Španělsku narazili na bohaté kultury sefardských Židů a Maurů. Jejich staleté prolínání kultur vytvořilo jedinečnou formu známou jako flamenco.

Esencí flamenca je cante, neboli píseň, která má tři kategorie. Nejstarší je cante jondo, která se zabývá tématy smrti, úzkosti, zoufalství nebo náboženských pochybností. Druhá kategorie je  cante intermedio, třetí pak cante chico.  Slyšíte údery kladiva na kovadlinu? Mají odrážet bolest a pocit pronásledování, smutek, vášeň i neskutečnou  energii. To vše se ukrývá ve flamencu. S flamencem se dnes můžete setkat prakticky v celém Španělsku, já ale doporučuji vyrazit na jih, tedy do Andalusie. Právě tam probíhají ty nejlepší flamenco party, neboli juergas flamencas.

Toreador? Ne, torero!

Ke španělskému folkloru neodmyslitelně patří korida (či španělsky corrida) a býčí zápasy (corridé de toros). Nám Čechům tyto výrazy automaticky asociují slovo „toreador“. Tak se ovšem dnes ve Španělsku neříká nikomu. Je to zastaralý název, jímž se kdysi označovali příslušníci šlechty. Každému, kdo zápasí s býky za peníze, se správně říká torero. A torerů jsou tři skupiny.

Asi nejviditelnější jsou matadoři, tedy ti, jejichž úkolem je v závěru koridy býka zabít kordem. Na scéně bývají obvykle tři matadoři a šest býků. Stáří býků musí být podle zákona čtyři až pět let, nesmí mít žádné tělesné defekty a musí být vyzbrojeni dobrými rohy s ostrými špičkami. Před zápasem je vždy prohlíží zvěrolékař.

Každý matador tedy bojuje s dvěma býky, které si před začátkem koridy vylosoval. Matador má svou družinu („cuadrilla“) složenou z pěti až šesti mužů, které platí a kterým dává příkazy. Jako první přicházejí na scénu pikadoři na koních, kteří jsou ozbrojeni  dlouhými píkami. Tato část koridy se nazývá „suerte de vara“, neboli zkouška kopí. Úkolem pikadorů je býka pobodat a tím i vydráždit.

Foto: Shutterstock.com Matadoři jsou považováni za národní hrdiny Foto: Shutterstock.com

Když dá prezident koridy znamení, že toto dějství končí a ozve se hlas polnice, opustí pikadoři arénu a začne dějství druhé. V tomto dějství má býk největší příležitost prokázat svou statečnost nebo zbabělost. Druhé dějství patří bandarillerům. Jeho popis se vám asi líbit nebude. Každý z bandarillerů má dvojici opentlených, cca 70 cm dlouhých hůlek („bandarillas“) zakončených čtyřcentimetrovým harpunovitým ocelovým hrotem, které má zapíchnout do svalového hrbu na šíji býka. Obvykle se vbodávají čtyři páry bandarillas. Smyslem je opět býka rozdráždit, ale také částečně vysílit. V případě, že je vbodává matador sám, může si dovolit přípravy, které se obvykle odehrávají za doprovodu hudby. Je to nejmalebnější část zápasu, jež se většině divákům líbí.

Jakmile jsou vbodnuty tři nebo nanejvýš čtyři páry banderillas, dá prezident povel k začátku dalšího dějství, v kterém se býkovi postaví sám matador. Závěrečným třetím aktem je smrt. Nejdřív přijde poklona prezidentovi a věnování smrti býka, a to bud‘ prezidentovi, či nějaké jiné osobě, načež následuje práce s muletou. Muleta je kus rudého serže, nařaseného na tyčce, která má na jednom konci ostrý bodec a na druhém držadlo. Pomocí mulety má matador býka ovládnout a připravit si ho k zabití – donutí jej sklonit hlavu, aby mu hluboko mezi lopatky mohl zabodnout meč.

Povolání matadora je prestižní záležitostí a samotní matadoři bývají uznáváni jako národní hrdinové. Většinou se toto povolání dědí z generace na generaci – synové se učí techniky od svých otců a jejich osudy žije celá rodina. Navštěvují i matadorské školy, kde nejprve nacvičují s býky dřevěnými, aby byli perfektně připraveni na opravdové zápasy. V případě, že zápas vyhraje býk, je umístěn do samostatné stáje, kde je mu až do konce jeho života dáváno to nejlepší krmivo a na páření ty nejlepší samice.

Arény, kde se zápas odehrává, jsou vždy plné zvědavých diváků. Býčí zápasy jsou vlastně tanec. Koridu ostatně tanec symbolizuje – konkrétně Paso doble, neboli dvojkrok. Tanec muže je oslavou vítězství matadora, partnerka symbolizuje jeho muletu. Já jako bývalá krasobruslařka nemohu zapomenout na tanec Jayne Torvill a Christophera Deana z Velké Británie, kde na olympijských hrách v Sarajevu v roce 1984 předvedli neopakovatelné paso doble na ledě. Neuvěřitelné. Tanec s vášní. Za zhlédnutí stojí také film Matador od Pedra Almodóvara.

Kam za koridou?

Doporučuji vám návštěvu koridy v madridské aréně Las Ventas. Jeden z býčích zápasů je tam naplánován na 24. září 2021. Býci jsou vybráni z Victorina del Rio a Jandilly pro současného nejznámějšího matadora Diego Urdiales Hernándese. Narodil se v roce 1975, trénoval ve škole býčích zápasů Arnedo. Získal cenu Zapato de Oro (Zlatá bota). Možná si jej budete pamatovat ze zápasu v San Isidro v roce 2008, kde uřízl býkovi ucho.

Jistě, názory na koridu se různí. I ve své domovině má vedle zastánců i odpůrce z řad ochránců zvířat. Kupříkladu v Katalánsku byla již v roce 2010 tato tradiční zábava rozhodnutím tamního parlamentu zakázána. Pro velkou část Španělů nicméně není korida pouhou zábavou či sportem, ale kulturně významnou a silně uměleckou událostí. Matador je totiž vycvičen v určitém stylu a vyvolává emoce aktem boje. Spisovatel Alexander Fiske-Harrison ve svém výzkumu a výcviku matadora obhajuje praxi a okolnosti života a smrti býka: „Pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, bojový býk žije čtyři až šest let, zatímco masná kráva žije jeden až dva. Ty roky tráví ve volném výběhu.“ Další obhájci koridy pak podobně tvrdí, že smrt býka v koridě je humánnější než smrt zvířat na jatkách. Je ale samozřejmě na jen na vás, jaký názor na koridu budete zastávat a zda se někdy vydáte do některé ze španělských arén okusit její atmosféru…

Autor

Nejnovější články z rubriky Destinace

Foto: Shutterstock.com

Celyoturismu.cz končí, cestovní ruch se přesouvá na Komoraplus.cz

Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Tři pilíře německé propagace a pár zajímavých čísel

Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Ras Al Khaimah – emirát na špici

Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.

Číst více