Jak se neztratit v labyrintu paragrafů – Mezinárodní aspekty práva

A je tu říjen – období, které sice není příliš oblíbené, ale je to také čas plánování zimních dovolených. Většina už se vidí na lyžích u nás nebo u našich sousedů. Ti z nás, kterým je bližší „gaučing" než sjezdovky, určitě dávají přednost prožití zimní dovolené v exotických končinách. Proč se o tom rozepisuji a co je na tom z hlediska právního? Vážení a milí čtenáři, jak lyžování u nás či u sousedů, tak exotická zimní dovolená jsou z právního hlediska hodně zajímavá témata! Nejde totiž jen o poznávání a zažívání rozdílných kultur, ale i o poznávání rozdílných právních řádů.

Co se týče lyžovačky v Evropě, je dobré vědět, jak se chovat na sjezdovce. Pokud si myslíte, že na sjezdovkách platí jen pravidla fair play, případně pravidlo rychlejšího, jste na omylu. Nemohu se tady pustit do podrobností, protože článek na toto téma jsme v této rubrice publikovali již v letošním lednovém vydání, ale je dobré mít na mysli to, že nejen u nás, ale i u našich sousedů v té nebo oné podobě platí zásada prevence vyplývající z velice podobných občanských zákoníků a náhrada škody je rovněž koncipována podobně jako u nás, tak například v Německu, Rakousku, Švýcarsku nebo Itálii. Když se laskavý čtenář nebude zlobit, opustím tímto sjezdovky a přenesu se více směrem k exotice. Je to sobecké a subjektivní, ale z hlediska poznávání rozdílnosti právních řádů přímo úchvatné.

Dnešní svět je prakticky rozdělen dvěma základními právními koncepcemi, které paradoxně obě vycházejí ze stejného základu, kterým je římské právo. To bylo nejucelenějším konceptem fungujícím v celé římské říši po staletí. Každopádně dnes se bavíme o konceptech anglo-amerického práva a práva kontinentálního. V čem je tedy zásadní rozdíl? Anglo-americký právní koncept vychází z toho, že právo primárně vytvářejí soudy svými rozhodnutími, která jsou uplatnitelná na podobné případy i v budoucnu, tedy tzv. precedenty. V systému kontinentálním tvoří základ psané právo, tedy zákoníky, zákony a soudy v jejich rámci právo nalézají. Jejich rozhodnutí tedy nejsou vodítkem, ale právo netvoří. Tak, máme tedy dva základní právní koncepty, které prakticky ovládají celý svět, ale nesmíme zapomínat na jednu podstatnou věc. Právo je a priori vždy teritoriální a je vázané na státoprávní celek. Čili – co stát, to samostatný právní systém.

Pak tady existuje Evropská unie, která představuje nadstátní celek a vytváří svoji legislativu, jež je nadřazena té státní. Evropská unie stihla vyprodukovat už řadu právních předpisů. V posledních zhruba dvou stech letech se zintenzivnila snaha přijímat závazná pravidla na nadnárodní úrovni tak, aby se základní pravidla sjednotila, a moderní státy jsou jimi vázány. Tomu se říká mezinárodní právo. Dělí se na mezinárodní právo soukromé a mezinárodní právo veřejné. V čem je rozdíl? Zjednodušeně řečeno – mezinárodní právo soukromé se týká každého z nás, přijdeme-li do kontaktu s cizinou. Mezinárodní právo veřejné se pak zejména týká chování a postavení našeho státu vůči státům ostatním.

Že jsme utekli z té exotiky? Ale vůbec ne! Kde začíná dovolená? Na letišti, tedy zejména ta exotická. Fajn, na domovském letišti jsme stále ještě doma, i když běháme po obchodech, kde už čeština prakticky nezní a člověk má pocit, že už je jednou nohou kdesi venku. A blíží se moment, kdy nás hlas z reproduktoru pozve na palubu letadla. Pokud jsou to letadla imatrikulovaná pod českou vlajkou, pak se nic nemění – i v desetikilometrové výšce kdesi nad Atlantikem jsme stále pod českou jurisdikcí. Jinak je tomu ale, pokud se ocitneme na palubě letadla, které je registrováno pod cizí vlajkou. Vstupujeme pak na palubu cizího státu a do jeho plné jurisdikce. Nebýt mezinárodních smluv například o letecké přepravě osob, pak bychom byli vydání na pospas jen a jen jurisdikci tohoto státu. Podobně se to má i s loděmi. Stejně jako u letadla je důležité mít na mysli to, kdy jsem na palubě, a kdy vystupuji na souš.

Takhle potichu a nenápadně se nám mění právní řády. Není to paráda? Je, můžete se třeba hned dostat do právního systému šaría. Šaría je obdoba kanonického práva. Rozdíl je v tom, že kanonické (chcete-li církevní) právo platí pro věřící a zejména pro církve a církevní řády (které vycházejí z Nového zákona), zatímco šaría sice vychází z koránu, ale platí i pro civilní život. To někdy může být problém pro ty, kteří nejsou věřícími muslimy – jako nemuslim máte v rámci šaríi jen velmi slabé právní postavení. A to je řečeno velmi eufemisticky…

Mezinárodní právo mne vždy bavilo. Je to úzce provázáno s rozdílností kultur. Baví mne rozdílnost, která, když ji pochopíte, sjednocuje. Každopádně z hlediska pragmatického upozorňuji na důležitost detailu a potřeby respektovat právní řád cizí země.

V Čechách můžeme pozorovat zajímavou věc. Češi doma právo příliš nerespektují, ale jakmile vyjedou za hranice, pak typicky v autě najednou dodržují maximální povolenou rychlost, zavírací hodinu, zákaz kouření apod. Je to jen otázka výše sankcí? Vůbec ne, je to zajímavý stav mysli, kdy spousta z nás doma podvědomě doufá, že svůj přestupek vůči zákonu nějak zvládne. V zahraničí tohle z Čechů mizí a jsou najednou pokorní a díky tomu i často úspěšní. Dneska je možné si koupit i pozemek na Měsíci. Mezinárodní právníci o tom s úspěchem pochybují, ale takové nabídky najdete na internetu a dokonce k tomu můžete dostat certifikát. Je ale dobré vědět, že vesmírná tělesa jsou ze soukromého práva doposud vyňata a vztahuje se na ně výhradně mezinárodní právo veřejné. Otázka, jak dlouho ještě. Řada soukromých společností už chystá dovolené v kosmu, a to teprve začne být zajímavé.

Cesty práva jsou nevyzpytatelné. Mění se stejně jako společnost. Právo je tvořeno lidmi, prostřednictvím lidem volených zástupců. Je tedy na nás, jak a koho zvolíme. Volíme si tím i budoucí podobu práva a tím systému, ve kterém budeme žít. Proto vám přeji hodně štěstí nejen při volbě zimní dovolené, ale také při říjnových volbách, které budou důležité. Závěrem vám přeji bezpečná dobrodružství v různých právních systémech. Já s podzimem jednoznačně ve volných chvílích volím bezparagrafový gaučing…