Zatímco prudké oslabení kurzu naší měny mělo být co nejrychleji využito k propagaci „value for money“ – preiswert atd., lámou si české cestovní kanceláře hlavu nad tím, jak se zachovat ohledně nákladů zájezdů do zahraničí, které kvůli kurzu vzrostly přece jen víc, než očekával i ten nejprozíravější pesimista. Kdo si pojistil kurz koruny, resp. provedl dost vysoké předplatby, může vstřebat vyšší kurz vzhledem k tomu, že zase poklesla cena ropy, a tím i náklady na dopravu. Jenže pokud by kurz vyšplhal tam, kde ho někteří analytici již již vidí (a ropa se nedržela tak úplně při zemi), budou i oni řešit dilema: nevydělat, ale udržet klientelu – nebo zdražit a riskovat, že část zájezdů odepíšou?
Ať již zdražením jenom vyhrožují, aby si ukrojili co nejvíc z prvních měsíců prodeje, nebo to myslí vážně, možnost měnit podmínky zveřejněné v katalozích zájezdů podléhá přesným pravidlům. Ta určuje zákon č. 159/1999 Sb. již bezmála deset let – ale popravdě řečeno je zatím nikdo ani moc nepotřeboval použít, a tak v tom dodnes některé cestovní kanceláře nemají jasno. Oč jde?
Cestovní kancelář je povinna zveřejnit v zákoně vyjmenované údaje o zájezdech před uzavřením cestovní smlouvy v katalogu (čímž je míněn jakýkoliv materiál, tedy i letáky). Tyto údaje smí změnit jen v případě, že si to v katalogu vyhradila nebo že se na těchto změnách se zájemcem o koupi dohodla. ACK již tenkrát pro své členy připravila „kuchařku“, jak dokumenty zpracovat, aby si cestovní kancelář zachovala všechny možnosti reagování na změny. Jinak by poučený zákazník mohl nepoučenou/neopatrnou cestovní kancelář donutit uzavřít cestovní smlouvu na parametry, které by ona mezitím ráda změnila.
Nevadí – ledacos lze měnit i po uzavření cestovní smlouvy, ale to už ne zcela libovolně. Pokud cestovní kancelář nemůže realizovat zájezd podle cestovní smlouvy z objektivních důvodů (není určeno jakých), navrhne zákazníkovi změnu cestovní smlouvy. Pokud ovšem zákazník s takovou změnou nesouhlasí, může ve lhůtě určené cestovní kanceláří od smlouvy odstoupit bez stornopoplatků. Nemůže si však realizaci smlouvy za původních podmínek vynutit.
Jednostranným úkonem, tj. bez souhlasu zákazníka, může cestovní kancelář zvýšit cenu jen z důvodu zvýšení:
- ceny za dopravu včetně cen PHM,
- plateb spojených s dopravou, např. letištních a přístavních poplatků, které jsou zahrnuty v ceně zájezdu, nebo
- směnného kurzu koruny použitého pro stanovení ceny zájezdu v průměru o více než 10 %
Toto jednostranné zvýšení lze provést, pokud je náležitě dohodnuto v cestovní smlouvě a pokud k této změně dojde do 21. dne před zahájením zájezdu. Písemné oznámení o zvýšení ceny musí být zákazníkovi odesláno nejpozději 21 dní před zahájením zájezdu.
Abychom uvedli na správnou míru některé mediální šumy: nikde není řečeno, o kolik procent se má či nesmí zvýšit celková cena zájezdu. Hranice 10 % je rozhodnou dolní hranicí jen pro změnu kurzu měny. Pokud se zvýší cena dopravy či s ní spojených poplatků, smí cestovní kancelář zvýšit cenu zájezdu – a nikdo nestanovuje, při jak velké změně tak smí učinit. Nejspíš proto, že žádná cestovní kancelář nebude riskovat tak nepopulární opatření kvůli maličkosti. Zato požadavek včasnosti provedení změny a informování zákazníka je zcela striktní. Nemělo by proto docházet k tomu, jak si stěžuje nejeden klient, že mu z cestovní kanceláře šest dní před odjezdem zavolali, že bude muset doplatit tolik a tolik.
Ing. Eva Mráčková, vedoucí sekretariátu ACK ČR