Gastroturistika, zdraví a (ne)bezpečí

Výčet nejčastějších nemocí a možných ohrožení turisty v zahraničí je bohatý a různorodý. Podle kvalifikace zdroje (cestovní lékař, pojišťovna, Ministerstvo zahraničních věcí) v něm najdete přehršel tropických nemocí, „faraonovu pomstu“ či multičetná traumata. Vlastní zkušenost však říká, že klienti trpí nejčastěji na otravu alkoholem a spálením od slunce. Samozřejmě neexistuje žádná statistika, která by v číslech ukázala, kolikrát se kdo na dovolené spálil, přejedl do bolesti nebo probudil s bolestí hlavy. Přesto – přiznejme si – to jsou aspekty, které nám gastronomicky orientovanou dovolenou kazí.

Gastroturistika je dynamicky rozvíjející se odvětví. Poté, co se nabídky jednotlivých cestovních kanceláří poměrně vyrovnaly, a přišel čas na nová lákadla, byla gastroturistika ihned v závěsu za poznáváním přírodních krás. V prvopočátcích se od prozkoumávání přírody poněkud lišila. Kvalitní vína či místní pokrmové speciality, to zpravidla nebylo cílem expedičních pionýrů, a za jídlem jezdili jen luxusněji založení jedinci či nákupčí.

Dnešní situace je jiná, a záleží na úhlu pohledu, jakým na problematiku nahlížíme – sportovně založený průvodce na zájezdu v duchu proklíná klienty, kteří se během diskuse o celodenním výletu doptávají, kde se mají nejlépe najíst, kde je jaká kulinářská specialita a popřípadě žádají o dvě až tři hodiny na oběd, aby si vychutnali středně propečený steak. Oproti tomu řada cestovních kanceláří a poskytovatelů služeb v oblasti turistiky svůj program specificky zaměřují na „podráždění“ chuťových buněk potencionálních klientů.

S rozvojem gastroturistiky tak přichází na potaz znovu problematika bezpečnosti. Tu rozdělme na zdravotní problémy a na problémy spojené s lokalitou, popřípadě cestou do ní. Pojďme se tedy podívat na tuto druhou část (k té první se vrátíme později) odvrácené strany gastroturistiky, kterou lze charakterizovat několika stručnými větami:

• Současný gurmán cestuje do více nebezpečných oblastí, vydává se dále a výše v honbě za zážitkem a prožitkem. Cílové destinace jsou více exotické, více izolované. S tím souvisí nižší dostupnost zdravotní péče, větší odchylky od návyků našeho těla a často i nižší hygienické zvyklosti v oblasti přípravy stravy.
• Snažíme se dopřát si zážitek, který „trumfne“ ten předchozí, poznat nepoznané, těsně přiblížit se k limitům toho, co sneseme.
• Přetrvává syndrom „přílišného optimismu“ (neboli „tuhle papričku ještě snesu“).

Při psaní článku nám trvalo jen pár minut vyhledat několik skutečně pikantních, pro někoho lákavých a pro někoho odpuzujících tradičních pokrmů. Přihlížíme i k faktu, že nepíšeme článek o tom, že do Itálie jedeme na skvělou pizzu a do Francie za vínem, ale že právě teď řešíme téma „hraniční“ gastronomie a gastroturistiky.

Tak tu máme například:

Itálie – rigatoni col la pajata – mléčná střívka čerstvě narozeného telete.

Tahiti – fafaru – fermentovaná směs krevet, ústřic a mořských ježků

Čína – guīlínggāo – želé z krunýře kriticky ohrožené želvy

Skandinávie – rakfisk – dlouhodobě fermentovaná ryba ve slaném nálevu

Japonsko – katsuobushi – tuňák pruhovaný, mnohonásobně uzený po dlouhodobém působení ušlechtilé plísně

Durian – proklatě páchnoucí východoasijské ovoce

Francie – šnečí kaviár

Mexiko – Tacos de Sesos – tepelně upravený kravský mozek

Indonésie – ceker – smažené kuřecí pařátky.

Korea – bosintang – silný psí vývar

Po výčtu silných gastronomických zážitků by mohl následovat dlouhý výčet silných zdravotních následků, čímž se dostáváme zpět k té první části odvrácené stránky gastroturistiky. Platí zde téměř přímá úměra – čím více je jídlo exotické, zvláštní a pro náš organismus cizí, tím je pravděpodobnější, že na něj zareagujeme negativně – alergií, nevolností nebo lehkou či těžkou otravou s typickými příznaky. Není ale neobvyklé, že v některých případech dochází i k dlouhodobému poškození jater, dehydrataci spojené s bezvědomím, či silné otravě s následkem smrti.

Mám-li se vyhnout klišé „používejte zdravý rozum“, pak mohu už jen doplnit jinou radu: „Předvídejte“.  Počítejte s tím, že situace může být horší, než ji mít chcete. Mějte na paměti, že jednou to můžete být vy, na koho sedne smůla. Před cestou do problematické destinace zařaďte do fáze plánování a příprav i návštěvu lékaře se specializací na cestovní medicínu. Vybavte si lékárničku lehce nad očekávané problémy. Vyjednejte si lékaře dostupného na telefonu pro případ nouze. Uzavřete si lepší pojistku pro případ hospitalizace. Seznamte se s lokalitou, zjistěte dostupnost místní lékařské péče, zjistěte si, jaké mohou být projevy otravy či alergie na daný pokrm a co lze v takovémto případě učinit. A nejezte prosím místní delikatesy jen proto, že je jí vaše okolí, nebo je hostitel před vás postavil.