COVID-19 a jeho dopady na cestovní ruch

Cestovní ruch na globální bázi čelí doposud největší výzvě v historii. Týká se to celého sektoru, který je vzájemně provázán a zahrnuje letecké společnosti, ubytovací zařízení, kongresová centra, cestovní kanceláře, eventové agentury, výletní lodě, restaurace a gastroprovozy, průvodcovské služby, památky, hrady a zámky a mnoho dalších oblastí včetně dodavatelů, kteří jsou na cestovní ruch nepřímo navázáni.

United Nations World Tourism Organisation (UNWTO) celosvětově předvídá 20–30% pokles příjmů z mezinárodního cestovního ruchu, což znamená ztrátu růstu posledních šesti až osmi let. Pro střední a východní Evropu se v roce 2020 dokonce předvídá snížení mezinárodního cestovního ruchu o 35 %, což činí přibližně 50 milionů hostů (studie Oxford Economics).

UNWTO pro srovnání uvádí, že výkon mezinárodního cestovního ruchu v roce 2009 se v důsledku světové hospodářské krize snížil o 4 %. Po krizi v roce 2008 trvalo evropským hotelům od jejího počátku (počítáno od září 2008) pět let, aby dosáhly stejné obsazenosti jako před krizí, a dokonce šest let, aby dosáhly stejné hodnoty v RevPAR (Revenue per Available Room) – tedy obratu.

Graf – Odhad vývoje průměrné obsazenosti, ADR a RevPAR pro rok 2020 a 2021 ve vybraných evropských městech* (v procentech)

Zdroj: STR Global

Co se týče České republiky, z analýzy, kterou si nechala zpracovat agentura CzechTourism, vyplývá, že spotřeba cestovního ruchu v ČR se za rok 2020 propadne minimálně o 142 miliard Kč. Tržby v multiplikaci vázané na cestovní ruch pak minimálně o 286 miliard Kč. V ohrožení jsou desetitisíce, možná i statisíce pracovních míst.

Zdali se tyto scénáře naplní, si budeme muset počkat. S jistotou můžeme tvrdit, že dopad na města, jejichž cestovní ruch stojí na zahraničních turistech, zahraniční firemní klientele anebo konferencích, bude po celý rok 2020 a zřejmě i nadcházející léta velmi zasažen. Z naší země se to netýká jen Prahy, ale třeba i Českého Krumlova, Karlových Varů, Brna, Olomouce, Českých Budějovic a mnoha dalších měst, kde významnou roli hrají zahraniční hosté.

I pokud bude mít naše země otevřené hranice, stále to nic neznamená. Nejvýznamnější zdrojové země – Německo, Rusko, USA, Velká Británie, Itálie, Francie a Španělsko – jsou zároveň nejvíce zasaženými státy. Potenciální zahraniční hosté mohou mít obavy cestovat mimo své země z důvodu případné nákazy, popřípadě umístění do karantény po návratu. Veletrhy a konference se ze stejného důvodu konat nebudou. Pokud ano, tak ve velmi omezené míře, a to spíše s lokální než zahraniční účastí.

Mezinárodní cestovní ruch byl vždy stabilní a životně důležitou součástí globální ekonomiky. V současné době není možné předpovědět za jak dlouho, ale k zotavení jistě dojde. Pomalý návrat do normálu by měl začít příští rok, kdy se dá určitě počítat s nárůsty ve všech indikátorech (obsazenost, průměrná cena a RevPAR). Společnost STR Global dokonce optimisticky předvídá, že úroveň roku 2019 ve všech třech indikátorech může být dosažena již v roce 2022.

Jenže co rok právě probíhající? Současná situace nabízí příležitost pro domácí cestovní ruch. Regionální ubytovací zařízení umístěná v zajímavých turistických lokalitách, například Šumava, Krkonoše, Jizerské hory apod. budou hojně využívány domácími turisty. Dovolená v zahraničí bude mnohými Čechy v tomto roce považována za velké riziko.

Nicméně domácí cestovní ruch není plnohodnotně schopen nahradit výpadek zahraniční klientely, která v roce 2019 celorepublikově tvořila 49,51 % z celkového počtu příjezdů hostů a 47,66 % z celkového počtu přenoco­vání. Bez aktivní pomoci státu se tento obor neobejde.