Jedním z témat tohoto vydání je „exotika“. Ovšem tento pojem může mít řadu různých výkladů, jak dokládá i následující rozhovor s dvěma profesionály, kteří mají s tímto segmentem bohaté zkušenosti. Zdeňka Kříže z cestovní kanceláře Siam Travel International jsme vybrali také z titulu jeho funkce předsedy touroperátorské sekce Asociace cestovních kanceláří ČR, Udo Wicherta z CK Neckermann pak i kvůli jeho mezinárodnímu zázemí. Oba každopádně odpovídali na stejné otázky.
Zdeněk Kříž
CK Siam Travel,
Předseda touroperátorské sekce ACK ČR
Udo Wichert
CK Neckermann
Vnímání slova „exotika“ se v čase mění. Jak byste tento pojem definoval v současnosti?
Zdeněk Kříž (ZK): Dříve se vedle slova „exotika“ používal také ustálený pojem „vzdálené cíle“ a z tohoto vnímání vycházíme dodnes. Já osobně se držím tohoto konzervativnějšího výkladu a pod tento pojem zahrnuji země exotické a zároveň vzdálenější. Jako klasickou exotiku vnímám směrem na východ Dubaj, Katar a Omán a všechny země tímto směrem dál od nás, tedy celou jihovýchodní Asii, Indonésii, Tichomoří, Indický oceán. Směrem na západ je třeba podle mě pozornost upřít poněkud dál, do exotických cílů nepočítám Madeiru, Kanárské ostrovy a podobné destinace, ale až Karibik, Mexiko, Jižní Ameriku. A směrem na jih samozřejmě do exotiky počítám Afriku, ovšem s výjimkou destinací jako Tunisko nebo Maroko. Ne že by tamní města nebyla krásná a exotická, ale jde o relativně blízké cíle obsluhované charterovými seriály, což jim dodává punc masivněji navštěvovaných destinací. Podobně to ostatně cítím i v případě Dubaje, která je velmi navštěvovaná a díky bohaté nabídce leteckých linek a relativně krátké vzdálenosti vhodná i pro krátké pobyty. Nicméně Dubaj ještě stále vnímám jako součást exotické nabídky.
Udo Wichert (UW): Pro mě jsou to všechny destinace, kam trvá doba letu alespoň 6 hodin. K tomu bych ještě přiřadil Spojené arabské emiráty, Kapverdské ostrovy nebo Senegal.
Jak se za dobu, po kterou se v oboru pohybujete, změnil trh s exotickými zájezdy. A jak se změnil český zákazník v tomto segmentu?
ZK: Trh se za oněch 22 let změnil naprosto radikálně. Jednak se exotika stala extrémně ekonomicky přístupnější. Můžu uvést příklad – po celou dobu máme v nabídce jeden hotel v Dominikánské republice, v kterém před dvaceti lety stál týdenní pobyt s all inclusive režimem 59 000 korun. Dnes tento hotel se stejným aranžmá nabízíme za 34 000 korun, tedy zhruba za polovinu. A to nemluvím o tom, že peníze dnes mají zcela jinou hodnotu. Je to samozřejmě dáno tím, jak se zlepšila tuzemská ekonomika, ale hlavně se výrazně zlevnila letecká doprava, koruna posílila vůči zahraničním měnám a také nesmíme přehlédnout to, jak se změnila pozice českých cestovních kanceláří vůči jejich zahraničním konkurentům. Již nejsme žádný malý trh, pro řadu destinací hrajeme v absolutních číslech podobnou roli jako třeba Holandsko nebo Belgie.
Dále je třeba vědět, že čeští zákazníci jsou dnes velmi dobře informovaní a mají většinou přesné představy o destinacích, do kterých cestují. Před dvaceti lety byl samozřejmě internet ještě v plenkách a přístup k informacím složitější. Dnešní zákazník má konkrétní představy o tom, co by chtěl v dané destinaci podnikat, kde by chtěl být ubytován, jak se do cíle dopravit. A také má představu o cenách služeb. Suma sumárum, český zákazník je čím dál náročnější. To se projevuje i v jeho vztahu k cestovním kancelářím. Většina zákazníků dnes cestovní kanceláře v segmentu exotiky vnímá jako dodavatele, který jim má poskytnout perfektní servis, ušetřit nervy se zajišťováním dovolené a v neposlední řadě také převzít zodpovědnost za to, že vše dobře dopadne. V druhé rovině je cestovní kancelář pro zákazníka partnerem či rádcem, který má korigovat jeho případně zkreslené představy.
UW: V minulosti si do exotických destinací mohlo dovolit vycestovat jen velmi omezené množství lidí. To se dnes mění a do vzdálenějších zemí cestuje stále více klientů. Čím dál tím více také vyhledávají pohodlnější letecká spojení. Velký trend jsou také zájezdy od německých nebo rakouských cestovních kanceláří, které Češi stále častěji berou jako rovnocennou alternativu k zájezdům od českých touroperátorů.
Nemyslím si, že se příliš změnilo chování lidí, změnily se hlavně destinace, které vyhledávají. Například Zanzibar byl ještě před pěti lety prakticky neznámý, nebo naopak Keňa byla určitě populárnějším turistickým cílem, než je dnes. Dnes také vidím, že lidé cestují do exotických zemí prakticky po celý rok, někdy je dokonce volí jako letní alternativu pro dovolenou ve Středomoří. V minulosti byla exotika spíše sezonní záležitostí pro zimní měsíce.
Je podle vás český trh něčím specifický v porovnání s vyspělým zahraničím?
ZK: Přestože v řadě oblastí máme tendenci hledat i nacházet česká specifika, v oblasti cestovního ruchu je osobně už příliš nevidím. Zvlášť pokud se budeme porovnávat s podobně velkými trhy, jako jsou Nizozemsko, Belgie či skandinávské státy. Dokonce bych řekl, a mnoho lidí to třeba nebude chtít slyšet, že český zákazník je dnes v řadě ohledů náročnější než zákazník „západní“. Tedy v tom smyslu, že za své peníze očekává ještě o něco víc a netoleruje chyby či nedostatky. To je dáno tím, že peníze pro nás ještě stále mají větší hodnotu a dovolená pro nás představuje poměrově větší náklad.
UW: Neřekl bych, že specifický. Populární destinace nebo oblíbený hotel jsou obvykle rychle vyprodané ve všech evropských zemích. Například Němci mají velmi podobné chování, co se dovolené týče, obvykle ale utrácí vyšší průměrné sumy. Když jste v exotické destinaci, tak vždy chcete mít co nejblíže pláž a další aktivity, jako například potápění, vodní sporty atd. Češi jsou obvykle více orientování na all inclusive nabídky a nejsou zvyklí kupovat tolik výletů v destinacích.
Troufnete si předpovědět, jak bude vypadat trh s exotikou za dalších dvacet let a jakou roli na něm budou hrát cestovní kanceláře?
ZK: Upřímně si netroufnu odhadnout, jak se vyvine zájem o jednotlivé destinace, protože tato rovnice má mnoho proměnných a změny mohou nastat velmi rychle. Rozhodně bych ale nečekal žádný trvalý posun typu „Karibik bude ‚in‘ a Asie ‚out‘“. Určitě však můžeme čekat, že se změní produkt, a zejména pak způsob, jakým jej budou klienti nakupovat. Čím dál větší zájem budou mít klienti o to, čemu dnes říkáme „dynamické balíčky“. Dnešní katalogy s předem sestavenými kombinacemi služeb se podle mne stanou minulostí a cestovní kanceláře budou nabízet jakési stavebnice, z kterých si klienti poskládají dovolené dle svých představ a finančních možností. Myslím si, že řada hotelů se vydá cestou „full all inclusive“, kdy v ceně budou mít klienti opravdu vše včetně zábavního programu pro děti i pro dospělé od rána do večera. Na druhé straně se bude jistě čím dál více profilovat skupina klientů, kteří budou chtít pravý opak a budou vyžadovat maximální klid, z kterého je nebude rušit ani kontakt s personálem. A pokud jde o distribuci, to je největší věštění. Cestovní kanceláře nejspíš fungovat budou, ale změní se význam tohoto slovního spojení. Ještě více totiž podle mě posílí jejich poradenská úloha. Budoucí klient si z on-line nabídky cestovní kanceláře poskládá dovolenou podle svých představ a možností a od touroperátora bude očekávat, že mu během osobní schůzky, prostřednictvím chatu či jiným způsobem zkoriguje představy a doladí všechny detaily. Navíc v čase, který si určí klient. Tedy klidně v neděli večer. A samozřejmě za využití všech technologií, které budou v daný čas k dispozici a o kterých dnes třeba ještě ani nemáme ponětí.
UW: Trh bude určitě stále růst. Pořád je tu řada ještě neobjevených destinací – například Myanma (Barma), Mosambik, Hainan – a také řada destinací, které mají potenciál dále růst, jako jsou Kapverdské ostrovy, Vietnam nebo Kuba.
Rostoucí konkurence leteckých společností navíc určitě povede k ještě atraktivnějším cenám, a exotika se tak stane rovnocennou alternativou k evropským destinacím. Také zaoceánské plavby budou tvořit určitě větší procento trhu vzhledem ke stále zvyšujícímu se počtu velkých výletních lodí.
Jak dlouho bude ještě Dubaj vnímána jako exotická destinace?
Touroperátoři budou určitě jen jednou z možností, jak zakoupit exotickou dovolenou. Velký vliv zde budou mít určitě i aerolinky, on-line prodejci ubytování a portály, které kombinují lety s ubytováním. Touroperátoři mohou být za dvacet let v prodeji exotiky stále úspěšní, pouze pokud dokážou zcela kontrolovat svůj produkt – tedy zajistit vlastní hotely, aerolinky, a ty pak odlišit od konkurence.
Mnohem větší roli budou určitě hrát také ekologické a sociální aspekty. Dovolená bude dozajista v budoucnosti ještě mnohem důležitější jako možnost úniku od technologií a denní rutiny.
Vnímáte nějaké specifické riziko, které by mohlo tento vývoj ohrozit?
ZK: Občas v tomto směru zaznívají obavy z udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu. Toho se já osobně ani tolik nebojím, za rizikový považuji spíše současný společenský vývoj, v důsledku kterého se čím dál víc rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými. A to i v případě celých regionů. Z toho vznikají konflikty, které se tváří jako náboženské, ale ve skutečnosti jde o střety kultur a hodnot. Zkrátka a dobře – jde o to, aby lidé neměli strach cestovat, zejména pak do destinací s jiným náboženstvím a jinými hodnotami.
UW: Mimo terorismu a přírodních katastrof vidím hlavní rizika zejména v několika oblastech. Jednak v přeplnění určitých destinací, zejména v Asii, kvůli turistům z Číny, Indie a východní Asie, kteří stále více cestují. Dále musím zmínit politickou (ne)stabilitu, která bude hrát čím dál tím větší roli při výběru dovolené. To, co vidíme dnes v Turecku, může být problémem také v jiných zemích. A svoji roli může hrát také globální oteplování, zejména v některých populárních destinacích, jako jsou třeba Maledivy.
Navigace, letenka v mobilu, překladač i ověřovací notifikace z banky: internet v zahraničí dnes rozhoduje o pohodě celé cesty. Výběr připojení přitom není věda, záleží jen na tom, kam jedete, na jak dlouho a kolik dat spotřebujete. V EU většinou stačí běžný...
