S ředitelem odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) Alešem Hozdeckým jsme hovořili o aktuálních aktivitách MMR v oblasti cestovního ruchu. Náš rozhovor se týkal těch nejdůležitějších oblastí, na kterých úřad v tuto chvíli pracuje, a to je nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014–2020, dokončení zákona o cestovním ruchu včetně vytvoření systému financování odvětví cestovního ruchu. Dotkli jsme se ale i dalších otázek, jakými jsou mezinárodní spolupráce v cestovním ruchu a otázky udržitelného rozvoje cestovního ruchu.
Jak hodnotíte své dosavadní působení v pozici ředitele odboru cestovního ruchu MMR?
Mé dlouholeté zkušenosti z oblasti destinačního managementu a práce na municipalitě mě přesvědčily o tom, že dlouhodobě stabilní koncepční práce, pro kterou jsou vytvořeny vhodné podmínky, se projeví v dosažených výsledcích. Od začátku mého působení na MMR se o takový přístup snažím. Myslím, že se mi alespoň částečně daří do práce své a do práce mých kolegů tento pohled promítnout.
Hovoříte o významu koncepční práce v cestovním ruchu, která by měla být založena na praktických řešeních. V jaké fázi je příprava nové Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014–2020 a bude taková řešení skutečně přinášet?
Dokončení nové Koncepce je jedním z klíčových úkolů, kterému se na MMR věnuji. Dosavadním problémem všech obdobných strategických dokumentů byla jejich reálná prosaditelnost, která byla dána omezenými nástroji, které měly tyto Koncepce k dispozici. V současné době si vzhledem k sílící mezinárodní konkurenci v oblasti cestovního ruchu a trendům ovlivňující toto odvětví nemůžeme dovolit ztrácet čas. Musíme mít ambici se poměřovat s těmi nejvyspělejšími zeměmi v oblasti cestovního ruchu, jakými jsou Rakousko nebo Švýcarsko, které k odvětví cestovního ruchu přistupují systémovým způsobem a konkrétní praktická řešení již nalezla. Mým cílem je připravit takový materiál, který bude nejen ze zkušeností těchto zemí čerpat, ale v kontextu politiky cestovního ruchu Evropské unie zajistí pro novou Koncepci dostatečně účinné nástroje, které nám v její realizaci pomohou. V tomto směru mám na mysli zejména dokončení zákona o cestovním ruchu, jehož prosazení je jedním z konkrétních řešení.
Myšlenka zákona o cestovním ruchu je odborné veřejnosti již snad dostatečně známa. Můžete trochu více konkretizovat, co si od zákona slibujete?
V odvětví cestovního ruchu chybí systém koordinace, což vede k poklesu konkurenceschopnosti celého sektoru. Jde o to, aby byl systém zaveden, pokles zastaven a finanční prostředky, které máme v odvětví k dispozici, byly hospodárně využívány. Pod pojmem systém se rozumí vytvoření organizační struktury, ve které budou definovány kompetence, které dosud na jednotlivých úrovních řízení chyběly včetně stanovení jejich odpovědnosti a nastavení systému komunikace a spolupráce na úrovni národní a regionální. Od takto nastavené organizace řízení cestovního ruchu si slibujeme vytvoření podmínek pro spolupráci na principu destinačního managementu. Možnost provázání priorit na národní úrovni s prioritami regionálních organizací a tím zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů v cestovním ruchu. Prostřednictvím zákona o cestovním ruchu bychom také chtěli řešit financování tohoto odvětví systematickým způsobem.
V jaké fázi legislativního procesu se nacházíte?
Vlastní legislativní proces je velmi složitý, přičemž je stále nezbytné hledat další argumenty pro podporu tohoto právního předpisu tak, abychom byli schopni zákon reálně prosadit. Počátkem března tohoto roku byl zákon projednán na Pracovní komisi pro posuzování dopadů RIA při Legislativní radě vlády a v současné době zapracováváme vzešlé připomínky. I tyto připomínky nám ukázaly, že i nadále musíme pádné argumenty hledat.
Odbornou veřejnost bude určitě zajímat, kdy zákon začne platit.
Oproti našim původním předpokladům se plánované předložení návrhu věcného záměru zákona do vlády České republiky mírně opozdí. V tuto chvíli předpokládáme, že zákon nabude účinnosti v roce 2014, tedy v době zahájení platnosti nové Koncepce.
Jaké další změny v legislativě cestovního ruchu plánujete v nejbližší době?
Do Plánu legislativních prací vlády na rok 2012 je zařazena novela zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu.
Z jakého důvodu jste přikročili k novelizaci stávající právní úpravy?
Potřeba realizace této novely vzešla z několika důvodů. Tím prvním důvodem bylo vyhodnocení současného stavu a následná konzultace s odbornou veřejností a tím druhým je zpoždění předložení revize směrnice Rady č. 90/314/EHS, o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy ze strany Evropské komise. Předpokládáme, že první legislativní návrh novely směrnice bude předložen ve třetím čtvrtletí roku 2012 a členské státy EU se budou moci vyjádřit k návrhu revize během jeho projednávání v Radě EU. Konečné znění novely pak bude implementováno do národních legislativ členských států EU.
Z těchto důvodů se MMR ČR rozhodlo zpracovat tzv. dílčí novelu zákona č. 159/1999 Sb., jejímž účelem je zvýšení ochrany spotřebitele v rámci např. zlepšení informovanosti spotřebitele nebo zpřesnění podmínek podnikání v oblasti cestovních kanceláří a cestovních agentur. Cílem ministerstva je dosažení účinnosti dílčí novely v průběhu roku 2013. Vedle přípravy dílčí novely zákona č. 159/1999 Sb. byla zpracována i tzv. technická novela tohoto zákona jako doprovodný zákon k novému občanskému zákoníku.
Zmínil jste otázku financování aktivit cestovního ruchu. Jakým způsobem hodláte k této otázce přistoupit?
Systematickým řešením bude samozřejmě přijetí zákona o cestovním ruchu, který by měl být tím základním nástrojem, který vnese do financování tohoto odvětví tolik potřebnou stabilitu. Z mých zkušeností z destinačního managementu vyplývá, že bez zajištění stabilních zdrojů pro činnost organizací cestovního ruchu lze velmi obtížně vybudovat funkční organizace.
Dalším neméně důležitým finančním zdrojem, na kterém v současné době stojí činnost mnoha subjektů cestovního ruchu, jsou finanční prostředky plynoucí do Česka prostřednictvím kohezní politiky EU. V tuto chvíli není jisté, zda bude možné aktivity cestovního ruchu prostřednictvím kohezní politiky financovat i po roce 2014. Ztráta těchto finanční prostředků by však byla pro tento obor velmi citelná. Jednání proto velmi intenzivně pokračují s cílem zajistit pro cestovní ruch i tyto zdroje tak, abychom byli schopni naše priority realizovat. Nicméně z praktické zkušenosti vím, že dostupnost finančních prostředků je jedna věc, ale mnohem důležitější je to, abychom byli schopni realizovat kvalitní projekty, které odvětví cestovního ruchu skutečně pomohou.
Když jsme se již dostali k otázce finančních prostředků, pojďme se podívat na Národní program podpory cestovního ruchu, ze kterého měli možnost již potřetí podnikatelé působící v oblasti cestovního ruchu získat dotaci.
V letošním roce se podpora týkala vylepšení infrastruktury u turistických, cyklistických a ostatních tras. Konkrétně mohly být podpořeny aktivity jako vybudování turistických odpočívadel, hygienického zázemí, zpřístupnění atraktivit – cílů cestovního ruchu i účastníkům se zdravotním omezením, pořízení městských kol a zavedení navigačních systémů a informačních systémů pro sluchově a zrakově handicapované účastníky cestovního ruchu a další. Zaměření programu dle mého názoru velmi dobře zohledňuje trendy, které se v cestovním ruchu odehrávají, tedy otázky udržitelného rozvoje a nový fenomén sociálního cestovního ruchu.
Je obecně známo, že MMR ČR realizuje v cestovním ruchu několik velmi důležitých projektů. V jaké fázi realizace nyní jsou?
Na jedné straně je naším velkým tématem kvalita služeb, kdy chceme přinést praktické řešení v oblasti, ve které má cestovní ruch České republiky dlouhodobě deficit. I zde jsme se inspirovali v zahraničí a na základné licence Německého systému kvality služeb pracujeme na vytvoření Národního systému kvality služeb cestovního ruchu, který bude skutečným nástrojem pro subjekty cestovního ruchu, který budou moci využít za účelem zvýšeni kvality služeb a získání odborných znalostí. Práce na tomto projektu se opět naplno rozeběhly s tím, že celý systém by měl být připraven k spuštění v roce 2013.
Neméně významnými jsou projekty MMR ČR v oblasti statistiky cestovního ruchu. Asi nejznámějším je projekt, prostřednictvím kterého získáváme informace pro sestavení Satelitního účtu cestovního ruchu, přičemž tento projekt běží bez problému již od roku 2009. V této chvíli se však rozbíhá i projekt, jehož cílem je provést plošná šetření ubytovacích zařízení České republiky. V příštím roce potom počítáme se zahájením plošných šetření v oblasti stravovacích zařízení a kongresového a incentivního cestovního ruchu. Všechny tyto projekty jsou dle mých informací odbornou veřejnosti velmi oceňovány.
Osobně považuji kvalitní informace o cestovním ruchu za nezbytnou podmínku, která nám umožňuje lépe nacházet argumenty pro obhájení potřeb tohoto odvětví.
Několikrát jsme se již také dotkli některých otázek mezinárodní spolupráce v cestovním ruchu. Jaký význam mezinárodní spolupráci přikládáte a jaké jsou poslední aktivity MMR v této oblasti?
Domnívám se, že činnost na mezinárodním poli je velmi důležitá pro naši další práci. Musíme být schopni efektivně spolupracovat na poli mezinárodních organizací, respektive využít to, co nám platforma těchto organizací umožňuje získat. Zároveň budeme i nadále rozvíjet spolupráci s vybranými zeměmi formou bilaterálních setkání. Do politiky cestovního ruchu tak můžeme přejímat ta nejlepší řešení, které odvětví cestovního ruchu v těchto zemích nabízí a zároveň můžeme být v mnohém inspirací i pro naše partnery.
Z aktuálních záležitostí mi dovolte zmínit aktivity, které byly spojeny s předsednictvím České republiky v rámci uskupení Visegrádské čtyřky, během kterého byl v Praze na setkání náměstků ministerstev zodpovědných za cestovní ruch zemí V4 podepsán Protokol o spolupráci s výčtem marketingových aktivit centrál cestovního ruchu na letošní rok. Jednou z priorit podepsaného Protokolu je společná propagace pod heslem „European Quartet – One melody" v celkem sedmi destinacích. Ke Spojeným státům, asijské části Ruska a středoasijským zemím, Japonsku, Brazílii, Indii a Číně nově přibyl Taiwan. V návaznosti na předsednickou akci byla úspěšně podepsána Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu s brazilským Ministerstvem cestovního ruchu, která by nyní měla být podpořena konkrétními aktivitami.
Z ostatních aktivit, za kterými dlouhodobě stojíme, je pokračování prestižní soutěže EDEN. Také letošní ročník bude pro naše turistické destinace výzvou, neboť hlavním tématem je tzv. přístupný cestovní ruch, jehož hlavním cílem je zapojení návštěvníků se zdravotním postižením do aktivit cestovního ruchu.
Text: -red-
Foto: MMR ČR
