Chorvatsko, to nejsou jen pláže, ostrůvky, výlety plachetnicí a mořské plody. Cestu na jih k pobřeží si můžete zpestřit návštěvou na památky i zábavu bohatého hlavního města Záhřebu a vinných stezek v okolí, které nabízejí skvělou gastronomickou zastávku včetně jedinečných vinných odrůd.
Chorvatské vinařství má dlouhou historii, jež se datuje až do doby Římanů. V okolí hlavního města Záhřeb ve středu země se pěstuje zejména suché bílé víno, zatímco při pobřeží vynikají spíše červená vína. Oproti francouzským vínům bývají chorvatské odrůdy suché a ne tak svěží. Okolí Záhřebu je jedinečné tím, že se zde stále pěstují staré odrůdy, jako je žuti plavec na vinné stezce Plešivica, kraljevina na Zelinské vinné stezce a škrlet na vinné stezce Moslavina. Nejtypičtějšími víny této oblasti jsou Graševina neboli vlašský ryzlink, pinot tmavý i světlý, rýnský ryzlink, chardonnay a sauvignon. V oblasti centrálního Chorvatska je tak rozdílné složení půdy, že některé odrůdy voní a chutnají sklípek od sklípku odlišně. Chorvatští vinaři jsou vyhlášení nejen svými víny, ale i pohostinností a domácími specialitami a živou lidovou hudbou.
Plešivica
30 km západně od Záhřebu se nachází asi nejhezčí vinná stezka Plešivica, znovuobnovená a otevřená v roce 2001. Hora Plešivica je 700 metrů vysoká a na této kopcovité a členité stezce najdete na 35 předních chorvatských vinařů. Vinařská tradice je zde velmi stará, proto tady najdete krajové speciality, jako je například mladý červený plešivický portugal – Portugizac Plešivica. Nejznámějším vinařem této oblasti je patrně Velimir Korak, který se stal několikrát chorvatským vinařem roku a ve svém vinařství pěstuje zejména sauvignon, pinot noir, rýnský ryzlink a chardonnay. V této oblasti se také pěstuje šampaňské – o to se pokouší vinař Zdenko Šembera, který také pěstuje krajový žuti plavac. Nejstarším vinařstvím této oblasti je bezesporu Jagunić, kde můžete okusit skvělý mladý portugizac.
Zelina
Na opačnou stranu, zhruba 30 km na východ od Záhřebu, se nachází malé město Sveti Ivan Zelina, středisko Zelinské vinné stezky, kde se už století a půl konají slavné vinařské výstavy. Víno tohoto kraje prý pil rád Ludwig van Beethoven. Stezka byla otevřena po rekonstrukci také v roce 2001 a najdete na ní 11 vinařů. Symbolem této oblasti je Kraljevina, kterou obyvatelé Záhřebu pijí už celá staletí a již dříve míchali s minerálkou. Ve vinařství Kos-Jurišić doporučuji vyzkoušet kromě kraljeviny i v Chorvatsku velmi vzácné sklepní víno kerner. Zajímavou místní specialitou je tak zvaný gemišt, což je střik s vodou, který místní pijí nejčastěji. Zimní varianta je prý silnější. Ve vinařství OPG Branko Čegec lze okusit první chorvatské bio víno. Ve vinařství Vitez je zase skvělý muškát (muškat) a tramín (traminac).
 Trh Dolac v Záhřebu nesmíte minout |
Nedaleko Zelinské vinné stezky stojí za vidění druhdy hlavní chorvatské město Varaždin. Malebné úzké uličky zdobí barokní stavby, vzniklé za jezuitů. Neobvyklý zážitek zakusíte na zastávce na nedaleké vinné stezce Toplička při návštěvě vinařství Zlatne Gorice. Pořádají zde tříhodinové procházky se sklenkou na krku a zastávkami u místních bohů a bůžků, kde najdeme vedle Vesny a Troglava i Babu Jagu. Na každé zastávce vás čeká úkol a po jeho splnění degustace vína i pokrmu, často velmi netypického. Zábava je ideální hlavně pro děti, skupina by měla mít nejméně 12 osob a cena za takový výlet přijde na 15 eur na osobu.
Moslavina
Na jihovýchod od Záhřebu se nachází vinná stezka Moslavina, založená roku 1995, která je proslavená jedinečným mladým sladkým bílým vínem škrlet, které se nepěstuje jinde na světě a jež si oblíbily zejména ženy. Moslavina je známá také výbornými stolními víny, jako jsou frankovka či moslavac, které doporučuji degustovat v předních místních vinařstvích, jako jsou Miklaužić, Trdenić či Kašner.
 Vinařství Korak na vinné stezce Plešivička získalo několikrát titul vinař roku |
Co k vínu
Při návštěvě Chorvatska byste rozhodně neměli vynechat ochutnávku pršutu a speciálního tvarohu zvaného burek. Na všech vinných stezkách ho můžete okusit, ke koupi ho pak doporučuji na nezapomenutelném trhu Dolac v Záhřebu. Ačkoliv pršut původně pochází od Benátčanů (pod názvem prosciutto), je v chorvatské kuchyni starousedlíkem a vychutnáte si ho zejména s červeným vínem. Naopak k bílému se hodí burek, vynikající tvaroh, kterým se plní i slané koláče, jako například štruhle, což je chutná varianta českého štrúdlu, ovšem naslano a bez jablek. Vynikající je i ořechový zákusek se smetanou z kukuřičné mouky zvaný zlevka. Ostatně z kukuřičné mouky se v Chorvatsku nejčastěji peče chleba a oblíbená je tu i polenta, tedy kukuřičná kaše, kterou jedí místní například s gulášem nebo jen tak se smetanou. V Chorvatsku doporučuji ochutnat místní variantu bramborového salátu z dýňového oleje, cibule, pepře, soli a samozřejmě brambor. Výborný je k vínu také slaný koláč copanjak, taková chorvatská obdoba pizzy. Ze sladkostí doporučuji krémový koláč kremšnita, specialitu Samoboru, městečka ležícího na Plešivické vinné stezce. Překvapením ve všech chorvatských krajích není pečené selátko, v Moslavině je pak oblíbeným pokrmem grilovaný kapr. Ve Slavonii, kam patří i česká enkláva okolo města Daruvar, je oblíbená tlačenka a vnitřnosti (zejména srdce a jazyk), kterým se zde říká švargi. Výborné jsou kromě vína i místní pálenky – chorvatská slivovice si ničím nezadá s populární moravskou. Na všech jmenovaných vinných stezkách najdete agroturistická centra zvaná selská domácnost (seljačka domaćinstva), kde si sami pěstují a vyrábějí své domácí produkty a nabízejí i ubytování.
Záhřeb
Letitým symbolem pohostinnosti obyvatel Záhřebu je červené perníkovésrdce zvané licitar. Bývá oblíbeným suvenýrem z chorvatskéhovelkoměsta. Záhřeb je zvláštní směsicí starobylosti a modernosti.Dominantu starého města tvoří neogotická katedrála Nanebevzetí PannyMarie. Před katedrálou stojí krásná kašna od architekta HermannaBollého, který projektoval i katedrálu. Za dopolední návštěvu rozhodněstojí velké tržiště Dolac nedaleko katedrály. Místní lidé tadyprodávají neuvěřitelné druhy ryb, medu, jablečný ocet i nejrůznějšísýry, ovoce a zeleninu, najdete tady také květinový trh a pořídíte tu idobrá vína či pálenky.
 Záhřebská katedrála Nanebevzetí Panny Marie – symbol města |
 Trh Dolac v Záhřebu |
Tržiště zde funguje od počátku dvacátého století a přezdívá se mu„břicho Záhřebu“. Moderním centrem je pak náměstí Bana Jelačiće, kteréje už od 17. století obchodním centrem města. V Záhřebu také najdeteMuzeum naivního umění, které je typické pro umění chorvatskéhovnitrozemí. Od třicátých let 20. století se obrázkům na chorvatskýchvesnicích přezdívá Hlebinská škola podle vesničky Hlebine, kde tehdytvořili dva farmáři, Ivan Generalić a Franjo Mraz. Dnes už tvoří svádíla třetí generace „vesnických malířů“ a pro zájemce o jejich tvorbuexistují okolo města Koprivnice galerijní stezky s prohlídkami ateliérůmalířů i s malými venkovskými galeriemi.
Česká komunita v Chorvatsku
Na východ od Záhřebu, v západní Slavonii nedaleko maďarských hranic, leží lázeňské město Daruvar, které je pro Čechy zcela unikátní a zajímavé – domluvíte se tu běžně česky, protože 20 % zdejších obyvatel tvoří Češi. V Daruvaru najdete Český dům, českou školku Ferdy Mravence, školu J. A. Komenského, český časopis Jednota i staročeské pivo v místním pivovaru. Česká beseda Daruvar oslavila v roce 2007 sté výročí. Dnes má přes sedm set členů, sídlí v Českém domě a její taneční, divadelní či pěvecká sekce rozvíjejí českou kulturu. První Češi přišli do Daruvaru v polovině 18. století, protože zde našli ještě volnou a dostupnou půdu i osvobození od vojenské povinnosti. Kvůli válce s Turky zde nalezli vylidněný kraj i možnost hlídat vojenské hranice v pohraničí Rakousko-Uherska. Dnešní generace jsou převážně potomci drobných zemědělců, kteří získali v západní Slavonii pozemky. Česká komunita se tu proslavila stavbou cukrovarů, skláren a rozvojem zemědělství a řemesel. Od roku 1840 zde vaří Staročesko pivo, 12º světlý ležák. Na Daruvarsku se dokonce nacházejí dvě opravdu české vesnice – Končenice a Lipovec, kde žije přes 90 % Čechů.
 Víno z okolí Daruvaru, kde žije velká česká komunita (20 % obyvatel tvoří Češi) |
Přímo v Daruvaru je kvalitní vinný sklípek Janković, kde lze degustovat odrůdy z vinařství Vinarija Daruvar – ochutnávka čtyř druhů vín se sommelierem přijde na 20 kun za osobu, skupina by však měla být větší než patnáctičlenná. Vydat se můžete i na Daruvarskou vinnou stezku, která vede přes vrch Petrov. Hlavním lákadlem Daruvaru jsou však léčivé termální prameny – léčebné procedury nabízí řada zdejších lázeňských domů, například Termal či Balise. Kousek od centra si můžete zaplavat ve vodním parku s termální vodou Aquae balissae, kde se nacházejí dva bazény s tobogány a gejzíry, líná řeka i pláž na opalování a samozřejmě sauny a různé druhy masáží. Je třeba připomenout, že v celém parku najdete pouze termální vodu, která má 32 °C.
Ať už si zkrátka vyberete vinné nebo galerijní stezky, rozrůstající se cyklostezky či rybolov, lázně v Daruvaru anebo jen procházku Záhřebem, chorvatské vnitrozemí vás přesvědčí, že není jen místem, kudy se projíždí na jih k moři.
Malý česko-chorvatský vinný slovníček
- Stolní víno – stolno
- Jakostní – kvalitetno
- Odrůdové – vrhunsko
- Pozdní sběr – kasna berba
- Výběr z hroznů – izborna berba
- Slámové – prosušena bobica
Text: Kamila Boháčková
Foto: Kamila Boháčková a Chorvatské turistické sdružení