Žádné vítězství

Mohu začít informací, která je již všem známá, totiž že Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky schválila novelu zákona, která se týká autorských práv. Ne všichni však vědí, jak dlouho trvalo, než se tomu tak stalo. Mohli bychom tedy zakřičet: „Hurá!!!! Vyhráli jsme!!!!“

Byl bych však rád, aby každý pochopil, že nešlo z naší strany o žádný nesmiřitelný boj, ale pouze o snahu, narovnat některé nenormálnosti ve vztazích s kolektivními správci. Bylo toho hodně napsáno, argumenty střídaly protiargumenty, ze strany našich partnerů zazněla i silná slova o legalizaci zlodějiny apod. Myslím si, že my jsme se vždy chovali slušně a nechtěli jsme porazit soupeře, který se cítil ukřivděný a někdy využíval polopravd a mlžení k tomu, aby dokázal, jak špatný vztah máme k umělcům a jejich práci. Žádné invektivy z naší strany, pouze snaha vysvětlit, že respektujeme právo umělce na odměnu za uměleckou produkci ve veřejných prostorách, ne však v hotelovém pokoji, který chápeme jako prostor neveřejný. Jsem přesvědčen, že se nám podařilo shromáždit dostatek argumentů k tomu, proč máme právo k tomuto názoru. Podle toho, jak dopadlo hlasování ve sněmovně, je jasné, že minimálně stejným množstvím argumentů disponovali i naši poslanci. Jsem proto rád, a v tomto momentě si myslím, že mluvím nejen za Národní federaci hotelů a restaurací České republiky, ale i za další odborná sdružení, jako je HOREKA, UNIHOST, SPOLHOST, ale i za Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky, když mohu našim poslancům poděkovat za objektivní rozhodování ve věci autorských práv a za to, že nepodlehli někdy až emocionálním výlevům některých našich umělců.

Nyní začne boj o to, kdo se jakou měrou o tento úspěch zasadil, kdo sklidí medaile a vyznamenání. Nic horšího by se nám nemohlo stát. Jak jsem informován, každý, komu leží na srdci kvalita služeb našeho průmyslu, přidal něco na oltář společné práce. Bylo by nešťastné a hlavně nespravedlivé vůči ostatním, přivlastnit si více, než je nutné. Alespoň doufám, že nikdo z představitelů našich společenstev to, co dělá, nedělá proto, aby se sám zviditelnil a dokázal tak svoji nepostradatelnost, ale to, co činí, činí pro své členy a pro obor, ve kterém pracujeme. Řevnivost a závist již mnohokrát rozdělily vítězné velmoci, což vedlo k tomu, že jejich soupeři toho ihned a rádi využili. Výsledek hlasování byl snad takový částečně také proto, že jsme táhli za provaz na jedné straně. To by pro nás mělo být zároveň poučením pro naše příští jednání v zájmu všech restauratérů i hoteliérů. Je na čase, aby nás pozval král Svatopluk, ukázal nám své pruty a my jej pochopili lépe než jeho synové. Nepodezírejme se navzájem z falešné hry, snažme se vytvářet dobré podmínky pro všechny, a tedy i pro ty, kteří nás do prezidentských a předsednických funkcí zvolili. Pokud to správně nepochopíme, mohl by to být náš úspěch třeba poslední.

Na jednu věc bychom ještě neměli zapomínat, a to na naši pomoc umělcům. Nechci tím říci, že tak nečiníme, ale zcela jistě máme možnosti, jak poskytnout prostory pro výstavy, jak sponzorovat kulturní akce, jak se podílet na koncertech, divadelních představeních apod. V tomto případě nejde jen o velkorysost, ale o pochopení důležitosti umění pro náš všední život a o inspiraci, jež nám poskytuje.

Učme se z historie, a nedocilme, aby toto naše vítězství se nezměnilo ve vítězství Pyrrhovo.

Pavel Hlinka
prezident NFHR ČR