Pěšky, na kole či autem, Plzeňský kraj nabízí velké množství neotřelých turistických míst, která určitě stojí za to navštívit. Ať už dává přednost přírodním zajímavostem, historii či architektonickým skvostům, vybere si určitě každý milovník zajímavostí. Následující text berte jako tipy na obohacení programů pro své klienty či inspiraci pro vaše vlastní výlety.
Skryjská jezírka
Malý a nenápadný Zbirožský potok vytvořil v okolí Skryjí neuvěřitelně krásnou přírodní scenérii v podobě Skryjských jezírek. Odměnou za náročnější trasu ve členitém terénu je vodopád, který ohraničuje menší vodní plochu ve skalní soutěsce. Celá oblast patří mezi přírodní rezervace, kde lze mimo jiné nalézt několik stovek zajímavých rostlin a neobvyklých živočichů. Žije zde například ledňáček, rak říční a při troše štěstí můžete vidět i vydru. Skalní útesy jsou pozůstatkem dávné vulkanické činnosti. To vše určitě stojí za návštěvu jednoho z nejkrásnějších míst Křivoklátska.
(www.tipnavylet.cz)
Vodní hamr Dobřív
Největší funkční hamr v České republice byl postaven počátkem 19. století, ale v provozu jsou tu stále i části strojů ze 17. století. Hamr je kovářská dílna, jejíž stroje jsou poháněny vodním kolem. A právě tuto technologii uvidíte v Dobřívě v celé své kráse. Původně se zde zpracovávalo surové železo, ale ani dnes nepřijdete při jeho návštěvě zkrátka. V turistické sezoně uvidíte pracovat kováře na unikátním zařízení vodního hamru. A pokud se nespokojíte jen s koukáním, zvláště zvídavé návštěvníky a návštěvnice vyučí mistři kovářskému řemeslu ve zrychleném kurzu, kde se naučí kování pod malým hamrem. Úspěšní absolventi získají dokonce výuční list se znakem Hamru a podpisy mistrů kovářů.
(www.muzeumrokycany.cz)
Věž kostela Všech svatých
Na vyhlídkovou věž kostela Všech svatých ve Stříbře vede schodiště o 144 schodech. Námaha ale určitě stojí zato. Schody vás dovedou do gotické stavby, bývalého obydlí pro věžného, které bylo společně s barokní střechou dostavěno k věži v roce 1699. Ve věži jsou tři zdobené zvony. Pokud nemáte strach z výšek, můžete pokračovat dál a vystoupat na ochoz věže, odkud je možné rozhlédnout se z výšky 32 metrů po krásách města Stříbra a okolní krajiny. A věřte, že pohled určitě stojí za tu námahu.
(www.muzeumstribro.cz)
 Odměnou za výstup po 144 schodech kostela Všech svatých ve Stříbře je úžasný výhled |
Hornický skanzen se štolou Prokop
Od roku 2005 je ve Stříbře otevřen Hornický skanzen s venkovní expozicí důlní techniky. K vidění je zde důlní technika používaná v minulosti jak ve stříbrném revíru, tak i v ostatních revírech České republiky, jako například důlní vozy, vrtací kladiva, různé typy okovů, hydraulický a mechanický výklopník, důlní nakladače různých typů, vrtací soustavy a mnoho dalších již historických exponátů. Expozici doplňuje funkční důlní lokomotiva a replika štoly, kde je možno názorně zhlédnout použití zmíněné techniky při těžbě. Dále se v areálu nachází i vstup do tzv. průzkumné štoly (bývalého skladiště trhavin), ve které se návštěvník seznámí se způsoby těžby v období středověku, ale i v průběhu 19. a 20. století. V roce 2009 členové Hornicko-historického spolku Stříbro dokončili výstavbu muzejní povrchové důlní trati v délce 325 bm kolem řeky Mže. Součástí skanzenu je i ústí Královské dědičné štoly Prokop. Tato štola byla ražena jako páteř všech hlavních rudných žil v centrálním stříbrském revíru na žíle Bohaté požehnání.
www.hornickyspolekstribro.cz)
Zámek Mirošov
Nedaleko Rokycan se nachází národní památka Zámek Mirošov. Jeho počátky jsou spojeny se šlechtickým rodem Gryspeků z Gryspachu. V letech 1550 až 1555 získal postupně celé rožmitálské panství, ke kterému náležel i Mirošov, Florián Gryspek. V přízemí zámku je k vidění stálá expozice o historii zámku a jeho nedávné rekonstrukci. Navštívit můžete rovněž stálou expozici o L. K. Feierabendovi, ministru financí Benešovy exilové vlády. Naleznete zde mimo jiné poválečné bankovky s podpisem L. K. Feierabenda, korespondenci s prezidentem Benešem a vyznamenání L. K. Feierabenda prezidentem Havlem.
(www. zamek-mirosov.cz)
Žďárské studánky
V okolí nejvyššího bodu v okolí Rokycan, v nadmořské výšce 629 metrů si přijdou na své nejen milovníci přírodních krás, ale také tajemna. Pověstmi opředený vrch Žďár již z dálky láká a vybízí k prozkoumání. Vrchol totiž nabízí zbytky keltského opevnění. V polesí vrchu Žďár u Rokycan zrekonstruovalo město 10 studánek, které reprezentují Žďár svojí křišťálovou vodou a malebnou atmosférou. V blízkosti každé studánky se nachází odpočinkové místo vybízející k příjemnému odpočinku a vstřebávání nádherné krajiny. Navštívit můžete studánky U Střelnice, U Pískovny, Pod Rezervací, U Staré chaty, V Jezevčinách, Kouklovu, V Zádolí, Nad Pavlovskem, Hradecký vrch a Nad Haldou.
(www.rokycany.cz)
Loosovy interiéry v Plzni
Sice jen pár dní v roce, ale i tak si milovníci architektury určitě přijdou na své. Architekt Adolf Loos je považován za nejvýznamnějšího středoevropského architekta první třetiny 20. století, spoluzakladatele světové moderní puristické architektury, charakteristické čistými hranolovými tvary, absencí ornamentů, jednoduchou, funkcí určenou formou a ušlechtilými materiály. Architekt pobýval v Plzni na přelomu 20. a 30. let, a dokonce si zde našel i svou poslední manželku, fotografku Claire Beckovou. A právě v této době po sobě zanechal nesmazatelné stopy. V Plzni realizoval přestavbu tzv. Brummelova domu (Husova 58) a 13 bytových interiérů. Odborníci považují Loosovy interiéry za jednu z největších devíz Plzně. Z hlediska současného vnímání památek moderní architektury je tento soubor podle odborníků nesmírně cenný i v kontextu celé evropské architektury 20. století. Plzeň získala několik Loosových interiérů a právě ty jsou několikrát ročně veřejně přístupné. Časem se snad milovníci architektury dočkají pravidelných prohlídkových tras po těchto objektech.
(www.plzen.eu)
Bolevecké rybníky se Sigmondovou naučnou stezkou
Načerpat novou energii a ještě se něco nového dozvědět. To vše nabízí Sigmondova stezka, která vás provede rekreační oblastí Boleveckých rybníků na severním okraji Plzně. Je věnována osobnosti plzeňského lesnictví, prof. dr. Ing. Josefu Sigmondovi. Na sedmikilometrové trase se nabízí celkem 15 zastávek. Seznámit se můžete s přírodopisnými i historicko-vlastivědnými zajímavostmi Bolevecké oblasti. Prohlídka vám nezabere víc než dvě až tři hodiny. Historie rekreačního využití Boleveckých rybníků sahá až ke konci 19. století. V této době vznikla například rozhledna na Krkavci. Jako rekreační oblast byla oblast Bolevec vyhlášena v roce 1977. V této době měla naučná stezka sedm zastávek, nynější definitivní podobu získala až v roce 1998. Navštívit můžete například Šídlovský vrch, přírodní rezervaci Petrovku či Velký Bolevecký rybník s mnoha vzácnými vodními rostlinami.
(www.svsmp.cz)
Muzeum vah Křenovy
Čtyři metry čtvereční, tolik stačí pro vybudování muzea. Nevěříte? Potom si zajeďte do muzea v Křenovech. Expozice nejmenšího muzea v České republice nabízí výstavu různých typů vah. Muzeum je umístěno v bývalém vážním domečku u zemědělské váhy a už tato budova je sama o sobě exponátem. Uvnitř jsou k vidění lékařské, osobní, kuchyňské, krámské, rybářské, poštovní a vojenské kapesní váhy či decimálky. To ale není vše, prohlédnout si můžete i předměty, které s vážením souvisejí (závaží, keramické a skleněné dózy a proutěné košíky). Exponáty pocházejí z osmi zemí, ale většinu darovali místní lidé. A pozor, pokud budete mít chuť a dost odvahy, můžete se sami zkusit zvážit.
(www.krenovy.ic.cz)
 Na zřízení muzea v Křenovech stačily 4 m2 |
 V Dobřívi lze absolvovat kurz kování |
Archeopark Prášily
Chcete vědět, jak žili Keltové? Žádný problém. Vše o tomto tajemném národě žijícím na území Čech od 6. do 1. st. př. n. l. najdete v Archeoparku Prášily. Můžete si prohlédnout nejen rekonstrukce nalezených staveb, ale rovněž vidět na vlastní oči, jak tito naši předkové žili, například jak si mleli mouku, razili mince, prostě vše, co vás zajímá.
(www.archeoparkprasily.cz)
Muzeum těžby borové smoly v Lomanech
V Plzeňském kraji má těžba borové smoly dlouhou tradici. Smola sloužila jako přísada do střelného prachu, používala se na utěsňování sudů, ale využívala se i v chemickém průmyslu. Postup byl velice jednoduchý, kůra borovice se nařízla a ke stromu se připevnila skleněná nádoba, do níž smola postupně odkapávala. Z nádoby se pak vyškrábala a uložila do sudu. Zájem odběratelů však opadl, a proto těžba v okolí Plas v roce 1977 skončila. V muzeu uvidíte mimo nástrojů k těžbě smoly také dobové fotografie, dozvíte se o smírčích křížích v regionu, o významném vynálezci Ludvíku Očenáškovi, průkopníku raketové techniky, a obdivovat můžete také vzácnou trofej paroží jelena dvanácteráka zastřeleného hrabětem Thurn-Taxisem v Karpatech roku 1930.
(www.klaster-plasy.cz)
Muzeum techniky a řemesel Koloveč
Na devíti stech metrech čtverečních se nachází Muzeum techniky a řemesel. K vidění je zde více než 6 000 exponátů, čímž se muzeum zařadilo mezi největší a nejobsáhlejší svého druhu v Česku. V expozicích jsou zastoupena všechna tradiční řemesla a živnosti, které se nacházely na vesnici. V současnosti se v muzeu nachází 48 kompletních řemeslných dílen a živností a dalších dvanáct technických expozic. Vidět můžete například řeznickou, pekařskou, cukrářskou, vlásenkářskou, bednářskou, sedlářskou, kloboučnickou, kartáčnickou, kamenickou a hodinářskou dílnu. Ze živností vás určitě zaujme holičství a kadeřnictví, hostinec, koloniální obchod, řeznický obchod, tkalcovna i ordinace dentisty s laboratoří. Dále je k vidění expozice hodin a hracích strojů, kočárků a hraček, elektropřístrojů, zařízení kuchyně, pastí na zvířata, zpracování mléka i hasičskou zbrojnici. Nelze opomenout světoznámý kolovečský mlýn na přemílání starých bab na mladá děvčata. Součástí prohlídky je také stále fungující hrnčířská dílna rodiny Volfů vyrábějící známou kolovečskou keramiku.
(www.muzeum-kolovec.cz)
 Je libo sopku? Žďárské studánky skýtají zázemí k odpočinku |
 Je libo sopku? Stačí vyrazit do údolí Třemošné |
Přírodní rezervace Kamenný rybník Plzeň
Pokud se rádi kocháte přírodními krásami, určitě si nenechte ujít tuto přírodní rezervaci. Tvoří ji významné rašeliniště v údolní potoční nivě se zachovanými společenstvy rašelinné flóry a fauny a zbytkem přirozené slatinné louky s výskytem vzácných druhů rostlin. Zjištěno tu bylo celkem 165 druhů vyšších rostlin. Z ochranářsky důležitých druhů stojí za zmínku např. prha arnika, kosatec sibiřský, ostřice přeslicovitá, rosnatka okrouhlolistá a neméně zajímavé jsou zde i vodní druhy rostlin.
(www.plzenskonakole.cz)
Luftova zahrada
I přesto, že je Plzeň známá především díky pivovaru, určitě je v ní k vidění i mnoho zajímavých přírodních krás. Například Luftova zahrada. Je to dvouhektarová zahrada v Plzni-Doudlevcích, která je umístěna nedaleko Památníku obětem zla. Najdete zde množství zajímavých dřevin, rostlin i živočichů. Otevřena je sice pouze jedenkrát měsíčně, ale rozhodně stojí zato si počkat. Součástí jsou zahradní domky, jeden z nich slouží jako moštárna pro veřejnost, za zmínku určitě stojí i dva rybníčky se zbytky původní sochařské výzdoby a zahradnické keramiky. V zahradě se nacházejí vzácné a exotické dřeviny. Na pozemku najdete i jedno romantické zákoutí v podobě malého domečku, dnes využívané jako ohniště. Podle historických pramenů se přesně v tomto místě chystal plzeňský právník a majitel zahrady Vilém Luft postavit svoji vilu.
(www.plzenskonakole.cz)
Muzeum strašidel Plzeň
Pokud se rádi bojíte, určitě si nenechte ujít Muzeum strašidel. Najdete jej na západní straně náměstí Republiky, v samém centru města Plzně, ve sklepení dnes již zbořeného domu, který už od 16. století býval domem hostinským. Dům, jako celá Plzeň, je protkán pověstmi, pohádkami, tajemnými bytostmi a strašidly. S úsměvem a nadsázkou tady můžete nahlédnout do světa pohádek a kouzel a vzpomenout si na doby dávno minulé. Bájný kníže Radouš, vodníci, čarodějnice, Saracénský čert, ohnivý pes, draci a jiná havěť nestoudná patří neodmyslitelně k plzeňskému kraji pod Radyní.
(www.muzeumstrasidel.cz)
 V centru Plzně najdete muzeum strašidel |
 Muzeum těžby borové smoly v Lomanech |
Příšovská homolka
Pokud pojedete po silnici směrem na Nevřeň, určitě si nenechte ujít zajímavou, čtrnáct metrů vysokou, Příšovskou homolku. Na tomto chráněném území se nachází zbytek třetihorní čedičové sopky. Naleznete jej na levém svahu údolí říčky Třemošné a představuje nejjižnější polohu třetihorních neovulkanitů v Českém masivu ležící na jižní periferii Doupovských hor, s nimiž má pravděpodobně společný zdroj magmatu. Sopka vznikla na křížení velkého příčného zlomu, vedoucího od Všerub k Plzni, s pásmem zlomů tvořících osu plzeňské pánve. Území je chráněno již od roku 1933.
(www.plzenskonakole.cz)
Text: Eva Dekařová
Foto: CzechTourism, Bc. Kateřina Rynešová, Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, Minimuzeum vah Křenovy a Plzenskonakole.cz