Vyjedou blaničtí rytíři na pomoc našim památkám?

Alois Jirásek píše o blanických rytířích, kteří pod vedením sv. Václava vyjedou z nitra hory v okamžiku, kdy bude zemi nejhůře. Pak má Václavův bělouš na Karlově mostě zakopnout o bájný Bruncvíkův meč, který zase podle jiné legendy má ovlivnit průběh následných bitev. Další, kdo se podrobně zajímal o tuto legendu, byl vynikající český stratég Jára da Cimrman, který ale nejprve doporučoval vojsku se přezbrojit a pak teprve vyrazit z hory. Ale ani jeden ze jmenovaných netušil, že podmínka potřebná pro vyjetí z hory, tedy napadení naší země ze čtyř stran, nefunguje. V minulém století jsme byli napadeni hnedle z pěti stran (ještě ze vzduchu), ale hora se ani nepohnula.

Ministerstvo kultury ČR podle § 8 zákona č. 2/1969 Sb. je ústředním orgánem státní správy také pro kulturní památky. Málokdo si ale dovede představit, co znamená v praxi péče o naše kulturní dědictví. Vezměme si kupříkladu Obecní úřad v Plumlově, který je vlastníkem zdejšího zámku, jehož současný technický stav je charakterizován takto: Byla zahájena postupná obnova, objekt není užíván a doporučené využití je v oblasti služeb cestovního ruchu a pro kulturní účely formou pronájmu. Ale pozor! Odhad nákladů na jeho rekonstrukci je 200 000 000,- Kč. Obec to řeší, jak umí, lépe řečeno bez peněz to moc řešit neumí. Ve světě je běžné se na veletrzích cestovního ruchu setkávat s expozicemi státních institucí, které podobně nevyužité a ohrožené památky nabízejí k vhodnému využití. V ČR jsou zrovna tři veletrhy s mezinárodní účastí, kde se – jak doufám – s podobnou nabídkou setkáme.

Ale jedna věc je obnova a záchrana památek a druhá pak krádeže památek, které připomínají morovou nákazu. Té padne za oběť téměř vše, od obrazů či soch až po smírčí kameny a Boží muka. Kupříkladu v Náměšti nad Oslavou se ze zámecké knihovny ztratily čtyři vzácné svazky. Způsobená škoda byla odhadnuta na bezmála šest milionů korun. I když byli pachatelé dopadeni, vzácné knihy se už zachránit nepodařilo. Ptáte se, jak lapkové získali svůj tip? Lehce. Stačilo se začíst do turistického prospektu. Ostatně dokud bude existovat poptávka a ta existovat bude, nezbývá než objekty mnohem lépe zajistit, což stojí nemalé peníze.

Další problém je s tzv. kauzami, které mohou jako precedent ovlivnit většinu soudních pří, ve věci projednávání navrácení majetku rodové šlechty všude tam, kde bylo jasně řečeno, že přes tzv. Benešovy dekrety vlak nejede. Kupříkladu nebude-li soud, který jako první vydal majetky Františku Oldřichu Kinskému, vázán stanoviskem Krajského soudu, bude znovu nastolen problém národnosti potomka šlechtického rodu. Kvůli této kauze totiž bude Ústavní soud posuzovat návrh na zrušení části občanského soudního řádu a jeho případný kladný verdikt by měl zásadní dopad.

Dopadají na naše památky další pomyslné rány v podobě katastrofálních záplav, veder, nebo snížení podílu příjezdového cestovního ruchu. Zapříčinily mimo jiné i to, že finance určené objektům „uplavaly“, nebo se horkem „vypařily“ (proklimatizovaly). Problém byl i v poklesu příjezdů cizinců. Zajímavé však je, že památky žijící výhradně z domácích návštěvníků zaznamenaly nárůst klientů i tržeb, což svědčí o přetrvávajícím zájmu. Ale není to vždy tak růžové. Představme si, že kupříkladu milovník památek XY se rozhodne navštívit hrad Bouzov. Využije-li v touze po poznání kompletní nabídku všech čtyř návštěvnických okruhů včetně hlásky, zaplatí celkem 640,- Kč a zjistí, že některé expozice navštívil i dvakrát.

Jako by nebylo všem ranám dost, hrozilo našim památkám dokonce uzavření. Ne, tohle není vtip. Tuto možnost ohlásili někteří kasteláni z důvodu nedostatku financí na platy průvodců a připravili petici, jež měla na katastrofální situaci upozornit. Ale jak už to tak bývá, každá dobrá myšlenka může být zneužita k řešení mnohdy osobních profesních sporů s vedením památkové péče i s ministrem. V některých případech šlo dokonce o snahy opětovně nastolit otázku ekonomických pronájmů objektů. Ale uvědomme si, že s připravovanou reformou státních financí situace ČR i památek nemá šanci se nikterak výrazněji zlepšit. Úsporné balíčky pana premiéra na příští tři léta totiž veřejné finance minimálně zmrazí a šance na zlepšení situace je tudíž mizivá.

Ale vraťme se k mýtu o Blaníku. Jeden je také spojován s tradičním keltským pojetím některých hor, jako sídla Aes Sidhe (mocnosti hory). Tato místa byla v druidské filozofii jakýmisi branami do říše Matky země. Dokladem toho jsou existence podobných pověstí jako o Blaníku, kupříkladu o Oškobrhu (keltsky Askiborg). Pokud se vám zdá existence těchto bran nepravděpodobná, vypravte se sami na keltský svátek Samain (slaven 1. 11. jako Nový rok, naše Dušičky) k Blaníku. V tento den se prý setkává minulost s budoucností, z hlubin mají vystupovat přízračná vojska a dávno mrtví se mísí s živými. Třeba spatříte, jak přezbrojené vojsko Václavovo táhne na pomoc našim památkám, kterým pak má být lépe jako nikdy předtím.

Luděk Sládek
Ilustrace: Lucie Ulrychová