Výhody a nástrahy cestování ve virtuální realitě

V pátek pokračoval druhý den odborného programu v rámci veletrhů cestovního ruchu GO a REGIONTOUR v Brně. Jeden z přednáškových panelů tematicky navazoval na řečníky prvního dne, jelikož se věnoval představení dalších nových technologií, které v současné době proměňují a ovlivňují cestovní ruch. Hlavní slovo přitom měla virtuální realita.

Využití virtuální reality v cestovním ruchu se věnoval ředitel společnosti Sygic Travel Lukáš Nevosad. Virtuální realita dokáže nabídnout nový zážitek z návštěvy zajímavých míst i turistických atraktivit, doplněný o další informace. Případně dokáže představit místa s omezenou přístupností (Berlínská zeď), nebo ta, která aktuálně bojují s problémem overturismu (Eiffelova věž). Skrze virtuální realitu mohou cestovat i lidé s omezenou pohyblivostí, kteří se nemusejí chtít vydat do zahraničí. Společnost se proto rozhodla vytvořit knihovnu videí různých turisticky populárních míst. V rámci projektu Otoč život, natoč svět! tak vyslala dokumentaristu Michala Gálika do celého světa, aby jej zaznamenal metodou 360°. Projekt skončil před dvěma týdny a podařilo se díky němu získat 200 hodin videa, v nichž je zachyceno více než 1200 různých míst. Tím společnost získala největší databázi podobného obsahu na světě, jejíž obsah nyní nabízí svým klientům. Videa tohoto typu jsou totiž aktuálně velmi populární a mají značný dosah i na sociálních sítích, které je výrazně propagují.

Nástrahy a své zkušenosti s používáním virtuální reality nejen v cestovním ruchu představil Jaroslav Pikna z agentury Event 333. Ten se ve svém příspěvku nejprve zaměřil na významné milníky v historii vývoje virtuální reality s nejužívanějšími prostředky, skrze které ji lze zažít. Těmi jsou především mobilní telefony, herní konzole a počítače doplněné o VR sety či brýle. Díky tomu je rozšířená realita přístupná skutečně všem a ve velmi blízké době se může stát masovou záležitostí. Proto se prezentace firem ve virtuální realitě stane součástí marketingové komunikace s klienty. Využití s sebou nese ale i několik nástrah. Například fyzická zranění, ke kterým může dojít při neopatrném pohybu při použití VR setu. Dále je pak problém oddělení reálného od toho virtuálního, jejichž rozdíl se například při hraní her může stírat. Proto je v současné době nutné člověka využívajícího VR sety či brýle ve své podstatě vést a asistovat mu. V opačném případě je nutné vyhradit ohraničený prostor, v němž se může pohybovat sám bez možnosti se zranit. Důležitou otázkou je i hygiena při prezentaci virtuální reality na velkých akcích, kde si zkouší VR brýle či sety velké množství lidí.

Poslední příspěvek na téma virtuální reality si připravil Ondřej Hamouz z produkční společnosti Go 360, která se zabývá tvorbou virtuální reality a vytvářením 360° videí. Ve své prezentaci nejprve odhalil, jak výrazně se od 80. let minulého století posunula nejen kvalita obrazu, ale i kvalita hardwarového zajištění a nahrávací techniky, což dalo základ dalšímu rozvoji virtuální reality i 360° videí. Zároveň podotknul, že největší potenciál této technologie v cestovním ruchu leží především v možnosti vytvořit minulé nebo již zaniklé podoby řady památek i dalších míst. To by dalo nový rozměr prohlídkám hradů, zámků, muzeí a daších turistických atraktivit.

Foto: -gk-