České lázeňství se v ohrožení ocitlo poté, co ministerstvo zdravotnictví odhalilo svůj záměr výrazně omezit komplexní lázeňskou péči zásahem do indikačního seznamu. „Když někomu změníte návrh z komplexní léčby na příspěvkovou, tak on do lázní v 70 procentech případů nepojede,“ komentuje to prezident Svazu léčebných lázní MUDr. Eduard Bláha. Lázně jsou také pod tlakem Ochranného svazu autorského (OSA), který se soudní cestou snaží domoci toho, aby lázeňská zařízení platila za televize a rádia na pokojích. Za nepodstatnou a nezdůvodněnou svaz považuje e-mailovou výzvu Informačního institutu k zavedení DPH pro léčebnou péči. O tom všem a mnohém dalším je následující rozhovor s Eduardem Bláhou.
Co jste projednávali na nedávné valné hromadě (12. 4. – pozn. red.)?
Většina témat se točila okolo medializovaného záměru ministerstva částečně nebo dokonce úplně omezit úhrady lázeňské péče z veřejného pojištění. Schvaloval se způsob nebo strategie vyjednávání ve všech základních oblastech. Ve vyjednávání s ministerstvem, způsob komunikace s parlamentem, způsob obhajoby indikačního seznamu, obhajoby oprávněnosti komplexní lázeňské péče v systému zdravotního pojištění apod. Dalšími okruhy byly vedení sporů s autorskými svazy, volby představenstva pro nové volební období a samozřejmě schválení rozpočtu s významnou rozpočtovou změnou. Vůbec poprvé se totiž podařilo získat poměrně rozsáhlou dotaci na marketing a prezentaci českého lázeňství od ministerstva pro místní rozvoj. V průběhu tří let na tuto propagaci získáme celkem 15 milionů korun.
Můžete zmiňovanou strategii přiblížit?
Komunikace s ministerstvem probíhá delší dobu v několika úrovních. My jsme měli velmi oprávněný pocit, že se všechno dozvídáme z médií a nikoliv od těch, kteří mají změnu provádět. A dokonce jsme byli přesvědčeni, že máme úplně opačné informace. Oni v jednu fázi říkali „nic se nebude měnit“, ale vždy tam zazníval nějaký podtón. Neměli jsme z toho dobrý pocit. Ten se naplnil, když se zmíněné informace o uvažovaných omezeních začaly objevovat v médiích, aniž bychom se účastnili jakéhokoliv projednávání. Strategie asi není úplně správné slovo. Tu si většinou stanovujete, když čelíte něčemu, co umíte popsat. V oblasti úspor a omezení ale vlastně stále nebylo jasné, co ministerstvo vlastně chce a tak jsme spíš plánovali, jak se dostat k informacím.
Jak probíhala komunikace s ministerstvem?
Vše se vyvíjí velmi rychle a komentovat, kdo nám co kdy řekl nebo neřekl, už smysl nemá. Krátce po naší valné hromadě jsme se dozvěděli, že úmyslem není úhradu omezit zcela, ale že by rádi revidovali indikační seznam s cílem část lázeňské péče převést do částečné úhrady. Našli zhruba dva roky starý návrh novely indikačního seznamu, ale nevěděli, jaké by měl dopady, ani zda na změnu dostanou politický souhlas koalice. Hned jsme v něm poznali návrh, jehož prosazení jsme před dvěma lety pro jeho předpokládané dopady na lázně dokázali zablokovat. Dnes pro ministerstvo tyto dopady znovu kvantifikujeme a budeme o nich s ministerstvem jednat. Je to ale sisyfovská práce. Co rok je tam jiný ministr, který s sebou přivede všechny náměstky. Mění úředníky a ti se začínají orientovat, a než se zorientují, nahradí je jiní úředníci.
Jaká je současná situace?
Velmi podobná jako před rokem, dvěma, před třemi. Současné garnituře vysvětlujeme, jaké jsou přínosy lázeňství, jak je vlastně regulované, co můžou dělat, aniž by provedli jakoukoliv změnu. Nicméně ohrožení, že letos by mohla být přijata nějaká změna legislativy, která by dostupnost lázeňské péče omezila, existuje a je větší než v minulosti. Tlak, který koalice vytváří na ministra zdravotnictví, je veliký. Z rozpočtů pojišťoven peníze vytáhne změna DPH i mzdový ústupek lékařům, vládě teď navíc Ústavní soud vrátil rozhodnutí ohledně stavebního spoření, takže budou chybět další peníze. Ministr musí rychle najít nějaké úspory… a lázně se nabízejí jako příhodná oběť.
Proč zrovna lázně?
Jsou regulovány vyhláškou a na vyhlášku ministr nepotřebuje nic probrat v parlamentu. Změní ji velmi snadno.
Je tedy hrozba, že se polovina komplexní léčby převede do příspěvkové, reálná?
Dnes je to tak, že když někomu změníte návrh z komplexní léčby na příspěvkovou, tak on do lázní v 70 procentech případů nepojede, protože na to buď nemá, nebo nedostane dovolenou. Indikační seznam nějakou novelu potřebuje a navržená novela obsahuje pro lázeňství i přínosy. Ale už dnes mají pojišťovny na lázně skvělou páku, jak objem hrazené péče regulovat. Proto není nutné věc uspěchat a všechny možné dopady a přínosy dobře vyhodnotit. Pojišťovny dnes velmi obratně využívají stávající indikační seznam, a díky tomu dokázaly jen od začátku roku meziročně snížit objem doručených návrhů do lázní o 12–13 procent (čili tržeb). Kde jinde se jim to daří? Podíl lázní na výdajích pojišťoven dlouhodobě klesá a je vidět, že peníze utíkají někam jinam. Například řada nemocnic se transformuje na lůžka následné rehabilitační péče. A tam nemají pojišťovny zákonem zakotvený žádný regulační schvalovací mechanismus. My tedy říkáme: chcete-li šetřit, zaveďte lázeňskou regulaci i nad tímto segmentem. Dokud se tak nestane, stát a legislativci zhoršují postavení jedné skupiny poskytovatelů zdravotní péče oproti jiným v soutěži o pacienta. Dali jsme to na stůl a čekáme, jak si s tím poradí.
Je za tím neodbornost?
Je to ukázka, jak funguje státní správa. Jak se o věcech přemýšlí, než se rozhodne. Jak rozsáhlá a koncepční je příprava klíčových opatření, která mohou řadu lidí připravit o práci. Lidé, kteří tam dneska sedí ve funkcích náměstků apod., jsou podle mě určitě šikovní a na svém místě, alespoň ti, které jsem poznal. Problém je v neslučitelném mixu politických zadání, který i dobrý záměr naprosto zpustoší a výsledkem je nepoužitelný paskvil, v němž původní autor myšlenky ratio nenajde.
A na čem dělá váš tým lékařů, který měl spolupracovat s Českým inspektorátem lázní (ČIL)?
Vůbec nebyl k práci ČILem vyzván. Ono to teď vypadá, že inspektorát lázní nebude mít vůbec záležitosti okolo lázeňskou péči jako takové na starost, a že mu zůstane „geologická“ péče o zdroje. Úhrady péče patří do odboru úhrad zdravotní péče a s ním nyní komunikujeme. Přesto většina z těchto lékařů nyní připravuje komentáře ke zmíněné novele indikačního seznamu.
Ukončily by svůj provoz některé lázně, kdyby se polovina komplexní péče přesunula?
Pokud by došlo k tak velkému omezení, tak se většina lázní úplně nezavře; propustí však velké počty zaměstnanců, svůj provoz omezí jenom do některých středisek a přestane tvořit zisk. Když si sečtete všechny přínosy a ztráty pro stát, zjistíte, že možnou úsporu ve zdravotním pojištění zaplatí stát růstem výdajů a poklesem příjmů ve státním rozpočtu.
Nedávno jste se sešel s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem. Viděl to optimisticky?
Ne, pan ministr to nevidí optimisticky, pan ministr chce lázeňskou péči omezit.
Jeho argument?
Říká, že na ni nemáme, aniž by měl spočítány dopady, o kterých mluvím nebo efekty poskytnuté lázeňské péče na snižování výdajů na léky apod. Vnímáme ho jako velmi slušného člověka, ale vzešel z prostředí, které je od lázní strašně daleko. Původem je rentgenolog, který dlouho řídil nemocnici. A stejně jako řada lékařů z nemocnic, má i on nejspíš pocit, že medicína se dělá jenom v nemocnici a nikde jinde. Stále se nám nepodařilo jej do lázní dostat a jeho názory změnit. Myslím, že takovou poznávací cestu nám i oboru opravdu dluží.
Co říkáte na rozsudek ve věci úhrad licenčních poplatků za TV na pokojích nad Hotelem Paris?
Tam to rozhodnutí bylo správné: jedná se o zařízení, které nemá pro svou lůžkovou část status nestátního zdravotnického zařízení a autorský zákon říká, že při poskytování ubytovacích služeb se licenční poplatky platí. Lázně nejsou hotelem, byť si tak mnohdy říkají. Jsou zdravotnickým zařízením, ve kterém se poskytuje zdravotní lázeňská péče a do ní patří i její ubytovací složka. Právě při poskytování zdravotní péče je poskytovatel ubytovací služby v autorském zákoně výslovně zproštěn povinnosti platit licenční poplatek.
Pak bylo zažalováno 16 lázeňských zařízení…
Ano, výhrou nad Hotelem Paris se OSA evidentně namlsala a zachtělo se jí i větších peněz. Až na jedinou výjimku však nikde OSA nevyhrála. Argumenty, které my předkládáme, začínají soudcům víc a víc vrtat v hlavě. OSA je vyzývána, aby doložila svůj nárok, aby zdokumentovala své platby zahraničním autorům. Ten jediný případ, kde to skončilo v neprospěch lázní, byla Třeboň; tam ale i management přiznává, že celou věc trochu podcenil a soudce byl OSA hodně nakloněn.
Třeboň se odvolala…
Předpokládáme, že odvolací soud bude rozhodovat prakticky stejně jako soudy první instance u všech ostatních lázní. Evropské právo má v jistých případech nadřízenou pozici, rozhodnutí soudu však nemůže dostat toho, kdo se brání, do pozice, kdy mu je odepřena právní jistota, že český zákon platí. OSA je kolektivní správce a stát ji garantuje monopol. Autor se nemůže zastupovat sám, musí být zastupován OSA, takže oni jsou v pozici státu. A stát nás nemůže napadat a žalovat za to, že my dodržujeme zákony, za které zodpovídá stát. Stát musí nejdříve ty zákony uvést do souladu s Evropou. My neříkáme, že ten český zákon je dobrý. Jestli Evropa říká, že se má platit ze všeho, tak ano. Ale musí se nejprve český zákon napsat a my ho pak budeme dodržovat. OSA se musí domáhat svého práva na zákonodárcích.
Proč se OSA tedy domáhá na lázních?
Nám to připomíná výpalné. Způsob práce mnohých jejich zástupců se tomu blíží. Vezměte si za příklad i ty spory. Je jim jedno, jak byl napsán zákon a k čemu jejich práce slouží, prostě peníze chtějí. Nebo způsob výběru poplatků za pořádané koncerty. Sazba vůbec nezohledňuje to, zda bude koncert úspěšný a vydělá peníze. Nikdo se s vámi o změně sazby nebaví. Skoro všechny koncerty tak dotujeme, dál to ale dělat nebudeme. Pak se zeptáme, jestli trvání na nesmyslné sazbě bylo ve prospěch umělce. Jeho hudba se hrát nebude a peníze od nás také nepřitečou. Je to hájení zájmů umělců, jak OSA říká?
Připravuje se novelizace autorského zákona. Připomínkujete?
Byli jsme na jednání s ministrem Besserem. Tam jsme se dozvěděli, že práce na autorském zákonu jsou zastavené, nicméně jsme naše připomínky připojili a oficiálně bychom se měli stát připomínkovým místem společně s Asociací hotelů a restaurací ČR.
Co říkáte na znění návrhu novely?
Ono to ale není o tom, co je napsáno v zákoně. Ty jsou všude téměř stejné. Liší se však zavedená praxe a vychování těchto výběrčích. Například v Německu se při zákoně napsaném skoro stejně jako připravovaná novela za TV na pokojích lázní, které poskytují komplexní péči, neplatí nic, protože ceník tamního autorského správce je tak nastaven. Nepotřebujete zákon na to, abyste se choval slušně. Chováte se slušně, protože jste slušný. A my si myslíme, že tohle OSA chybí. Prosazování zájmů OSA nás ale nemůže poškozovat v soutěži o německého pacienta oproti německým lázním a i to je argument pro soudce.
OSA přímo říká, že by mohla podat žaloby o autorské poplatky i na nemocnice.
Pokud by soudy řekly, že za zdravotní péči na lůžku se musí platit, tak to musí stát chtít od všech, s tím souhlasíme. Ale celé to je absurdní. Do lázní ani do nemocnice si nejdete lehnout kvůli TV na pokoji. Důvodem je prostě zdraví.
Co si myslíte o výzvě Petra Cibulky, aby lázně platily DPH?
My jsme si jeden čas mysleli, že za tím může být OSA, protože to bylo načasováno do doby, kdy jsme s ní začali spory. Argumentovali jsme opět lázeňskou péčí – jako zdravotní péče je osvobozená od DPH. Proto nám tehdy přišlo, že by OSA mohla iniciovat takovou aktivitu, která by veřejné mínění nebo soudce naladila tak, že to vlastně zdravotní péče není.
Po jak dlouhé době od začátků sporů s OSA přichází e-mail s touto výzvou?
Bylo to chvíli po tom, kdy proběhla první jednání, na nichž se použil argument o DPH. Přesto si myslíme, že tam ta spojitost s OSA není. Vidíme ji jinde.
Kde?
V lokálním zájmu v Lednici. Rodina Cibulků tam vlastní hotel, který se pokoušel stát se lázněmi, aby DPH nemusel platit. Nedostal registraci. Teď vidí svůj cenový problém, že má na výstupu DPH. Ale on si neuvědomuje, že neposkytuje stejnou službu jako tamní lázně. Za druhé: když není na výstupu DPH, tak si ho neuplatníte na vstupu. My bychom naopak díky možnosti uplatnění DPH i na vstupu získali. Dnes neuplatněné DPH nám zůstává v nákladech a snižuje nám zisk. Stát má naopak výhodu a to už ministerstvo financí velmi dobře ví, proto se tím dopisem vůbec nezabývá.
Je lázeňství v současné době v těžké situaci?
Kauza okolo DPH v lázních a spory s OSA jsou nepříjemné, berou nám čas, ale o těžké situaci bych nemluvil. Jeden příklad za všechny. V lázních Jáchymov už nyní při obratu půl miliardy platíme ročně na autorských poplatcích za vystoupení, televize ve veřejných prostorách a hotelových pokojích 1,2 milionu korun a spor je o 300 tisíc. To nás nepoloží. Důležitost sporu vidíme v principu, zda je ještě vůbec nutné dodržovat české zákony a zda má jedinec nějakou právní jistotu, že zákon, kterým se řídí, platí. Se změnou indikačního seznamu se to má ale jinak: ta by lázeňství mohla do budoucna dostat do velmi vážných problémů.
Text: Martin Tajčman
Foto: Léčebné lázně Jáchymov
Aktuální složení představenstva SLL ČR
|