S Tomášem Startlem, ředitelem pražského hotelu Perla, jsme původně chtěli formou rozhovoru poukázat na některé problémy, které aktuálně tíží pražské hoteliéry a další podnikatele v cestovním ruchu. Nakonec jsme ale byli oba trochu překvapeni, že interview vyznělo spíše pozitivně. Kromě jiného se totiž ukazuje, že profesní svazy a zájmová sdružení nejsou vůbec k zahození…
Vím, že dlouhodobě bojujete proti některým nešvarům ztěžujícím rozvoj cestovního ruchu v metropoli. Který považujete za nejpalčivější?
Jedním z nejpalčivějších problémů jsou podle mne aktuálně revizoři v městské hromadné dopravě. Ty považuji za větší hrozbu než kdysi mediálně propírané taxikáře. Je „veřejným tajemstvím", že se v Praze vytvořila určitá skupina revizorů, která se cíleně zaměřuje na zahraniční turisty v centru města, a na jejich pochybeních, často vzniklých v důsledku neinformovanosti, si vylepšuje svoji pohyblivou složku mzdy, která je závislá na vybraných pokutách. Nemůžeme se příliš divit tomu, že revizoři nechávají bez povšimnutí bezdomovce a cílí na bonitnější cestující. Zahraniční turisté jsou v tomto ohledu jasným a snadným terčem. Vzhledem k tomu, že v mnoha případech nejde u cizinců o záměr, ale o nevědomost způsobenou nedostatkem informací, rozhodli jsme se do věci vložit a začali jsme jednat s Dopravním podnikem hlavního města Prahy. Chtěli jsme zkrátka vytvořit materiál, který by byl k dispozici na turisticky frekventovaných místech v metru a případně i v hotelech, a který by turistům v angličtině a za pomoci piktogramů poradil, kde a jaké pořídit jízdenky, jakým způsobem je označit a jak postupovat v případě kontroly revizorem. Toto naše snažení bylo v uplynulých týdnech korunováno úspěchem – Dopravní podnik vydal prospekt, na jehož jedné straně je schéma linek a na druhé výstižný, přesto ale dostatečně stručný návod, jak pražskou MHD cestovat. Bohužel v tomto letáku i přes naše požadavky chybí informace o tom, jak si mohou cestující případně stěžovat na revizora, který by překračoval své pravomoci. Přesto věřím, že prospekt přispěje k tomu, že šikanování turistů revizory již nebude tak častým jevem.
 Tomáš Startl s letákem, který by měl cizincům pomoci při využívání MHD |
Na některých diskusních fórech v uplynulých měsících jste brojil proti nepoctivým směnárníkům…
Ano, to je, resp. byl, „evergreen". V Praze se rozmohla praxe, kdy směnárny lákaly turisty na nereálný kurz, resp. na kurz, který byl vázaný na směnu opravdu velkého množství peněz. Kurz pro menší sumy byl mnohem méně výhodný, v případě eura třeba až o pět korun. Na směnárenské tabuli byl sice také vyvěšen, ale až dole a zdaleka ne každý turista si jej všiml. Jako na běžícím pásu tak vznikaly situace, kdy se turisté cítili podvedeni, stěžovali si a často i volali policii. Ta k těmto případům vyjížděla zhruba desetkrát denně, aniž by ale mohla něco vyřešit. To však byla jen špička ledovce, poškozených klientů, kteří z Prahy odjížděli s pocitem, že byli okradeni, bylo mnohonásobně víc.
Proč ten minulý čas? Problém už pominul?
Rád bych tomu věřil. My jsme se totiž v AHR ČR snažili tento problém řešit a prosadit úpravu směnárenského zákona, která by tomuto triku zabránila. Dobrá zpráva je, že novela stihla projít legislativním procesem ještě před rozpuštěním sněmovny a od 1. listopadu je platná. Provozovatelé směnáren na jejím základě musejí zákazníky před provedením transakce informovat o výši kurzu a navíc musejí uvádět na kurzovní tabuli pouze jeden, a to ten nejhorší kurz…
K řešení podobných problémů jste před pár lety založili také Sdružení Nového Města pražského, o jehož aktivitách jsme na stránkách COT business již několikrát informovali. Připomeňte prosím, čemu se na této platformě aktuálně věnujete.
Veškeré aktivity podřizujeme naší vizi, kterou je pečovat o Václavské náměstí coby nejvýznamnější veřejný prostor v České republice a rozvíjet jej. Stručně řečeno se zaměřujeme na bezpečnost a dopravní situaci na Václavském náměstí, usilujeme o vymýcení vykřičených domů z této oblasti a snažíme se o to, aby náměstí a jeho okolí přinášely návštěvníkům i rezidentům větší užitek. Samozřejmě jde o zvýšení oblíbenosti centra Prahy pro návštěvníky, a tím i o zvýšení počtu zákazníků v provozovnách našich členů. Členy jsou nejen hotely a restaurace, ale také developeři, majitelé obchodů a další firmy. Myslím, že jsme nemalou měrou přispěli ke zlepšení čistoty na Václavském náměstí, podíleli jsme se na prosazení pěší zóny v jeho dolní části a účastníme se i jednání o novém vzhledu náměstí. Kromě jiného jsme vysadili devět nových stromů a během guerillových akcí natřeli lavičky a vysadili chryzantémy na tehdy bahnitém ostrůvku uprostřed náměstí. Podíleli jsme se na prosazení zákona o regulaci reklamy, na snížení počtu stánků na náměstí a na dalších aktivitách. Spolupracujeme též s policií a s magistrátem při strategickém postupu v oblasti drogové scény pražského centra apod. Pravidelně na náměstí pořádáme fotografické výstavy „Dvě tváře Prahy", jsme iniciátory projektů Neděle bez aut, Sousedský den, Štědrovečerní mše a řady jiných. Více o našich aktivitách najdete třeba na stránkách www.centrumprahy.cz.
Co považujete za největší úspěch sdružení?
Myslím, že se nám podařilo upozornit na tristní stav Václavského náměstí a že se věci začínají měnit. Náměstí se mění v „jeviště", na kterém se odehrávají různé akce a lidé se do této části města začínají rádi a bez obav vracet. Zkrátka – náměstí se pomalu vrací pozitivní image.
Text a foto: -pmu-