(Pokračování)
Vzhledem k tomu, že téma oficiálního informačního a rezervačního systému cestovního ruchu České republiky vyvolalo vlnu zájmu, a to nejen mezi samotnými podnikateli, kteří často bývají hybnou silou týkající se aktivit rozvoje cestovního ruchu, ale také u státní správy a samosprávy, rozhodli jsme se volně navázat na informace z minulého vydání a přiblížit problematiku pokračováním rozhovoru s projektovým manažerem a spolumajitelem turistického serveru ČR www.CZeCOT.com Vítem Pechancem. Pozvali jsme si jej znovu do redakce a položili mu několik doplňujících otázek.
Minule jsme si povídali hlavně o CZeCOTu a obecném pohledu na tento systém. Mohl byste tentokrát přiblížit, komu by takový systém sloužil?
O možnostech využití takového systému by se jistě dala napsat samotná diplomová práce. V zásadě se dá říci, že téměř každý subjekt pracující v příjezdovém a domácím cestovním ruchu by se v takovém systému měl najít.
Samozřejmě jeho hlavními uživateli mají být zahraniční a domácí návštěvníci, turisté i rezidenti, a to včetně těch nerozhodnutých, tedy těch, co ještě váhají, zda-li se jet „placatit“ na pláž u moře, nebo strávit svoji dovolenou poznáním nebo aktivním způsobem v České republice.
Další významnou skupinou by měli být zahraniční zprostředkovatelé – zahraniční i domácí touroperátoři a cestovní agentury, kteří by v systému měli najít dostatek informací k tomu, aby v ČR vytvářeli své produkty a prodávali je svým zákazníkům. Důležité je však upozornit, že nejde jen o informace, ale jak jsme si minule vysvětlili, nesmíme zapomínat také na funkci propagační, tzn. aby prezentační vrstva systému, tedy např. webové stránky, působila na tyto subjekty tak, aby do ČR své klienty posílali. Samozřejmě že i systém může být místem pro uvedení či prodej jejich nabídky. Zde je ale potřeba si říci, že by to měli být jejich vlastní, a nikoliv zprostředkované produkty.
Cestovního ruchu by samozřejmě nebylo bez samotných poskytovatelů služeb – provozovatelů komerčních zařízení (hotely, restaurace, kongresová centra, lázně, sportoviště, půjčovny aut apod.), neboť to jsou právě oni, kteří své služby v systému nabízejí a případně i prodávají (funkce e-shopu). Jejich široké zapojení je pro úspěch projektu klíčové.
Neméně důležitou funkci by v systému měla sehrát turistická informační centra, neboť to jsou právě ta místa, která dokážou poskytnout objektivní údaje a informovat o akcích či novinkách, ke kterým by bylo velmi složité se dostat jinou cestou.
Když už zmiňujeme kombinaci funkce informační a propagační, typickým příkladem uživatele takového spojení jsou novináři a publicisté, kteří výrazně mohou ovlivnit rozhodování lidí o návštěvě naší země.
V neposlední řadě bychom neměli zapomínat na státní správu včetně státních organizací (Český statistický úřad, agentura CzechTourism, Česká centra a další), samosprávu (krajské úřady, města a obce), organizace destinačního managementu, zájmová a profesní sdružení, regionální rozvojové agentury a agentury v euroregionech. Ti všichni by mohli z takového systému čerpat informace pro své potřeby, např. pro vytváření analýz, statistická srovnání apod.
Zmiňujete samosprávu. Ale ta si již sama vytváří své informační systémy, turistické portály apod.?!
Ano, v tom máte pravdu. Jedná se nejen o krajské úřady, ale také o svazky obcí či města a obce samotné, které se snaží pomocí internetu nabídnout světu právě svůj kout. Vlastně se tedy dá říci, že když viděli, že stát dosud nedokázal vytvořit celostátní informační systém cestovního ruchu, nečekali a pustili se do vlastních systémů a portálů. A to podotýkám, že v mnoha případech velmi zdařilých. Příkladem může být např. kraj Vysočina či kraj Jihočeský. Existuje však na druhé straně mnoho webů, které byly opravdu jen vyhozenými penězi. Možná by bylo od věci zkusit spočítat či alespoň odhadnout jejich celkovou sumu…
Jak doporučujete řešit současnou roztříštěnou situaci?
V současné situaci nezbývá nic jiného než začít s provozovateli těch zdařilých systémů spolupracovat, a to nejčastěji formou výměny dat na definovaných standardech. Jenom čas a uvědomění si výhod centrálního datového zdroje může tuto situaci zlepšit. Když už mluvíme o regionálních informačních systémech, rád bych podotknul, že právě turistický portál východních Čech, jehož vytvoření si u nás zadal Pardubický kraj, bude plně využívat centrální databáze celostátního turistického serveru ČR www.CZeCOT.com. Jakoukoliv změnu, kterou tedy provede např. provozovatel hotelu v jednotném administračním rozhraní, se projeví na obou portálech – jak na CZeCOTu, tak i na portálu východních Čech. Podobná situace platí také pro informační centra apod. Provozovatelé tedy nebudou nuceni zadávat stejné informace vícekrát.
Mluvíme tedy o propojování regionálních a celostátního informačního systému. Co na to ostatní resorty či Evropská unie?
Je třeba říci, že ani celostátní informační systém cestovního ruchu by neměl zůstat osamocen a neměl být pouze místem, kam se budou sbíhat nitky informací. Velmi důležitá je propojitelnost na portál veřejné správy Ministerstva informatiky http://portal.gov.cz, prezentaci České republiky spravovanou Ministerstvem zahraničí na www.czech.cz a dále pak také propojení na Evropský portál cestovního ruchu, na kterém pracuje European Travel Commission. Za CZeCOT mohu říci, že všechny 3 projekty pečlivě sledujeme a připravujeme vzájemné propojení.
Můžete na závěr rozhovoru uvést alespoň nějakou „libůstku“, co by takový systém měl umět?
Již delší dobu promýšlíme vytvoření jakéhosi automatického plánovače tras, který by zohlednil náročnost trasy, otvírací dobu jednotlivých atraktivit, další preference uživatele systému apod. s možností zobrazení v mapě i jejího tisku. Výhodou takového plánovače by totiž bylo, že by pracoval pouze se standardizovanými daty, a byly by tedy vcelku snadné překlady jeho výstupů. Z toho vyplývá jeho obrovská výhoda. Předpřipravené trasy či tipy na výlety se časem stanou neaktuální (např. kvůli jedné uzavřené památce, která je jejich součástí) a zvyšují se u nich náklady na cizojazyčné překlady a také aktualizace. Je ale rozhodně potřeba říci, že takový systém plánovače není co do algoritmů zpracování jednoduchou záležitostí a úzce souvisí s množstvím a kvalitou dostupných dat. Když se podíváme zpětně, tak vlastně prvním krokem pro jeho vytvoření bylo rozšíření vyhledávacího formuláře památek a jiných turistických atraktivit o možnost hledání dle otvírací doby.
Samozřejmě nápadů a možností, které systém poskytne, je mnohem více. Rád s nimi čtenáře seznámím v některém příštím rozhovoru.
Bibiana Munková
Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky (období před rokem 2002)
4. Shrnutí postavení ČR v cestovním ruchu
Hlavním předpokladem pro zvýšení potenciálu ces-tovního ruchu je kromě účinného systému propagace informační systém cestovního ruchu,
5.1.4. Absence standardního informačního systému cestovního ruchu
Opatření: Průběžně od roku 1999 koordinovat tvorbu standardního informačního systému cestovního ruchu.
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2002-2007
Pro období do roku 2004 si stanovuje ČCCR následující priority:
• internetová prezentace v rámci informačního systému cestovního ruchu.
3.2. Opatření k realizaci cílů Koncepce státní politiky
• Vytvořit jednotný informační systém cestovního ruchu zahrnující všechny formy cestovního ruchu.
Opatření k realizaci Koncepce státní politiky ces-tovního ruchu v ČR, schválené usnesením vlády č. 717 ze dne 14. 7. 1999
7. Koordinace tvorby integrovaného informačního systému cestovního ruchu.
Osnova Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2007-2013
Priorita 2: Marketingová podpora cestovního ruchu
Opatření 2: Zkvalitnění statistiky a informací o ces-tovním ruchu (… vybudování národního informačního a rezervačního systému cestovního ruchu).
Společný regionální operační program České republiky na léta 2004-2006 – Programový dokument
2.6.4 Závěry analýzy cestovního ruchu
• nedostatečné zavádění nových informačních technologií v cestovním ruchu (např. nedostatečný národní informační a rezervační systém cestovního ruchu včetně regionální úrovně, neprovázanost sítě budovaných Turistických informačních center).
4.4.2 Charakteristika současné situace
• Naléhavá je také potřeba vybudování celostátního informačního systému CR a funkčního propojení regionálních turistických informačních center.
4.4.5 Opatření 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch
a) Podopatření 4.2.1 – Podpora národní infrastruktury CR
V rámci podopatření bude rovněž podpořeno budování celostátního informačního systému cestovního ruchu.