|
Jste z Prahy a nechcete se vydat na výlet příliš daleko z města? Líbí se vám hradní zříceniny, ale nebaví vás dlouhé cestování? Pak přijměte pozvání na tři zajímavé hrady v bezprostřední blízkosti hlavního města. Vzhledem k jejich poloze je více než jisté, že se za pár desítek let ocitnou na expandující pražské periférii. Zatím ovšem patří Středočeskému kraji…
Cesta na jihovýchod
Říčany. Městečko zhruba 8 kilometrů od okraje Prahy ukrývá první z hradních zřícenin. Její relativně zachovalé zdi najdete na nevysoké široké ostrožně přímo mezi domky. Hrad založil ve druhé polovině 13. století Ondřej ze Všechrom. V majetku jeho rodu zůstal až do husitských válek. Po jeho dobytí v roce 1420 již nebyl obnoven. K obranyschopnosti hradu původně přispívaly i dva rybníky, z nichž jeden je doposud zachován. Z kdysi výstavného objektu můžete dodnes obdivovat výrazné torzo paláce a čtverhranné obytné věže – donjonu. Dvě palácové stěny stojí prakticky v plné výši a jejich architektonická výzdoba dokládá stavebníkovy vysoké nároky.
Zbytky hradu Jenštejna pohlcené novodobou zástavbou |
Zvláště sál ve druhém patře patřil mezi nejkrásnější hradní místnosti své doby. Byl zaklenutý třemi poli křížových kleneb (jejich zbytky se bohužel v roce 1991 zřítily) a vytápěný krbem. První a druhé patro paláce osvětlovala umělecky cenná sdružená okna. Původní hrad obsahoval ještě další tři palácová křídla, která ovšem zanikla s rozmáhající se moderní zástavbou města. Nádvoří s dodnes zachovalou studnou tak bylo obestavěno ze všech stran. O tom, že je hrad v Říčanech v mnoha směrech neobyčejný, píše i přední český „hradozpytec“ Tomáš Durdík: „Podoba Říčan se vymyká z kontextu šlechtické hradní architektury druhé poloviny 13. století, a to jak užitím čtverhranné obytné věže, tak celkovou dispozicí. Nápadná je i velmi kvalitní podoba architektonických článků. Klíč k výkladu této skutečnosti je v osobě stavebníka, kterým byl velmi zámožný šlechtic z nejbližšího okolí panovníka. S užitím kvalitní, nejspíše královské huti si mohl výjimečně po-stavit miniaturu královského hradu. Říčany tak reprezentují jeden z absolutních vrcholů šlechtické hradní produkce 13. století.“
Cesta na severovýchod
Jenštejn. Obec ležící asi 1 kilometr za severovýchodní hranicí hlavního města při staré silnici z Prahy do Mladé Boleslavi. Jako varovný prst zde mezi domky trčí vysoká věž nevelkého, ale pozoruhodného hradu. Jeho nevýrazná poloha na pískovcové skalce v rovinaté krajině byla vykompenzována velkým vysekaným příkopem, který se dal v případě nebezpečí zatopit vodou z nedalekého rybníka.
Hrad založil Jenec z Janovic ve 30. letech 14. století. Roku 1368 ho získal Pavel z Vlašimi a jeho syn arcibiskub Jan z Jenštejna rodové sídlo výrazně přestavěl na pohodlnou, výstavnou a reprezentativní rezidenci. Hradní areál je dnes bohužel těžce a nenávratně poškozen novodobou zástavbou, která zničila všechny, původně tři, palácové budovy. Částečně se dochovala pouze nádvorní zeď západního paláce a kus budovy v čele se sklepem. V úplnosti doposud existuje pouze štíhlá okrouhlá věž srostlá ve spodní části s obvodovou hradbou.
Pohled do interiéru |
Nezaměnitelná silueta Okoře. |
Ta ovšem stojí za to. Jednotlivá podlaží spojuje od prvého patra výše točité schodiště. Vcházelo se do ní po padacím můstku v úrovni druhého patra ze sousedního paláce. Celé druhé podlaží věže vyplňuje kaple s okrouhlou, křížově zaklenutou lodí a drobným, polygonálním kněžištěm v síle zdiva, rovněž zaklenutým křížovou klenbou. Je zvláštní uvědomit si, že právě zde dlel na modlitbách v pokoře před Bohem sám arcibiskup. Z vrcholu věže, který ukončovala zděná helmice s vikýři, je široký rozhled. Náročná podoba Jenštejna odpovídala významu stavebníka a zařadila se mezi nejvýznamnější hradní stavby v zemi. Zřícenina je pro veřejnost otevřena od začátku dubna do konce října a k vidění je zde i malé hradní muzeum.
Cesta na severozápad
Okoř. Malebná a široké veřejnosti známá obec s ještě známějším hradem se rozkládá zhruba 8 kilometrů severozápadně od kraje Prahy. Zřícenina Okoře se svou „půlvěžovou“ siluetou je jednou z nejpopulárnějších a nejnavštěvovanějších památek tohoto typu u nás.
Hrad byl vystavěn v údolí Zákolanského potoka na nevysoké skalce a v okolní krajině byl dokonale „utopen“. Zkrátka moc nevyčníval a svou nevýraznou polohou neprovokoval kolemtáhnoucí vojska. K jeho obraně přispíval rozlehlý rybník, po němž dnes zbyla velká louka před hradem. Ta v současné době slouží jako hřiště nebo je využívána k pořádání nejrůznějších kulturních akcí.
Stavebníkem Okoře se před rokem 1359 stal bohatý přední měšťan Starého Města pražského František Rokycanský. Dalšími majiteli byli například páni z Donína, Bořitové z Martinic nebo jezuité, kteří gotický hrad barokně upravili. Původní Františkův hrad měl výstavné jádro s komplexem palácových křídel a velkou obytnou věží v čele.
V této podobě náležela Okoř mezi nejnáročnější nekrálovské hrady doby karlovské. Bohatí pražští patriciové se tímto způsobem snažili vyrovnat šlechticům a jejich hmotným statkům. Jak vidno, touha člověka být něco víc, než doopravdy je, existuje odpradávna. S bouřlivým rozvojem dělostřelby bylo na konci 15. století přikročeno k výstavbě nového vnějšího opevnění při patě hradní skály. Vybudovány byly dvě dělostřelecké bašty, pivovar, objekt tzv. refektáře a studniční věž. Nebezpečnou výšinu východně od hradu zajistila samostatná předsunutá bašta, jejíž hluboké příkopy jsou v terénu dodnes dobře patrné.
Jenštejn, Říčany a Okoř zaujímají v přepestré paletě českých zřícenin nezastupitelnou roli. Všechna tři sídla se vyznačují na svou dobu nezvyklou výstavností (ta byla vždy dána osobou stavebníka) a nevýraznými polohami v rovinatém terénu okolí Prahy. Tyto nedostatky byly ovšem, u všech tří případů, vtipně vykompenzovány zapojením vodních ploch do obranyschopnosti hradů.
Text: Jan Pomykal
Foto: Jan Pomykal a František Podrazil