Přemyslovský lovecký hvozd a skryté skvosty hradní architektury

Střední povodí Berounky je po desetiletí vyhledávaným rekreačním regionem, jemuž bezesporu vévodí jedna z nejpůsobivějších českých památek, majestátní královský hrad Křivoklát. Nejen o víkendech přijíždějí v sezoně do malé středočeské obce davy lidí, které touží uzřít impozantní hmotu křivoklátské gotické architektury. Jen malé procento z nich ovšem ví, že bývalý přemyslovský lovecký hvozd ukrývá další, sice méně zachovalé, leč minimálně stejně zajímavé a neprávem opomíjené hradní perly.

Přemyslovským loveckým hvozdem rozumíme lesnatou oblast v západní části středních Čech (dnes převážně na Rakovnicku a Berounsku), která představovala srdce knížecích a později královských držav v tehdejších Čechách. Ve 13. století zde vznikla nápadná kumulace nejstarších královských hradů, jejichž zříceniny dnes s jistotou potěší každou jen trochu romantickou duši (Křivoklát, Angerbach, Hlavačov, Tetín, Jivno, Jenčov, Nižbor, Týřov, Džbán). Pojďme se blíže podívat na některé z nich.

(pohled z keltského oppida Stradonice)

Několikrát přestavovaný hrad Nižbor dodnes obklopují hluboké lesy

Na vysokém ostrohu nad ústím potoka Úpoře do Berounky najdeme rozsáhlý hrad Týřov. Jeho zakladatelem byl v počátku své vlády Václav I. Týřov představuje unikátní ukázku francouzského kastelu, importovaného hradního typu, jenž se vyznačuje pravidelným, vícevěžovým půdorysem (Týřov měl 8 věží!!!) umožňujícím aktivní obranu. Vzhledem k typové ojedinělosti byl ve své době zjevem naprosto nevšedním a dodnes je památkou evropského významu. Na její rozlehlé ruiny s kouzelným výhledem do údolí Berounky se dostanete nejlépe ze Skryjí po žluté značce cca 2 km.

Další krásnou zříceninou je málo známé Jivno. Málo známé hlavně proto, že se nachází na ostrožně nad Klíčavskou přehradou v Lánské oboře, kam je veřejnosti umožněn vstup jen na povolení. Z hradu se dochovaly jen skromné zbytky zdiva, které ovšem i tak vypovídají o velikosti a výstavnosti objektu. Jivno reprezentuje čistou ukázku jednověžového hradu s obvodovou zástavbou, základního královského hradního typu 13. století.

Hrad Jivno. Z velké destruované věže (bergfritu) zbyl mohutný kužel.

Kombinací dvou předešlých hradních dispozic je Džbán, jenž je nejsevernějším hradem přemyslovského loveckého hvozdu. Ačkoliv je dnes zle poničen lomem, vnímavější hradozpytec rozpozná za mohutným příkopem zbytky palácových křídel a jednu (z původních tří) flankovací věž. Džbán je tak zajímavou ukázkou nejstaršího typového míšení. Hrad s obvodovou zástavbou tu absorboval prvky francouzského kastelu. Nejlepší přístup je ze železniční zastávky Mutějovice po žluté značce cca 1 km pod hrad.

Nejromantičtější a svým založením nejoriginálnější zříceninou z popisované skupiny je bezesporu Jenčov. Fungoval totiž výhradně jako malý lovecký hrádek a podle toho také vypadá jeho skladba a poloha. Na výrazné skalce obtékané kličkou potoka Vůznice najdeme půvabné ruiny obdélné věže a skromného dvouprostorového paláce. Zdá se, že Jenčov administrativně patřil k nedalekému hradu Nižboru a – řečeno dnešním jazykem – plnil funkci výletního, relaxačního a soukromého sídla. Taková „středověká víkendová chalupa“. Díky svým abnormálně drobným rozměrům představuje patrně nejmenší hrad v Čechách. Ideální přístupová trasa vede z Nižbora (kde si nezapomeňte prohlédnout bývalý hrad, dnes zámek s originálním keltským muzeem) po silnici severozápadním směrem cca 1,5 km až k mostu přes Vůznici a dále jejím přírodně bohatým údolím asi 4 km proti proudu k hradu.

Jenčov – nejmenší hrad v Čechách

Především díky slavnějšímu slovanskému hradišti a blízkosti města Berouna je nejnavštěvovanější zříceninou přemyslovského hvozdu hrad Tetín. Drastické lámání kamene radikálně poznamenalo stav této mimořádně zajímavé památky. V současné době registrujeme velkou branskou věž vysunutou do příkopu a zbytky obvodové zdi bočního paláce s příčkami. Ostatní části paláce a nádvoří padly za oběť nezodpovědné těžbě. Přesto Tetín dodnes udivuje svojí skvostnou polohou nad bývalým brodem přes Berounku a spolu s hradištěm v bezprostřední blízkosti má dokonalý genius loci. Nejlépe se na hrad dostanete z Berouna nebo z opačného směru ze Srbska – vzdálenost z obou výchozích míst činí zhruba 3,5 km.

Návštěvníci hradu Tetína míří k vyhlídce nad Berounkou (pohled přes příkop na branskou věž)

Věřím, že jsem vás svým krátkým historickým exkurzem do světa méně populárních hradních objektů vyburcoval ke krásným poznávacím výletům bez placených parkovišť a hromadných prohlídek. A nezapomeňte: čím šetrněji se budete k památkám tohoto typu chovat, o to déle se můžete kochat jejich existencí.

Text a foto: Jan Pomykal