Synagogy v Česku: známé i neznámé skvosty židovské architektury

Synagoga je židovská modlitebna a duchovní střed obce, ale i místo setkávání a studia. V Česku se dochovalo přes 200 synagogálních budov, plnému původnímu účelu ale slouží jen zlomek z nich. Kdo hledá nejkrásnější synagogy v Česku, najde je od pražského Židovského města přes Plzeň až po Moravu.

Co je synagoga a jak vypadá

Slovo synagoga pochází z řeckého synagógé (shromáždění). Stavebně synagogy vycházejí z blízkovýchodní tradice, pevný architektonický vzor ale nemají. V ortodoxních synagogách mají ženy vyhrazený oddělený prostor (za stěnou nebo na galerii v patře), reformní synagogy se naopak často blíží uspořádáním křesťanským kostelům.

Výzdoba bývá ornamentální (malby, mozaiky, vitráže, kovářské prvky), sochy a zobrazení lidí se v synagogách nevyskytují kvůli zákazu modloslužby. Synagoga je orientovaná směrem k Jeruzalému, respektive v Jeruzalémě k Chrámové hoře. Na východní stěně stojí Aron ha-kodeš (svatostánek se svitky Tóry), uprostřed sálu bývá vyvýšená plošina zvaná bima nebo almemor, odkud chazan (kantor) vede modlitbu.

Největší synagogy světa a Evropy

• Bejt ha-midraš Ger v Jeruzalémě: největší synagoga světa, kapacita přes 8 500 míst.
• Temple Emanu-El v New Yorku: největší synagoga mimo Izrael.
• Synagoga na ulici Dohány v Budapešti: největší v Evropě, čtvrtá největší na světě.
• Velká synagoga v Plzni: druhá největší v Evropě, největší v Česku.
• Synagoga v Žatci: druhá největší židovská svatyně v Česku.
• Staronová synagoga v Praze: nejstarší stále aktivně sloužící synagoga na světě.

Nejstarší a nejvýznamnější synagogy v Česku

Nejstarší dochovanou synagogou u nás je raně gotická Staronová synagoga v Praze z poslední třetiny 13. století. Z období pozdní gotiky a renesance se dochovaly synagogy v Dolních Kounicích, Holešově, Kojetíně, Kolíně, Lipníku nad Bečvou, pražská Pinkasova a Vysoká synagoga nebo synagoga ve Velkém Meziříčí.

Z barokní a rokokové doby si původní ráz nejlépe zachovaly synagogy v Kasejovicích, Lomnici, Luži, pražská Klausová synagoga nebo obě synagogy v Třebíči. Třebíčská židovská čtvrť (123 domů), obě synagogy a rozsáhlý hřbitov byly v roce 2003 zapsány na seznam UNESCO. V Zadní synagoze z přelomu 16. a 17. století je dodnes expozice o historii místní židovské komunity.

Nejpočetnější skupinou jsou historizující stavby z druhé poloviny 19. a počátku 20. století, novorománské nebo novogotické. Sem patří i Velká synagoga v Plzni. Boskovická synagoga maior se pyšní unikátně dochovanými nástěnnými malbami a patří k nejucelenějším ukázkám výzdoby, kterou do střední Evropy přinesli židovští umělci z Polska a Ukrajiny. Dobová móda maurského (orientálního) slohu dala vzniknout synagogám v Golčově Jeníkově, pražské Španělské a Jubilejní synagoze, v Čáslavi, Lounech nebo Písku.

Modernější kapitolu zastupují funkcionalistické stavby a přestavby (Brno, Český Těšín, Velvary, pražský Smíchov), kubisticko-empírová synagoga v Milevsku nebo poslední předválečná synagoga v Kamenici nad Lipou (1937 až 1938). Jedinou novou synagogou postavenou po druhé světové válce zůstává synagoga v Liberci (1997 až 2000), součást budovy Krajské vědecké knihovny zvané Stavba smíření.

Velká synagoga v Plzni: po rekonstrukci znovu v plné kráse

Druhá největší synagoga v Evropě prošla mezi lety 2019 a 2022 rozsáhlou rekonstrukcí interiéru i sousedního rabínského domu za zhruba sto milionů korun (většinu pokryly dotace EU). Po dokončení rekonstrukce v roce 2022 se otevřela veřejnosti a dnes nabízí i restaurovanou rituální lázeň (mikve) v suterénu s vlastní expozicí.

Praktické informace (Velká synagoga v Plzni):

Ceny vstupného se v posledních letech měnily, proto je vždy dobré ověřit aktuální ceník přímo u Plzeň-TURISMUS.

Jeruzalémská synagoga v Praze

Jubilejní, zvaná také Jeruzalémská, je nejmladší pražskou synagogou secesně-orientálního stylu s výraznou maurskou fasádou. Je otevřená veřejnosti mimo soboty a židovské svátky, v pátek zavírá zpravidla hodinu před začátkem šabatu. Vstupné se pohybuje v řádu stovek Kč, přesnou aktuální cenu najdete na webu synagogue.cz.

Španělská synagoga a Pražské židovské město

Španělská synagoga v maurském slohu patří k nejbohatěji zdobeným synagogám v Evropě. Spolu s Pinkasovou, Maiselovou a Klausovou synagogou a Starým židovským hřbitovem tvoří okruh Pražské židovské město, který spravuje Židovské muzeum v Praze. Staronová synagoga do tohoto okruhu nepatří, spravuje ji samostatně Židovská obec v Praze a vyžaduje vlastní vstupenku.

Praktické informace (Pražské židovské město):

Netradiční a unikátní synagogy

• Nová Cerekev: budova napodobující asyrsko-babylonskou architekturu z roku 1855, postavená na místě starší dřevěné synagogy.
• Třešť: empírová synagoga z roku 1825 s loubím na šesti kamenných sloupech.
• Holešov a Mikulov: synagogy tzv. polského typu s výmalbou květinových, ovocných a zvířecích motivů.
• Hartmanice: nejvýše položená synagoga v Česku (1833), na Šumavě jediná zachráněná a veřejnosti otevřená.
• Úštěk: synagoga se školní třídou a bytem kantora na skalním ostrohu, po renovaci přístupná.
• Vlachovo Březí: jediná dochovaná roubená (dřevěná) synagoga u nás, dnes upravená na obytný domek.

Písecká synagoga: nová budoucnost jako komunitní centrum

Opuštěná písecká synagoga v maurském slohu má podle plánů města získat nové využití ve spojení s komunitním centrem v budově bývalé základní školy na Alšově náměstí, kam se má přestěhovat i městská knihovna. Podle vyjádření zástupců radnice v Písku dnes židovská komunita prakticky neexistuje, propojení se sousední budovou tak synagoze dává důstojné praktické využití.