Stojíme o ruské turisty? A co pro to děláme?

Daty z Českého statistického úřadu to ještě potvrzeno není, ­podle tuzemských hoteliérů a provozovatelů incomingových cestovních kanceláří však dochází k razantnímu meziročnímu poklesu příjezdů turistů z Ruské federace. Kde je třeba hledat příčiny? A má Česko šanci tento pokles a s ním související úbytek milionů do soukromé i státní kapsy zastavit? Podle odborníků jsou nutné změny ve vízové politice a celkově větší podpora ze strany státu.

Klíčové klientely ubývá

V loňském roce k nám zavítalo 803 000 ruských turistů, což je o 71 000 více oproti roku 2012. A šlo o velmi bonitní návštěvníky – zůstávali v průměru 5 dní a každý z nich u nás denně utratil přes 4 000 korun. Společnost Global Blue, která turistům ze zemí mimo Evropskou unii zprostředkovává vracení DPH, již dříve uvedla, že z celkové částky, kterou v českých obchodech utratí turisté ze zemí mimo EU, tvoří nákupy Rusů 51 procent.

Viliam Sivek (ACK ČR) a Jurij Barzykin (Ruský svaz cestovního ruchu) při podpisu memoranda o spolupráci

Prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek navíc na červnové COTakhle snídani uspořádané vydavatelstvím C.O.T. media připomněl další důležitý aspekt této klientely: „Ruští turisté nezůstávají pouze v Praze a mají chuť poznávat i tuzemské regiony, které jsou na cestovním ruchu značně závislé." A o klíčovém významu ruské klientely pro mnohé tuzemské léčebné lázně se snad ani není třeba rozepisovat – jiná je samozřejmě situace v Karlových Varech a jiná třeba v Luhačovicích, obecně jsou ale hosté z Ruska pro tuzemské lázně druhou nejdůležitější klientelou, což na COTakhle snídani potvrdili Martin Plachý, viceprezident Svazu léčebných lázní ČR, i  Jiří Houdek, náměstek ministryně pro místní rozvoj, který připomněl, že Rusové v našich lázních zůstávají v průměru asi 13 dní.

Po zlepšení situace v oblasti víz volali i  Václav Stárek (AHR ČR) a Martin Plachý (SLL ČR)

Data ČSÚ za letošní první čtvrtletí vypadala ještě vcelku pozitivně (meziročně v tomto období ruských klientů přibylo o tři procenta na celkových 184 000), ve druhém ale podle všeho (resp. podle podnikatelů v cestovním ruchu) hostů z Ruska ubylo o 20–30 procent. A lépe hned tak nebude – Viliam Sivek, předseda Asociace cestovních kanceláří ČR, v diskusi během COTakhle snídaně uvedl, že podle odhadů incomingových touroperátorů se musíme připravit na 35–40procentní meziroční propad počtu turistů z Ruska. O tom, že pokles není žádná chiméra, svědčí i slova ředitele obchodu Českých aerolinií Stanislava Zemana: „V souvislosti s událostmi a politickou krizí na Ukrajině také České aerolinie registrují meziroční pokles zájmu ruských turistů o cesty z Ruské federace do České republiky. Společnost na tuto situaci již zareagovala a přistoupila k úpravě počtu frekvencí operovaných z/do Kyjeva ze sedmi na pět týdně, ke stejnému kroku došlo i na lince do Permu. Další linky do zemí bývalého Sovětského svazu budou České aerolinie postupně analyzovat a není vyloučen stejný postup, tj. dočasná úprava počtu zpátečních frekvencí." S cílem podpořit cestování svých ruských klientů prodloužil národní dopravce marketingovou akci Summer Party na ruském trhu, jejíž součástí jsou i speciální individuální tarify z destinací v Ruské federaci do Prahy nebo Karlových Varů. Kromě toho společnost připravuje speciální tarify i pro spoje z Ruska přes Prahu do destinací v Evropě, tj. na tzv. šesté svobody.

Kde hledat příčiny?

Mezi příčinami poklesu bývají nejčastěji uváděny devalvace rublu, ukrajinská krize a také neopatrné výroky některých našich politických představitelů, které mohou zavdávat příčinu ke spekulacím o tom, zda jsou u nás turisté z Ruska opravdu vítáni. „Jestliže někdy Evropskou unii kritizujeme, nyní bychom se k ní měli naopak více obrátit a začít ji trochu využívat. Všimnete-li si politického postoje Evropské unie v současné době, pak je velmi opatrný, protože evropští politici si velmi uvědomují, že jakýkoli krok bude mít hluboký dopad do ekonomiky celé Evropy. To se bohužel nedá vždy tvrdit o všech našich politicích," komentoval poslední z výše uvedených důvodů Václav Stárek.

Obecně se ale hlavní příčiny poklesu hledají v devalvaci rublu. Její význam v diskusi potvrdil i  Pavel Jevdokimov, majitel incomingové agentury Roland Prague a zástupce Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, podle kterého nyní ruská rodina zaplatí za dovolenou v zahraničí až o desítky tisíc rublů víc než před rokem. Devalvace ovšem není jediným důvodem. Svoji roli hraje také cenový dumping některých středomořských destinací, zejména pak Řecka. „Týdenní až desetidenní zájezdy s polopenzí do tří- i čtyřhvězdičkových hotelů v Řecku se nyní v Rusku prodávají za 200–300 eur, což je méně než cena letenky do Prahy," uvedl Jevdokimov. Řada potenciálních cestovatelů také v důsledku nejistoty způsobené rusko-ukrajinskou krizí začíná šetřit. Jevdokimov navíc na COTakhle snídani uvedl, že na základě nedávných nařízení ruských ministerstev vnitra a obrany nemohou nyní důstojníci armády a policie cestovat do zahraničí, nebo jen v omezené míře do vybraných destinací. Podobná (byť ne­oficiální) nařízení se prý týkají také soudců a zaměstnanců státní správy. V úvahu je podle Jevdokimova třeba brát i fakt, že řada ruských cestovatelů navštívila v zimě Olympijské hry v Soči či na jaře hokejový šampionát v Bělorusku, čímž se pro letošek finančně vyčerpala.

MMR ČR na snídani zastoupil Jiří Houdek, AČCKA Pavel Jevdokimov

Z jiných stran se zase šíří šuškanda, že mnozí Rusové berou jako svoji „občanskou povinnost" strávit letošní dovolenou na Krymu. Jde o realitu nebo o výplod „lidové tvořivosti"? I to byl jeden z důvodů, proč jsme společně s ACK ČR přizvali do diskuse viceprezidenta Ruského svazu cestovního ruchu Jurije Barzykina. Ten do Prahy přivezl zásadní zprávu: Rusy chuť cestovat neopouští. Loni jich do zahraničí vycestovalo asi 18,3 milionu, letos by se prý tento počet mohl zvýšit asi o 15 procent. Na ruské straně podle něj neexistuje žádná překážka, která by bránila tamním turistům v cestování. „Jako každý turista i Rus jede tam, kde cítí, že je očekáván a kde ho mají rádi," zobecnil Barzykin. Tento pocit prý Rusové v České republice mají, nicméně do hry vstupují i ekonomické faktory, respektive konkurence ze strany dalších zemí. Jako země, které v posledních týdnech soustředily své úsilí na oslovení ruského trhu, zmínil Barzykin zejména Španělsko, Řecko, Itálii, Turecko a Egypt. To jsou ostatně všechno země, které patří do první desítky nejoblíbenějších destinací ruských turistů. Česká republika byla v tomto žebříčku v loňském roce na 13. místě.

Krym není konkurence

Mezi profesionály v cestovním ruchu panují jisté obavy týkající se Krymu, který je nyní v Rusku v kurzu a mohl by pořadím oblíbených destinací zatřást. Strach přiživily zprávy o tom, že Aeroflot tuto destinaci podporuje cenami bez DPH (podle Barzykina se to ale týká cen do všech destinací, nejen na Krym) či založením nízkonákladové dceřiné společnosti Dobrolet, jejíž lety směřují právě do krymských destinací. Podle oficiálních údajů Dobrolet jen za první den fungování prodal přes 4 500 letenek. Zmíněné obavy jsou podle Jurije Barzykina zcela liché. „Mohu vám zaručit, že ti, kdo nepřijeli do České republiky, stoprocentně nejeli ani na Krym ani do Soči," upozornil Barzykin i na druhou destinaci, o které se podobným způsobem spekuluje. Tyto turisty je podle něj třeba hledat v Řecku, Španělsku nebo Itálii. Fenomén Krymu je trochu „přifouknut". Loni tam strávily dovolenou asi 2–3 miliony Rusů, letos však bude podle Barzykina problematické dosáhnout stejných hodnot. Krymská letoviska zatím téměř zejí prázdnotou – dvě třetiny hostů představovali v minulých letech Ukrajinci, kteří letos na protest či z důvodu obav téměř nepřijedou. Otázka je, jak se situace změní po nejnovějším opatření ruské vlády, o kterém informoval server eTN. Kreml podle něj učinil nabídku státem řízeným firmám, že jejich zaměstnancům zcela nebo alespoň částečně zaplatí dovolenou na Krymu. „Rusové cestující na Krym nejsou vaše ani naše klientela," ujistil ale znovu Barzykin. Podobně podle něj není třeba mít obavy ze Soči, kam sice v době olympiády zamířil zhruba milion turistů, s dalším masivním růstem se tam ale zřejmě počítat nedá.

Česká republika je z pohledu Jurije Barzykina destinací sice atraktivní a stálou, ale také poněkud stagnující. Bylo by podle něj dobré nabídku obohatit o nové produkty a přilákat tak turisty, kteří už Česko v minulosti navštívili. A samozřejmě tuto nabídku marketingově podpořit tak, aby se o ní všichni dozvěděli. Z konkrétních produktů zmínil Barzykin třeba agroturistiku, nové typy léčebných pobytů či medicínský turismus. „Čím širší bude nabídka, tím spíše přilákáte nové turisty," dodal Barzykin.

Zásadní problém? Stále víza!

Problém klesajících příjezdů do České republiky ale podle viceprezidenta Ruského svazu cestovního ruchu souvisí především s problematikou víz. To není úplně překvapivé zjištění – na problémy spojené s vydáváním víz ruským turistům dlouhodobě upozorňují tuzemští podnikatelé v cestovním ruchu. Kritizují mj. výši poplatku za vydání víza ve vízových centrech, dobu potřebnou pro vyřízení víza i leckdy nedostačující kapacity našich konzulárních úřadů. „Vezmeme-li v úvahu, že zájezd z Moskvy do Prahy se prodává průměrně za 330 eur, vyjde nám, že za vízum zaplatí ruský turista víc než čtvrtinu ceny zájezdu," konstatoval Viliam Sivek. „Rozumný stát, když vycítí takové propady, začne něco dělat, například sníží či zruší vízový poplatek," přidal se Martin Plachý. Někde, jako například nejnověji v Jižní Koreji, vízovou povinnost zruší úplně. V České republice se však s žádným podobným krokem počítat nedá. Ministerstvo zahraničních věcí v podobných debatách tradičně argumentuje bezpečnostními otázkami, principem reciprocity a také tím, že vízová politika České republiky je v souladu s praktikami dalších zemí Schengenského prostoru. To však někteří odborníci zpochybňují. „Řecko, Španělsko nebo Itálie jsou také součástí Schengenského prostoru a na jejich úřadech můžeme bez problémů získat vízum na 48 hodin, půl roku až tři roky," poukázal na rozdíly v přístupu Barzykin a speciálně vyzdvihl institut multivíz, díky kterým se ruští turisté do těchto destinací také vracejí. Ani u těchto víz není praxe jednotná – zatímco třeba na slovenských úřadech mohou ruští žadatelé dostat multivízum již po jedné návštěvě některé ze zemí Schengenského prostoru v období předchozích tří let, Česká republika vyžaduje dvě návštěvy za poslední dva roky.

Klacky pod nohy si stát hází sám

Rostislav Vondruška nastínil, jaké aktivity plánuje CzechTourism v Rusku

Stát těmito přísnými podmínkami de facto devalvuje úsilí, které sám vyvíjí. Jen v loňském roce proběhla na ruském trhu propagační kampaň v hodnotě asi 80 milionů korun, další aktivity tohoto druhu máme připraveny na rok letošní – na léto je naplánována televizní kampaň v hodnotě 18 milionů rublů," uvedl generální ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Kromě toho jsou připravovány i další tradiční aktivity typu poznávacích cest pro touroperátory a novináře apod. Proti aktivitám agentury CzechTourism na ruském trhu lze jen těžko něco namítat, s dostupnými zdroji dělá asi opravdu maximum. Jenže má smysl šlapat na plyn, když z jiné strany přichází ve stejnou dobu tlak na brzdu? „Jestliže na jedné straně vydáme 80 milionů na propagační kampaň, a na straně druhé se k nám mnozí turisté nedostanou, protože nezískají vízum, případně musejí přijet přes některou jinou zemi Schengenského prostoru, jde o jeden z příkladů toho, jak mrháme zdroji," poukázal na smutnou realitu viceprezident SLL ČR Martin Plachý. Ten jednání využil i k „lobbingu" ve prospěch tuzemských léčebných lázní. Poukázal na to, že rovné podmínky v oblasti vízového režimu jsou jednou z hlavních složek konkurenceschopnosti tohoto oboru. A právě tato složka je podle něj utopií. „Bez podpory státu nemáme šanci se v evropském měřítku prosadit a tento vlak nám ujede," varoval Martin Plachý. Lázeňství je podle jeho slov jedním z hlavních produktů, na které se evropské země soustřeďují, rozvíjejí je a masivně investují do jejich podpory, resp. do podpůrné infrastruktury. A takovouto systematickou podporu ze strany českého státu Plachý postrádá.

Pohřbí biometrika incoming z Ruska?

Velkou příležitostí k nalákání většího počtu ruských klientů by podle Jurije Barzykina mohlo být mistrovství světa v hokeji, které se bude v České republice konat v roce 2015. Pokud by české úřady přistoupily k podobnému kroku, jako letos úřady běloruské, které umožnily zahraničním fanouškům přicestovat bez víza, pouze se zakoupenou vstupenkou, velmi by to příjezdům z Ruska pomohlo. Zprávy z kuloárů ale naopak hovoří o tom, že naše ministerstvo zahraničních věcí plánuje v příštím roce zavést povinný sběr biometrických údajů od žadatelů o víza, v čemž vidí podnikatelé v cestovním ruchu velkou překážku. Hana Šmejkalová z Českých aerolinií: „Zavedením sběru biometrických údajů se celý proces zbrzdí. Akreditované agentury nebudou mít šanci vyřizovat víza pro své klienty, ti se budou muset osobně dostavit na konzulát. Nestane-li se něco mimořádného, dojde v příštím roce k dalšímu propadu příjezdů z Ruska a z Ukrajiny, kde má být toto opatření zavedeno." Zkušenosti z jiných zemí podle Šmejkalové napovídají, že riziko propadu příjezdů je po zavedení sběru biometrických údajů značné. V případě Kazachstánu došlo podle některých odhadů k propadu až o 90 procent! Naplánování zavedení sběru biometrických údajů na období před hokejovým šampionátem považuje Viliam Sivek za ukázkový příklad nekoordinovanosti. „Televizní štáby z mistrovství odvysílají víc než 4 800 přenosových hodin do zhruba 40 zemí světa. Na šampionát přijede asi 65 tisíc zahraničních turistů a zápasy na stadionech zhlédne asi 650 000 diváků. A v této době se ministerstvo zahraničních věcí rozhodlo zahájit sběr biometrických údajů? Vždyť k nám nikdo nepřijede!" varoval Viliam Sivek a volal po odložení zahájení sběru biometrických údajů až do období po skončení hokejového šampionátu.

A co na to ministerstvo zahraničních věcí? Několik jeho zástupců jsme opakovaně zvali na diskusi během COTakhle snídaně. Bohužel marně – všichni odpovědní pracovníci MZV se z jednání pro pracovní zaneprázdněnost omluvili. A otázky týkající se víz pro ruské turisty (mj. jsme se zajímali o možnost odložení „biometriky"), které jsme zaslali tiskovému oddělení ministerstva, zůstaly bez odezvy…

Lze ruské turisty nahradit?

Otázka, kterou si klade nejeden podnikatel v příjezdové turistice. Zároveň si ale každý, kdo má s ruskou klientelou zkušenosti, sám odpovídá. Negativně. S ohledem na statistiky zmíněné v úvodu, které se týkají průměrné délky pobytu, výše výdajů a absolutního počtu turistů přijíždějících z Ruské federace, je to logické. Na druhou stranu je samozřejmě moudré neukládat všechna vejce do jednoho košíku. Pozornost incomingových touroperátorů a hoteliérů se tak v poslední době zaměřuje třeba na čínské turisty, kteří rovněž vykazují vysoké průměrné výdaje, případně na turisty korejské, kterých u nás v posledních měsících díky pravidelné lince Praha–Soul rapidně přibývá. V délce pobytu však asijští hosté Rusy jen tak nedoženou. A představa, že by mohli nahradit ruské klienty v tuzemských lázních, je také naprosto lichá. Před pokusy nahrazovat ruskou klientelu varoval i Jurij Barzykin, který ke statistikám dodal, že podle nedávné zprávy UNWTO jsou ruští turisté charakterističtí i tím, že v Evropě nakupují nejvíce výletů. A výší výdajů na místě patří do první trojice spolu s Číňany a s hosty ze Spojených arabských emirátů. Typické pro ně také je, že se o cílové destinaci rozhodují až krátce před samotnou cestou. Logicky pak volí cíl, který je pro ně v daný moment nejvýhodnější, mimo jiné i co do nastavení vízového režimu. „Nehledejme jiný trh," apeloval na COTakhle snídani Viliam Sivek. „Máme velmi dobré ceny a velmi dobré služby. Musíme ale přesvědčit vládu, aby pro nás jako pro celé odvětví něco udělala," dodal. A přidal osobní doporučení: „Za chvíli nás čekají komunální volby. Podívejme se pečlivě do volebních programů, jestli v nich najdeme cestovní ruch a jak se k němu kdo staví, a podle toho jednejme."

Text a foto: -pmu-