Říše středu Čechy láká

O Číně se v poslední době hovoří zejména z incomingového hlediska. Logicky, počty Číňanů navštěvujících Česko mnohonásobně převyšují počty Čechů směřujících opačným směrem. I z hlediska outgoingu je však „Říše středu“ víc než zajímavým fenoménem. Dokládají to mimo jiné zkušenosti touroperátorů, kteří se této destinaci dlouhodobě věnují.

Nároky stoupají

Za posledních dvacet let došlo v cestování do Číny k několika zásadním posunům, které do určité míry odrážejí i trendy v cestovním ruchu jako takovém. Na konci 90. let přetrvávalo ještě ono prvotní nadšení, kdy nebylo tak úplně podstatné, kam se jede a co se tam dělá. A bylo téměř jedno, jak se cestuje, kde se bydlí a jaká je úroveň všech souvisejících služeb. Dnešní turisté, tedy minimálně ti, kteří se do Číny vypravují s cestovními kancelářemi (byť je jich v oněch celkových asi deseti tisících ročně menšina), jsou čím dál náročnější. Svými nároky údajně příliš nezaostávají ani za svými západoevropskými (například německými) protějšky. Samozřejmě je třeba abstrahovat od nepoměrně vyšší kupní síly na západ od našich hranic. Na druhou stranu je jasné, že ceny se s ohledem na srovnatelnou kvalitu nemohou příliš lišit a tak tuzemští zákazníci, kteří investují do zájezdu do Číny, zaslouží svým způsobem obdiv. Rozdíly se ale najít dají, zejména pokud jde o vnímání spotřebitelských práv. Podle Miloše Podpěry z CK China Tours je německý trh oproti českému v tomto směru více vyhrocený: „Přijde mi, že německého zákazníka popudí mnohem větší maličkosti než klienta českého. Je mnohem ostřejší v hlídání svých nároků a práv, což někdy může být ke škodě věci, pokud jde o poznávací aspekt daného zájezdu.“

Touha po hlubším poznání

Druhý trend shrnuje Miloš Podpěra z cestovní kanceláře China Tours heslem „od přehledu k detailu“. Není tak výrazný, jako první zmiňovaný, ale sílí. Ještě stále sice v poptávce klientů vedou zájezdy, během kterých účastníci navštíví co nejvíce míst v Číně, aby mimo jiné získali alespoň určitý přehled o kulturních rozdílech mezi jednotlivými částmi země, které jsou podle Podpěry větší, než si většina z tuzemců uvědomuje, roste však průběžně poptávka po specifičtěji zaměřených cestách. Při nich sice účastníci navštíví třeba jen dvě provincie, ale jejich krásy poznají mnohem detailněji.

Tento trend potvrzuje také třeba Michal Čepek z královéhradecké CK Alvarez. A dává jej do souvislosti se zkracováním průměrné délky zájezdů do Číny. „Před patnácti, dvaceti lety jsme pořádali měsíční cesty napříč celou Čínou. Klienti to vnímali tak, že se tam vypraví jednou za život. Dnes je Čína mnohem časově i finančně dostupnější a klienti dávají přednost kratším cestám do jednotlivých oblastí.“  

Uvědomme si, že třeba čínská provincie Sečuán se rozlohou a počtem obyvatel rovná Francii. A provincií má Čína tři desítky…

Když si uvědomíme, že „klasické“ přehledové zájezdy zavedou účastníky třeba do osmi či deseti provincií, musíme s ohledem na rozlohu Číny konstatovat, že si tyto zájezdy v ničem nezadají s tím, jak cestují Asiaté po Evropě – i oni navštíví během jedné cesty třeba šest nebo sedm zemí a v každé během jednoho dne nasají jen ždibec z její atmosféry. Uvědomme si, že třeba čínská provincie Sečuán se rozlohou a počtem obyvatel rovná Francii. A provincií má Čína tři desítky… Lidé mají do určité míry přirozenou tendenci „odškrtávat“ si navštívené destinace. Jenže potíž je v tom, že v jejich myslích je destinací stejně tak Monako jako Čína, která je ale díky své rozloze a geografické poloze zemí nesmírně pestrou a rozmanitou. „Od začátku bylo naším cílem ukázat lidem, že Čína není jeden pojem,“ komentuje uvedený trend Miloš Podpěra a dodává, že tato snaha nese své ovoce: „I na základě vlastní zkušenosti se utvrzuji v přesvědčení, že lepšímu poznání Číny prostě jedna návštěva nestačí. Těší mě, že to tak cítí i naši klienti, z nichž mnozí s námi tuto zemi navštěvují opakovaně a snaží se jít víc do hloubky.“

Přímá spojení? Jen málo použitelná

Handicapem řady destinací je neexistující přímé letecké spojení. Donedávna to platilo i o Číně. V posledních letech se ale situace změnila a dnes mezi Prahou a čtyřmi čínskými destinacemi pendlují letouny hned tří čínských leteckých dopravců. Pomohlo to outgoingu? Individuálním cestám možná, z hlediska cestovních kanceláří je ale přínos těchto pravidelných linek minimální. „Zavedení přímých linek možná přispělo ke zvýšení zájmu o Čímu mezi klientelou, avšak vzhledem k tomu, že žádná z nich nelétá v denní frekvenci, je využíváme jen částečně,“ konstatuje Michal Čepek z CK ­Alvarez. Zvýšení konkurence na trhu podle něj rozhodně přispělo ke snížení cen letenek do Číny, nejsou to však přímé lety, které by byly výhodnější. „Naše dosavadní zkušenost spíše napovídá, že přímé linky a jejich cenové strategie, například u letů do Čcheng-tu, jsou zaměřené především na čínskou klientelu,“ komentuje Čepek.

Tab.: Přehled pravidelných leteckých spojení mezi Českem a Čínou

 
Podle Miloše Podpěry jsou zmíněná čtyři pravidelná přímá spojení pro účely poznávacích zájezdů jen těžko použitelná, a to z jednoho zásadního důvodu – takové zájezdy obvykle nezačínají a nekončí ve stejné destinaci, a účastníci se tak do vlasti vracejí z jiného letiště, než na které přiletěli. „Drtivá většina našich zájezdů do Číny začíná v Pekingu, ale jen zlomek jich v tomto městě také končí,“ konstatuje Miloš Podpěra. A postavit zájezdy na linkách čínských dopravců je v tuto chvíli problematické, protože společnosti, které tato spojení nabízejí, spolu prakticky nespolupracují. A druhým problémem je, že v Číně není aktuálně možné odbavit zavazadla z domácích letů do destinací v zahraničí. V případě, že by tedy zájezd končil třeba v Šanghaji a do Prahy vedla cesta přes Peking, museli by si účastníci zájezdu na vnitrostátním terminálu v Pekingu vyzvednout zavazadla, přepravit se na terminál mezinárodní a tam zavazadla znovu odbavit pro úsek Peking–Praha. „Absolvovat to se skupinou, která má průvodce, je obtížné. V případě skupiny, jejíž průvodce z provozních důvodů zůstává v Číně, je to prakticky nemožné,“ lakonicky uvádí Miloš Podpěra.

Z uvedených důvodů se proto jeví nadějně jen kombinace Šanghaj–Si-an. Druhé jmenované město je totiž nově vždy ve čtvrtek a v neděli zastávkou na lince Praha–Šanghaj společnosti China Eastern Airlines. Dodejme, že aktuálně jsou zájezdy cestovních kanceláří postaveny na linkách jiných dopravců, mezi nejčastěji využívané patří lety společností Emirates či Turkish Airlines. Přímé linky čínských společností jsou za současných podmínek vhodné spíše pro kratší (třeba obchodní) cesty, případně pro již zmiňované zájezdy, jejichž účastníci se věnují hlubšímu poznávání jedné provincie. V nabídce China Tours se jedná třeba o čtrnáctidenní zájezd do provincie Sečuán, který je postaven na lince Sichuan Airlines do Čcheng-tu.

S návštěvou neotálet

Pokusit se předpovědět budoucí vývoj cestování do Číny je podle Miloše Podpěry složité. Cestování do jakékoli destinace je ovlivněno politickou situací. V případě Číny je v tomto ohledu možné očekávat stabilitu, určité vrásky ale působí odborníkům dění na Korejském poloostrově, které by určitou část klientely mohlo od cestování do Číny odradit. Odhlédneme-li ale od těchto faktorů, je jisté, že Čína bude i nadále atraktivní svojí odlišností i rychlostí svého vývoje. Podle Michala Čepka by však ti, kdo mají Čínu na svém „wish-listu“, neměli příliš otálet. A to právě kvůli oné dynamice, s jakou se země proměňuje. „Čína se velmi překotně mění a rozvíjí. Rostoucí životní úroveň umožňuje stále se rozrůstající střední třídě cestovat po vlastní zemi a mnohé destinace na to nejsou kapacitně uzpůsobené. A dá se očekávat, že tento vývoj bude pokračovat,“ naznačuje rizika budoucího vývoje Čepek. Jisté je, že v řadě ohledů nemá Čína coby turistická destinace konkurenta a v mozaice exotické nabídky je a bude nenahraditelná. Bude-li ale mít i budoucí zákazník zájem prožít kulturní šok spojený s návštěvou nejdéle kontinuálně fungující civilizace, na to neodpoví ani pohled upřený do křišťálové koule…

Foto: Shutterstock.com

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz