Ring je volný!

Národnífederace hotelů a restaurací České republiky (NFHR ČR) pořádala 6. a 7.prosince v hotelu andel’s Hotel Prague svou 19. konferenci. Stěžejním bodemprogramu byly diskuse o některých klíčových tématech, nezbytných k zajištěníbudoucího růstu průmyslu a k úplné obnově po současné globální krizi.

 První dopoledne bylo zaměřeno na roli asociací a jednotlivýchprofesionálů ve vzdělávání a na potřebu neustálé spolupráce při přípravnýchpracích, které zajistí budoucí úspěch.

 RNDr. Miroslav Procházka CSc., ředitel Národního ústavuodborného vzdělávání měl první projev, týkající se role společenskéhopartnerství v profesním vzdělávání. Miroslav Procházka začal důrazem naživotní význam společenského partnerství ve vzdělávacím procesu a trvalna tom, že existují životaschopné způsoby uspokojení potřeb jak studentů,tak průmyslu. Klíčovou otázkou je podle Miroslava Procházky shoda na tom,jakou kvalifikaci by měli noví absolventi mít, aby je připravila nejen natrh v jeho současné podobě, ale i na trendy, které se na trhu práce budourozvíjet v budoucnosti. Vzdělavatelé, zaměstnavatelé a stát se musídohodnout na obecných studijních plánech. Miroslav Procházka uzavřel svůjprojev s tím, že pro spolupráci je tu prostoru dost, ale základem úspěchuv přípravě průmyslu cestovního ruchu na budoucí výzvy je aktivní účastprofesionálů.

 Druhýmřečníkem byl Prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., rektor Vysoké školyhotelové v Praze. Načrtl některé problémy, týkající se dnešního vzdělávánístudentů. Poukázal na to, že se sice v České republice zlepšuje kvalita jídla,ovzduší a hygieny, ale že na patřičné úrovni není znovuzavedení elementárníchetických principů. Řekl, že je zapotřebí, aby se studenti učili oopravdovém významu etiky, estetiky a etikety.

 Doc. Ing. Věra Seifertová, CSc., rektorka VŠ CRHL, školy,založené NFHR, která dostala akreditaci v srpnu roku 2000, vysvětlila delegátům,že hlavním cílem její instituce není zisk, ale vzdělávání vysocekvalitních studentů, připravených na pracovní trh dnešní i budoucí.Silnou stránkou školy jsou třídy s malým počtem studentů, individuálnípéče a spolupráce v rámci průmyslu.

 Žijeme v době hluboké společenské transformace, – tak zahájilasvůj projev ministryně školství JUDr. Petra Buzková. Vysvětlila, ženásledkem toho jsou na pracovní síly kladeny nové požadavky, které vyžadujízměny ve vzdělávacím systému.

Ministryně Buzková zodpověděla sérii otázek z publika a pak hovořilana několika témat, nevyjímaje nedostatek financí na podporu soukromých škol,obtíže s udržením kvalifikovaných zahraničních učitelů jazyků aakreditační úřad, který působí mimo ministerstvo školství. Petra Buzkovátaké poukázala na množství politicky citlivých položek, jako napříkladzda má být celoživotní vzdělávání, které označila za mimořádnědůležité téma, v působnosti ministerstva školství nebo ministerstva prácea sociálních věcí, do jaké míry bychom měli motivovat kvalitní učitele,aby zůstávali na školách a variace ohodnocení mezi různými třídami státníchúředníků (zde připustila, že tento problém je obzvlášť akutní v případězdravotnictví a školství).

 Jestliže má průmysl zůstat v budoucnosti konkurenceschopný, jenaprosto nutné vytvořit pružný, ale vysoce kvalitní systém celoživotníhovzdělávání. 88 % nákladů na další vzdělávání by měla nést branže,11 % stát a 1 % studenti. JUDr. Felix Křížek, ředitel ITM Praha,trval na tom, že by měl průmysl převzít iniciativu v ovlivňování vzdělávánía výcviku studentů. Přesvědčivě argumentoval, že právě tato změna jenaprosto nutná, protože bez ní můžeme pro turisty zůstat dobrou destinací,ale nikdy dobrými hostiteli.

O dopolední zasedání byl všeobecný zájem a všichni se shodovali natom, že další spolupráce mezi státem, jednotlivými ministerstvy, oborovýmifederacemi, asociacemi a jednotlivými profesionály je životně nutná.

 Odpolední zasedání prvního dne zahájil JUDr. Jan Filip, ředitelhotelu Holiday Inn PCC a prezident NFHR, který uvedl první prezentaciChristiana Cragea, generálního ředitele hotelu Corinthia Panorama a předsedyChain de Rotisser Praha. S tím, jak stále více žen vstupuje do zaměstnánía do rychlejšího života, tráví lidí více a více času tím, že sestravují mimo domov a restaurace se rychle stává nejen místem setkávání,ale druhou kuchyní, obývacím pokojem nebo dokonce bytem. Řekl, že úspěchse skládá z 51 % z emocionálního efektu, atmosféry a zážitku, kterýrestaurace vytváří a ze 49 % z know-how. Když probral trendy posledních třídekád, vybral Christian Grage jako nejmocnější výraz v kuchyni slovo svěžest.Svěžest je magické slovo, řekl. „A s magickým slovem prodávátesnadněji.“

 Den druhý začal fascinujícím přehledem současných podmínek natrhu, který přednesl Roman Vacho, generální ředitel Grandhotelu Pupp.Na počátku vyslal do auditoria salvu fakt a číse, z nichž pak vyvodil, žeobčané států Evropské unie podnikají každý rok 60 miliónů výjezdů,směřovaných převážně do jiných zemí EU. V širší EU existuje okolo 2miliónů malých a středních firem, zaměstnávajících zhruba 7,7 miliónulidí. Při předpokládaném 15% nárůstu v příštím roce by toto číslomohlo narůst na hodnotu přes 9 miliónů. Dodal, že vstup České republikydo EU by mohl znamenat podstatný nárůst lidí, cestujících ze stávajícíchzemí EU do nových členských států. Ačkoliv převládajícím duchem celéhodne byl opatrný optimismus, ze statistických údajů bylo jasné, že současnástagnace je skutečná a akce proti ní urgentní.

 JUDr. Čestmír Sajda, MBA, náměstek ministra pro místnírozvoj přednesl prezentaci o čtyřech částech. Načrtl globální rozsah současnékrize, prezentoval některá doporučení, podělil se o několik pravidel adefinoval roli ministerstva.

Doporučení náměstka Sajdy zněla nápadně podobně, jako doporučení Výborupro obnovu cestovního ruchu WTO tak, jak je publikoval po svém 12. zasedánív Londýně, takže se zde s nimi nebudeme z prostorových důvodů zabývat(podívejte se na článek na str. 9)

Jestliže chceme překonat stagnaci, musíme se postarat o lepší spoluprácimezi státním a soukromým sektorem a jasně definovat povinnosti a pravomoci.Spolupráce je nezbytná nejen proto, abychom překonali současnou krizi, aleabychom zajistili další růst oboru, řekl Čestmír Sajda.

Následoval prostor pro otázky a odpovědi s tématickou diskusí na takovátémata, jako je závazek ministerstva založit certifikovaný účet, žádostio finance z fondů EU, zákonná ustanovení na ochranu průmyslu cestovníhoruchu a význam čínského trhu.

 Poté promluvil ředitel České centrály cestovního ruchu Ing.David Gladiš o třech prioritách, které si stanovil při nástupu do svéfunkce. Byla to redukce počtu témat, která centrála propagovala, z počtu 25na 6, zvýšení efektivity peněz, vynakládaných centrálou za marketing,redukce přímé účasti centrály na veletrzích, podpora užší spoluprácese soukromým sektorem a přesměrování prostředků z provozních nákladůzpět na marketingové aktivity. David Gladiš vysvětlil, že současnáfragmentace průmyslu s téměř tuctem reprezentačních skupin dává politikůmsnadné alibi, že nemají jasný signál ze soukromého sektoru a doporučil,aby průmysl cestovního ruchu vytvořil jediný kontaktní orgán s veřejnousprávou ve formě zastřešující organizace.

 Výstižnýa přímý jako vždy byl Ing. Pavel Hlinka, generální ředitel hoteluInterContinental Praha. Když poukázal na případy dumpingových cen ze stranytoho, čemu říká druhý největší hotel na trhu, v auditoriu to zašumělo.Kdo nám pomůže? položil Hlinka řečnickou otázku a sám si na niodpověděl: Nejlépe bude, když si pomůžeme sami.

Pavel Hlinka navrhl založení dobrovolného fondu k získávání peněz,potřebných na najmutí marketingové agentury, která by propagovala tuto zemiv zahraničí. Trval na tom, že jestliže samotný průmysl udělal prvníkrok, mělo by to vést ministerstvo k tomu, aby uznalo, že cestovní ruchje pro tuto zemi důležitou exportní položkou, všechny peníze zůstávajídoma a mohou zlepšit situaci v zaměstnanosti nejen v Praze, ale ve všechregionech.

 Druhý den byl bohatý na vynikající řečníky. Z prostorovýchdůvodů jsme jim bohužel nemohli věnovat patřičnou pozornost.

 Ve své závěrečné řeči objasnil prezident NFHR JUDr. Jan Filip některénedávné restrukturalizační změny ve federaci a způsob, jakým by měly rozšířitjejí vliv. Trval na tom, že my, jakožto profesionálové průmyslu cestovníhoruchu, si nemůžeme dovolit sedět na zadku a čekat, až nám stát pomůže,ale musíme být aktivní a pokud chceme překonat současnou stagnaci, musímesvé produkty a služby sami zviditelňovat. Jan Filip vyzval členy k většíaktivitě a důraz položil na úzkou spolupráci mezi NFHR a dalšímiinstitucemi. „Je nutné přikročit ke změnám, řekl, a ne čekatna zásah vlády.“

Dvoudenní diskuse sumarizoval Jan Filip slovy Máte volné pole působnosti– tak jej využijte!