Gigantická socha boha slunce Hélia na řeckém ostrově Rhodos patřila ve starověku k 7 divům světa. Dodnes je opředena mýty a bájemi. S jistotou se totiž nedá říci, ani na jakém místě kolos stál, ani jak vypadal. Netrapte svou představivost a fantazii u map a knih. Vydejte se prozkoumat terén osobně.
Pár domněnek bylo vyvráceno. Například ta, že socha stála v centru města. Ale ani to, zda byla situována na molu v přístavu, nebo na příkrém svahu starého válečného přístavu, jasné není. Obyvatelé ostrova Rhodos dostavěli sochu roku 292 př. n. l. jako památník vítězství. V roce 305 př. n. l. se totiž ubránili obrovské vojenské převaze diadocha Demétria, jednoho z vojevůdců Alexandra Velikého. Kolos ovšem už po 69 letech pohřbilo zemětřesení a pietně uchované trosky zcizili v 7. století Syřané.
Boha Hélia v nadživotní velikosti zhmotnil sochař Charés z Lindosu. Monument údajně měřil 31,6 metrů a s konstrukcí a mohutným podstavcem vážil téměř 400 tun. Hlava měla výšku 4,3 metru, ucho téměř metr. Nos prý měřil 90 cm, zvednutá paže byla dlouhá 10 metrů. Vlasy boha slunce a jeho koruna ve tvaru paprsků byly pozlaceny. Každý paprsek měřil přibližně 1,7 metru a přijíždějící lodě už z dálky zaznamenaly jejich záři. Na sochu se spotřebovalo 45 tun železa, 75 až 150 tun bronzu.
I o držení těla se vedou četné diskuse. Kdysi se předpokládalo, že bůh byl široce rozkročen nad vjezdem do přístavu a pod jeho nohama proplouvaly lodě. To by ovšem musel mít kolos chodidla 120 m od sebe a váha trupu by ho nejspíš rozlomila v kyčlích. Pravděpodobnější je varianta, že socha měla jen mírně nakročenou pravou nohu, což by odpovídalo typickému postoji antických soch. Další interpretace říká, že bůh stál polonahý, přes obnažené tělo měl přehozen plášť, pravou ruku měl zdviženou a otevřenou dlaní vítal návštěvníky. Podobu sochy prý nejvěrněji reprodukuje 35 centimetrů vysoká plastika, která se nachází v pařížském Louvru. Tolik exkurze do světa pověstí, legend a nezodpovězených otázek. Teď se už vraťme do reality.
Pokud jste obdivovatelé historie, doporučujeme vám pokračovat ještě v edukativní procházce. Můžete si tak udělat přehled o původním jádru města, kterému dominuje působivý Velmistrův palác. Ten byl ve středověku vybudován na nejvyšším místě a je napojen na městské opevnění. Palác se v 14. století stal mocenským centrem řádu Johanitů. Centrum Rhodu je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Zůstat ovšem pouze v hlavním městě by byla trochu škoda, ideální je prozkoumat celý ostrov. Cestování po Rhodu můžete přizpůsobit své rodinné situaci i stavu vaší peněženky. Pronájem auta či skútru dává turistům největší svobodu. Stanete se svými pány a ostrov můžete procestovat křížem krážem. O půjčení auta se zajímejte ideálně ihned po příletu, aby vás nezaskočilo, že všechny vozy jsou především během hlavní sezony (červenec, srpen) rozpůjčované. Přesouvat se můžete taky taxíkem. Zastaví vám na zavolání nebo mávnutí ruky. Vozy mají na střeše žluté označení TAXI. I když jich je většina vybavena taxametrem, doporučuje se dohodnout si cenu předem. Nejlevnějším a vcelku spolehlivým způsobem dopravy jsou autobusy. Při nástupu si s řidičem raději dvakrát potvrďte, kde chcete vystoupit.
Koupacím tahákem je zátoka Antonyho Quinna, která skrývá nejpěknější pláž v severovýchodní části ostrova. Svým vzhledem je velmi podobná chorvatským plážím. Jde o malou kamenitou zátoku s písčitou pláží nedaleko obce Ladikó. Slavné jméno nese proto, že ji řečtí generálové věnovali proslulému herci jako vděk za natočení filmu Děla z Navarone. Později bylo věnování vládou prohlášeno za neplatné.
Sběratelé kuriozit nemůžou vynechat Eptá Pigés, idylické místo s dobrodružným zážitkem. Údolí Sedmi pramenů fascinuje bujnou vegetací platanů a pinií. Turisty, obzvlášť v létě, přitahuje příjemným chládkem. Atrakcí výletního místa je 180 metrů dlouhý a zhruba 1,7 metrů vysoký tunel, v němž se musí jít po kotníky ve vodě. Byl vybudován v době italského obsazení a sloužil jako přívod vody do obce Kolýmbia.
Rhodský kolos je takový fenomén, že podle názorů některých odborníků mohl sloužit jako předloha pro slavnou americkou Sochu Svobody. Dodnes mj. není jasné, jaký postoj Rhodský kolos zaujímal. Skupina vědců tvrdí, že nahý bůh měl vztyčenou pravou ruku s pochodní, která prý současně sloužila jako unikátní maják. Najdete nějakou podobu?
Výzvou s odměnou je 295 schodů vedoucích ke klášternímu kostelíku Tsambíka. Většina cesty je sjízdná, ale závěr je nutné dojít pěšky. Cesta vede po krásné, borovicemi zastíněné, příkré stezce vzhůru. Do klášterního dvora se vstupuje bílou branou, kostelík je zasvěcen Panně Marii. Jedná se o poutní místo, kam chodí mladé ženy žádat o šťastné manželství a zdravé děti. Z vrcholu je krásný výhled na pláž Tsambíka.
A pro romantické duše tu máme vesničku Líndos, která patří k nejkrásnějším v celém Řecku. Identifikačním prvkem jsou na skále rozeseté nízké, bílé domy, nad kterými se tyčí mohutná Akropole, kde se zachovaly pozůstatky staveb od 2. tisíciletí př. n. l. do středověku. Z Akropole se navíc nabízí úchvatné výhledy. V severovýchodní části obce se nachází i zbytky antického divadla, které poskytovalo místa pro 1 800 diváků.
A ještě tu máme tip pro obdivovatele vodních sportů závislých na větru. Pokud chcete navštívit řeckou Mekku surfařů, vydejte se do Prasonisi na jižní straně Rhodu. Vzdálenost 90 kilometrů od hlavního města snadno překonáte v zapůjčeném automobilu. Prasonisi je jediným místem na ostrově, kde se dá beztrestně kempovat a místo je zajímavé hlavně kvůli netypickým přírodním podmínkám. V Prasonisi se setkávají Středozemní a Egejské moře. Návětrná západní strana přináší kromě vítaného osvěžení i větší vlny. Pokud dojde ke zvýšení hladiny, pak je zatopena celá písečná pláž oddělující obě moře od sebe. Pokud budete chtít přejet automobilem na protější ostrov, tak s tím počítejte nebo se raději na průzkum ostrovního majáku vydejte pěšky. Trocha námahy za ty výhledy stojí. A na památku zde můžete postavit kamennou mohylu.
(Článek byl napsán pro MyWings, palubní magazín společnosti Smartwings)
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
