Putování za tradicemi Jihomoravského kraje

Region Jižní Morava je protkaný vinicemi, provoněný meruňkami. V krajině, která pamatuje příchod Cyrila a Metoděje, své stopy zanechávala po dlouhá staletí četná pokolení předků. Zbyla po nich malá skromná stavení, rozlehlá hospodářství, ale i třeba dřevěné mlýny. A pak především chuť k životu okořeněná sklenkou vínka, láska k folkloru a cesta k víře.

Je těžké, kam se za tradicemi na jižní Moravě vypravit dřív. Stálicí, která nikdy nezklame, je ale rozhodně vinobraní. Počkat si na něj musíme sice až do sklizně, ale o to silnější atmosféru nabídne. A slavnost sklizně vinné révy lze zažít v každém větším vinařském městě.

Vinobraní raději komornější

„Vinobraní nabídne skutečný etnografický zážitek," míní Jan Chmelíček z Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava. „Ale hlavně tam, kde nepořádají příliš oficiální akce. Vinobraní může mít totiž mnoho podob," přemítá. „Například ve velkém stylu jako ve Znojmě. Vinobraní ale může být záležitostí i čistě lokální, která čerpá z místních tradic. Z toho, co lidé dovedou, jak dovedou hrát, zpívat a tancovat. Toto lze zažít například ve Strážnici. Strážnice je sice známa svým festivalem, který má až nadnárodní charakter, ale jejich vinobraní je komorní záležitostí, na kterou přijdou místní a lidé z okolních dědin. Odehraje se báječný program, neúčinkuje v něm žádný známý herec ani moderátor. Z pódia promlouvají místní k místním. A tak vypadalo tradiční vinobraní," vysvětluje odborník na cestovní ruch.

Různé pojetí má i tradiční jízda králů, produkt folklorní tradice zapsané do nehmotného dědictví lidstva UNESCO. „Podoba jízdy může být také dvojí. Jedna je v sousedním Zlínském kraji ve Vlčnově, a druhá u nás, ve Skoronicích u Kyjova. Mezi oběma jízdami je zásadní rozdíl. Zatímco ve Vlčnově se z tohoto lidového obyčeje stala turistická atrakce s kolotočem, ve Skoronicích mohou návštěvníci poznat konkrétní podobu, kdy vyvolávači jezdí na koni od stavení ke stavení, a vyzývají, aby každý přispěl na krále," přibližuje Jan Chmelíček z jihomoravské centrály cestovního ruchu podobu jízdy králů, která se podle jeho mínění daleko více blíží původnímu pojetí.

Jízda králů ve Skoronicích – vyvolávači jezdí od stavení ke stavení

Tradiční folklorní zvyklosti je možné na jižní Moravě zažít během roku v různý čas, od hodů přes stavění máje, až po vinobraní. Jde o živý folklor, který je stále ještě součástí místní zábavy. Zůstává místním produktem z místních zdrojů.

Zajímavé jsou podle Chmelíčka kromě vinobraní i burčákové slavnosti například v největším jihomoravském vinařském městě v Hustopečích. Místní ochotnický spolek má zhruba 80 členů. V říjnu při slavnostech promění pódium v zasedání správní rady spolku. Hlavní slovo má vinařské právo, dojde na stínání hlav.

Velkoměsto plné folkloru

Ani jihomoravská metropole Brno se k folkloru neotáčí zády. Také letos na přelomu srpna a září ožije druhé největší město v republice na čtyři dny lidovými tanci. Na mezinárodním folklorním festivalu Brno se vystřídá kolem tisícovky účinkujících z České republiky a zhruba kolem 200 hostů ze zahraničí.

Ve velkém stylu je tradičně pojímáno vinobraní ve Znojm

Jihomoravský folklor je stále ještě součástí místní zábavy. Na snímku stavění máje

Brňané přišli před lety také s myšlenkou vytvořit cyklus letních folklorních večerů. Chtěli tak v městě plném muzeí a památek rozšířit nabídku kulturního kalendáře i v letních měsících. Místním, ale i návštěvníkům metropole tak pravidelně nabízejí seznámit se s lidovými tradicemi prostřednictvím F-scény.

Vrátit se do atmosféry moravské vesničky na přelomu 18. a 19. století nabízí unikátní model, který je k vidění na stálé výstavě v areálu Kapucínského kláštera v centru Brna. Miroslav Mužík začal figurky vyřezávat před dvaceti lety, tehdy chtěl zabavit svého syna. Maketa se dnes rozprostírá na 120 metrech čtverečních a život na venkově přibližuje 500 postav a 320 zvířat, které jsou zasazeny mezi 51 domů včetně kostela, zámku, hospody i stodol. Více než třetina postaviček je pohyblivých. Představují každodenní život v typické moravské dědině. Nechybí tu zabijačka, taneční zábava, procesí, praní prádla. Své výrobky tvoří různí řemeslníci. Svou velikostí připomíná ojedinělý model Moravská vesnička stará řemesla, z nichž mnohá se dneška už nedočkala.

Zpívání u sklepů v Kyjově

A kdo by v Brně chtěl přece jen zažít život vesničanů z modelu na vlastní kůži, stačí zajet do některé okrajové městské části v čase, kdy tam pořádají hody. Tradiční svátky plné hojnosti, v Čechách známé jako posvícení, pořádají třeba v Bystrci nebo Břečkovicích. „Organizátoři se tu snaží o renesanci folkloru. Místní tetiny se snaží sehnat staré kroje, zrekonstruovat je. Jde o charakter sice místní zábavy, ale lze tam zažít náznak autentických hodů," přidává další tip putování za tradicemi Jan Chmelíček z jihomoravské centrály cestovního ruchu.

Technické památky udivují i po letech

Větrný mlýn není k vidění jen coby jeden z modelů unikátní expozice v kapucínském klášteře. Pár se jich dochovalo i přímo v krajině. Jeden z nejzajímavějších mlýnů stojí v Kuželově na Horňácku, v národopisné oblasti pěti obcí těsně na hranici se Slovenskem. Mlýn spravuje Technické muzeum v Brně a bývá jedním z dějišť Horňáckých slavností, které se jinak odehrávají ve Velké nad Veličkou v druhé polovině července.

„V Kuželově díky správě muzea najdou zájemci i zachované hospodářské budovy a zrenovované technické zařízení. Mlýn je spojen nejen s místním horňáckým folklorem, ale i s tradicí mlynářskou. Na Horňácku, na tamních kopcích, samozřejmě netekly nikdy žádné toky, které by mohly roztáčet vodní kola klasických mlýnů, tudíž se tu využívala síla větru," upozorňuje Jan Chmelíček. Dodává, že další mlýny stojí v Klouboukách u Brna nebo na Rumprechtově.

Poukazuje i na perfektní ukázku stavitelství – barokní vodní mlýn ve Slupi na Znojemsku. Má sedm mlynářských systémů, které existovaly od 16. století. Všechny fungují. Na začátku září tam bývají Slavnosti chleba. Ukázky, jak mlýn po staletí fungoval, doprovází vystoupení místních souborů.

Lokální muzea plná zajímavostí

Paměť předků uchovávají na jihu Moravy nejrůznější lokální muzea. V Lesné na Zno­jemsku zve k návštěvě 1. české muzeum motocyklů a veteransalon. Majitelem je vášnivý sběratel motocyklů tuzemské provenience. Ve Znojmě přímo pod hrází městské přehrady sídlí muzeum tatry. Malá muzea jsou i v kraji beze stínů, jak se říká Hanáckému Slovácku. V Kyjově, v malé pobočce Muzea v Hodoníně, vystavují kroje, tradiční oděv pracovní i slavnostní.

Vše, co souvisí s prezidentem Masarykem, hodonínským rodákem, schraňují Sokolové v Čejkovicích. V domě, kde Masarykovi bydleli, provozují malé muzeum. Rodina putovala po hodonínském panství, každou chvilku bydlela jinde. Na Čejkovice Masaryk vzpomíná jako na jediné místo svého mládí. Často se stěhovali, ale zde pobývali asi šest let.

Ivančice jsou spojené se slavným rodákem malířem Alfonsem Muchou. V minulém století tu bývaly také velké pěstírny chřestu. Po válce se tu tato lahodná zelenina přestala pěstovat, ale nyní opět zažívá svou renesanci. V květnu se pravidelně konají Slavnosti chřestu, oblíbená gastronomická událost.

V Tvarožné Lhotě u Strážnice zvou na ochutnávku plodů zdejšího tradičního ovocného stromu. Jeřábu oskeruši tu dokonce věnovali muzeum. „Proč zbytečně přinášet novinky, když máme zajímavou a bohatou historii," říká místostarosta Vít Hrdoušek. „Krajinu netvoří jen domy, ale i stromy. Oskoruša, jak tady jeřábu říkáme, pro svou velikost jako řada jiných věcí upadal pro nezájem. Tak jsme tuto tradiční zdejší ovocnou dřevinu spojili s folklorní tradicí a vymysleli slavnosti Oskorušobraní," popisuje místostarosta Tvarožné Lhoty zajímavý počin.

Návštěvníci slavností v září ochutnají nejrůznější produkty z tohoto nepříliš známého ovoce, projdou se Oskorušovou stezkou lemovanou až 500 let starými stromy. „Ještě oživujeme a navazujeme na historii názvu naší obce, která se dříve vyplácela právě tvarohem. Máme tu i muzeum tvarohu. Sídlí v Selském domě, kde také ukazujeme, jak se dříve bydlelo. Před deseti lety jsme otevřeli další výletní cíl Salaš Travičná s malým muzeem kopaničářských roubených staveb a s arboretem s původními dřevinami Bílých Karpat. Chceme ukázat, že každá dědina, a Tvarožná Lhota zvlášť, má plno krásných zapomenutých věcí, které lze oživit nejen muzejní expozicí, novými výrobky, turistikou, ale třeba i sázením stromů po krajině," popisuje aktivity obce její místostarosta Vít Hrdoušek.

Text: Stanislava Neradová
Foto: Město Kyjov, Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava