Středočeský kraj funguje do jisté míry jako satelit hlavního města. Je častým cílem jednodenních výletů turistů ubytovaných v Praze. Celková návštěvnost má dlouhodobě klesající trend, přičemž struktura hlavních zdrojových zemí se příliš nemění.
Z vývoje lze dovodit, že jednou z příčin poklesu počtu hostů v HUZ Středočeského kraje může být jeho tranzitní poloha. Středočeský kraj totiž disponuje relativně slušnou základnou hojně navštěvovaných atraktivit, ovšem turisté, kteří tyto atraktivity navštěvují, se často na noc vrací do svého hotelu v Praze, případně pokračují v cestě do některého z jiných krajů.
Hlavní destinace
- Kutná Hora (UNESCO) – chrám sv. Barbory, muzeum dobývání stříbra, středověké hornické město evropského významu;
- Karlštejn – hrad vystavěný Karlem IV. k uložení korunovačních klenotů;
- Příbram – největší hornické muzeum v ČR, památník Vojna – bývalý komunistický pracovní tábor pro politické vězně využívané k práci v uranových dolech;
- Poděbrady – lázeňské město specializované zejména na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí; městská památková zóna;
- Český kras – druhá nejvýznamnější krasová oblast ČR, hlavní atraktivitou jsou Koněpruské jeskyně; muzeum Českého krasu v Berouně;
- Konopiště – barokní zámek, poslední sídlo Františka Ferdinanda d’Este.
 Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně |
Dopravní infrastruktura
Krajem prochází I., III. a IV. tranzitní železniční koridor a dálnice D1, D5, D8 a D11. Hlavní dopravní tahy jsou na území Středočeského kraje uspořádány radiálně s centrem na území hlavního města Prahy. Tranzitní poloha Středočeského kraje je významná především pro cestovní ruch vázaný na automobilovou a autobusovou dopravu. Tranzitující železniční doprava nepředstavuje významný potenciál, protože případné přestupy cestujících se odehrávají v prostoru železničního uzlu Praha. Významná je naopak lokální a příměstská železniční doprava, která usnadňuje zahraničním turistům i obyvatelům Prahy dopravu k některým významným atraktivitám (typicky např. Karlštejn a oblast Českého krasu). Rozvinutá dopravní infrastruktura včetně návaznosti na hlavní město a mezinárodní letiště Praha je pro Středočeský kraj významnou konkurenční výhodou. Na druhou stranu právě dostupnost turisticky atraktivního hlavního města představuje významnou konkurenci, především pokud jde o kvalitu ubytovacích služeb a dostupnost zábavních podniků v centru Prahy. Logistickou nevýhodou Středočeského kraje související s jeho geo-grafickou polohou je také absence liniové státní hranice s některým ze sousedních států, která vylučuje rozvoj příhraničního cestovního ruchu.
Ubytovací zařízení
V roce 2008 bylo ve Středočeském kraji evidováno 544 hromadných ubytovacích zařízení o celkové kapacitě 30 407 lůžek a 6 709 míst pro stany a karavany. Počet lůžek ve Středočeském kraji se sice v roce 2008 meziročně o 1,5 % zvýšil, dlouhodobě je však pod úrovní dosahovanou v letech 2000 – 2003. Příčinou poklesu objemu ubytovacích kapacit byl dlouhodobý pokles obsazenosti v ubytovacích zařízeních vyvolaný dlouhodobě se snižující návštěvností kraje. Čisté využití lůžek a využití pokojů od roku 2001 vykazují dlouhodobě klesající trend, který je dán zejména dlouhodobě se snižující návštěvností zahraničních turistů.
Návštěvníci
Návštěvníci Středočeského kraje ve srovnání s celostátním průměrem výrazně méně používají osobní automobil (50 % dotázaných proti průměrné hodnotě 60 % za celou ČR). Výrazně častěji naopak využívají zájezdové autobusy (12 %, tj. 5 p. b. nad celostátním průměrem). Využití železniční dopravy a linkové autobusové dopravy je mírně nadprůměrné. Na dopravní statistiky návštěvníků Středočeského kraje má významný vliv velký podíl rezidentů – především obyvatel hlavního města – cestujících prostředky hromadné dopravy. Za vysokým podílem zájezdových autobusů pak stojí atraktivity kraje navštěvované buď jako hlavní cíl cesty, nebo v rámci tranzitu z/do Prahy. Jako nejlákavější aktivity v regionu uvádějí návštěvníci poznávací turistiku, pěší turistiku, cykloturistiku, koupání a vodní sporty.
Strategie
Strategickým dokumentem Středočeského kraje pro oblast cestovního ruchu je Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji, který byl schválen usnesením zastupitelstva Středočeského kraje ze dne 17. 9. 2007. Program je v čase omezen horizontem roku 2015, kdy se předpokládá jeho případná aktualizace. Jako hlavní body vize cestovního ruchu v kraji jsou definovány:
- systematické řízení destinace (destinační management);
- využití významných lokalit CR založených zejména na výjimečném kulturním dědictví, významných říčních tocích, vodních plochách, industriálních památkách a technických jedinečnostech kraje;
- převážně celoroční variantní nabídka produktů a produktových balíčků cestovního ruchu;
- kvalitní a dobře dostupné služby garantované platnými systémy certifikace kvality;
- orientace na identifikované cílové skupiny turistů a návštěvníků.
Potenciál
Středočeský kraj disponuje ve srovnání s ostatními kraji zejména vysokým potenciálem pro pěší turistiku (ve vrchovinných územích), cykloturistiku, vodní turistiku, venkovskou turistiku a kulturně-poznávací turistiku (hlavně v jižní části kraje a na Kutnohorsku). K tomu přistupuje kongresová a incentivní turistika a lázeňství v Poděbradech. Z celkového pohledu však zatím není tento potenciál plně využíván. Povaha atraktivit cestovního ruchu v subregionech kraje určuje podobnou časovou využitelnost těchto oblastí z hlediska cestovního ruchu v jednotlivých ročních obdobích, a to celoroční, s vrcholem v měsících květnu až září. Lze konstatovat, že Středočeský kraj souhrnně disponuje dostatečným potenciálem pro využití území v cestovním ruchu, mezi nejcennější atributy kraje z tohoto pohledu patří chráněná krajinná oblast Český ráj, památky UNESCO a malebná příroda Polabí. Při sofistikovaném přístupu k využití tohoto potenciálu se kraj může stát vyhledávanou destinací nejen z hlediska domácího, ale i mezinárodního cestovního ruchu.
Připravila společnost Mag Consulting
Foto: archiv města Kolín