|
¨
O tom, že je západočeská metropole známa jako „Mekka“ piva, není třeba pochybovat. Však tam také za ním jezdí spousta lidí a exkurze do pivovaru jsou dlouhodobě velice populární. Pokud se však nezaměřujete na „pivní turistiku“ nebo potřebujete připravit svým klientům program i přes den, čtvrté největší město republiky nabízí i spoustu jiných zajímavostí a lákadel pro všechny věkové a zájmové skupiny.
Na skok do historie
Trocha historie nikoho nezabije, a navíc pomůže návštěvníkům města pochopit určité souvislosti. V případě Plzně je základním datem rok 1295 – tehdy byly na soutoku řek Mže a Radbuzy položeny základy dnešního města. Předchůdcem města byl strážní hrad v dnešním Starém Plzenci. Plzeň samotnou založil syn krále Přemysla Otakara II., král Václav II., který pověřil Jindřicha lokátora organizováním stavby města podle tehdy nejmodernějších urbanistických zásad. Přibližně 290 stavebních parcel bylo orientováno kolem obdélného náměstí (193 x 139 m) do šachovnicově uspořádaných domovních bloků, vymezených 15 ulicemi pravoúhle se protínajícími.
Plzeň byla vynikající středověkou pevností. Byla obehnána dvojím systémem hradeb, vodním příkopem a do města se vcházelo čtyřmi branami. Město bylo prvně dobyto až vojsky generála hraběte Mansfelda v roce 1618. Ve 14. století byla Plzeň po Praze a Kutné Hoře třetím největším městem v zemi. Měla přibližně 300 domů, v nichž žilo asi 3000 obyvatel.
Katedrála sv. Bartoloměje
Prohlídku Plzně je možno začít u dominanty města, gotické katedrály sv. Bartoloměje s majestátní věží, která je nejcennější památkou historického jádra. Stojí uprostřed hlavního náměstí Republiky, od základů až ke krovu zbudovaná z hrubozrnných pískovcových kvádrů. Klenotem chrámu je Šternberská kaple z první poloviny 16. století, která sloužila jako rodinná hrobka. Je vystavěná v pozdně gotickém slohu a sklenutá visutým svorníkem. Na hlavním oltáři je umístěna opuková socha plzeňské Madony z roku 1390, jedna z nejhodnotnějších soch tzv. krásného stylu českých madon.
Za zmínku rozhodně stojí také hlavní věž o výšce 102,6 m, neboť se jedná o nejvyšší kostelní věž v České republice. Svou dnešní podobu získala po požáru v roce 1835. Při dobré viditelnosti je z ní možné spatřit i Šumavu. Přízemí věže je sklenuté, hořejší patra jsou dřevěná. V nejvyšším patře jsou zavěšeny zvony a nad nimi umístěny velké hodiny.
Hlavní dominantou historického centra Plzně je chrám sv. Bartoloměje |
Když už jste na náměstí, neopomeňte zajít i k ma-riánskému sloupu, stojícímu severovýchodně od kostela. Postavila ho plzeňská obec r. 1681 k odvrácení morové rány.
Plzeňské historické podzemí
Bůh ví, co člověka tak láká pod zem. Jisté je pouze to, že jeskyně a podzemní chodby jsou všude silným magnetem na turisty. Stejně je tomu i v Plzni, která nabízí návštěvu tajuplných středověkých chodeb a sklepů. Podzemní systém byl budován vlastně již od založení města. Ve 14. století si plzeňští měšťané pozvali horníky ze Stříbra, Jáchymova, Příbrami a Kutné Hory, aby jim vyhloubili sklepy pod již postavenými domy. Celková délka sklepů a chodeb pod Plzní činí asi 17,5 km. Sklepy byly raženy dvoupatrové a místy pro lepší odvodnění města i třípatrové. První patro slouží dnešním obyvatelům domů, druhým patrem sklepů prochází prohlídkový okruh, který je dlouhý zhruba 750 m. Hloubka chodeb je 8 – 12 m pod zemí, je v nich stálá teplota kolem 10 °C a vlhkost místy až 95 %.
Sklepy sloužily k hospodářským a technickým účelům – měšťané si zde ukládali potraviny, sudy s pivem a předměty, které potřebovali ke svému řemeslu. V případě ohrožení pak podzemí nabízelo obyvatelům také útočiště a únikové cesty z obleženého města.
Spojovací betonové chodby byly raženy až při celkové rekonstrukci, která byla zahájena ve druhé polovině 60. let 20. století a trvala téměř 25 let. Rozloha středověké Plzně byla asi 20 ha a na této ploše bylo vyhloubeno asi 1500 studní historicky doložených. Tak velký počet studní na malém prostoru způsobil, že některé studny přestaly mít vodu a byly použity jako odpadní jímky nebo prevety (záchody). Odkryto a vyčištěno bylo přibližně 540 studní, v nichž byly nalezeny různé středověké předměty. Ty se zachovaly proto, že k nim neměl přístup vzduch. Prohlídková trasa vede kolem či přímo přes 20 studní. Ve 24 výklencích jsou pak nainstalovány exponáty nalezené v zasypaných studních – jako například největší praková koule (materiál pískovec, váha zhruba 200 kg).
Vstup do prohlídkového okruhu je v domě č. 65 v Perlové ulici, což je jediný dodnes zachovaný plzeňský dům s vysunutým poschodím. O tomto stavení je v kronikách zmínka již v roce 1575, kdy ho od Linharta Herolta, jinak Kozy Bečváře, zakoupil roku 1575 plzeňský učitel Jiřík Hlava Brodský za 122 kop a od základů ho přestavěl. Dům byl potom oceněn na 200 kop. Pak se v něm střídali různí majitelé. Dnešní sloupy vzpírající poschodí jsou patrně až z počátku 19. století.
Sgrafita Mikoláše Alše
Všestranný rozvoj na konci 19. století poznamenal město architekturou obytných domů, jejichž reprezentativní vzhled hlásá prosperitu a obvykle novorenesanční styl ladí s čerstvě nabytým národním vědomím. Tehdy zve významný stavební podnikatel, architekt Rudolf Štech, do Plzně Mikoláše Alše, malíře generace Národního divadla a bravurního kreslíře, který své vlohy pro nástěnnou tvorbu již dokázal v Praze. Spolupráce obou mužů přerostla do osobního přátelství a trvala řadu let. Zážitek prvního pobytu v červenci 1892 byl inspirací pro dekorační pás „O Petrském trhu v Plzni“ na domě v Tovární ulici, zaplněný krojovanými postavami v žánrových výjevech. Následovaly další domy s motivy velkých dějů a postav české historie i obyčejného života našich předků. K dnešku je zachováno 22 kompozic na 15 domech.
Nádhernými sgrafity je vyzdoben i dům č. p. 36 na náměstí |
Patton Memorial Pilsen
S poněkud mladší historií města se mohou návštěvníci seznámit v nedávno otevřeném Muzeu osvobození města Plzně a jihozápadních Čech americkou armádou v roce 1945 a ukončení druhé světové války. Při každoročních květnových oslavách výročí osvobození projíždějí Plzní průvody historických i současných vojenských vozidel a techniky, k vidění bývá rekonstrukce amerického vojenského tábora z roku 1945, konají se výstavy historických amerických civilních vozidel, burzy militarií a řada doprovodných akcí.
V rámci těchto květnových oslav roku 2005 byl slavnostně otevřen také Patton Memorial Pilsen, jediná muzejní expozice v ČR věnovaná Americké armádě. Muzeum je nejenom stálou vzpomínkou na osvoboditele, ale zároveň slouží jako nezpochybnitelný důkaz této události. Unikátní exponáty dokumentují výzbroj a výstroj americké armády i běžný život vojáků.
3x z města – a vždy něco jiného
Plzeň má pro mnoho lidí průmyslovou patinu, přes-to i toto město a jeho okolí nabízejí lákavá přírodní zákoutí. Plzeň totiž má na svém teritoriu celkem pět naučných stezek. Především je to Sigmondova stezka, pojmenovaná po předním českém průkopníkovi lesnictví. Stezka zahrnuje zajímavosti rekreační oblasti Bolevecké rybníky, přírodní rezervaci Petrovka (přirozená mokřadní a lužní společenstva, Petrovská díra, Petrovský pramen), památný strom smrk troják (stáří se odhaduje na 140 let), křížové kameny, Sigmondovy pokusné plochy atd.
Dalšími stezkami jsou: Kolomazná pec (technická památka – unikátní doklad o dehtářské výrobě, pec na výrobu kolomazi v 2. pol. 18. stol.), rezervace Kamenný rybník (rašeliniště, Kamenný rybník), Šídlovský rybník (okružní trasa 7 km), ministezka Homolka (v lesoparku, především exotické dřeviny) a nejvzdálenější od centra je naučná lesnická stezka Zábělá (přírodní rezervace 31,936 ha) s přirozeným reliktním borem a habrovou doubravou s bohatou hájovou vegetací. Naučná stezka vede z Bukovce v okolí Berounky včetně 2000 let starého hradiště na Holém vrchu.
Příznivce techniky láká Muzeum Škody Plzeň, které skýtá náhled do historie největší zbrojovky rakousko-uherské monarchie a jedné z nejvýznamnějších strojírenských továren Evropy. Vývoj Škodových závodů od roku vzniku (1859) do současnosti je zde prezentován formou velkoplošných fotografií, dobových dokumentů, modelů či skutečných výrobků a videonahrávek o různých výrobních oborech. A komu to nebude stačit, můžete mu ještě nabídnout výlet do nedalekého Sedlce, kde se nachází další technická památka – sedlecké železárny, kolébka Škodových závodů.
Pokud by náhodou byli návštěvníci města prohlídkou znaveni a potřebovali si odpočinout, nabízí se jim opravdu unikátní možnost. V Plzni existuje místo určené k zapomenutí na starosti všedních dnů, místo pro nabrání nových sil. Je to Meditační zahrada – Památník obětem zla, místo k ozdravení lidské duše. Realizátorem projektu a zároveň zahradním architektem je Luboš Hruška z Plzně. Památník ve stylu Křížové cesty byl vytvořen akademickým sochařem Romanem Podrázským z Přibyslavi v letech 1986 – 1991. Dílo, vytvořené z hořického pískovce, představuje 14 zastavení ve formě 12 soch v životní velikosti.
Na závěr něco pro děti
Kdo chce, může se svézt na nejdelší motokárové dráze v České republice. Trať v Plzni-Lhotě o délce 1031 metrů skýtá všechny druhy zatáček, šikan, rovných úseků a nechybějí ani tolik oblíbené takzvané „srdcařské“ zatáčky. Pro malé závodníky provozovatelé vyrobili nástavce pedálů. Zazávodit si však mohou i úplní „špunti“ a naprostí začátečníci, kterým poslouží malý (dětský) okruh.
Plzeňský Dinopark je jediný svého druhu v ČR |
Z opačného konce spektra zábavy je pak místní zoologická záhrada. Vznikla před osmdesáti lety v Doudlevcích, ve svém současném areálu na Lochotíně působí od roku 1963. V roce 1981 se sloučila se sousední botanickou zahradou. Členitý přírodní areál má rozlohu 21 ha a od roku 1996 je intenzivně přetvářen na zoogeografický biopark. Zanikla řada nemoderních výběhů a expozic, zvířata i rostliny začaly být rozmísťovány rovnoměrně po celém areálu. Zahrada v současné podobě působí moderně a přívětivě. Lákadlem je zejména naučná stezka Vývoj přírody ve čtvrtohorách s hektarovým lesním výběhem pro větší skupinu medvědů hnědých či další vzácné a atraktivní druhy, jako například párek varanů komodských, nejmohutnějších ještěrů světa. Plzeňská zoo udává, že 70 % druhů zde chovaných nemá žádná jiná česká ani slovenská zoologická zahrada. A zajímavou perličkou je i to, že tato instituce nechtěně může za poměrně hojné rozšíření původně japonského jelena siky v západních Čechách. Při bombardování Plzně za války odtud prý pár kusů tohoto jelena uteklo a ve volné přírodě se pak náležitě rozmnožilo.
Součástí plzeňské zoo je i Dinopark, který je jediný svého druhu v ČR. Na rozloze 3 ha zobrazuje scény ze života druhohorních zvířat, která naši zemi obývala před více než 65 miliony let. Osazen je přibližně třiceti statickými i pohyblivými a ozvučenými modely pravěkých zvířat v životní velikosti. Největší z nich, apatosaurus, měří 23 m. Není to však jen zábava, nýbrž i poučení. Nabídku doplňuje 3D kino s filmem o vzniku života na Zemi. K dispozici je dětské paleontologické hřiště, kde si děti za pomoci štětce, lopatky a trpělivosti mohou zahrát na zanícené paleontology.
Text: -GoGo-
Foto: město Plzeň