Procházka po čáslavském náměstí
Rozsáhlé čáslavské náměstí si zachovalo středověký půdorys, vyměřený kdysi Kondrádem Špitálským. V podzemí nalezneme četné stopy bývalých měšťanských domů, z nichž mnohé mají původní gotické základy. V nadzemních částech pak každé století zanechalo své – poznáme gotiku, renesanci, baroko. Ve 2. polovině 18. století ovládla obraz náměstí nová velká radnice, která představuje významnou stavbu pozdního baroka. Budova měla původně podloubí, které bylo roku 1836 zazděno. V barokním slohu byla postavena i prostá kamenná kašna stojící uprostřed náměstí a mariánský sloup z let 1745-46. Vedle barokního sloupu stojí pomník Jana Žižky z Trocnova od sochaře J.V. Myslbeka z let 1879-81. Typickou dominantu města tvoří věž kostela sv. Petra a Pavla, který stojí za radnicí. Věž kostela byla založena asi kolem roku 1400, započatou stavbu však přerušily husitské války. Po požáru roku 1522 následovala pozdně gotická přestavba. V průčelí jsou zasazeny mramorové renesanční náhrobky připomínající významné měšťany. Náměstí, to jsou hlavně měšťanské domy, které celou jeho plochu vymezují.
|
Hořovice
Město leží v severním předhůří Brd na relativně strmém hřbetu nad údolím Červeného potoka. Podle archeologických nálezů byl již ve 13. století na severní ostrožně hořovického hřbetu vybudován hrad a jádrem tehdejšího osídlení byl kostel sv. Jiljí. Nové město (tedy centrum dnešních Hořovic) bylo založeno před rokem 1322 Plichtou ze Žerotína a jeho synem Ješkem západním směrem od hradu. Město zaujalo plochu svažující se k severu, vymezenou na západě svahy k drobnému potoku a na východě úžlabím, které oddělovalo hrad. Po spádnici bylo vyměřeno velké obdélné náměstí, z něhož na jižní straně vycházejí dvě paralelní ulice. Kolmá ulice zajistila spojení k východu do „sedla“ mezi hradem a kostelem „staré“ vsi. Radnice byla od roku 1585 umístěna v domě na východní straně náměstí. V roce 1674 vyrostl v severní části téže strany hospic theatinů a před ním uprostřed šířky náměstí kostel Nejsvětější Trojice. Komplex byl roku 1684 převzat řádem františkánů. Roku 1690 byla vysvěcena loretánská kaple postavená při severní straně kostela. Morový sloup s Imaculatou pochází z roku 1711. Stavba nové radnice je z let 1904/5 ve stylu české renesance dokládala dynamický rozvoj města na konci 19. století. Stavitelem byl Otto Zambory, který stavbu uskutečnil podle návrhu architekta Josefa Sakaře. V letech 1932-33 rozrušila necitlivě obraz náměstí stavba budovy okresního úřadu. Parkovými úpravami dokončenými v roce 1974 byl charakter celého náměstí podstatně změněn, např. byla odstraněna pískovcová kašna pocházející z Koňského trhu v Praze.
www.mesto-horovice.cz
|
Příbramské náměstí T. G. Masaryka
Náměstí T. G. Masaryka je od počátku osídlení města až doposud nejvýznamnějším městským prostorem. Založeno bylo ve 13. století. Existence kostela svatého Jakuba, který i v současnosti patří k výrazným dominantám náměstí, je zdokumentována kolem roku 1250. Až do roku 1784 obklopoval kostel hřbitov. Prvotní zástavba sestávala ze skupiny samostatných budov stavěných do půlkruhu, pod nimž byla mělká šachta. Postupně, jak se šachetní prostor rozšiřoval a přibývalo na dalších patrech, uvolněné prostory poskytly vhodné podmínky pro rozšiřování domů směrem dolů. Prostory se pravděpodobně nevyužívaly k bydlení, ale pro skladování potravin, otopu, eventuálně jako stáje. Podzemní prostory mezi jednotlivými domy byly mnohdy vzájemně propojené dokonce v několika podlažích.
Náměstí původně žádné jméno nemělo, byl to prostě rynk – trhové místo. Teprve roku 1916 byla snaha pojmenovat náměstí po císaři Františku Josefovi, ale došlo k tomu až v květnu 1918 a v listopadu téhož roku bylo navrženo přejmenování na náměstí T. G. Masaryka. Za německé okupace, v roce 1941, se změnilo na náměstí Viktoria a od roku 1952 po dalších téměř padesát let to bylo náměstí Pionýrů.
|
Mladá Boleslav – Staroměstské náměstí
Urbanismus města je charakteristický tzv. ostrožní formou založení nad údolím řeky Jizery a potokem Klenice. Nad soutokem je v dominantní poloze areál hradu. Původně zde existovalo přemyslovské hradiště, kde byl v pozdější době postaven hrad. Dnes je v něm umístěno Muzeum Mladoboleslavska s historickými a národopisnými sbírkami. Trychtýřovitý tvar opyše na ostrohu, kde město vzniklo, předurčil charakter jeho dispozice. Jádrem se stalo trojúhelníkové protáhlé náměstí s několika krátkými ulicemi. Jádro většiny domů Starého města pochází už z 15. století. Patrný je způsob řazení úzkých parcel s převážně zachovanou dispozicí zástavby. Obytné místnosti v průčelních traktech byly obráceny do náměstí, místnosti zadních traktů, kde bylo situováno hospodářské příslušenství objektů, jsou orientovány ke svahu údolí Jizery a Klenice. Původně renesanční Stará radnice byla postavena v letech 1554-59, průčelí má bohatou sgrafitovou výzdobu s biblickými a antickými motivy. Věž s ochozem slouží jako vyhlídková a je veřejnosti přístupná. Při dobré viditelnosti je odtud krásný výhled na Ještědský hřeben a Krkonoše. Sloup se sochou Panny Marie uprostřed náměstí byl vztyčen vroce 1680 po epidemii moru.
|
Nymburk
Nymburské náměstí bylo původně celé otevřené jako vějíř směrem od gotického kostela sv. Mikuláše na západ a teprve později byl vložen blok domů, který oddělil kostel od velkého náměstí. Vznikla tak náměstí dvě: Kostelní, rozkládající se kolem děkanského chrámu, a hlavní, kdysi také Velké, Riegrovo, či Čsl. armády a dnes Přemyslovců – zakladatelů města ve druhé polovině 13. století. V lesku a slávě bohatého města žilo náměstí s raně renesanční radnicí až do třicetileté války. Vpád saských vojsk v roce 1634 však středověkou pevnost na Labi zničil. Na spáleništích nově vystavěné barokní domy s mocným podloubím pak určovaly ráz náměstí prakticky až do roku 1838, kdy zachvátil město obrovský požár, který výrazně změnil historickou podobu náměstí. V dalších letech historické domy padaly za oběť přestavbám a modernizaci, zmizela i kašna. Poslední tečkou bylo zbytečné zbourání domů celé jižní části náměstí v 80. letech 20. století. Na jejich místech byly postaveny nové správní a obchodní budovy. Na náměstí se nachází i několik historických domů zapsaných jako kulturní památky, obnovená budova renesanční radnice (dnes sídlo městského úřadu) a morový sloup. Ten je dominantou náměstí od roku 1717.
www.mesto-nymburk.cz
|
Foto: Tomáš Kukal