Hostitelem letošního 14. ročníku Salonu lázeňství a 10. ročníku konference Sdružení lázeňských míst ČR (SLM ČR) se staly Karlovy Vary, konkrétně hotely Thermal (dějiště Salonu lázeňství) a Imperial, kde se konala samotná konference. Obě akce se staly součástí Karlovarského týdne.
Hlavní téma dvoudenní konference (4. – 5. října 2007) bylo „Perspektivy lázeňství“, tedy hledání budoucích směrů vývoje lázeňské péče a lázeňství jako takového v období změn struktury a národnosti návštěvníků našich lázní, v období změn struktury příjmové stránky ekonomiky lázní a hlavně v období nezadržitelně sílícího trendu wellness. Mezi více jak stovkou účastníků konference byli odborníci na lázeňství (na léčbu i na management lázní) a cestovní ruch i starostové a zástupci radnic a magistrátů lázeňských měst.
Nové trendy lázeňství a lázeňské wellness
První den konference byl celý věnován jednomu stěžejnímu tématu: Nové trendy lázeňství a lázeňské wellness. I když téma bylo pojaté šířeji, v podstatě se wellness (až na výjimky) táhlo jako červená nit všemi vystoupeními. Na konferenci se sešli jak její zastánci, tak i odpůrci a někdy to mezi nimi pěkně názorově jiskřilo. Na hlubší diskuzi však nebyl díky nabitému programu příliš čas, proto se intenzivně debatovalo i o přestávkách a po skončení oficiálního jednání konference.
První blok konference – po úvodních zdravicích od ministra pro místní rozvoj ČR Jiřího Čunka, ředitele agentury CzechTourism Ing. Rostislava Vondrušky a dalších – otevřel svým vystoupením Ing. Pavel Attl, Ph.D., prorektor pro pedagogiku na Vysoké škole hotelové v Praze 8. Ve svém vystoupení na téma Systém řízení kvality v lázeňství se zaměřil na problematiku implementace standardů kvality řady ISO 9000… do lázeňského sektoru. Ze strany managementu lázní by podle něj cílem mít ISO standard neměla být snaha získat marketingovou výhodu („mohu se chlubit, že mám certifikát“), ale zájem mít fungující nástroj (systém) k trvalému udržování kvality ve své společnosti.
Druhá přednášející PhDr. Nora Dolanská, MBA, ředitelka zastoupení agentury CzechTourism ve Vídni, přišla s tematikou Změny klimatu a jejich dopad na cestovní ruch a lázeňství. Současné – a hlavně budoucí – klimatické změny podle ní výrazně zapůsobí na cestovní ruch. Tím, že žije převážnou část roku ve Vídni, vidí podle svých slov zblízka, jak počasí ovlivňuje cestovní ruch tradiční lyžařské země, jako je Rakousko. Naši jižní sousedé jsou z toho pěkně nervózní (což je prý ještě slabé slovo, výstižnější by bylo „hysteričtí“) a začínají se na „zítřek“ připravovat. Jedním trendem je přesun lyžařských vleků, sjezdovek apod. do vyšších nadmořských výšek za sněhem a druhým je budování všelijakých wellness podniků a jiných zábav v těch dnes již nedostatečně vysoko položených tradičních střediscích, ve kterých je však soustředěná velká ubytovací kapacita. V Rakousku podle ní jako houby po dešti rostou – a to i mimo hory – různé bazény, aquaparky, „lázně“ a vůbec wellness zařízení. Obdobně i ve Slovinsku, které silně investuje do wellness infrastruktury a stahuje pro sebe čím dál tím více lázeňskou turistiku. Co se týče světového směru vývoje – turisté již wellness trend vzali za svůj – jezdí na wellness dovolené, jezdí v párech, několikrát do roka na kratší pobyty, spojují wellnes pobyt s kosmetickými procedurami… Do budoucna se podle Dolanské z důvodů současného prudkého nárůstu letecké dopravy předvídá její kolaps (kolem r. 2020), což bude komplikovat dnes poměrně ještě snadné cestování na dovolenou. Proto se wellnessové areály budou stavět skoro všude a wellness rekreace budou alternativou pobytu u moře, na horách apod.
Třetí řečník Ing. Martin Plachý, ředitel – LS Royal Mariánské Lázně a.s., se zaměřil na Rozvoj lázeňství v Evropě a marketing lázeňských míst. Ve svém vystoupení stratifikoval evropské země podle úrovně lázeňství a přístupu k němu. Vytvořil tři skupiny zemí – silné (Německo, Rakousko, Francie, Itálie, …) s dlouhou tradicí, velkým domácím trhem a stabilním stavem; uznávané (ČR, Maďarsko, Slovensko) s dlouhou tradicí, ale poznamenanou totalitním režimem, malým domácím trhem a nevyjasněnou pozicí v rámci zdravotního systému a nakonec dynamické (Polsko, Pobaltí, Bulharsko, Rumunsko) s rychle se rozvíjející lázeňskou infrastrukturou a těžící z nízké cenové úrovně. Zároveň zdůraznil, že jedním z důležitých aspektů u těch „silných“, je velmi výrazná regionální podpora místních lázní ze strany regionálních politiků a samospráv. Z toho bychom si měli podle něj vzít příklad.
Posledním řečníkem v I. bloku byla Ing. Lena Mlejnková, odborná asistentka na VŠE Praha, která se věnovala Ekonomickým perspektivám našeho lázeňství. Na konkrétních statistických číslech a grafech ukázala, jak za poslední roky roste počet lůžek v lázeňských zařízeních v ČR (vznikají nové lázně – Lednice, Klášterec n. Ohří), roste počet klientů a zároveň se mění jejich struktura (z plně hrazené péče ve prospěch samoplátců a cizinců), klesá počet ošetřovacích dní (zkracují se pobyty hostů) a klesá výnos zisku z jednoho klienta. Na závěr se blíže podívala na připravované zavedení poplatku 60 Kč na osobu za den strávený v lázních (u pacientů s KLP) – a aplikovala to na čísla za poslední statisticky známý rok 2006.
Po krátké přestávce program konference pokračoval druhým blokem. Na jeho úvod vystoupil Ing. Rostislav Vondruška, ředitel agentury CzechTourism, s příspěvkem na téma Vnímání lázeňství ČR z pohledu významných zdrojových trhů. Nejprve blížeji kvantitativně popsal české lázeňství z hlediska podílu na příjezdovém cestovním ruchu za rok 2006 (4,76 % z celkového počtu osob a 14,9 % z počtu přenocování) a pak se věnoval jednotlivým zemím Evropy a severoamerického kontinentu, jak je v nich konkrétně vnímáno lázeňství, a zejména pak české lázeňství a kdo je v těchto zemích náš konkurent. Z těchto analýz se pak podle něj odvíjejí i strategie propagace našeho lázeňství v cílových zemích. Svou prezentaci pak uzavřel představením plánovaných aktivit CzechTourism ve vztahu k lázeňství na rok 2008 v zahraničí.
Druhá přednášející – vedoucí lékařka LH Imperial MUDr. Eliška Šmejcová – jako jedna z mála nehovořila vůbec o wellness. Tématem její přednášky byla Hepathopathie v ordinaci lázeňského lékaře. Pojem hepathopathie zahrnuje veškeré poruchy a onemocnění jater, tedy např. akutní hepatitidy (virové záněty jater – A, B, C), chronické hepatitidy, steatosy (ztučnění jater), cirhosy jater apod. A v lázeňském domě Imperial se nyní nově zaměřují právě na diagnostiku a léčení jaterních chorob a další sledování těchto pacientů při opakovaných návštěvách lázní. Tento krok podle Šmejcové souvisel s trendem změny diagnóz, se kterými pacienti do jejich léčebného zařízení jezdí, a hledání nové náplně léčebné a lázeňské péče.
Třetí v řadě vystupujících – Doc. Ing. Věra Seifertová, CSc., rektorka Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, se ve svém vystoupení vrátila k tématu wellness. Nejprve osvětlila posluchačům pojem wellness jako takový (wellness = well being /pohoda/ + fitness (zdraví, kondice); opakem je illness /nemoc/ ), principy, druhy, a jak se lázeňský wellness liší od toho „hotelového“. Ve druhé části pak prezentovala výsledky průzkumu trhu, tedy jaké požadavky mají manažeři podniků na wellness pobyt. Jednalo se o manažery středních podniků, vzorek byl smíšený věkově (mladí, střední, starší) i podle pohlaví (cca 1/3 žen). Výsledky tohoto výzkumu se ukázaly být velmi zajímavé. Wellness pobyt si respondenti například nedokážou představit bez nějaké vodní zábavy (bazén, whirlpool, sauna) či odpočinkového sportu (popř. fitness), Naopak, co vyloženě nepreferují, je lékařská péče. Na závěr tuto tabulku hodnot (požadavků) porovnala s nabídkou wellness služeb hotelů. Vystoupení doc. Seifertové vzbudilo v sále bouřlivou diskuzi, časový skluz však velel po několika příspěvcích z pléna pokračovat v programu konference.
Jako čtvrtý řečník přišel na řadu Ing. Martin Blažek, prokurista Bertiných lázní Třeboň, s tématem Integrace wellness do českého lázeňství. Podle něj jsou wellness pobyty pro samoplátce hitem v nabídce většiny lázní ČR. Má to několik důvodů – mezi ně patří například i snížení rizika financování z jednoho zdroje (zdravotní pojištění) a je to také reakce na demografické změny – prodlužování délky života, nárůst onemocnění ze stresu a pracovního vyčerpání atd. Hosté wellness pobytů jsou však náročnější na nabídku služeb – ubytování, stravování, zábava… Na závěr představil, jak konkrétně je wellness program nabízen v třeboňských lázních Aurora a Bertiny lázně.
Na závěr prvního dne pak Marcel Hule, PR manažer SLM ČR, informoval přítomné o studijní cestě po wellness centrech v Rakousku, která se uskutečnila na jaře letošního roku. Zhruba čtyřicet zástupců SLM ČR a dalších odborníků na lázeňství navštívilo čtyři aquaparky/wellness lázně a vidělo, jak je tento segment lázeňství u našich jižních sousedů rozšířen a jakou pestrou škálu služeb a programů nabízí. „Celá odborná exkurze byla velmi přínosná,“ zhodnotil cestu M. Hule. Příští rok v květnu se bude konat další, tentokrát bude zacílena na Itálii a Slovinko.
První den konference byl zakončen společenským večerem s rautem v Clubu hotelu Imperial, ze kterého pak bylo možno pokračovat na společenský večer Tourfilmu v Grandhotelu Pupp.
Text a foto: Jiří G. Souček
Lázně a zdravotní pojištění
V pátek 5. října pokračovala konference Sdružení lázeňských míst dvěma tematickými bloky. V prvním se hovořilo o lázeňské léčbě ve vztahu ke zdravotnímu pojištění, v druhém pak o finanční stránce věci. Blok nazvaný Lázně a zdravotní pojištění moderoval RNDr. Jiří Schlanger, předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a člen správní rady VZP ČR. Sám se také jako první ujal slova, aby pohovořil o některých aktuálních otázkách lázeňství a perspektivách zdravotního pojištění. Navázal na svůj loňský příspěvek věnovaný některým nestandardním procesům ve zdravotnictví (pěkný eufemismus pro korupci, že?) a hovořil například o problematice vztahů mezi lékaři a distributory léčiv, o využití lůžkového fondu nemocnic, netransparentních procesech v ambulantní péči a o dalších oblastech, které mají celkově za následek mnohamiliardové ztráty ve zdravotnictví. Schlanger také posluchače seznámil se svým pohledem na to, jak by měl být organizován systém financování zdravotní a sociální péče u nás, a potažmo na celou reformu veřejných financí. Ta je podle jeho názoru zatím neúspěšná. Letmo se zmínil také o některých očekávaných událostech ve zdravotnictví, například o poplatcích lékařům či o novinkách v oblasti legislativy.
Druhým řečníkem tohoto bloku byl MUDr. Eduard Bláha, generální ředitel Léčebných lázní Jáchymov a prezident Svazu léčebných lázní ČR. Ten krátce představil Svaz a připomněl význam lázeňství – obor přímo zaměstnává 12 tisíc lidí (nepřímo dává práci 36 tis. zaměstnanců) a celkové tržby z lázeňství překračují 8,4 mld. Kč. Tržby z veřejného zdravotního pojištění jsou přitom 3,2 mld. Kč, daňové výnosy z lázeňství pak 3,78 mld. Kč. Bláha poukázal i na velkou závislost lázní mimo Karlovarský kraj na veřejném zdravotním pojištění, všiml si vývoje počtu lůžek v lázních a seznámil posluchače i s dalšími statistikami. Kritice podrobil zastaralou legislativu v lázeňství a zastavil se u očekávaných změn v této oblasti. Řeč byla zejména o lázeňském zákoně, indikačním seznamu, zákonu o veřejném zdravotním pojištění apod. Tepal i do některých paradoxů ve vnímání lázeňské péče u nás či do paradoxů legislativních. Nastínil též kroky Svazu léčebných lázní v situaci, kdy nedošlo k dohodě o nových cenách lázeňské péče. V závěru představil Léčebné lázně Jáchymov jako specialistu na léčbu pohybového aparátu.
Z pohledu VZP ČR rozebral problematiku lázeňství a zdravotního pojištění MUDr. Pavel Šebánek, vedoucí oddělení úhrad lázeňské a ozdravenské zdravotní péče VZP ČR. I on přijel na konferenci vybaven řadou statistických údajů o lázeňství. Z nich mimo jiné vyplynulo, že v poslední době klesá v lázních počet klientů, jejichž pobyt je hrazen z veřejného zdravotního pojištění. V obecné rovině pak Šebánek konstatoval, že lázeňská péče by měla být dostupná, kvalitní a splňovat kritérium racionální finanční udržitelnosti v systému veřejného zdravotního pojištění. Na tyto parametry se hodlá VZP v budoucnu více zaměřit.
Tento blok přednášek zakončila zprávou o připravované legislativě v lázeňství Mgr. Vladimíra Kalfusová, ředitelka Českého inspektorátu lázní a zřídel, což je jeden z odborů Ministerstva zdravotnictví ČR. Hovořila především o chystané novele lázeňského zákona, v níž je mj. nově řešena problematika přírodních léčebných lázní. Ty by již neměly být jako dosud stanovovány vyhláškou, ale operativnější formou ministerského osvědčení. Definice léčebného postavení přírodních léčebných lázní v zákoně je podle Kalfusové nutností k odlišení od relaxačních pobytů hotelového typu a wellness.
Finance a dotace
Mýlil by se ten, kdy by si myslel, že na téma zdravotního pojištění a lázeňství se nedá mnoho namluvit. Jen během zmíněných čtyř prezentací nabral program konference zhruba 45minutový skluz, kvůli čemuž byla zkrácena přestávka mezi přednáškovými bloky a také omezen čas pro příspěvky řečníků v bloku posledním. Ten byl nazván „Finance a dotace“ a moderovala jej předsedkyně Sdružení lázeňských míst ČR Ing. Květoslava Jeníčková. První v této části promluvil Ing. Jiří Houdek, ředitel sekce ministra na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Ve svém příspěvku se věnoval aktuálnímu plánovacímu období EU a rozvojovým příležitostem, které přináší českému lázeňství. Představil cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU v letech 2007–2013, v červenci přijatý národní strategický a referenční rámec ČR coby klíčový dokument realizace evropské politiky u nás a nastínil systém 24 operačních programů včetně finanční alokace.
Detailněji pak o této problematice hovořila ředitelka odboru cestovního ruchu MMR PhDr. Blažena Křížová a následně i Ing. Daniela Zachystalová, která na MMR zastává funkci vedoucí oddělení integrace a konkurenceschopnosti CR. Křížová účastníky seznámila se základním dokumentem, od kterého se vše odvíjí, totiž s Koncepcí státní politiky cestovního ruchu a jejími prioritami, přičemž akcentovala opatření a aktivity, které se vztahují k lázeňství a zdravotnímu cestovnímu ruchu. Podrobněji se pak věnovala Integrovanému operačnímu programu a z něj podporovaným aktivitám. Zachystalová navázala prezentací o regionálních operačních programech, přičemž i ona se věnovala hlavně těm, které jsou v jednotlivých NUTS II zaměřeny na zlepšování lázeňské infrastruktury, podporu marketingu a propagace v oblasti lázeňství a wellness apod. Připomněla též tematické operační programy či operační programy přeshraniční spolupráce, z nichž mohou být podpořeny projekty v lázeňství.
Rovněž následující dva příspěvky byly zaměřeny na možnosti veřejné podpory v oblasti cestovního ruchu a lázeňství. Advokát Mgr. Ing. Marek Švehlík a jeho kolegyně Ing. Zuzana Kadlecová, oba z firmy Rödl & Partner Consulting s.r.o., seznámili posluchače s tím, co musí udělat zájemce o případnou podporu z veřejných zdrojů a jakou pomoc mu v této oblasti může nabídnou jejich firma. Stručně řečeno, šlo o nabídku kompletního zpracování celého projektu, případně o poradenství v kterékoli jeho fázi.
S krátkým neplánovaným příspěvkem vystoupil náměstek ministra pro místní rozvoj pro evropské záležitosti a finanční toky Ing. Daniel Toušek, který upozornil na ryzí podstatu dotační politiky, totiž na fakt, že nejde primárně o jednotlivé dotační tituly. Na počátku musí být plán integrovaného rozvoje měst, obcí či regionů, kterému musí být konkrétní projekty podřízeny. Kromě jiného také Toušek vyzval přítomné ke vzájemné spolupráci.
Evropského ducha vnesl do koncertního sálu hotelu Imperial Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc., poslanec Evropského parlamentu, který do Karlových Varů přijel s příspěvkem nazvaným „Peníze a jiné hodnoty Evropské unie“. Připomněl tradici evropského merkantilismu, z níž pramení volný pohyb občanů, zboží, kapitálu a služeb. Upozornil ale, že ne všechny z těchto svobod beze zbytku fungují. Zmínil se též o aktuálních problémech EU, totiž zemědělské politice, zahraniční a bezpečnostní politice, sociální politice, problematice rozšiřování apod., stejně jako o aktuální reformě unijní legislativy. Zvěřina také varoval, že nebude-li ČR úspěšná v čerpání nenárokových položek EU, může být na konci programovacího období 2007–2013 její bilance ve vztahu k evropskému rozpočtu záporná.
Poslední slovo patřilo řediteli Lázní Hodonín a předsedovi dobrovolného svazku obcí Hodonín a Lednice nazvaného Jihomoravské lázně Ing. Milanu Sýkorovi. Jeho vystoupení se týkalo dotačního záměru, v rámci kterého byly rozšířeny lázně v Hodoníně a vybudovány nové lázně v Lednicko-valtickém areálu. Cílem záměru byl nejen rozvoj lázeňství na jižní Moravě, ale také rozšíření turistické nabídky regionů a zvýšení jeho přitažlivosti pro návštěvníky či zvýšení zaměstnanosti. Sýkora popsal, z jakých zdrojů byl projekt podpořen, jak probíhal a co přesně znamenal. Vystoupení uzavřel konstatováním, že nabídka pro cestovní ruch a lázeňství byla na jihu Moravy kvalitativně a ve vhodných lokalitách rozšířena a úspěšně nastartována, neboť nové kapacity si nacházejí své místo na trhu – ke konci září hlásily cca 65% obsazenost.
Součástí Salonu lázeňství byl i workshop pro německé lékaře, který proběhl na závěr druhého dne v hotelu Richmond. Více o něm se dočtete na straně 53.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych