Ohlédnutí Romana Vacho

Když jsem pro prosincové vydání připravovala rozhovor s Ing. Pavlem Hlinkou, viceprezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu, netušila jsem, že hovořím současně s budoucím prezidentem Národní federace hotelů a restaurací. Ing. Hlinka vystřídal po konferenci NFHR ve funkci dosavadního prezidenta pana Romana Vacho. A tak jsme hned v dalším – tomto lednovém vydání nežádali znovu o rozhovor nového prezidenta Pavla Hlinku, ale připravili jsme krátké ohlédnutí s Romanem Vacho za jeho dvouletým prezidentováním.

Když se ohlédneš za svojí prací v pozici prezidenta NFHR, které období či úkol byly nejtěžší?
Nejtěžší bylo uvědomit si odpovědnost, která k této čestné funkci přináleží. Velmi složité bylo najednou přeorganizovat pracovní styl a rytmus, protože vždy pro mne bylo prioritní především řídit Grandhotel PUPP, takže bylo nutné využívat večery, volné dny a ochudit koníčky a rodinu.
Samozřejmě že nejtěžší období přišlo počátkem letošního roku, kdy jsme museli převzít řadu úkolů sekretariátu. Teprve potom jsem si uvědomil, co všechno pro NFHR ČR znamenal JUDr. Vladimír Štětina. A jak to tak bývá, vše přišlo ve velmi hektické době. Jen je třeba si uvědomit, že jsem prosazovali Jednotnou klasifikaci hotelů, bojovali jsme o DPH, vedli jsme tvrdé diskuze o novele autorského zákona.
Vstoupili jsme do EU, začalo platit velké množství nových nebo novelizovaných zákonů. Jen hygienické předpisy nám zabrali mnoho času jednání a samo přesvědčování… Opravdu je velmi těžké říci, co bylo nejtěžší.

Co se naopak z tvého pohledu podařilo?
Já si nejvíce vážím růstu členské základny – za dva roky o 50 %. To je úspěch celého týmu, který NFHR ČR vedl poslední roky. Daří se měnit pocit podnikatelů našeho oboru, že NFHR ČR je „exkluzivním klubem jen pro někoho“. Jsem jednoznačně přesvědčen, že se daří uvědomovat si a zařazovat do denní praxe NFHR ČR odpovědnost „těch velkých“ za úroveň a kvalitu celkového produktu průmyslu v naší zemi. Jsem velmi spokojen s možnostmi a úrovní spolupráce se státní správou, která se podílí na řízení a rozvoji cestovního ruchu v ČR.
Navrhli jsme ministru Paroubkovi nutnost utvoření poradního sboru ministra pro oblast cestovního ruchu a počátkem prosince jsme obdrželi pozvánku do nově vznikajícího orgánu. A z toho mám velkou radost a vidím, že stát si opravdu, nejen deklarativně, začal uvědomovat význam cestovního ruchu, ale i jeho součásti, tedy průmyslu našeho pohostinství, čímž myslím hotelový a restaurační průmysl.

Na malém českém trhu více či méně pracují 4 profesní svazy v oboru hotelů a restaurací. Je reálné spojení v jednu silnou organizaci? A pokud ano, tak v jakém časovém horizontu?
Nechci se nikoho dotknout, ale opravdu pracují pouze dva, když trochu přivřu obě oči, tak tři a půl. Již před více než rokem jsem inicioval setkání všech prezidentů a na kulatém stole v Karlových Varech jsem nastínil vznik jedné profesní organizace. Základním důvodem bylo zjednodušení jednání se státními institucemi, snížení nákladů na činnost, jasnost a průhlednost kroků, zjednodušení práce atd. Jen pro příklad, pro jednání o autorském zákoně se účastnili 4 prezidenti, 4 sekretariáty psaly stejné materiály a každý se vytahoval, že je to právě jeho a jen jeho zásluha. Z mého pohledu ztráta času, ale i mrhání disponibilními zdroji. Všechny profesní svazy chtějí dělat domácí politiku, nikoho netrápí, že pouze NFHR ČR nese na svých bedrech finanční zátěž být reprezentantem našeho průmyslu a profese na evropské a světové úrovni (1 mil. Kč ročně). Další příklad – v červnu jsme v NFHR ČR zahájili přípravnou kampaň k úrovni středních, vyšších a vysokých odborných škol. Projel jsem celou republiku a v diskuzích jsem se připravoval na další postupné kroky, které cítíme jako důležitý moment naší odpovědnosti v oblasti vzdělávání nastupující generace pro náš průmysl. V minulém čísle COTu jsem si přečetl naprosto nekoncepční článek k této problematice vzešlý z HOREKY. A mohl bych pokračovat dalšími příklady, jako je například postoj Spolhostu k jednotné klasifikaci ubytovacích zařízení, kdy místo uvědomění si důležitosti tohoto materiálu napíše jeden z mála členů tohoto sdružení stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, než aby se zamyslel, zda není lepší pro kvalitu naší nabídky něco málo změnit a doplnit do svého myšlení a reality ve vlastním podniku.
Ale abych přímo odpověděl na otázku. Jsem optimista a jsem přesvědčen, že musí dojít ke sbližování názorů. Musí vyhrát zdravý rozum v kontextu těch bodů, o kterých jsem již hovořil.
Rozhodně by mělo dojít k rozdělení konkrétních odpovědností za jednotlivé oblasti společných zájmů, aby se netříštily síly a bylo jasně vidět, kdo a co dělá a jak.
Vidět horizont je těžké. Sám jsem nastínil již loni konec roku 2006, ale to bylo velmi optimistické. Rozhodně bychom se o to měli ku prospěchu nás všech pokusit.
Největší problém ale vidím v tom, že najednou by měl být pouze jeden prezident, a to asi nebude tak jednoduché.

Jakým směrem by se měla podle tebe ubírat NFHR ČR v následujících letech?
Myslím si, že zásadní trend vidím v kontinuitě činnosti navazující na to vše dobré, čeho jsme dosáhli za posledních 15 let, se silným důrazem na růst členské základny, orientace na činnost v regionech, kde vzniká velmi silný a slibný podklad pro vytváření podmínek pro rozvoj podnikatelských aktivit našeho průmyslu. Velmi inspirující vidím přiznání si a převzetí odpovědnosti za kvalitu vzdělávacích procesů nejen u mladých a nastupujících spolupracovníků, ale i v oblasti celoživotního vzdělávání v průřezu celého oboru. NFHR ČR musí být i do budoucna nositelem kvality našich produktů, vždy musí být v čele nových principů práce. Její úlohu vidím spíše v diskuzích o budoucnosti, vizích a trendech našeho průmyslu. To je její místo a hlavní úkol, který jí dali členové, a v tom cítí, že jim může federace pomoci.
Závěrem chci moc poděkovat všem, se kterými jsem měl možnost za poslední dva roky spolupracovat a řešit řadu otázek, které se přímo dotýkají našeho oboru a cestovního ruchu především.
Blíží se čas Vánoc, a proto chci všem popřát osobní pohodu, klid, mnohem lepší obchod a hodně optimismu do roku příštího.

Roman Vacho

Jako ocenění za významný osobní přínos pro rozvoj činnosti NFHR ČR a oboru hotelů a restaurací získal pan Roman Vacho „Cenu JUDr. Vladimíra Štětiny“, která byla v rámci výročních cen udělena v prosinci 2004 poprvé. Roman Vacho zůstává členem Výkonného výboru NFHR ČR, a tak se s ním budeme jistě setkávat i nadále při řešení problémů, se kterými se potýká obor hotelnictví a gastronomie.

Eva Frindtová