Více výsledků...
Vinařské obce v tuzemských regionech lákají své návštěvníky na ochutnávky vín ve sklepních uličkách. Čím je jejich fenomén tak výjimečný? V čem se liší sklepní uličky v jednotlivých oblastech? A mohou nám v tomto směru konkurovat jiné země s rozvinutou vinařskou kulturou?
Sklepní uličky jsou jedním z fenoménů jižní Moravy. Jedná se o soubory vinných sklepů a lisoven, většinou umístěné mimo obce, kde vinaři přeměňují hrozny v lahodné víno. Podle sdělení Juraje Flamika z Nadace Partnerství jsou sklepní uličky, nacházející se na okrajích vesnic nebo přímo pod vinohrady typické pro severní Panonskou vinařskou oblast. Ve vinařské oblasti Morava jich můžeme nalézt přibližně stovku. „Sklepy začaly vznikat co nejblíže vinohradů i proto, že v malých domech sklep nebyl a ani místo, kde by se víno dalo vyrábět," vysvětluje Flamik. Po odlišnostech sklepních uliček a sklepní architektury pátrala Nadace Partnerství již před 12 lety s předpokladem, že se budou regionálně lišit. Celkově je na Moravě asi 10 stavebních typů sklepů, které se opakují téměř všude.
Podle slov Marka Špalka z Nového Vinařství ale sklepní uličky v každé vinařské obci na jižní Moravě nenajdeme. Někde jsou totiž sklepy součástí rodinných domů, kde vchod bývá většinou ze dvora.
V některých obcích, jako jsou třeba Velké Bílovice nebo Prušánky, tvoří podle slov Michala Solaříka z mikulovského Vinného sklepa Pod Kozím hrádkem sklepní uličky celé vesničky sklepů, kde některé z nich mohou sestávat až ze stovky staveb.
Každá z vinařských podoblastí se může pochlubit nějakou tzv. top sklepní uličkou. Na Znojemsku ji například najdeme v Novém Šaldorfu – Sedlešovicích. Jde vlastně o dvě sklepní uličky – větší v Novém Šaldorfu s názvem Modré sklepy a menší v Sedlešovicích. Vinařské stavby na Znojemsku se vyznačují kombinací hrubozrnné omítky s hladkým orámováním (šambránami) kolem dveří a oken. Ve sklepě č. 47 na návštěvníky čeká vedle ochutnávky vína také například výstava „O víně a písku z Modrých sklepů", přinášející zajímavosti z místní sklepní uličky.
Na Mikulovsku doporučujeme milovníkům vína vydat se do Pavlova. Nadsklepní vinařské domy s renesančními a barokními jádry, jež jsou soustředěny zejména v České ulici a v ulici Na Cimbuří, jsou krásnou a ojedinělou ukázkou venkovského baroka. V místních sklepech si pochutnáte nejčastěji na aromatických, kořenitých vínech s ovocitou svěžestí, jejichž chuť pochází z unikátního vápencového podloží Pálavy. „V Mikulově je zajímavostí, že některé vinné sklepy jsou vybudovány právě ve vápencových jeskyních," uvádí Michal Solařík.
Ve Velkopavlovické podoblasti navštivte Bořetice. Najdete zde soubor 260 sklepů, tvořících vesničku vinných sklípků pod Kraví horou, nacházející se asi půl kilometru od samotných Bořetic. Sklepy jsou uspořádány do dvou hlavních ulic nazvaných Horní a Dolní Frejd.
Slovácké búdy s krátkými sklepy, typické pro Strážnicko, najdeme ve všech ostatních vinařských podoblastech. Na Slovácku zrají především hrozny bílých aromatických odrůd, které můžete ochutnat v Nechorách, kde se dnes nachází 410 sklepů, z nichž některé jsou zdobené malovaným žudrem (klenutý přístavek před vchodem do stavení). Ve sklepě č. 72 mohou hosté zhlédnout výstavu „O nechorských sklepech a búdách", přibližující historii místní sklepní uličky a folklor.
Luděk Košut, předseda ZO ČZS Prušánky a jednatel Rodinného vinařství Košut, seznamuje s ojedinělou vesničkou vinných sklepů s náměstíčkem a uličkami, nazývající se Nechory. „Vznikla rozvojem vinařství napříč historií v Prušánkách a patří k velmi oblíbeným a vyhledávaným cílům všech milovníků vína," říká Luděk Košut.
Odlišnost vinařských uliček, kterou lze využít pro turistiku, je podle názoru Juraje Flamika spíše ve velikosti sklepních ulic. Velké Bílovice mají 600, Mutěnice 500 a Prušánky 400 sklepů v jedné lokalitě. „Významný je pak rozdíl v zachovalosti původního rázu sklepní ulice nebo alespoň některých objektů. Z tohoto hlediska samozřejmě vítězí vesnické památkové rezervace Petrov Plže, Stará Hora v Blatnici, Veletiny Stará Hora, Vlčnov Kojiny a Pavlov," popisuje Juraj Flamik. Velký rozdíl je také mezi sklepními ulicemi vesnického charakteru a městského typu, jaké najdeme třeba v Mikulově, Znojmě nebo Hustopečích.
Vyznavači cestování za víny mohou při svých výpravách za lahodným mokem využít také služeb cestovních agentur, zaměřujících se na vinařskou turistiku. Ivana Jurášová, jednatelka cestovní agentury DaNiTour uvádí, že o zájezdy do vinařských uliček je velký zájem. „Moje agentura pořádá pouze zájezdy na objednávku pro kolektivy zájemců o návštěvu sklepních uliček do Velkých Bílovic," říká Ivana Jurášová. Zájem o fenomén sklepních uliček potvrzuje i Pavel Čornej, majitel CA a CK ARCES, specialisty na vinařskou turistiku v Česku. V jeho nabídce lze najít vinařské lokality z celé moravské vinařské oblasti, ale i mimo ni. „Podle požadavků a ohlasů našich klientů je největší zájem o návštěvu vinných sklepů zejména ve Velkých Bílovicích, Čejkovicích, Bořeticích, Petrově, v Novém Šaldorfu a v okolí Mikulova a Valtic, kde je vazba i na ubytovací kapacity," říká Čornej, který do nabídky zařazuje pouze osobně prověřená vinařství. Firma v současné době spolupracuje asi s padesáti vinaři. Pavel Čornej sděluje: „Při výběru lokalit a vinařů se zaměřujeme zaprvé na kvalitu a druhovou skladbu nabízeného vína, ale posuzujeme také celkovou úroveň a čistotu sklepa a hostinské místnosti, dále možnosti zajištění občerstvení a vzdálenost a vhodnost ubytovací kapacity v dané lokalitě." Kancelář zajímá i odbornost vinaře a jeho schopnost podat či zajistit klientům fundovaný výklad o pěstování vinné révy, zpracování hroznů a výrobě vína.
 Sklepy v Blatnici pod Svatým Antonínkem si zachovaly původní ráz |
Akce ve sklepních uličkách pořádá formou Festivalu otevřených sklepů i Nadace Partnerství. Organizuje také například odborné exkurze do sklepních uliček hlavně v Dolním Rakousku a stále častěji i zájezdy vinařů a zájemců o vinařskou turistiku ze Slovenska do sklepních uliček na Moravě. Juraj Flamik potvrzuje, že dnes jsou fenoménem sklepních uliček návštěvníci většinou nadšeni. Oceňují romantické prostředí uliček, génius loci a „osamělost" lokality, ale také dostatečné turistické zázemí. Přitahuje je též dostatek turistických služeb i autenticita prostředí. Nadace má v nabídce čtyři vzorové sklepní uličky, kam lze s jistotou vzít malou i větší skupinu milovníků vína. „Jsou to Modré sklepy na Znojemsku, Pavlov na Mikulovsku, Kraví Hora v Bořeticích na Velkopavlovicku a Nechory v Prušánkách na Slovácku. Tyto uličky dostanou i certifikát služeb vinařské turistiky, udělovaný Národním vinařským centrem a Nadací Partnerství," vysvětluje Juraj Flamik. Zájemcům o romantiku ve dvou doporučuje méně známé lokality, například pobyt v Suchořádské zmole v Kobylí, sklepní ulici v Hnanicích nebo v úplně neobjevených Chvalovicích či Starovicích. Zároveň Flamik potvrzuje, že vinařská turistika vyžaduje tzv. zážitkový mix. Hostům je podle jeho soudu potřeba nabídnout více než jen degustace vína. „Klienti rádi objevují typické sklepní uličky, ale současně je baví vína porovnávat, učit se jim rozumět, poznat technologii, sklepy, vinařské vesnice a vinaře."
Každá sklepní ulička přitahuje své hosty svým ojedinělým charakterem. Uličky se odlišují architekturou, velikostí lisoven a také folklorem. Každá ulička nabízí jiný počet sklepů, uličky jsou různě členité – někdy jsou umístěné podél hlavní cesty jen z jedné strany, někdy z obou stran a jindy jsou velmi rozsáhlé a tvoří spleť malých uliček. „Vždy zde hraje svou roli terén, který musí stavbě sklepů odpovídat – sklepy se kopou do svahu a takřka nikdy na rovině," uvádí Marek Špalek z Nového Vinařství.
Vinné uličky nabízejí hostům vedle ochutnávek vína mnoho dalších zážitků. Podle slov Luďka Košuta si hosté v Prušánkách oblíbili hlavně návštěvu sklepní uličky s náměstíčkem. V Nechorách je k vidění též mikromuzeum zabývající se vinařstvím a architekturou nechorských sklepů. „V dubnu se zde koná Nechorský košt vín, poté májové zpívání mužských a ženských sborů, v červnu otevřené sklepy, v září slavnosti ‚zarážání hory‘ a krojované vinobraní a podobně," říká Košut.
Fenomén podobný sklepním uličkám existuje i v dalších zemích, ve kterých najdeme vinice. Vedle jižní Moravy se s nimi setkáme třeba v Rakousku, Maďarsku či ve Slovinsku. Michal Solařík uvádí: „Sklepní uličky z Dolního Rakouska jsou například velmi podobné sklepním uličkám u nás." Odlišnost tuzemských vinařských uliček je dle slov Luďka Košuta především v tom, že převážná část vinných sklepů u nás stále slouží svému původnímu účelu výroby vína, i když především ve formě malého vinaření. „Například v Rakousku je většina sklepů využívána především pro společenské setkávání nebo k specifickému uskladnění vína, jako třeba k archivaci," uvádí Luděk Košut. To potvrzuje Ivana Jurášová a dodává: „Setkat se s tím můžeme například v Rakousku, v oblasti Weinviertel v Poysdorfu."
Podle zkušenosti Pavla Čorneje znají fenomén vinařských uliček také na Slovensku i v zemích „vínem oplývajících". „Domnívám se ale, že jejich fenomén v zahraničí nemá takový rozměr jako u nás. Na Slovensku třeba není ještě o vinařskou turistiku plošně až takový zájem jako v Česku, a pokud ano, hodně slovenských milovníků vína jezdí do sklepních uliček k nám na Moravu. V ostatních zemích bere tamní obyvatelstvo sklepní uličky víceméně jako běžnou věc a ačkoliv je také rádi navštěvují, masivní nájezdy do nich nepořádají," říká Pavel Čornej. Fenomén sklepních uliček, respektive pít víno a jezdit za vínem, je v našich zemích, podle jeho názoru, jednak důsledkem tzv. společenské módnosti, které Češi rádi podléhají, a také dobré marketingové strategie „cechu" moravských vinařů, kteří propagují vína z Moravy a vína z Čech.
Obliba cestování za vínem do sklepních uliček u nás neustále roste. Podle Luďka Košuta může být jedním z důvodů skutečnost, že se v nich mohou návštěvníci setkat s ojedinělou atmosférou vinařské vesnice, kterou jinde nenaleznou. Marek Špalek potvrzuje, že poslední dobou je „trendy" navštěvovat sklepní uličky, poznávat místní zvyky, vinaře, architekturu a vinařský kraj. „Právě díky tomu zažívají sklepní uličky dnes na Moravě velkou renesanci. Přibývá vinařů nabízejících svá vína, ale také poskytovatelů ubytování či dobrých restaurací," uvádí. A Michal Solařík přitakává: „Pro milovníky vína to znamená příležitost ochutnat vína malých vinařů z rodinných vinařství, jejichž nabídku většinou nenajdete v supermarketech a mnohdy ani ve vinotékách."
Rostoucí oblibu akcí ve sklepních uličkách potvrzuje také Juraj Flamik. Jen za posledních pět let se podle něj na Moravě zdvojnásobil počet akcí typu „otevřených sklepů" z 30 na 60. „Největší akcí je ‚Ze sklepa do sklepa‘ ve Velkých Bílovicích, kam v roce 2014 zavítalo v jeden den 5 400 návštěvníků," říká Juraj Flamik.
 V Nechorách dnes najdeme kolem čtyř stovek sklepů |
Podle sdělení Marka Špalka se v každé sklepní uličce najde vždy několik vinařů a každý má ve zvyku nabízet co největší množství druhů vín tak, aby pokud možno uspokojil všechny zákazníky. Michal Solařík vysvětluje, že hosté vinných sklípků rádi ochutnávají vína od tzv. malovinařů, tedy vína, která jsou na trhu jinak nedostupná.
Cestovní agentury se snaží milovníkům toulek za vínem poskytnout ochutnávky vín z prověřených vinařství, jak je tomu například v CA ARCES. „Klientům doporučujeme návštěvu ve sklípcích odpovídajících jejich přáním a nárokům. Klientů, kteří nás kontaktují s přáním zajet si do sklípku, se dotazujeme na jejich představy o průběhu večera, druhové skladbě podávaného vína a podle požadavků jim z množství spolupracujících vinařů vybereme toho vhodného. Kdo chce jakostní sudové víno, dostane se mu ho, kdo chce pozdní sběry, výběry z hroznů nebo speciální vína, dostane se mu jich. Každý klient je jiný, má jiné chutě, jiné požadavky, a tomu se musíme přizpůsobit," říká Pavel Čornej.
Návštěvy vinařských obcí si oblíbili i cykloturisté. Například Nechorami vede řada cyklostezek hojně vyhledávaných cykloturisty. Cyklističtí nadšenci zde podle slov Luďka Košuta obdivují především architekturu a život obyvatel obce. Jenže navštivte vinný sklep a neochutnejte… Michal Solařík a Pavel Čornej cykloturistům navštěvujícím vinařské uličky doporučují, aby vína ochutnávali s mírou. Juraj Flamik upozorňuje, že v naší zemi je poněkud sporné spojení návštěvy vinařských uliček a cykloturistiky: „Jižní Morava je pro 40 procent návštěvníků spojena s vínem a kolem, ale všichni kompetentní dnes dávají ‚hlavu do písku‘ při zmínce o povolení malého promile alkoholu pro cykloturisty." Přitom tzv. nenulová tolerance je podle jeho slov povolena v Rakousku, Německu, Itálii i jinde. „Dopravní policii však nezbývá nic jiného, než návštěvníky na kolech ve vinařském kraji prostě jen tiše tolerovat," doplňuje Juraj Flamik.
Moravské vinařské stezky jsou dnes nejznámějším tematickým produktem cykloturistiky v České republice (a to i za hranicemi). Nadace Partnerství a Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava se sklepním uličkám intenzivně věnují. Vinařský fond a Národní vinařské centrum produkují informační materiály o vinařské turistice a mají informační web, kde lze nalézt mapy vinařských stezek, sklepní uličky a služby vinařů. Vinařská turistika přináší obživu i dalším podnikatelům – lidé putující za vínem musejí samozřejmě někde bydlet a stravovat se (tyto služby poskytuje i řada vinařů) a kromě návštěv sklepů hledají i jiné možnosti vyžití. CK ARCES tak pro své klienty zajišťuje na přání doplňkové služby v podobě návštěvy kulturních, historických, přírodních nebo technických zajímavostí a památek. Zaznamenává také zájem návštěvníků o adrenalinové aktivity, jako jsou jízda na čtyřkolkách, paintball či odpočinkové zážitky ve formě plavby na lodičkách, kuželek, bowlingu a podobně. „S místními vinaři zahrnujeme do programů také jarní a letní prohlídky vinohradů," sděluje Pavel Čornej.
Sklepní uličky se stejně jako i jiné gastronomické provozovny snaží neustále zákazníky zaujmout. V Nechorách se například v jarních a podzimních měsících koná řada vinařských slavností. „Do budoucna zvažujeme například ‚Služby otevřených sklepů‘ v kooperaci s okolními vesnicemi," sděluje Luděk Košut. „V rámci této akce by měl v každé vesnici službu vždy jeden vinař a hosté by věděli, kam mohou v konkrétní den na víno zajít," uvádí.
Nové Vinařství plánuje u své vinice „Pod lomem" u obce Klentnice na Pálavě zřízení degustačního stánku, kde bude možné od jara do podzimu ochutnávat a kupovat v něm vyrobená vína. Michal Solařík říká: „Rádi bychom také připravili vzdělávací kurzy o víně – degustace vín, její základy a podobně." Zkrátka a dobře, zájem o vinařskou turistiku je třeba nejen využívat, ale také systematicky rozvíjet a podporovat.
Text: Kateřina Hanibalová
Foto: CzechTourism, Palickap / Wikimedia Commons
Beskydská, Krkonošská i další pivní stezky 2026: pivovary, délky tras, razítka a odměny. Kam vyrazit za pivem po Česku.
Galateo, coperto a spropitné v Itálii: kolik dát u stolu, jak se obléknout do kostela a čeho se vyvarovat v restauraci i na ulici.
Nejníže položená sjezdovka ve střední Evropě a večer víno z Modrých Hor. Tipy na lyžování v Němčičkách i vinařské akce 2026.
