Nová literatura k právu cestovního ruchu

Právní úprava cestovního ruchu v posledních letech prochází řadou změn, což bohužel dosud není ani zdaleka ukončený proces. K největším změnám patří nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., účinný od 1. ledna 2014, s nímž se praxe teprve postupně sžívá. Nejvýraznější plánované změny pak představuje novelizace zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, a s tím propojený problém náhrady klíčové směrnice o zájezdech 90/314/EHS. Změny se tedy netýkají jen České republiky, ale celé EU, protože nová směrnice, připravovaná již řadu let, přinese mnoho nového. Přesto zhruba poslední dva roky až pozoruhodně rychle přibývá odborná literatura k této otázce.

Když v červnu 2013 vydal autor tohoto přehledu knihu Právo a cestovní ruch (224 stran), která je současně učebnicí určenou i neprávníkům, tak v řadě aspektů vlastně nebylo vůbec možné navazovat na starší odborné publikace. To bylo způsobeno na jedné straně tím, že kniha již obsahuje současnou právní úpravu (spojenou hlavně s novým občanským zákoníkem), na straně druhé pak jen minimálním zájmem právní vědy ve starší době. Příručky, které vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj v letech 2006 (Kulhánek–Ivičič–Jamborová, Legislativa pro cestovní ruch) a 2007 (Bruna, Právo v cestovním ruchu), byly nerozsáhlé a již nemálo zastaralé. Články k právní úpravě cestovního ruchu jsou výjimkou, v obecněji pojatých právních publikacích bývají tyto aspekty často přehlížené nebo doslova odbyté, což platí dodnes. Na Slovensku byla ostatně situace ještě horší. Naopak zejména v Německu je právní úprava cestovního ruchu uznávaná specializace, k níž vychází dostatek prací.

Nemalý zájem o právní úpravu cestovního ruchu v ČR projevuje necelé tři roky nakladatelství Havlíček Brain Team, které vydalo řadu menších publikací. Na podzim organizuje kulaté diskusní stoly k problematice (ve spolupráci např. s organizací CzechTou­r­ism) a jejich záznamy pak vycházejí i tiskem: Právo a cestovní ruch (2013, 79 stran), Bariéry cestovního ruchu (2014, 79 stran), Cestovní ruch ve světle nové právní úpravy (2014, 79 stran). Nakladatelství vydalo i přehledy soudní judikatury k otázce, kterou si neprávník bude jen těžko opatřovat: Kompendium judikatury / Právo a cestovní ruch (2013, 191 stran), Kompendium judikatury / Právo a cestovní ruch II (2014, 135 stran).

Na Slovensku, kde předtím v zásadě ne­existoval použitelný přehled problematiky, vyšla před koncem roku 2014 vynikající publikace od odborníků z trnavské právnické fakulty Monika Jurčová – Róbert Dobrovodský – Zuzana Nevolná – Andrea Olšovská: Právo cestovného ruchu (C. H. Beck, 337 stran). Při diskusích o právní úpravě cestovního ruchu je třeba si stále uvědomovat, že nejde o vyhraněné odvětví, takže je diskutabilní i název a záleží na autorech, co k problematice přiřadí. Autoři z Trnavy věnovali vedle základních prvků daných hlavně směrnicí 90/314/EHS značnou pozornost pracovněprávním aspektům a důkladný výklad je i u otázek dopravy. Poněkud překvapí minimální zájem o správní aspekty cestovního ruchu, a to je na Slovensku speciální zákon o podpore cestovného ruchu 91/2010 Z.z.

V České republice na konci června vyšla rozsáhlá kvalitní publikace od Kláry Havlíčkové (advokátka, publikuje i v COT business) a Renaty Králové (Ministerstvo pro místní rozvoj) Cestovní právo, a to rovněž u známého právního nakladatelství C. H. Beck o rozsahu přibližně 500 stran. Autor tohoto přehledu byl lektorem-recenzentem knihy. V českém prostředí znamená dosud nejdůkladnější přehled problematiky, jaký byl kdy vydán. Po úvodním přehledu právní úpravy či subjektů je do detailů rozebírána smlouva o zájezdu či jiné typy smluv týkajících se cestovního ruchu, zákon č. 159/1999 Sb., ale také např. doprava, daňové aspekty, živnostenské právo nebo ochrana spotřebitele.

I přes dosud nestabilizovanou právní úpravu tedy literatury k této otázce nemálo přibývá, když autoři již zřejmě nechtějí čekat na mnohokrát odkládanou náhradu směrnice 90/314/EHS. V Německu např. v březnu vyšlo již 7. vydání ve světě asi nejuznávanějšího přehledu Reiserecht (C. H. Beck, 1 716 stran), jehož autorem je prof. Ernst Führich. V Česku se také 10. února poprvé konala vědecká konference k právní úpravě cestovního ruchu, a to na Právnické fakultě UK, kde byl na podzim 2014 do výuky zařazen předmět zaměřený na právní úpravu cestovního ruchu, což bylo zřejmě poprvé na českých právnických fakultách. Vcelku tedy zájem právní vědy o cestovní ruch roste a přibývá publikací, avšak vzhledem k očekávaným změnám bude i nadále o čem psát.

JUDr. PhDr. René Petráš Ph.D.pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity Jana Amose Komenského
petras@prf.cuni.cz