Návštěvnost Velikonočního ostrova bude kontrolována

Chilské úřady od poloviny září zavedly zvláštní návštěvnické karty pro osoby směřující na Velikonoční ostrov. Snaží se tak registrovat a případně regulovat příliv turistů, kteří na ostrově zůstávají dlouhodobě a údajně přetěžují jeho ekologii. Kontrolu délky pobytu turistů požaduje již delší dobu samospráva ostrova, zastupující především zájmy domorodého obyvatelstva.

„Opatření není zaměřeno na omezení vstupu na Velikonoční ostrov,“ řekl podle agentury AFP náměstek chilského ministra vnitra Patricio Rosende. „Chceme ale zvýšit informovanost o návštěvnících ostrova, abychom v budoucnu mohli lépe řídit růst jeho populace,“ dodal.

Zvláštní návštěvnickou kartu (TEV) musí vyplnit a odevzdat každý turista před nástupem do letadla směřujícího na Velikonoční ostrov z letiště v Santiagu de Chile, které jediné zajišťuje letecké spojení s touto 3 600 kilometrů vzdálenou výspou chilského území v Tichém oceánu. Obyvatelé ostrova, který se v polynéském jazyce jmenuje Rapa Nui, si vládní opatření vynutili 48hodinovou blokádou ostrovního letiště v polovině srpna. Požadovali účinná opatření pro regulaci dosud ničím neomezované imigrace a délky pobytu turistů.

Necelých 3 800 původních obyvatel ostrova ze současných asi 5 000 je znepokojeno rostoucím přílivem osob na jeden z posledních „přírodních rájů“ na Zemi. Velikonoční ostrov ročně navštíví na 50 000 turistů, které přitahují místní pláže, vulkanická krajina, a především slavné obří sochy moai. S přílivem návštěvníků ovšem roste zločinnost, která je podle domorodců „čistým importem“ z pevniny, a je narušován křehký ekosystém a historické dědictví ostrova. Vedle návštěvnických karet čili registrace turistů vláda ostrovní samosprávě slíbila přísnou kontrolu trestní zachovalosti chilských příchozích na ostrov jako potenciálních usídlenců. Samospráva navíc požaduje také změnu zákona, aby měla právo omezovat počet trvalých přistěhovalců z kontinentu.

Podle vědců zažil ve svých dějinách ostrov nejméně jednu, možná několik ekologických katastrof, když přemnožené obyvatelstvo zničilo všechen dřevní porost na ostrově, vychýlilo jeho ekologickou rovnováhu a vyvolalo tak hladomor, vymírání a civilizační pád. Právě sochy moai podle některých teorií svědčí o snaze upadající ostrovní civilizace zvrátit tragický vývoj pokusem „naklonit si bohy“. Tato snaha ale zjevně neměla úspěch, jak zjistili první evropští objevitelé ostrova v 18. století, kteří zde nalezli už jen hrstku obyvatel a záhadné sochy zapomenuté kultury.

Text: -čtk-
Foto: Artemio Urbina