Na návštěvě na ostrově lásky

Mohlo by se zdát, že vozit zástupce cestovních kanceláří a agentur na Kypr je stejná pošetilost jako nosit dříví do lesa. Je pravda, že Afroditin ostrov u nás není neznámý, ovšem cestovních kanceláří, které jej mají v nabídce, je zatím poskrovnu. To se však může již zanedlouho změnit – na počátku dubna se na Kypru odehrály 36. dny kontaktů AČCKA, jejichž devět desítek účastníků se mohlo seznámit s vybranými turistickými lákadly ostrova. Přesněji jeho „řecké“ části. My se o něco podobného alespoň ve zkratce pokusíme na následujících řádcích.

Díky poloze uprostřed jižní části ostrova budiž východiskem pro jeho poznávání Limassol, největší kyperský přístav a zároveň významné letovisko. Nabízí prakticky vše, po čem srdce turistů prahne, například kvalitní ubytování. Účastníci Dnů kontaktů měli tu čest vyzkoušet kvalitu služeb pětihvězdičkového hotelu St. Raphael v turistické části Limassolu – a rozhodně neměli důvod si stěžovat

Český turista je obvykle synonymem pro člověka chytajícího bronz na břehu moře či u hotelového bazénu. Proti gustu žádný dišputát, i tito turisté si v Limassolu přijdou na své, objektivně je ale třeba říci, že by udělali chybu, kdyby se během své dovolené nevydali alespoň na jeden dva výlety. Kypr totiž zdaleka nenabízí jen slunce a moře, za srdce chytí milovníky historie, přírody, sportu a aktivnějších forem turistiky. Pohyb po Kypru má jeden drobný háček – do roku 1960 byl ostrov britskou kolonií a jedním z pozůstatků této doby je jízda vlevo. Kdo se necítí na řízení auta s volantem na pravé straně, měl by raději zvolit výlet organizovaný cestovní kanceláří.

Po stopách Afrodity

Tipem pro ty, kteří nechtějí na výletech trávit příliš času, může být archeologická lokalita Kourion vzdálená jen pár kilometrů od Limassolu. Na vrcholu skal tyčících se nad pobřežím čeká návštěvníky rozlehlý komplex zbytků antického města, v kterém mohou obdivovat například zbytky lázní, jež se pyšnily na svou dobu geniálním systémem podlahového vytápění. V tzv. Eustoliově komplexu jsou k vidění velmi dobře zachovalé mozaiky na podlaze. Prakticky každý návštěvník Kourionu zamíří také do zdejšího amfiteátru, tedy antického divadla, později přestavěného na gladiátorskou arénu. Z ochozů divadla je úžasný výhled na moře.

Účastníci Dnů kontaktů AČCKA v ochozech amfiteátru v Kourionu

Nedaleko Kourionu láká turisty k návštěvě jeden z devíti kyperských hradů – Kolossi. Postaven byl ve 13. století, kdy na Kypru působil rytířský řád johanitů. Historie hradu je spojena také s templáři či anglickým králem Richardem Lví srdce. V okolí hradu se ve středověku pěstovala cukrová třtina, což dokládá i budova někdejšího cukrovaru v jeho sousedství. Na počátku 20. století rekonstruovaný hrad je krásnou ukázkou středověké architektury. Jeho sály jsou prázdné, představa o způsobu života ve středověku je ponechána na fantazii návštěvníka. Komu fantazie nestačí, může navštívit hrad v Limassolu, v jehož útrobách jsou instalovány expozice muzea středověku.

Komu nevadí delší výlety, neměl by si nechat ujít výlet do Pafosu na jihozápadě ostrova. Nepsaným pravidlem na této cestě je zastávka v Petra Tou Romiou. Že nevíte, oč jde? Přece o místo, kde se podle legendy z mořské pěny zrodila bohyně krásy a lásky Afrodita. Dlužno podotknout, že si místo svého zrodu nevybrala špatně – vlny Středozemního moře se zde tříští o půvabně tvarované skály, aby se zpěněné rozlily po romantické oblázkové pláži. Místo je unikátní i vysokou koncentrací v předklonu se pohybujících osob. Ne, nejde o poutní místo bolestí páteře sužovaných gerontů, to jen turisté na pláži hledají oblázky ve tvaru srdce, které se zde nacházejí v nebývalém množství. „Vtipálci“ tvrdí, že jde o marketingový tah kyperského touristboardu a že jsou tam srdcovité kaménky každou noc naváženy nákladními auty…

Podlahový dějepis

Pafos samotný je vedle Limassolu a Larnaky jedním z nejvýznamnějších turistických cílů na Kypru. Ne náhodou. Jeho krásu ocenila již bájná Afrodita, která po svém zrození zamířila právě sem… Člověk v Pafosu a okolí žije již od neolitu, což dokládají četné vykopávky – našly se zde zbytky vil, paláců, divadel, pevností i hroby z různých historických období. Pafos je jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v této oblasti světa a části jsou přístupné turistům. Ti sem míří především za skvostnými mozai– kami, díky kterým bylo místo zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Oblíbený je zejména Dionýsův dům, jehož podlahy jsou pokryty mozaikami s bezpočtem výjevů ze starých řeckých bájí. Leckterý turista si tu uvědomí, co vše už stačil od svých školních let zapomenout… Mozaiky jsou před nepříznivými vlivy počasí chráněny střechou, což má dva pozitivní efekty. Návštěvník si může udělat alespoň hrubou představu o architektonickém řešení někdejšího luxusního domu a zároveň se může v letním období na pár desítek minut schovat před nemilosrdnými slunečními paprsky. V Pafosu mohou turisté navštívit také středověký hrad, který byl vybudován na obranu přístavu, nebo podzemní královské hrobky a řadu katakomb.

Kromě atraktivit historického charakteru toho Pafos nabízí ještě mnohem více. Nachází se zde jedno ze tří kyperských mezinárodních letišť a koncentruje se tu velká část turistické infrastruktury. Jen kousek od města a zmíněné Afroditiny pláže vyrostlo v posledních letech mondénní letovisko Aphrodite Hills, které sklidilo řadu prestižních světových cen. V resortu funguje pětihvězdičkový InterContinental Resort Hotel, osmnáctijamkové mistrovské golfové hřiště, soutěžní tenisové kurty, spa, fitness zařízení, prázdninové vily, apartmány a domy.

Omlazující výlet do hor

Vydáme-li se na našem virtuálním výletu z Pafosu směrem na sever, po necelých třiceti kilometrech se ocitneme v Polis. Přistoupíme-li na hru, že Kypr svými obrysy připomíná běžícího nosorožce, nachází se Polis za jeho rohem. Pro méně hravé dodejme, že jde o oblast zátoky Chrysochou. Jde o vcelku poklidné letovisko, do jehož pokladny plynou příjmy nejen z ces– tovního ruchu, ale také ze zemědělské výroby a z rybářství. Do této oblasti vyrážejí vyznavači vodních sportů a milovníci ryb. Tamní taverny jsou vyhlášené svými pokrmy z darů moře. Zároveň do Polis jezdí ctitelé přírody. Město leží na okraji poloostrova Akamas (to je onen roh pomyslného nosorožce), kde se rozprostírá cenná přírodní rezervace. Příjemným zážitkem je procházka přírodní stezkou pod korunami staletých eukalyptů a dalších stromů k místu známému jako Afroditiny lázně. Říká se, že kdo se omyje zdejší vodou, omládne a zkrásní. Je úsměvné pozorovat, jak si zejména návštěvnice tohoto místa berou legendu k srdci. Omládnou? Zkrásní? Těžko říct, každopádně se ale osvěží… Lehký výšlap do kopců v Akamas stojí za to – odměnou jsou nádherné panoramatické pohledy na zátoku Chrysochou.

Ve vesničkách v pohoří Troodos nasají turisté skvělého vína i typické atmosféry

Kdo dává před sluněním na pláži přednost spíše poznávání života ve vnitrozemí, měl by z Limassolu zamířit na sever. Přesněji řečeno do pohoří Tro– odos, které se tyčí v samém středu ostrova. Nejvyšší vrchol, Olympos, se nachází ve výšce 1951 m n. m. Z toho mimo jiné plyne, že výlet do hor může být v létě alternativou pro ty, kteří chtějí na chvíli utéct před horkem rozpálených pláží – v této nadmořské výšce je přece jen o pár stupňů chladněji. V zimě se dokonce na svazích Troodosu lyžuje, a to za ceny, které příjemně překvapí. Obrátí-li se na vás nějaký zhýčkaný klient s tím, že by si chtěl zalyžovat v nějaké netradiční destinaci, může být kyperský Troodos jednou z variant.

Templářské víno na malých stolech

Spíše než na lyže se však na Troodos jezdí kvůli vínu. V oblasti se pěstuje vinná réva a odnepaměti se zde vyrábí víno. Zdejší specialitou je commandaria, víno s údajně nejstarším názvem na světě. Pochází ještě ze středověku, kdy na Kypru působil řád templářských rytířů. Commandaria je sladké víno, které se používá jako aperitiv či jako víno dezertní. Jde o kyperskou obdobu portského vína. Ostatně říká se, že pro výrobu portského se používají hrozny vína, které bylo do Portugalska dovezeno právě z Kypru.

Commandaria je sice z kyperských vín nejznámější, zdaleka ovšem ne jediné – na ostrově se pěstuje celkem patnáct odrůd. Okusit víno z nich vyráběné mohou turisté, kteří se vydají po jedné z šesti vinařských tras, které byly na ostrově vyznačeny. O tom, že nebudou zklamáni, není sporu. Projekt vinařské turistiky podléhá kontrole Kyperské organizace pro cestovní ruch, participující podniky musí splňovat řadu kvalitativních ukazatelů.

Jak už to ve vinařských destinacích bývá, z hroznů se na Kypru nevyrábí pouze víno, ale také pálenka. Tamní varianta se jmenuje zivania a má opravdu „grády“. Za ochutnání ale rozhodně stojí, stejně jako další kyperské speciality. Každý by si měl při návštěvě Kypru najít chvíli a alespoň jednou usednout k jednomu z oněch typických modrobíle kostičkovanými ubrusy prostřených stolků v tradiční taverně a okusit kyperskou pohostinnost. Asi nejlepší cestou, jak poodhalit tajemství místní gastronomie, je tzv. mezzé. Princip je jednoduchý – vybraná jídla jsou servírována v malých porcích rozpočítaných na počet osob u stolu, takže každý má šanci ochutnat vše od salátů přes předkrmy a hlavní jídla až po dezerty. Jediný „háček“ je v tom, že talířků s jednotlivými chody může být třeba dvacet, v silách běžných strávníků proto obvykle není sníst úplně vše. Talířky a mísami je v průběhu hostiny pokryta celá plocha stolu, někdy se začínají vršit na sebe. Turisté to občas komentují tak, že na Kypru jsou malé stoly. Realita je ale spíš taková, že jídlem se v této destinaci spíše plýtvá, protože nikdo nesmí trpět jeho nedostatkem. I v rodinách je běžné, že se vaří jídla víc, než je obvyklý počet strávníků. Co kdyby někdo přišel na oběd?

Je-li pravda, že láska prochází žaludkem, nelze si Kypr nezamilovat. Tamní kuchyně je z pochopitelných důvodů v mnohém totožná s řeckou. Je bohatá na olivy a olivový olej, ryby a dary moře, jehněčí maso a další suroviny. Odlišnosti se však přece jen najít dají. Typický je pro Kypr například sýr halloumi, vyráběný obvykle z ovčího mléka. Tento slaný sýr se podává v různých úpravách, nejčastěji jako grilovaný. Díky své konzistenci je asi jediným sýrem, který je možno grilovat, aniž by se roztekl. Další tradiční kyperskou surovinou je karobový sirup získávaný z lusků „svatojánského chleba“. Po– užívá se například při přípravě tradičních zákusků nebo místo medu. Tradici má na Kypru také kandované ovoce. V kyperské gastronomii jsou kromě řeckých kořenů patrné také vlivy kuchyně turecké a arabské, což je s ohledem na geografickou polohu ostrova na křižovatce středomořských obchodních cest více než přirozené. Téměř to samé je možno říci o kyperské kultuře, například hudbě a tanci. I s těmito fenomény bývají turisté při návštěvě taveren často konfrontováni. Není výjimkou, že zprvu poklidný večer končí bujarým tancem sirtaki v podání všech hostů…

Kyperská kultura je v mnohém totožná s řeckou

Ale zpět k turistickým atraktivitám Kypru. Skončili jsme v pohoří Troodos a jeho vesničkách. Ty podávají asi nejautentičtější svědectví o tradičním životě na Kypru, a proto přitahují četné turisty. Internetovou kavárnu byste v nich hledali marně, zato tradiční tavernu, kde místní senioři vysedávají nad šálkem silné kávy a partií tavli (hra známá též jako backgammon), jistě neminete. Stejně jako některý z tradičních pravoslavných kostelů, kde je možno v tichosti obdivovat ikony nebo se během bohoslužby zaposlouchat do zpěvu kostelních zpěváků. V některých vesničkách zvou k návštěvě také prastaré kláštery. Ve vinařské vesnici Omodos je například možné zavítat do bývalého kláštera Svatého kříže, o který se starají místní dobrovolníci a kde je umístěna expozice ikon a liturgických předmětů. Zhlédnout zde návštěvníci mohou také film o turistické nabídce Kypru. Ve vesnici samotné pak mohou návštěvníci obdivovat třeba dva prastaré lisy na víno, okusit produkty zdejších vinařů nebo si zakoupit krajky vyráběné místními ženami.

Za plážemi na východ

Na předchozích řádcích jsme se podívali od Limassolu na západ a na sever. Vydejme se ještě směrem východním, přes Larnaku do Agia Napa. Někdejší rybářská vesnička se v posledních letech proměnila v centrum noční zábavy, které láká zejména mladší návštěvníky. Podobně jako na Ibzie, v Rimini nebo v Mykonos i v klubech v Agia Napa se každou noc odehrává řada bujarých party, na kterých často hostují hvězdy taneční scény, zejména z Velké Británie. Ti, kteří dávají přednost spirituálnějším zážitkům, mohou v Agia Napa navštívit kostelík v areálu bývalého kláštera. Pozoruhodný je zejména tím, že byl vystavěn kolem roku 1500 okolo jeskyně, v které podle legendy jakýsi lovec našel ikonu Panny Marie. Ta je v kostele vystavena dodnes.

Devízou Agia Napa jsou hlavně bělostné pláže

Nejvíce turistů ale do Agia Napa přijíždí kvůli koupání, vodním sportům, a hlavně skvostným písečným plážím. Všechny pláže v Agia Napa byly oceněny Modrou vlajkou, což dokládá jejich čistotu. Nejpopulárnější z nich je pláž Nissi, kterou vyhledávají zejména mladí návštěvníci. U pláže byl vybudován Nissi Beach Resort, který svou nabídkou uspokojí i ty náročnější turisty.

Další formy cestovního ruchu

Jak již bylo uvedeno, Kypr toho nabízí mnohem více než jen slunce a moře. V posledních letech se destinace čím dál více zaměřuje na náročnější klientelu a rozvíjí některé nové druhy turistiky. Propagována je například kongresová a incentivní turistika, kulturní turistika, aktivní turistika nebo turistika sportovní. Kypr je často vyhledáván sportovními týmy z různých koutů Evropy jako místo pro jejich soustředění. Golfistům může Kypr zatím nabídnout tři golfová hřiště v okolí Pafosu, v příštích letech by ale mělo vyrůst ještě sedm až deset dalších. Velký potenciál má ostrov v oblasti vesnické turistiky a agroturistiky. Jedním dechem je třeba dodat, že Kypr nepatří k nejlevnějším destinacím, ovšem za jejich peníze nabízí turistům kvalitní služby a hodnotné zážitky. Z České republiky cestovalo v posledních letech na Kypr asi dvacet tisíc turistů ročně. Tento počet by mohl v příštích letech stoupnout, díky dubnovému megakongresu AČCKA je podhoubí pro to řádně prokypřené…

Text a foto: Petr Manuel Ulrych