V tomto a příštím vydání se na stránkách COT business vydáme do Jordánska, krásné, avšak nepříliš známé destinace na Středním východu. Do země, která se ale už v blízké budoucnosti může objevit v nabídkách tuzemských cestovních kanceláří.

Pod vládou oblíbeného monarchy

Oficiální název země zní Jordánské hášimovské království. Jordánsko je konstituční monarchií, hlavou státu je král Abdulláh bin Al-Hussein (Abdulláh II.), který má velkou podporu většiny Jordánců i velké části palestinské komunity. K jeho popularitě přispívají i některé na první poslech téměř neuvěřitelné historky. Kupříkladu ta, jak v prosinci 2013 král překvapil své poddané, když pomohl osobně vytlačit automobil uvízlý ve sněhu. V metropoli Ammánu hodně sněžilo a král se vydal na obhlídku města, aby zjistil, jak pokračují odklízecí práce.

Oblast Vádí Rum bývá označována za nejkrásnější poušť na Zemi

Za vlády Abdulláha II. se zlepšily vztahy Jordánska s Izraelem. V roce 2004 byla např. uzavřena dohoda na vybudování výzkumného centra na společné hranici nebo v roce 2005 se oba státy dohodly na přečerpání vody z Rudého moře do vysychajícího Mrtvého moře. Vzhledem k tomu, že Jordánsko má dobré vztahy s Egyptem, Sýrií, Evropskou unií i s USA, je pokládáno za klíčovou zemi pro udržení stability v regionu Střední východ. V roce 2003 proběhly v Jordánsku první zcela svobodné a nezávislé volby, ve kterých většinu křesel v parlamentu získali nezávislí royalističtí kandidáti.

Geografie v kostce

Hlavním městem je Ammán, který patří mezi nejstarší nepřetržitě obydlená města světa. V biblických dobách byl znám pod názvem Rabbath-Ammon, Ptolemajovci ho přejmenovali na Philadelphii. Ammán je město postavené stejně jako Řím na sedmi pahorcích, v současné době se ale rozkládá na 19 kopcích.

K Mrtvému moři směřují turisté i kvůli jeho zdravotním účinkům	V termálních lázních Hammámát Maín se údajně koupal i Herodes

Jordánsko je rozděleno na 3 geografické zóny: úrodné Jordánské údolí, které se rozkládá na západě země; plošinu East Bank (Východní břeh), kde je soustředěna většina velkých měst; a East Bank, poušť rozkládající se směrem na východ do Sýrie, Iráku a Saudské Arábie.

Kdy se tam vypravit?

Na severu a západě Jordánska je klima středomořské, na jihu a východě typické pouštní. Obecně zde vládnou teplá suchá léta a mírné vlhké zimy. Průměrné roční teploty dosahují 15–25 oC, v létě v pouštích ale běžně stoupají nad 40 oC. Roční srážky dosahují v západních horách v průměru 800 mm, kde ojediněle v zimě i zasněží. Nejlepší období k návštěvě Jordánska je jaro, kdy jsou přijatelné teploty pro cestování. Nejpříjemnějšími měsíci jsou březen, duben a květen. Podzim od konce září do konce listopadu je také přijatelný.

V hlavní roli voda

V Jordánsku najdeme i pláže. U Rudého moře jsou buď veřejné, nebo soukromé, najdeme zde i korálové útesy vhodné k potápění a šnorchlování. Pláže u Mrtvého moře patří jednotlivým hotelovým resortům, za veřejnou je považována pouze Amman Beach. Mrtvé moře – unikátní bezodtokové jezero, které se nachází na hranicích Jordánska a Izraele, je nejníže položenou vodní plochou na světě (cca 400 m pod úrovní hladiny moře). Mrtvé moře je nejslanější jezero i moře na světě s vysokým obsahem minerálů, což má blahodárný účinek při léčbě kožních onemocnění, revmatických a respiračních problémů. Jedná se o oblíbené lázeňské středisko v zemi.

Pouštní hrad Quseir Amra patří mezi UNESCO památky

 
Jordánsko se pyšní i mnoha termálními prameny, které mají obvykle teplotu kolem 35 až 45 oC. Vyhledávány jsou kvůli jejich léčivým účinkům (voda obsahuje draslík, hořčík a vápník). Nejznámější a nejvyhledávanější jsou lázně Hammámát Maín poblíž Madaby, v nichž se rád koupal i Herodes Veliký. Je to více než sto horkých a studených minerálních pramenů starých více než 2 000 let. Oblast nabízí možnosti i pro provozování turistiky, trekingu a vyjížděk na oslech.

Jordánské jedinečnosti

Většina Jordánska je pokryta pouští, tzv. Hammadou, jež se vyznačuje vysokým počtem ekosystémů (kromě Jordánska ji najdeme ještě v Sýrii). Velmi atraktivní jsou četné umájjovské pouštní zámky, které jsou zde k vidění. Např. Quseir Amra je zapsán i na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Oblíbeným cílem turistů je i Vádí Rum (Měsíční údolí) – dramatická, oranžově a rudě zbarvená krajina bývá označována za nejkrásnější poušť na Zemi. Hory, široká údolí s písečnými dunami a prameny tvoří jedinečný ekologický systém. V roce 1998 byla vyhlášena chráněnou oblastí k zachování výjimečné krajiny, zdejší flóry, fauny a archeologických nalezišť. Dnes je ve Vádí Rum množství turistických a horolezeckých tras, které každoročně lákají k návštěvě. Oblast můžeme prozkoumat jízdou na velbloudu či v džípu.

Herkulův chrám v Ammánu, jedna z památek na římskou nadvládu	Hlavním městem Jordánska je Ammán

Mezi významná chráněná území země patří i lesní rezervace Ajloun (13 km2) na severu země protínající horská pásma, která tvoří vhodné podmínky pro život více než 300 rostlin a živočichů (divoký vlk, jelen, bobr). Ve spolupráci s Izraelem je pobřeží Rudého moře v Akabě chráněno mořskou rezervací Red Sea Marine Peace Park. V současné době nabízí mořský park více než 20 potápěčských lokalit. Rezervace Azraq Wetland leží v samém srdci písečné pouště na východě Jordánska (každý rok sem migruje okolo 150 druhů stěhovavých ptáků), celá oblast je typická svými oázami. Přírodní rezervace Mujib (212 km2) leží vysoko v horách. Najdeme zde i hluboké kaňony, které klesají až do hloubky 400 m pod úroveň mořské hladiny. Nejrozsáhlejším chráněným územím je rezervace Dana, v níž rozlišujeme 4 výškové stupně, tudíž i 4 různé druhy ekosystémů – můžeme se zde setkat s rozmanitou faunou a flórou. Jordánsko tedy nabízí vhodné podmínky pro ekoturismus, na který se země chce v budoucnu více zaměřit.

Foto: Thinkstockphotos.com, Berthold Werner / Wikimedia Commons, www.cia.gov

Stručná historie

Na část současného Jordánska si v dávné historii činili nárok Moabité a Edomité – tradiční nepřátelé hebrejských sousedů. Od 9. století př. n. l. ovládali tuto oblast postupně Asyřané, Babyloňané, Peršané i řečtí Seleukovci. Řím ji dobyl v letech 64–65 př. n. l. a muslimští Arabové v 7. století n. l. V průběhu 12. století zde docházelo ke střetům mezi muslimy a evropskými křižáky. Začátkem 16. století se oblast stala provincií Osmanské říše. Za 1. světové války ukončilo arabské povstání nadvládu Turků. Roku 1921 byl v části Palestiny zřízen emirát Zajordánsko, neboť Britové o tom přesvědčili hášimovského emíra Abdulláha Ibn Husajna. V roce 1923 vyhlášený stát Transjordánsko zůstal pod britskou správou. Úplnou nezávislost získalo až roku 1946, kdy se Abdulláh stal prvním králem Hášimovského království Zajordánska. Záhy nato se zúčastnilo války s nově vzniklým Izraelem v letech 1948–49. Válkou získalo území za řekou Jordán, známé jako západní břeh Jordánu a přejmenovalo se na Jordánsko. V roce 1967 vypukla další arabsko-izraelská válka, které se Jordánsko opět účastnilo. Válka skončila pro Jordánsko porážkou a ztrátou celého západního břehu Jordánu, který je dodnes obsazen Izraelem a jehož se Jordánsko vzdalo. Bezpečnostní situace je dnes v Jordánsku dobrá. Je to přátelská země uprostřed relativně neklidné oblasti. Návštěvníkům se nicméně doporučuje být ostražití, zejména na rušnějších turistických místech, a nechovat se nápadně. Zejména by se měli vyhnout všem pouličním shromážděním. U státních hranic s Izraelem a Irákem je třeba zvýšené opatrnosti. Z bezpečnostních důvodů jsou na mnoha místech zřízena kontrolní stanoviště jordánské armády, kde je kontrolována identita cestujících; pas je třeba mít vždy u sebe.