Jiří Vaníček oceněn za celoživotní přínos k vzdělávání v cestovním ruchu

Foto: VŠE Foto: VŠE

Docent Jiří Vaníček, vážený člen Katedry cestovního ruchu Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze (KCR FMV VŠE), pedagog oblíbený mezi studenty pro svoji „lidskost“, obdržel u příležitosti Světového dne cestovního ruchu dne 27. 9. 2020 „Ocenění za celoživotní přínos pro vysokoškolské vzdělávání v cestovním ruchu“. Toto ocenění mu předal ředitel agentury CzechTourism Jan Herget. Při této příležitosti jsme doc. Vaníčkovi a vedoucí Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze Liběně Jarolímkové položili pár otázek týkajících se mimo jiné vývoje vzdělávání v cestovním ruchu v Česku.

 

Jiří Vaníček Docent Jiří Vaníček v minulosti působil jako předseda komise pro zahájení vysokoškolského studia v Táboře, kde zpracoval podklady pro akreditaci bakalářského oboru „ekonomika služeb a cestovního ruchu“. Tento obor se začal v Táboře vyučovat již od akademického roku 1991/1992. V rámci vysokoškolského vzdělávání v cestovním ruchu postupně zavedl na různých vzdělávacích institucích výuku 20 předmětů, když pro ně zpracoval i studijní opory. Za dobu svého působení ve vysokoškolském vzdělávání publikoval kolem 180 prací zaměřených především na marketing a kulturní cestovní ruch a vedl asi 250 bakalářských a diplomových prací, a několik prací disertačních. Je řešitelem řady projektů financovaných z evropských fondů.
Liběnu Jarolímkovou Pro vedoucí Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze Liběnu Jarolímkovou je ctí, že je docent Vaníček součástí jejího týmu a přeje mu mnoho sil do další pedagogické a vědecké práce. Při této významné příležitosti se společně zamysleli nad vývojem vzdělávání v cestovním ruchu, sdíleli nejlepší ze studentských prací, které vedli, a okomentovali, jak se za uplynulá léta změnila spolupráce mezi studentem a pedagogem.

Vzpomenete si na některou z nejlepších studentských prací, které jste za svou pedagogickou kariéru vedli?

JV: Nejvýraznějšími pracemi, které vynikaly svou kvalitou, byly diplomové práce studentek Michaely Paulové a Lindy Šatoplechové. První zmiňovaná studentka si vybrala téma „Zpracování strategie rozvoje cestovního ruchu pro město Žlutice“ a zpracovala strategii na dokonale profesionální úrovni. Tuto diplomovou práci využívám dodnes při výuce. Diplomová práce druhé výše uvedené studentky byla na téma „Individualizace poptávky především v mezinárodním cestovním ruchu“. I když se obsahová specifikace původně týkala pouze České republiky, studentka provedla stejnou analýzu i pro Slovensko, a práce byla výborná. Součástí práce byl sběr primárních dat z marketingového výzkumu, který byl posléze velmi dobře publikovatelný v odborném časopise.

LJ: Výborných prací jsem vedla mnoho a spolupráce s některými ze studentů je pro mne v dobrém slova smyslu nezapomenutelná. Těší mne, pokud je výsledek práce přínosný a uplatnitelný v praxi. Kvalitativně výraznou prací pro mne určitě byla práce Terezy Kupčíkové „Monitoring návštěvnosti turistických cílů České republiky“. Tato práce vynikala precizním zpracováním a výborným využitím grafických programů pro vizualizaci dat – studentka navrhla design databáze, která je dnes v CzechTourism využívána. Další výraznou prací, kterou jsem vedla, byla práce Barbory Přechové „Školní mládež a turistika“. Součástí práce byl rozsáhlý komplexní výzkum mezi školní mládeží, zjišťující turistické aktivity, jehož výsledky využil Klub českých turistů pro strategii práce s mládeží.

Existují témata závěrečných prací v cestovním ruchu, která by se dala označit jako oblíbená, a naopak ta, kterým se studenti vyhýbají?

JV: Studenti mají tendenci vyhýbat se tématům, kde musí provádět rozsáhlý marketingový nebo sociologický výzkum a mají tendenci volit téma, které spočívá pouze ve shromáždění sekundárních dat. Ne vždy se mi daří přesvědčit studenty, aby si zvolili mnou vypsaná témata, kde by více z nich pracovalo na stejném tématu, ale v různých destinacích. V minulosti jsem například získal řadu dat z profilu návštěvníka a obyvatele řady lázeňských míst nebo městských památkových rezervací nebo vesnických památkových rezervací a zón. Zcela nepřijatelná témata jsou pro mne např. „Cestovní ruch ve Švýcarsku“, ale třeba i „Cestovní ruch v Moravskoslezském kraji“. Student by měl prokázat, že je schopen získaná data kriticky analyzovat, a ne pouze kopírovat data z internetových zdrojů.

LJ: Zobecnění je komplikované, výběr tématu závěrečné práce je zcela individuální proces. Studenti mají při volbě tématu své závěrečné práce možnost užší profesní profilace. Spektrum témat našich závěrečných prací je velmi pestré, odráží rozmanitost našeho oboru i osobností studentů. Poměrně oblíbená jsou témata reagující na trendy a ak­tuální stav oboru. Osobně si nejvíc cením prací, které mají konkrétní vazbu na praxi nebo na projekty naší katedry, i když tato témata nepatří vhledem k jejich vysoké pracnosti k nejoblíbenějším. Ale myslím, že i pro studenty je uspokojivý pocit, že čas strávený nad prací byl smysluplný a přinesl výsledky využitelné v praxi.

Změnila se v průběhu vzdělávacího procesu v cestovním ruchu za uplynulých cca 10 let nějakým způsobem spolupráce mezi studentem a pedagogem? A dalo by se vyjádřit v čem?

JV: Především se stále zvyšují kompetence z hlediska využití internetu při studiu a výrazně se zlepšují jazykové schopnosti studentů, takže jim nevadí využívat zahraniční zdroje. Při sběru primárních dat formou dotazníku mají bohužel tendenci stále více využívat dotazování prostřednictvím internetových programů. Tyto výzkumy ale nesplňují kritéria kvótního výběru respondentů, a tím je validita dat menší. Já osobně trvám na tom, že alespoň polovinu respondentů musí student oslovit osobně. Pokud chcete zaujmout studenty přednáškou, nelze pouze předčítat prezentaci, ale je nutné uvádět příklady z praxe, abyste studenty zaujal. Další změnou ve vývoji času je vytíženost studentů – stále více z nich při denním studiu pracuje, což je na jedné straně výhoda, že mají kontakt s praxí, na druhé straně to limituje jejich plné zapojení do vzdělávacího procesu. Když porovnám své přednášky a výuku v zahraničí a u nás, stále mi u našich studentů vadí jejich pasivita při výuce – ve Švédsku nebo Finsku jsou studenti i v průběhu přednášky mnohem aktivnější.

LJ: Z mého pohledu probíhá současná interakce mezi studentem a pedagogem více na partnerské úrovni – vztahy jsou v porovnání s minulostí rovnocennější. Komunikace se stává méně formální, studenti jsou názorově vyzrálejší a sebevědomější, umějí výborně vyhledávat informace a dobře je analyzovat. Stinnou stránkou je, že většina studentů nevyužívá svůj potenciál naplno, chybí jim ambice podat co nejlepší výkon. Bohužel současný systém vzdělávání je příliš nepodporuje v rozvoji samostatné tvůrčí aktivity, odpovědnosti a respektu k etickým hodnotám naší společnosti, což chceme určitě v nejbližší době změnit.

Text: Andrea Černá

Nejnovější články z rubriky Expert

Foto: Shutterstock.com

Instagram Messenger API nově pro všechny firemní účty!

Dlouho očekávaná novinka je tady. Na poslední červnové F8 Refresh konferenci Facebook informoval, že pro všechny firemní účty bude dostupný Instagram Messenger API.

Číst více
Foto: Letiště Praha

Stále více cestujících na pražském letišti

Na Letišti Václava Havla Praha bylo podle aktuálních statistik letos v červnu odbaveno téměř 289 tisíc cestujících. Jde o nárůst o více než 650 procent oproti loňskému roku, kdy se provoz začínal po první vlně pandemie onemocnění COVID-19...

Číst více

Tržby cestovních kanceláří rostou jen pozvolna

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) předpokládá, že cestovní kanceláře (CK) letos dosáhnou tržeb za prodej zájezdů a spojených cestovních služeb nejvýše 20 miliard korun, o deset miliard korun vyšších než loni. Tržby v příštím roce by mohly být...

Číst více