Odpovědnost lyžaře na sjezdovce
Následující řádky nechť jsou vaším právním průvodcem po sjezdovkách
Obecná prevenční povinnost
Prvním a nejdůležitějším pravidlem, které by měl každý účastník provozu na sjezdovkách a lyžařských tratích mít neustále na mysli, je občanskoprávní institut obecné prevenční povinnosti, tedy povinnosti chovat se tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí. Toto široce formulované pravidlo § 415 občanského zákoníku v sobě skrývá závaznou právní povinnost jednat určitým způsobem; zákon tedy od svých adresátů očekává, že se zdrží takového chování, jehož přímým následkem je vznik škody na majetku, zdraví či životním prostředí. Vzhledem k neexistenci platné a účinné obecné právní normy upravující pohyb po sjezdovkách je třeba pravidla, jejichž porušení se dá ve smyslu § 415 občanského zákoníku vykládat jako příčina vzniku škody, hledat v judikatuře českých soudů.
Klíčovým stanoviskem je rozsudek Nejvyššího soudu č. 25 Cdo 1506/2004. Soud vyslovil názor, že pravidla pro chování lyžařů a snowboardistů na lyžařských tratích, vydaná Mezinárodní lyžařskou federací FIS, jsou i přes skutečnost, že nejsou obecným právním předpisem, pro pohyb lyžařů na sjezdovkách závazná. Porušením těchto pravidel dochází k porušení právní povinnosti uložené v § 415 občanského zákoníku, následkem čehož vzniká obecná odpovědnost za škodu. Podle § 420 občanského zákoníku totiž každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, neprokáže-li, že vznik škody nezavinil.
Obecná odpovědnost za škodu
Vymezení obecné odpovědnosti kromě porušení právní povinnosti a vzniku škody předpokládá také příčinnou souvislost mezi právní povinností a vznikem škody a zavinění. Příčinná souvislost je objektivní vztah mezi protiprávním jednáním a škodou jakožto následkem tohoto jednání. Posouzení příčinné souvislosti je vždy otázkou zjištění vlivu protiprávního jednání na vznik škody. V takovýchto případech je nutné prokázat, že ke vzniku škody by jinak než protiprávním jednáním nedošlo. Protiprávní úkon nemusí být jedinou příčinou vzniku škody, zde je opět rozhodující, zdali by ke škodě došlo i bez protiprávního jednání, či nikoliv. Zavinění je pak subjektivním vztahem mezi osobou a jejím protiprávním jednáním, stejně tak mezi osobou a škodou, která je následkem tohoto jednání. Z hlediska míry rozumu a vůle subjektu lze dále rozlišit škodu způsobenou úmyslně či z nedbalosti.
Trestní odpovědnost
Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku č. 8 Tdo 68/2010 rozhodl, že:
„Lyžař je povinen přizpůsobit rychlost a způsob jízdy svým schopnostem a zkušenostem a celkové situaci na místě, jímž projíždí (…), aby měl možnost včas a v dostatečné vzdálenosti reagovat i na nenadálou překážku v jízdě. Pokud zaviněně nedodrží uvedená pravidla (…), přichází v úvahu jeho trestní odpovědnost za trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák."
Z uvedeného vyplývá, že způsobená škoda na majetku či zdraví může mít i nepříjemnou trestněprávní dohru. V případě řešeném shora citovaným rozsudkem došlo ke střetu lyžaře s nezletilou lyžařkou, následkem čehož byla poškozené lékařsky odebrána slezina. Na základě této skutečnosti byl žalovaný odsouzen za těžké ublížení na zdraví k šesti měsícům odnětí svobody s podmíněným odkladem na půl roku.
Nehoda v zahraničí
Stanete-li se účastníkem či svědkem nehody na lyžařské trati, je nutné brát v potaz následující: místní příslušnost soudu projednávajícího civilní delikt, se v rámci EU řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady ES č. 894/2007. Podle shora uvedeného nařízení je rozhodným právem právo země, kde k deliktu došlo. V případě srážky českého lyžaře se zahraničním turistou pak bude rozhodné právo místa, kde ke střetu došlo, nikoliv místa, kde se následky střetu projevily. Z interpretace ustanovení nařízení však vyplývá, že střet dvou občanů stejného státu bude podléhat jurisdikci státu, jehož jsou občany, nikoliv státu, kde ke střetu došlo.
Závěr
Dodržování pravidel FIS a nepřeceňování vlastních schopností je nejúčinnější prevencí vzniku škody na zdraví, majetku a spousty nepříjemných situací na lyžařských tratích. Stanete-li se svědkem nehody, jste povinni jejím účastníkům podle bodu 9 pravidel FIS poskytnout pomoc. Dojde-li k újmě na vašem zdraví či majetku, neváhejte oslovit co nejvyšší počet svědků, podle bodu 10 pravidel FIS jsou všichni svědci nehod na lyžařských tratích povinni prokázat svou totožnost za účelem následného šetření.
Pravidla FIS pro chování lyžařů a snowboardistů na lyžařských tratích
(aktualizováno v roce 2002 s ohledem na zvláštnosti snowboardového lyžování a carvingových technik)
1. Brát ohled na ostatní lyžaře a snowboardisty
Každý lyžař a snowboardista se musí chovat tak, aby neohrožoval a nepoškozoval někoho jiného.
2. Ovládání rychlosti a způsobu jízdy
Každý lyžař a snowboardista musí jet v dostatečné vzdálenosti od ostatních (na dohled). Musí přizpůsobit svou rychlost a způsob jízdy svým schopnostem a také terénu, sněhovým a povětrnostním podmínkám i hustotě provozu.
3. Volba jízdní stopy
Lyžař a snowboardista přijíždějící zezadu musí zvolit svou jízdní stopu tak, aby neohrožoval lyžaře a snowboardistu, který jede před ním.
4. Předjíždění
Předjíždět se smí ze shora anebo ze zdola, zprava anebo zleva, avšak vždy jen v takové vzdálenosti, která ponechává předjížděnému lyžaři anebo snowboardistovi dostatečný prostor pro všechny jeho pohyby.
5. Najíždění na sjezdovku, pokračování v jízdě dolů a po svahu nahoru
Každý lyžař a snowboardista, který chce najet na lyžařskou sjezdovku, který se po zastavení chce opět rozjet dolů anebo pohybovat svahem nahoru, se musí ve směru nahoru i dolů ujistit, že to může učinit bez dalšího ohrožení/nebezpečí jak pro sebe, tak i ostatní.
6. Zastavení
Každý lyžař a snowboardista musí zabránit tomu, aby se v jiných než nouzových stavech zdržoval na úzkých anebo nepřehledných místech sjezdovky. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo co možná nejrychleji opustit.
7. Výstup a sestup
Lyžař a snowboardista, který vystupuje nahoru anebo který sestupuje dolů pěšky, musí používat okraj sjezdovky.
8. Dbát na značky a na znamení
Každý lyžař a snowboardista musí dbát na značení a na signalizaci.
9. Poskytování pomoci
Při nehodách je každý lyžař a snowboardista povinen poskytnout pomoc.
10. Povinnost prokázat se
Každý lyžař a snowboardista, nehledě na to, zda je svědek nebo osoba zúčastněná, zda je odpovědný či ne, musí uvést v případě nehody své osobní údaje.
Text připravili:
Michal Kroft, Managing Partner NWD Legal
a Miroslav Obernauer, právní asistent NWD Legal