|
V Restaurantu Café Bar „Noodles“ pražského čtyřhvězdičkového designového hotelu Yasmin servírují převážně nudle podle originálních světových receptur a na všechny možné způsoby. V březnu se rozhodli uspořádat další speciální akci, na které své umění předvedou světoví šéfkuchaři. Více nám o tom pověděl šéfkuchař „Noodles“, Tomáš Kalina.
Povězte nám, jaká překvapení v březnu v „Noodles“ chystáte…
V únoru měli návštěvníci naší restaurace unikátní možnost okusit, jak chutná pravá Michelinová hvězda. Ten večer u nás vařil Executive Chef Thilo Bischoff z německého hotelu Alpenhof Murnau, který je nositelem tohoto ocenění a zaměřuje se na nejmodernější trend současné gastronomie, na molekulární kuchyni. V březnu připravujeme španělský večírek, který pro nás přichystá španělský šéfkuchař Juan Gonzales Fernandez z Hotelu Punte Romano z Marabelly. Bude servírovat paellu, andaluské gaspacho, bude se pít sangria a k tomu zahraje živá španělská hudba.
Plánujete podobné večery v „Noodles“ i v budoucnu?
Ano, v budoucnu se naši hosté mohou těšit na malajský a thajský večer.
Kde jste se s těmito kulinářskými osobnostmi seznámil?
Na Floridě, na akci nazvané Passport to Europe. Tato akce se konala v Ocean Reef Clubu, největším privátním golfovém klubu v Americe, kam byly pozvané čtyři hotelové restaurace a každá připravila pro gala večeři jeden chod. Poslední chod přichystal americký šéfkuchař Rafael Torano. Za Českou republiku jsme byli pozvaní jediní a měli jsme za úkol připravit teplý předkrm z tradiční české kuchyně. Podávali jsme kachnu s karlovarským knedlíkem a zelím, ale na lehký, moderní způsob. Hlavní chod uvařil Thilo Bischoff, byl to srnčí hřbet v Tramezziny a španělský kolega Juan Gonzales Fernandez nachystal salát s mořskými plody. Čtvrtým pozvaným byl šéfkuchař švýcarského hotelu Kulm Hotel St. Moritz, Hans Nussbaumer, jenž servíroval výborné švýcarské sýry.
Jak chutnala Američanům česká kuchyně a proč si myslíte, že u nás zatím žádná restaurace nemá Michelinovou hvězdu?
Námi podávaná kachna se dočkala dobrého ohlasu, avšak české knedlíky jsou pro Američany stále raritou. Michelin je jako filmový Oscar, je těžké to posuzovat – vyberte z deseti špičkových kuchařů nebo režisérů toho nejlepšího. A co se týče Michelinů u nás, může to být tím, že naši komisaři, kteří restaurace hodnotí, jsou Němci. A kdyby nám udělili Michelinovou hvězdu, tak by českou kuchyni pozvedli do úplně jiné úrovně, už by se nedalo říct, že Češi neumějí vařit. Není to však jen o kuchařích, ale i o surovinách, prostředí, obsluze či o udržení kvality. Myslím si, že v naší republice je několik špičkových restaurací, které by si toto ocenění zasloužily.
|
Změnily se Čechům od revoluce chuťové buňky?
Jsem toho názoru, že chuťové buňky většiny Čechů se nezměnily. Právě to je důvodem, proč si Češi na některé asijské chutě ještě nezvykli. Například u nás připravujeme nudle na různé světové způsoby a chceme zachovat takovou chuť, jakou v dané kuchyni, ať už je thajská, nebo indonéská, mají mít. Svíčkovou taky neuděláte bez smetany.
Jakou specialitu z jídelního lístku „Noodles“ byste vyzdvihl?
Určitě indonéské pikantní nudle „Bami Goreng“, to jsou nudle restované na ořechovém oleji s malými krevetkami, čínskou kapustou, zázvorem a kuřecím masem. A nesmím zapomenout na čínské nudle „Chow mein“ se sójovou pastou, kuřecím masem, zelím a mrkví, posypané smaženými rýžovými nudlemi nebo kantonské nudle s pórkem, vepřovým masem a shi-take houbami, bambusovými výhonky a sójovou omáčkou… Všechny tři jsou prostě originální…
Text: Kamila Boháčková
Foto: Hotel Yasmin
